Vyhláška o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby

§ 1

Při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby postupuje Český telekomunikační úřad podle pravidel, stanovených v § 2 až 12 této vyhlášky s tím, že podkladem pro výpočet čistých nákladů držitele poštovní licence jsou tato pravidla a ukazatele obsažené v její příloze.

Výpočet čistých nákladů

§ 2

Čisté náklady se spočítají jako rozdíl přírůstkových nákladů a přírůstkových výnosů držitele poštovní licence. Zohlední se veškeré nehmotné a tržní výhody, nárok na přiměřený zisk a pobídky k nákladové efektivnosti.

§ 3

(1) Přírůstkovými náklady se rozumí rozdíl nákladů držitele poštovní licence na poskytování služeb obsažených v jeho poštovní licenci a nákladů, jaké by držitel poštovní licence vynakládal, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.

(2) Přírůstkové náklady se počítají podle vzorce:

PN(X) = N^ZS − N^AS,

kde:

PN – jsou přírůstkové náklady,

X – jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,

N^ZS – jsou náklady poskytování služeb držitele poštovní licence při základním scénáři podle § 7 odst. 2,

N^AS – jsou náklady držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.

§ 4

(1) Přírůstkovými výnosy se rozumí rozdíl výnosů z poskytování služeb držitele poštovní licence obsažených v jeho poštovní licenci a výnosů, kterých by držitel poštovní licence dosáhl, pokud by služby poskytoval bez povinnosti poskytovat základní služby.

(2) Přírůstkové výnosy se počítají podle vzorce:

PV(X)= V^ZS − V^AS,

kde:

PV – jsou přírůstkové výnosy,

X – jsou základní služby obsažené v poštovní licenci,

V^ZS – jsou výnosy držitele poštovní licence z poskytování služeb při základním scénáři podle § 7 odst. 2,

V^AS – jsou výnosy držitele poštovní licence v případě alternativního scénáře podle § 7 odst. 3.

§ 5

(1) Při výpočtu čistých nákladů se zohlední vliv plnění povinnosti poskytovat základní služby na náklady a výnosy takto:

• a) zohlední se pouze náklady související s povinností poskytovat základní služby,

• b) dodržuje se zásada průhlednosti,

• c) nedojde k dvojímu započtení nákladů, výnosů a nehmotných a tržních výhod,

• d) zohlední se nárok na přiměřený zisk,

• e) zohlední se skutečnost, že pokud nebyla uplatněna cenová regulace podle § 34a odst. 2 zákona o poštovních službách, mají být účelně a efektivně vynaložené náklady na poskytování základních služeb pokryty výnosy z těchto služeb; toto neplatí pro základní služby, které je držitel poštovní licence povinen poskytovat bezúplatně.

(2) Čisté náklady se počítají podle vzorce:

ČN (ZS) = [PN(X) + zisk] – [PV(X) + ∑Tv],

kde:

ČN (ZS) – výše čistých nákladů,

PN(X) – přírůstkové náklady,

PV(X) – přírůstkové výnosy,

zisk – přiměřený zisk stanovený v souladu s § 33a zákona o poštovních službách,

Tv – nehmotné a tržní výhody plynoucí držiteli poštovní licence v důsledku uložení povinnosti poskytovat základní služby, vyjádřené v penězích.

§ 6

Při posuzování nákladové efektivnosti a účelnosti se bere v úvahu způsob poskytování základních služeb. Za účelně a efektivně vynaložené náklady se považují takové náklady, které jsou nezbytně nutné k poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci.

§ 7

(1) Podkladem pro výpočet čistých nákladů je základní a alternativní scénář.

(2) Základním scénářem se rozumí popis chování držitele poštovní licence, který poskytuje základní služby v rozsahu podle jeho poštovní licence. K činnostem popsaným v základním scénáři se přiřadí efektivně a účelně vynaložené náklady na poskytování základních služeb obsažených v poštovní licenci držitele poštovní licence a výnosy získané poskytováním těchto služeb.

(3) Alternativním scénářem se rozumí model chování držitele poštovní licence, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby v rozsahu jeho poštovní licence a poskytoval jím zvolené druhy služeb za podmínek, které pro něj nejsou ekonomicky nevýhodné. V alternativním scénáři se určí požadavky na poskytování uložených základních služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami, a skupiny uživatelů, kterým lze poskytovat základní služby pouze se ztrátou, nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami (dále jen „zatěžující požadavek“).

§ 8

(1) Při tvorbě alternativního scénáře se dodržují tyto podmínky:

• a) určí se, které požadavky na poskytování služeb obsažených v poštovní licenci představují pro držitele poštovní licence takovou finanční zátěž, že by je v případě alternativního scénáře neposkytoval nebo poskytoval za jiných podmínek,

• b) určí se, jak by držitel poštovní licence měnil způsob poskytování služeb oproti základnímu scénáři,

• c) pro každý zatěžující požadavek se sestaví alternativní scénář,

• d) alternativní scénář musí být reálný a prokazující snahu držitele poštovní licence udržet si postavení na trhu a zákazníky. Při jeho vypracování se bere v úvahu, že se jedná o téhož držitele poštovní licence, který i bez povinnosti poskytovat základní služby plní svoje závazky a povinnosti vyplývající z uzavřených smluv nebo jiných právních předpisů,

• e) pro každý alternativní scénář se vyhodnotí náklady, které jsou s jeho poskytováním spojeny, a výnosy, které by v daném alternativním scénáři držitel poštovní licence vytvářel,

• f) alternativní scénář se sestavuje tak, aby předpokládaná úspora nákladů se zohledněním přiměřeného zisku byla vyšší než předpokládaný úbytek výnosů se zohledněním nehmotných a tržních výhod,

• g) zohledňuje se vzájemný vliv jednotlivých alternativních scénářů,

• h) porovnají se základní a alternativní scénáře a určí se přírůstkové náklady a přírůstkové výnosy.

(2) V případě, že držitel poštovní licence určí rozsah sítě provozoven, které provozuje povinně podle základních kvalitativních požadavků jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář sítě provozoven. Při sestavování alternativního scénáře sítě provozoven se vychází z těchto předpokladů:

• a) držitel poštovní licence by rušil pouze ty provozovny, které by za běžných obchodních podmínek neprovozoval, přičemž se bere v úvahu, že držitel poštovní licence je celostátním poskytovatelem poštovních služeb a rozmístil by své provozovny tak, aby zajistil dostupnost svých služeb po celém území státu,

• b) při vyčíslení nákladů se započtou náklady, které jsou vztaženy k procesům na jednotlivých provozovnách. Náklady na provozovnu zahrnují veškeré náklady, které při procesech na dané provozovně vznikají včetně odpovídajícím poměrem přiřazené celopodnikové režie. Celopodniková režie, která prokazatelně nesouvisí s činnostmi provozoven, se v alternativním scénáři přiřadí provozovnám, které zůstanou zachovány,

• c) při vyčíslení výnosů je z prodeje všech produktů a služeb držitele poštovní licence jednotlivým provozovnám přiřazena část výnosů, odpovídající činnostem na provozovně,

• d) v případě uzavření jedné provozovny dojde ke ztrátě výnosů z prodeje daného produktu ve výši, která odpovídá změně poptávky po daném produktu, možnosti zakoupit si daný produkt na jiné provozovně držitele poštovní licence a možnosti zakoupení si daného produktu u jiného provozovatele,

• e) v případě, že je uvažována možnost přesunu části poptávky po daném produktu na jinou provozovnu, bere se v úvahu nejen přesun části výnosů, ale i souvisejících nákladů ze ztrátové provozovny,

• f) u budov, které držitel poštovní licence vlastní a podle alternativního scénáře v nich nebude mít provozovnu, se zohlední možnost dodatečných výnosů z těchto budov v podobě možných výnosů z pronájmu nebo prodeje či úspor nákladů vzniklých využitím těchto budov pro účely vlastních aktivit držitele poštovní licence. Výše těchto výnosů se určí na základě ceny pronájmu nebo prodeje obvyklé v dané lokalitě; výsledný počet provozoven v alternativním scénáři odpovídá nejenom obchodní strategii držitele poštovní licence, ale rovněž musí splňovat všechny podmínky vyplývající z uzavřených smluv nebo vyplývající z povinností uložených držiteli poštovní licence jinými právními předpisy, pokud definují kvalitativní a kvantitativní požadavky na síť provozoven držitele poštovní licence.

(3) V případě, že držitel poštovní licence určí požadavky na dodávání jako zatěžující požadavek, sestaví se alternativní scénář dodávání. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů:

• a) při změně režimu dodávání neztratí držitel poštovní licence významnou část svých zákazníků. V případě, že by se změna režimu dodávání projevila na poptávce po poštovních službách jím poskytovaných, započítá se změna poptávky odpovídajícím způsobem do změny výnosů,

• b) změna režimu dodávání se projeví pouze u těch geografických lokalit, ve kterých změna dodávání vytváří úspory nákladů,

• c) při vyčíslení nákladů alternativního scénáře dodávání se berou v úvahu pouze náklady související se samotným dodáváním.

(4) V případě, že držitel poštovní licence určí jako zatěžující požadavek některou z dalších povinností vyplývajících z povinnosti poskytovat základní služby obsažené v jeho poštovní licenci, sestaví se alternativní scénář vztahující se k této povinnosti. Při sestavování tohoto alternativního scénáře se vychází z těchto předpokladů:

• a) náklady musí obsahovat pouze náklady plynoucí z povinnosti poskytovat základní služby, tedy náklady na činnosti, které držitel poštovní licence realizuje pouze z důvodu uložené povinnosti a nepřináší mu žádný prospěch ve vztahu k jeho podnikání,

• b) ostatní náklady nesmí být započteny.

Vymezení nehmotných a tržních výhod

§ 9

(1) Nehmotnými a tržními výhodami v souvislosti s držením poštovní licence jsou:

• a) výhoda vyšších výnosů,

• b) výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny,

• c) výhoda dodatečných možností reklamy,

• d) osvobození základních poštovních služeb od daně z přidané hodnoty,

• e) jiná kvantifikovatelná výhoda vzniklá držiteli poštovní licence.

(2) Výhodou vyšších výnosů se rozumí výhoda, na jejímž základě držitel poštovní licence získává vyšší výnosy ze všech jím poskytovaných služeb v důsledku všeobecného povědomí o držiteli poštovní licence na poštovním trhu, kdy je vnímán jako důvěryhodný, garantující určitou kvalitu služeb, dostupnost podacích a výdejních míst, a jeho silnější vyjednávací pozice. Tato výhoda se finančně vyjádří jako:

IB = PC x r,

kde:

IB – hodnota výhody vyšších výnosů,

PC – výše výnosů držitele poštovní licence z poštovních služeb v zúčtovacím období,

r – procento klientů využívajících služby držitele poštovní licence, kteří by přestali využívat jeho služeb, pokud by neposkytoval základní služby.

(3) Výhoda plynoucí z výhradního práva držitele poštovní licence uvádět do oběhu poštovní známky a ceniny se finančně vyjádří jako součet odhadu hodnoty prodaných a neupotřebených poštovních známek a cenin a odhadu výnosů z prodeje poštovních známek a cenin a dalších obdobných produktů k filatelistickým účelům.

(4) Výhodou dodatečných možností reklamy se rozumí výhoda využití vybraných částí majetku držitele poštovní licence k marketingovým účelům. Při finančním vyjádření této výhody se zohlední úspora marketingových nákladů držitele poštovní licence v případě, že by za propagaci své značky a produktů platil cenu obvyklou v daném místě, a případné skutečné příjmy získané pronájmem reklamní plochy, nebo prostor na provozovnách jiným subjektům. Vyčíslená úspora nákladů nebo dosažené výnosy se budou týkat té části sítě provozoven nebo vozového parku nebo jiného majetku držitele poštovní licence, kterou by držitel poštovní licence dle alternativního scénáře neprovozoval, kdyby neměl povinnost poskytovat základní služby.

(5) Úřad vyhodnotí dopad osvobození základních služeb od daně z přidané hodnoty z hlediska nákladů držitele poštovní licence i jeho výnosů.

§ 10

(1) Výhody z nepoštovních služeb, k jejichž poskytování využívá držitel poštovní licence poštovní síť, jsou zohledněny přímo na částech poštovní sítě, které využívají, a to v podobě skutečných nákladů a výnosů evidovaných v účetnictví, pokud tyto náklady a výnosy lze na danou část přímo přiřadit.

(2) V případě, že držitel poštovní licence získá odměnu na základě smlouvy nebo povinnosti uložené jiným právním předpisem, která je vázána na rozsah sítě provozoven nebo doručovací sítě a není jednoznačně přiřaditelná dotčeným prvkům poštovní sítě podle odstavce 1, započte se tato odměna v plné výši jako tržní výhoda.

§ 11

Výpočet čistých nákladů jednotlivých základních služeb

(1) Čisté náklady připadající na jednotlivé základní služby vychází z nákladů a výnosů základního a alternativního scénáře a zohledňují objem jednotlivých základních služeb a jejich nákladovost.

(2) Součet vyčíslené hodnoty čistých nákladů připadající na jednotlivou základní službu a výnosů získaných držitelem poštovní licence z této služby nesmí být vyšší než předpokládaná výše výnosů, kterou by držitel poštovní licence dosáhl v případě, že by tuto službu nabízel za podmínek podle § 33 odst. 5 zákona o poštovních službách. Při posuzování oprávněnosti výše čistých nákladů vychází Úřad z údajů vykázaných v oddělené evidenci nákladů a výnosů vedené v souladu s § 33a zákona o poštovních službách.

§ 12

Doložení žádosti o úhradu čistých nákladů

(1) K žádosti o úhradu čistých nákladů předloží držitel poštovní licence veškeré doklady potřebné při výpočtu čistých nákladů. Jedná se zejména o základní a alternativní scénář, zprávu auditora včetně auditované účetní závěrky za příslušné zúčtovací období, seznam účtů včetně zůstatků na začátku a konci zúčtovacího období, odpisový plán a veškeré další podklady, které jsou nezbytné k doložení věcné správnosti výpočtů předložených podle odstavce 2.

(2) Držitel poštovní licence předloží Úřadu podklady pro výpočet čistých nákladů podle vzoru v příloze k této vyhlášce v elektronické podobě ve formátu MS Excel.

§ 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Předseda Rady:

PhDr. Dvořák, CSc., v. r.

Příloha k vyhlášce č. 466/2012 Sb.

Doklady k výpočtu čistých nákladů

Tabulka č. 1: Celková hodnota čistých nákladů držitele poštovní licence (v Kč)

[image omitted]

Tabulka č. 2 - vyčíslení celkové hodnoty nehmotných a tržních výhod (v Kč)

[image omitted]

Tabulka 3: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny v síti provozoven - část 1 (k provedení § 8 odst. 2)

[image omitted]

Tabulka č. 4 Ztráta výnosů na uzavřené provozovně (k provedení § 8 odst. 2 písm. c) až e)

[image omitted]

Tabulka č. 5: Evidence dat potřebných k vyčíslení hodnoty čistých nákladů plynoucích ze změny ve způsobu dodávání (k provedení § 8 odst. 3)

[image omitted]