Vyhláška o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo tepla nebo pro výrobnu elektřiny nebo tepla, u které se provádí změna dokončené stavby, podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií

• a) při výrobě tepelné energie pro

• 1. kotle,

• 1. spalinové kotle a

• 1. solární kolektory,

• b) při výrobě elektřiny pro

• 1. parní turbosoustrojí s kondenzační turbínou,

• 1. plynovou turbínu,

• 1. paroplynové zařízení,

• 1. spalovací motor,

• c) při kombinované výrobě elektřiny a tepla pro

• 1. paroplynové zařízení s dodávkou tepla,

• 1. parní protitlakou turbínu,

• 1. kondenzační odběrovou turbínu,

• 1. plynovou turbínu,

• 1. spalovací motor,

• 1. mikroturbínu,

• 1. Stirlingův motor,

• 1. palivový článek,

• 1. parní stroj,

• 1. organický Rankinův cyklus, nebo

• 1. kombinace technologií uvedených v bodech 1 až 10.

(2) Minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií se nestanoví pro výrobny elektřiny nebo výrobny tepla

• a) se spalovacími motory do celkového elektrického výkonu výrobny energie 90 kW,

• b) využívající jaderné palivo,

• c) využívající odpadní tepelnou energii z chemických procesů, nebo

• d) určené jako náhradní nebo nouzové zdroje provozované pouze při řešení mimořádných událostí k zabezpečování nouzových dodávek energie a zdroje sloužící k uvádění výrobny tepla nebo výrobny elektřiny do provozu, které jsou takto navrženy a specifikovány v dokumentaci pro umístění a povolení stavby.

(3) Vyhláška dále stanoví minimální účinnost užití energie pro splnění nároku na podporu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nároku na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie a nároku na podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie

• a) při výrobě tepelné energie pro

• 1. kotle,

• 1. technologie uvedené v odstavci 1 písm. c) do celkového elektrického instalovaného výkonu 7,5 MW, při jejich instalaci do stávající výrobny tepla však jen do výše odpovídající možnému využití jejího dosavadního tepelného výkonu pro výrobu elektřiny,

• 1. výrobny tepla využívající geotermální energii s výkonem nad 200 kW,

• b) při výrobě elektřiny pro technologie uvedené v odstavci 1 písm. c).

(4) Vyhláška stanoví dále

• a) způsob stanovení účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, výrobnách tepla nebo v kombinované výrobě elektřiny a tepla,

• b) četnost vyhodnocování skutečné účinnosti užití energie a její porovnání s hodnotami minimální účinnosti užití energie.

§ 2

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na provozní podporu tepla z podporované biomasy se jmenovitým tepelným výkonem nad 200 kW podle § 24 a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů podle § 25 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě tepelné energie

• a) v palivovém a spalinovém kotli se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• b) v solárním kolektoru se účinnost výroby tepelné energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Minimální účinnost výroby tepla při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 15 k této vyhlášce, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou je uvedena v příloze č. 16 k této vyhlášce. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z výrobny tepla je uvedena v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(5) Jestliže je ve výrobně tepla instalováno více kotlů, nevztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie na kotel, který byl v daném roce z provozních důvodů využíván opakovaně jen v časových intervalech kratších než 168 hodin a nepřekračujících celkovou dobu provozu 2 000 hodin/rok nebo jde-li o kotel provozovaný s výkonem sníženým na 60 % jmenovité hodnoty nebo méně. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(6) Není-li ve výrobně tepla instalováno měření vyrobené tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se dodržení minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se dodržení minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie uvedené v příloze č. 17 k této vyhlášce.

(7) Při rekonstrukci kotle nemusí být dodržena minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nebo přílohy č. 16 k této vyhlášce nebo minimální účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 17 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že její dodržení není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují veškerá dostupná technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie.

(8) Minimální účinnost podle přílohy č. 15 k této vyhlášce nemusí splňovat za provozu parní kotle, které se podílejí na výrobě elektřiny, jestliže účinnost výroby elektřiny splňuje požadavky přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(9) Minimální účinnost výroby tepelné energie ze solárního kolektoru je uvedena v příloze č. 22 k této vyhlášce.

§ 3

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují k požadavkům pro výstavbu nové výrobny elektřiny nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z degazačního nebo důlního plynu podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny

• a) v parním soustrojí s kondenzační turbínou se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,

• b) v soustrojí se spalovacím motorem se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce,

• d) v paroplynovém zařízení se účinnost výroby elektřiny stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu parního turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce. Je-li ve výrobně elektřiny více parních turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce na průměrnou hodnotu celé výrobny elektřiny.

(4) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce se nevztahuje na parní kondenzační soustrojí, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku, než je na výstupu z kotlů, a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry.

(5) Při rekonstrukci parního kondenzačního turbosoustrojí nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 4

Stanovení účinnosti a minimální účinnost užití energie při kombinované výrobě elektřiny a tepla

(1) Ustanovení tohoto paragrafu se vztahují na výstavbu nové výrobny pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro její změnu podle § 6 odst. 1 zákona o hospodaření energií a k požadavkům pro nárok na podporu elektřiny vyrobené z biomasy nebo biokapalin nebo bioplynu podle § 4 odst. 4 zákona o podporovaných zdrojích energie, nárok na podporu elektřiny vyrobené z druhotných zdrojů jiných, než je degazační nebo důlní plyn podle § 5 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie, a nárok na provozní podporu tepla vyrobeného z biomasy s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MWe podle § 24 odst. 3 a § 25 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie.

(2) Účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla

• a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce,

• b) v parní protitlaké turbíně nebo v kondenzační odběrové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 4 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,

• d) ve spalovacím motoru se účinnost výroby energie a v kombinaci s kotli stanoví postupem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce,

• e) v palivovém článku se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, a v kombinaci s kotli se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce,

• f) v organickém Rankinově cyklu se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, a v kombinaci se spalovacím motorem se stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce,

• g) v mikroturbíně se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce,

• h) ve Stirlingově motoru se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce,

• i) v parním stroji se účinnost výroby energie stanoví postupem, který je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny a tepla

• a) v paroplynovém zařízení s dodávkou tepla je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

• b) v parní protitlaké turbíně a v kondenzační odběrové turbíně je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce,

• c) v plynové turbíně je uvedena v příloze č. 19 k této vyhlášce,

• d) ve spalovacím motoru je uvedena v příloze č. 20 k této vyhlášce a v kombinaci s kotli v příloze č. 21 k této vyhlášce,

• e) v palivovém článku, v mikroturbíně, ve Stirlingově motoru, v parním stroji a v kombinaci spalovacího motoru s palivovým článkem nebo s ORC cyklem navrhuje na základě výpočtu podle odstavce 2 písm. e), g), h) a i) stavebník nebo vlastník uvedené výrobny elektřiny nebo výrobny tepla. Navržené hodnoty minimální účinnosti odsouhlasuje ministerstvo,

• f) v organickém Rankinově cyklu je uvedena v příloze č. 18 k této vyhlášce.

(4) Je-li ve výrobně energie více stejných technologií uvedených v odstavci 1, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny a tepelné energie na průměrnou hodnotu celé výrobny energie.

(5) Při rekonstrukci parní kondenzační odběrové turbíny nemusí být dodržena minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 18 k této vyhlášce, prokáže-li energetický audit nebo energetický posudek, že pro její dodržení nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní.

§ 5

Referenční parametry vztahující se ke kvalitě paliv

(1) Při stanovení minimální účinnosti jednotlivých typů technologií na výrobu energie se vychází z výhřevnosti jednotlivých druhů paliv uvedené v příloze č. 23 k této vyhlášce a v případě biomasy také z obsahu vody v palivu.

(2) Výhřevnosti jednotlivých druhů paliv jiné, než jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce, doloží vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie protokolem vystaveným akreditovanou laboratoří nebo jinou oprávněnou osobou.

(3) Výrobce energie ověřuje výhřevnost paliva alespoň jednou za 6 měsíců a při každé změně dodavatele paliva.

§ 6

Četnost vyhodnocování minimální účinnosti užití energie

(1) Účinnost výroby tepelné energie, účinnost výroby elektřiny včetně účinnosti výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla se vyjma případů uvedených v odstavci 2 vyhodnocuje minimálně jednou ročně.

(2) V případě uplatňování nároku na podporu podle § 4, 5, 24 a 25 zákona o podporovaných zdrojích energie se vyhodnocuje účinnost jednou měsíčně.

(3) Výsledky porovnání vypočtené účinnosti užití energie s minimální účinností užití energie se použijí

• a) ve zprávě o pravidelné kontrole kotle a tepelných rozvodů podle zákona o hospodaření energií,

• b) ve výkazu o výrobě elektřiny z podporovaných zdrojů a ve výkazu o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

(4) Na vyžádání se předkládá výpočet, vyhodnocení účinnosti užití energie a porovnání s minimální účinností užití energie za požadovaná období ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, se zrušuje.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Ministr:

MUDr. Kuba v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie ηv ve všech typech kotlů se všemi druhy paliv se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv [GJ] a energie paliva spáleného v kotli Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηv=Qv×100Qpal=Qv×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) pro teplovodní a horkovodní kotle

Qv=Mv×ivy-ivs1000 GJ

• b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

Qv=Mp×ip-inv1000 GJ

• c) pro parní kotle s výrobou syté páry

Qv=Mnv×ip-inv1000 GJ

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, stanoví se účinnost výroby tepelné energie ηv prostřednictvím provedeného měření v příslušném roce podle vztahu

ηv = 100 - ξk - 4 [%]

(4) U kotlů o jmenovitém výkonu nad 2,5 MW se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví podle normy ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát.

(5) U kotlů instalovaných ve spalovnách komunálního nebo průmyslového odpadu se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví prostřednictvím kontinuálně nebo pravidelně prováděného měření v příslušném roce podle vztahu:

ηv = 100 - ξk − 8 [%]

(6) U spalinových kotlů za plynovou turbínou se účinnost výroby tepelné energie ηv stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí podle vztahu:

ηv=ts-tkts-ξss100×100 %

(7) Ztrátu citelným teplem spalin ξk pro případ podle odst. 3 a odst. 5 je možno stanovit pomocí změření obsahu CO2 ( ωCO2 ) ve spalinách za kotlem, tzn. ztrátu citelným teplem spalin ξk - podle ČSN 07 0305 - Hodnocení kotlových ztrát

ξk=K1.tk-tvzωCO2 %

Hodnota ωCO2 se stanoví bud přímým měřením nebo přepočtem z naměřeného obsahu O2 ve spalinách za kotlem a přebytku vzduchu α

ωCO2=ωCO2maxα

α=2121-ωO2

kde

K1 [-] Koeficient pro uhlí podle ČSN 070305; pro LTO = 0,58; pro TTO = 0,6; pro ZP = 0,48; pro komunální odpad = 0,7;

Mnv [t] množství napájecí vody na vstupu do kotle

Mp [t] množství páry na výstupu z kotle

Mpal [t, tis.m^3] množství spáleného paliva

Mv [t] množství oběhové vody proteklé kotlem

Qi^r [MJ/kg, MJ/m^3] výhřevnost paliva

Qpal [GJ] energie paliva spáleného v kotli, resp. ve výrobně tepla

Qv [GJ] teplo vyrobené v kotli

ξss [%] Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se ξss = 1 %)

ξk [%] Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce)

inv [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle

ip [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie páry na výstupu z kotle

ivs [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle

ivy [kJ/kg] průměrná roční nebo měsíční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle

tk [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin (resp. teplota spalin při stanovení ztráty citelným teplem spalin) na výstupu z kotle do komína

ts [°C] průměrná roční nebo měsíční teplota spalin z turbíny na vstupu do kotle

ηv [%] účinnost výroby tepla v kotli

tvz [°C] teplota vzduchu vstupujícího do kotle

α [-] přebytek vzduchu ve spalinách za kotlem

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah CO2 ve spalinách za kotlem

ωCO2¨max [obj.% ] obsah CO2 ve spalinách při teoretickém spalování (závisí na druhu paliva) pro černé uhlí = 18,7; pro hnědé uhlí = 19; pro LTO = 15,6; pro TTO =16; pro ZP = 11,9; pro komunální odpad =17;

ωCO2 [obj.% ] naměřený obsah O2 ve spalinách za kotlem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 441/2012 Sb.

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z výrobny tepla

(1) Účinnost dodávky tepelné energie ηd se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z výrobny tepla Qd [GJ] a energie paliva spáleného ve všech kotlích Qpal [GJ] za stejnou dobu vyjádřený

ηd=Qd×100Qpal=Qd×100Mpal×Qir %

(2) Tepelná energie dodaná z výrobny tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

• a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

Qd=Mvd×idv-idz1000 GJ

• b) tepelná energie dodávaná v páře

Qd=Mpd×ipd-ik1000 GJ

• c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

Qd=Mpd×ipd-Mk×ik1000 GJ

• d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

Qd=∑i=1nMpdi×ipd-iki1000 resp. Qd=∑i=1nMpdi×ipdi-∑i=1nMki×iki1000 GJ

kde

Mk [t] množství vratného kondenzátu na vstupu do výrobny tepla,