Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) osobou postiženou na zdraví osoba, jejíž zdravotní stav vyžaduje poskytnutí přednemocniční neodkladné péče,

• b) místem mimořádné události s hromadným postižením osob místo, kam je obvykle pro povahu nebo rozsah události nutné vyslat k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče 5 a více výjezdových skupin současně, nebo místo, kde se nachází více než 15 osob postižených na zdraví,

• c) zdravotnickou složkou výjezdové skupiny a zdravotničtí pracovníci a další osoby poskytovatelů zdravotních služeb a složek integrovaného záchranného systému, které se podílejí na poskytování přednemocniční neodkladné péče nebo na jejím zajištění v místě mimořádné události s hromadným postižením osob podle § 11 odst. 4 zákona o zdravotnické záchranné službě nebo § 46 odst. 1 písm. e) nebo § 87 zákona o zdravotních službách,

• d) vedoucím zdravotnické složky vedoucí výjezdové skupiny poskytovatele zdravotnické záchranné služby kraje, na jehož území došlo ke vzniku mimořádné události, určený podle § 19 odst. 5 zákona o zdravotnické záchranné službě.

§ 2

Stupně naléhavosti tísňového volání

(1) Tísňové volání má tyto stupně naléhavosti:

• a) první stupeň, jde-li o

• 1. osobu, u které došlo k selhání nebo bezprostředně hrozí selhání základních životních funkcí, nebo

• 1. mimořádnou událost s hromadným postižením osob,

• b) druhý stupeň, jde-li o osobu, u které pravděpodobně hrozí selhání základních životních funkcí,

• c) třetí stupeň, jde-li o osobu, které bezprostředně nehrozí selhání základních životních funkcí, ale jejíž stav vyžaduje poskytnutí zdravotnické záchranné služby,

• d) čtvrtý stupeň, nejde-li o případy uvedené pod písmeny a) až c), pokud operátor zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska rozhodne o vyslání výjezdové skupiny.

(2) Operátor zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska vysílá výjezdové skupiny na místo události podle stupně naléhavosti tísňového volání, a to v pořadí od prvního stupně naléhavosti. V případě prvního stupně naléhavosti tísňového volání je na místo události přednostně vyslána nebo přesměrována nejbližší dostupná výjezdová skupina; je-li touto výjezdovou skupinou výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci, je na místo události současně vyslána nebo přesměrována výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci.

(3) Při převzetí tísňového volání s vyhodnoceným stupněm naléhavosti od zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska jiného poskytovatele zdravotnické záchranné služby se přejímá již určený stupeň naléhavosti.

§ 3

Operační řízení letecké výjezdové skupiny

(1) Operační řízení letecké výjezdové skupiny provádí zdravotnické operační středisko poskytovatele zdravotnické záchranné služby, do jehož výjezdové základny je letecká výjezdová skupina začleněna.

(2) Zdravotnické operační středisko, které provádí operační řízení letecké výjezdové skupiny, přijímá požadavky na vyslání letecké výjezdové skupiny od zdravotnických operačních středisek nebo pomocných operačních středisek ostatních poskytovatelů zdravotnické záchranné služby.

(3) Zdravotnické operační středisko, které provádí operační řízení letecké výjezdové skupiny, rozhodne o vyslání letecké výjezdové skupiny zejména

• a) v případě prvního nebo druhého stupně naléhavosti tísňového volání, pokud nelze dosáhnout místo události pozemní výjezdovou skupinou v době nezbytné pro účinné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče,

• b) lze-li předpokládat zkrácení doby přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče leteckou výjezdovou skupinou o více než 15 minut ve srovnání s přepravou pozemní výjezdovou skupinou,

• c) pokud je místo události pro pozemní výjezdovou skupinu nepřístupné nebo obtížně přístupné, nebo

• d) lze-li předpokládat, že přepravou leteckou výjezdovou skupinou se významně omezí riziko možného zhoršení zdravotního stavu pacienta, které hrozí při jiném způsobu přepravy.

§ 4

Obsah organizačně provozního řádu zdravotnického operačního střediska

(1) Organizačně provozní řád zdravotnického operačního střediska obsahuje zejména pracovní postupy pro

• a) vyhodnocování stupně naléhavosti tísňového volání a vysílání výjezdových skupin včetně stanovení jejich složení a počtu,

• b) vysílání výjezdových skupin na žádost zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska jiného poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

• c) koordinaci předávání pacientů cílovým poskytovatelům akutní lůžkové péče,

• d) koordinaci přepravy pacientů neodkladné péče mezi poskytovateli zdravotních služeb,

• e) provádění prohlídek těl zemřelých v případech, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče,

• f) koordinaci činnosti pomocných operačních středisek, pokud jsou zřízena,

• g) vyžadování plánované pomoci na vyžádání od ostatních složek integrovaného záchranného systému,

• h) využívání typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu,

• i) převzetí a vyhodnocení výzev a vyrozumění přijatých od základních složek integrovaného záchranného systému a od orgánů krizového řízení,

• j) případ

• 1. mimořádné události s hromadným postižením osob,

• 1. selhání komunikačních prostředků zdravotnického operačního střediska,

• 1. vyřazení zdravotnického operačního střediska z provozu,

• k) případ vyhlášení

• 1. jednotlivých stupňů poplachu integrovaného záchranného systému,

• 1. ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací,

• 1. krizových stavů,

• l) zpětné vyhodnocování postupů operátorů zdravotnického operačního střediska za účelem zkvalitnění operačního řízení.

(2) Organizačně provozní řád zdravotnického operačního střediska obsahuje pracovní postupy uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), i), j) a l) též pro pomocné operační středisko, pokud je zřízeno.

§ 5

Komunikační řád poskytovatele zdravotnické záchranné služby

(1) Zdravotnické operační středisko a pomocné operační středisko jsou vybavena komunikačními prostředky^1) pro

• a) nepřetržitý příjem volání na národní číslo tísňového volání 155,

• b) spojení s

• 1. výjezdovými skupinami,

• 1. kontaktními místy poskytovatelů akutní lůžkové péče,

• 1. poskytovateli přepravy pacientů neodkladné péče,

• 1. poskytovateli zdravotnické dopravní služby,

• 1. zdravotnickými operačními středisky a pomocnými operačními středisky ostatních poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a dalšími složkami integrovaného záchranného systému,

• c) příjem výzev a vyrozumění od základních složek integrovaného záchranného systému.

(2) Hlasová komunikace mezi zdravotnickým operačním střediskem nebo pomocným operačním střediskem a výjezdovými skupinami se uskutečňuje zejména prostřednictvím rádiové sítě; stanice zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska je řídící stanicí.

(3) Při zásahu v místě mimořádné události s hromadným postižením osob se hlasová komunikace mezi vedoucím zdravotnické složky a vedoucími skupin zdravotnické složky uskutečňuje zejména prostřednictvím rádiové sítě. Přednostní komunikace je vedena mezi zdravotnickým operačním střediskem a vedoucím zdravotnické složky a vedoucími skupin zdravotnické složky. Je-li to nutné, může vedoucí zdravotnické složky potlačit ostatní radiokomunikaci zdravotnické složky vyhlášením klidu rádiového provozu.

Činnost zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob

§ 6

(1) Vedoucí výjezdové skupiny, která přijede na místo mimořádné události s hromadným postižením osob jako první, upřesní zdravotnickému operačnímu středisku způsob dosažení místa mimořádné události dalšími výjezdovými skupinami a zajistí orientační zdravotnický průzkum místa mimořádné události za účelem provedení odhadu počtu osob postižených na zdraví (dále jen „postižená osoba“) a zemřelých a určení možných rizik a míry nebezpečí pro členy výjezdových skupin. Na základě průzkumu provedeného podle věty první vedoucí výjezdové skupiny stanoví předběžný požadavek na vyslání dalších výjezdových skupin a prostředků poskytovatele zdravotnické záchranné služby a případně i na vyžádání spolupráce a pomoci dalších poskytovatelů zdravotních služeb a ostatních složek integrovaného záchranného systému a předá jej neprodleně zdravotnickému operačnímu středisku.

(2) Činnost zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob je organizována v rámci

• a) třídících skupin,

• b) skupiny přednemocniční neodkladné péče,

• c) skupiny odsunu postižených osob.

(3) Činnost skupin uvedených v odstavci 2 řídí jejich vedoucí. Třídící skupiny a skupina přednemocniční neodkladné péče mají společného vedoucího, kterým je lékař.

§ 7

(1) Činnost zdravotnické složky koordinuje vedoucí zdravotnické složky, který

• a) určuje osoby začleněné do zdravotnické složky k plnění úkolů ve skupinách podle § 6 odst. 2,

• b) určuje vedoucí skupin,

• c) stanovuje úkoly skupinám,

• d) v případě potřeby navrhuje veliteli zásahu, případně sám stanovuje v rámci organizace členění místa mimořádné události s hromadným postižením osob místo

• 1. nástupu zdravotnické složky, které je místem soustředění výjezdových skupin a ostatních osob začleněných do zdravotnické složky a léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalšího vybavení pro činnost zdravotnické složky (dále jen „zdravotnický materiál“),

• 1. pro poskytnutí přednemocniční neodkladné péče, které se člení na stanoviště skupin podle § 6 odst. 2,

• 1. pro umístění a identifikaci zemřelých,

• 1. pro odpočinek osob začleněných do zdravotnické složky.

(2) Pokud je pro zajištění činnosti zdravotnické složky nezbytné doplnit její vybavení zdravotnickým materiálem, vedoucí zdravotnické složky si vyžádá potřebný zdravotnický materiál a jeho dopravu do místa mimořádné události s hromadným postižením osob prostřednictvím zdravotnického operačního střediska.

§ 8

(1) Třídící skupiny vyhledávají postižené osoby v místě mimořádné události s hromadným postižením osob a provádějí jejich třídění.

(2) K třídění postižených osob se přistoupí v případě, kdy je významný nepoměr mezi počty postižených osob a zasahujících zdravotnických pracovníků. Při třídění postižených osob se k jejich rychlé identifikaci a stanovení pracovní diagnózy jejich zdravotního stavu používá identifikační a třídící karta^2).

(3) Třídění postižených osob spočívá ve stanovení pořadí pro poskytnutí přednemocniční neodkladné péče jednotlivým postiženým osobám a jejich odsunu na stanoviště skupiny přednemocniční neodkladné péče.

(4) Postižené osoby označené identifikační a třídící kartou jsou shromážděny na stanovišti skupiny přednemocniční neodkladné péče.

§ 9

(1) Skupina přednemocniční neodkladné péče zajišťuje na svém stanovišti poskytnutí přednemocniční neodkladné péče postiženým osobám.

(2) Na stanovišti skupiny přednemocniční neodkladné péče se vždy provádí přetřídění postižených osob, které zohledňuje vývoj jejich zdravotního stavu, a stanovuje se pořadí jejich odsunu do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Činnost skupiny přednemocniční neodkladné péče je organizována tak, aby byl na stanovišti skupiny zajištěn jednosměrný provoz.

§ 10

(1) Skupina odsunu postižených osob zajišťuje přepravu postižených osob ze svého stanoviště do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Rozhodnutí vedoucího skupiny o odsunu postižených osob může být změněno zdravotnickým operačním střediskem.

(2) Je-li to možné, navazuje stanoviště skupiny odsunu postižených osob na stanoviště skupiny přednemocniční neodkladné péče. Činnost na stanovišti skupiny odsunu postižených osob je organizována tak, aby bylo umožněno nakládání postižených osob do více dopravních prostředků najednou a rovněž byl umožněn jejich současný odjezd.

§ 11

(1) Vedoucí zdravotnické složky zpracovává zprávu o činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob.

(2) Zpráva o činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob obsahuje zejména

• a) údaje o času zahájení a ukončení činnosti zdravotnické složky,

• b) hodnocení situace na místě mimořádné události s hromadným postižením osob v době příjezdu první výjezdové skupiny,

• c) popis nasazení dalších výjezdových skupin,

• d) přehled o počtu postižených osob, s uvedením typů postižení zdraví, předaných do péče poskytovatelům zdravotních služeb a seznam těchto poskytovatelů,

• e) přehled o počtu osob a o prostředcích, které poskytli poskytovatelé zdravotních služeb a složky integrovaného záchranného systému pro zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě mimořádné události s hromadným postižením osob,

• f) údaje o poskytnutí osobní a věcné pomoci,

• g) popis všech okolností, které měly vliv na činnost zdravotnické složky.

(3) Zprávu o činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob odevzdá vedoucí zdravotnické složky zdravotnickému operačnímu středisku nejpozději do 7 dnů ode dne ukončení činnosti zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob.

§ 12

Označení členů zdravotnické složky a stanovišť skupin v místě mimořádné události s hromadným postižením osob

(1) Členové zdravotnické složky jsou v místě mimořádné události s hromadným postižením osob označeni takto:

• a) vedoucí zdravotnické složky na zadní části reflexní vesty nápisem „VEDOUCÍ ZDRAVOTNICKÉ SLOŽKY“,

• b) vedoucí třídících skupin a skupiny přednemocniční neodkladné péče na zadní části reflexní vesty nápisem „VEDOUCÍ LÉKAŘ“ nebo bílou rukávovou páskou s červeným nápisem „VL“ na levé paži,

• c) vedoucí skupiny odsunu postižených osob na zadní části reflexní vesty nápisem „VEDOUCÍ ODSUNU“ nebo bílou rukávovou páskou s červeným nápisem „VO“ na levé paži,

• d) člen třídící skupiny na zadní části reflexní vesty nápisem „TŘÍDĚNÍ“ nebo bílou rukávovou páskou s červeným nápisem „TR“ na levé paži.

(2) Stanoviště skupin jsou v místě mimořádné události s hromadným postižením osob označena přenosnými skládacími reflexními značkami takto:

• a) stanoviště třídících skupin značkou s nápisem „TŘÍDĚNÍ“,

• b) stanoviště skupiny přednemocniční neodkladné péče značkou s nápisem „STANOVIŠTĚ NEODKLADNÉ PÉČE“,

• c) stanoviště skupiny odsunu postižených osob značkou s nápisem „STANOVIŠTĚ ODSUNU“.

Stanoviště jsou současně označena vytyčovací páskou.

(3) Značky a vytyčovací pásky pro označení stanovišť skupin a reflexní vesty a rukávové pásky pro označení členů zdravotnické složky jsou součástí vybavení poskytovatele zdravotnické záchranné služby; na místo mimořádné události s hromadným postižením osob jsou dopraveny na žádost vedoucího zdravotnické složky prostřednictvím zdravotnického operačního střediska.

Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby

§ 13

(1) Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby (dále jen „traumatologický plán“) se člení na základní část, operativní část a pomocnou část.

(2) Základní část traumatologického plánu obsahuje

• a) název, adresu sídla a identifikační číslo poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

• b) název a adresu zřizovatele poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

• c) přehled spojení na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, například telefon, fax a adresu elektronické pošty,

• d) vymezení předmětu činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby,

• e) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a ohrožení na území kraje, která mohou vést k hromadnému neštěstí a analýzu jejich možného dopadu na poskytování zdravotnické záchranné služby; při tom se vychází z přehledu možných zdrojů rizik a provedených analýz ohrožení podle krizového zákona^3),

• f) přehled a hodnocení možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby, s výjimkou zdrojů rizik a ohrožení uvedených v písmenu e), a analýzu jejich možného dopadu na poskytování zdravotnické záchranné služby,

• g) charakteristiku typů postižení zdraví, pro která se traumatologický plán zpracovává,

• h) vymezení opatření, která má poskytovatel zdravotnické záchranné služby plnit při hromadných neštěstích v návaznosti na analýzu zdrojů rizik a ohrožení podle písmen e) a f) a na typ postižení zdraví podle písmene g).

(3) Operativní část traumatologického plánu obsahuje

• a) postupy pro plnění opatření podle odstavce 2 písm. h),

• b) vymezení opatření pro případ hromadného neštěstí vyplývajících pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby z traumatologického plánu havarijního plánu kraje a traumatologických plánů vnějších havarijních plánů a způsob zajištění jejich plnění,

• c) způsob zajištění přednemocniční neodkladné péče v návaznosti na typ postižení zdraví podle odstavce 2 písm. g),

• d) způsob zajištění ochrany zdraví členů výjezdových skupin a dalších osob poskytujících přednemocniční neodkladnou péči při hromadném neštěstí nebo podílejících se na zajištění této péče,

• e) postupy pro vysílání výjezdových skupin a koordinaci jejich činnosti v místě hromadného neštěstí,

• f) postupy pro třídění postižených osob v místě hromadného neštěstí,

• g) postupy pro koordinovaný odsun postižených osob z místa hromadného neštěstí do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb,

• h) postupy pro vyžádání pomoci od ostatních poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a složek integrovaného záchranného systému,

• i) postupy pro vyžádání pomoci od jiných poskytovatelů zdravotních služeb,

• j) postupy pro zajištění spolupráce s poskytovateli zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. e) zákona o zdravotních službách,

• k) postupy pro předávání informací poskytovatelům jednodenní a lůžkové zdravotní péče o požadavcích na zajištění zdravotní péče postiženým osobám a získávání informací od těchto poskytovatelů o jejich možnostech převzít tyto osoby do své péče,

• l) přehled spojení na osoby podílející se na zajištění plnění opatření podle traumatologického plánu, například telefon, fax a adresu elektronické pošty.

(4) Pomocná část traumatologického plánu obsahuje

• a) přehled smluv uzavřených poskytovatelem zdravotnické záchranné služby s dalšími osobami k zajištění plnění opatření podle traumatologického plánu,

• b) přehled počtu zdravotnických pracovníků a prostředků vyžadovaných poskytovatelem zdravotnické záchranné služby od jiných poskytovatelů zdravotních služeb v případě hromadného neštěstí,

• c) seznam léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky pro zajištění přednemocniční neodkladné péče při hromadném neštěstí,

• d) další dokumenty související s připraveností poskytovatele zdravotnické záchranné služby na plnění opatření při hromadných neštěstích, například geografickou dokumentaci.

§ 14

(1) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby při zpracování traumatologického plánu spolupracuje s krajským úřadem kraje, na jehož území poskytuje zdravotnickou záchrannou službu.

(2) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby projedná s krajským úřadem kraje, na jehož území poskytuje zdravotnickou záchrannou službu,

• a) návrh traumatologického plánu,

• b) rozsah spolupráce při zpracování návrhu traumatologického plánu s dalšími osobami, které mohou být dotčeny opatřeními podle tohoto plánu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pro aktualizaci traumatologického plánu obdobně.

§ 15

Označení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby

Zdravotnické zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby musí být viditelně označeno názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Název se uvede na tabuli umístěné na viditelném místě vně objektu zdravotnického zařízení; tabule může mít podobu světelného panelu.

§ 16

Označení pracovního oděvu člena výjezdové skupiny

Pracovní oděv člena výjezdové skupiny musí být navenek viditelně označen názvem poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Název se umístí na zádech pracovního oděvu.

§ 17

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.

Ministr:

doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

^1) Příloha č. 7 k vyhlášce č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

^2) § 4 písm. d) vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

^3) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.