Vyhláška o regulačním výkaznictví

Typ Vyhláška
Publikace 2012-03-02
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
článků 20
Historie novel JSON API

Ztráty při rozvodu tepelné energie představují rozdíl mezi celkovým množstvím tepelné energie, která vstupuje do rozvodného tepelného zařízení (z provozovaných zdrojů a nakoupená tepelná energie), a celkovým množstvím tepelné energie na výstupu z rozvodného tepelného zařízení dodané zákazníkům a určené pro vlastní spotřebu.

Tepelná energie na výstupu z rozvodů představuje celkové množství tepelné energie dodané zákazníkům a určené pro vlastní spotřebu, které vystupuje z rozvodného tepelného zařízení. Tepelná energie na výstupu z rozvodů je dále členěna na:

Držitel licence, který provozuje domovní kotelny, uvede pouze souhrnné údaje za domovní kotelny v příslušné cenové lokalitě.

Držitel licence uvede název každého zdroje v cenové lokalitě, přičemž ke každému zdroji uvede údaje o výrobě tepelné energie a elektřiny, tj. instalovaný tepelný výkon, množství vyrobené tepelné energie na zdroji, instalovaný elektrický výkon a množství vyrobené elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (na svorkách generátorů). Údaje o množství budou zaokrouhleny na jednotky, tepelný a elektrický výkon na 3 desetinná místa. Názvy zdrojů musí být shodné s názvy uvedenými v seznamu jednotlivých provozoven v rozhodnutí o udělení licence.

Držitel licence uvede požadované údaje o nákladech za licencovanou činnost výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie i nelicencovanou činnost výroba a rozvod tepelné energie do kalkulačního vzorce za každou cenovou lokalitu samostatně. Náklady držitel licence uvede ve výši bez DPH, a to v celých Kč.

Kalkulační vzorec ceny tepelné energie představuje výslednou kalkulaci průměrné ceny tepelné energie za celou cenovou lokalitu, která obsahuje skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady a odpovídá výnosům za tepelnou energii a skutečnému množství tepelné energie za ukončený kalendářní rok.

Proměnné náklady v kalkulačním vzorci ceny tepelné energie jsou členěny a tvořeny zejména těmito ekonomicky oprávněnými náklady:

Stálé náklady v kalkulačním vzorci ceny tepelné energie jsou členěny a tvořeny zejména těmito ekonomicky oprávněnými náklady:

Majetek Minimální doba odpisování (roky)
Budova pro energetiku 30
Teplovodní, horkovodní nebo parní kotel 15
Olejový nebo plynový hořák 12
Zásobníkový, protiproudy nebo deskový výměník 12
Čerpadlo 7
Měřicí zařízení tepelné energie a teplé vody 8
Parní nebo spalovací turbína 15
Kogenerační jednotka se spalovacím motorem 7
Vzduchový kompresor 12
Teplovodní, horkovodní nebo parní rozvod tepelné energie 25
Kondenzátní rozvod tepelné energie 10

Položka zisk v kalkulaci ceny tepelné energie obsahuje přiměřený zisk v souladu se zákonem o cenách, případně je upřesněn v cenovém rozhodnutí k cenám tepelné energie, účinném pro kalendářní rok, za který držitel licence sestavuje regulační výkazy.

Množství tepelné energie představuje celkové množství tepelné energie na výstupu ze zdrojů i na výstupu z rozvodných tepelných zařízení, které je dodané zákazníkům a určené pro vlastní spotřebu.

Není-li na výrobu tepelné energie udělována licence a osazeno měření tepelné energie, zjistí se pro účely kalkulace ceny tepelné energie množství tepelné energie za kalendářní rok u jednotlivých technologií pro výrobu tepelné energie podle následujících výpočtů. V případě jiných, zde neuvedených, technologií pro výrobu tepelné energie se množství tepelné energie (teplo nebo chlad) určuje na základě odborného technického výpočtu. Způsoby výpočtů pro zjištění množství tepelné energie se mění pouze při výměně zařízení nebo změně parametrů.

U kotlů na tuhá nebo kapalná paliva se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje podle výpočtu:

Q=m×v×η100, kde

Q je množství tepelné energie v GJ;

m je spotřeba tuhého nebo kapalného paliva v t;

v je výhřevnost paliva v GJ/t;

η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

| Výkon kotle ve zdroji tepelné energie | Účinnost při použití paliva (%) | | | | | | | | | | | Koks | Černé uhlí | Brikety | Hnědé uhlí tříděné | Hnědé uhlí netříděné | Lehký topný olej | Těžký topný olej | Plyn | Elektric. akumulační | Elektric. přímotopný | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | 80 | - | 85 | 96 | 98 | | 0,5-3 MW | - | 70 | 69 | 68 | 63 | 83 | - | 86 | 97 | 99 | | 3,1-6 MW | - | 75 | - | 72 | 65 | 84 | - | 87 | - | - |

U kotlů na plyn se skutečné množství tepelné energie na výstupu z kotle zjišťuje z energie plynu fakturovaného dodavatelem v MWh podle výpočtu:

Q=q×k×η27,778, kde

Q je množství tepelné energie v GJ;

q je spotřeba plynu v MWh (pozn. 1 GJ = 0,27778 MWh);

k je koeficient vyjadřující poměr mezi výhřevností v GJ/m^3 a spalným teplem plynu v GJ/m^3 (podle údajů dodavatele plynu);

η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.6.4.1.

Pro elektrokotle se určí množství tepelné energie z jeho spotřeby elektřiny v MWh podle výpočtu:

Q=qEk×η100×3,6 , kde

Q je množství vyrobené tepelné energie v doplňkovém zdroji v GJ;

qEk je spotřeba elektřiny elektrokotle v MWh;

η je směrná účinnost kotle v % (účinnost výroby tepelné energie v kotli), kterou v závislosti na výkonu udává u nových zařízení projektant nebo je uvedena v technické dokumentaci kotle, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v bodě 2.6.4.1.

Q=qTč×eTč×3,6 , kde

Q je množství tepelné energie v GJ;

qTč je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla v MWh;

eTč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

| Typ tepelného čerpadla | Typ kompresoru | Výstupní teplota topné vody | | | | 35 °C | 50 °C | 60 °C | | | | --- | --- | --- | --- | --- | | Země/voda | Pístové | 3,9 | 2,8 | 1,9 | | Rotační | 4,2 | 3,0 | 2,2 | | | Voda/voda | Pístové | 4,8 | 3,5 | 2,3 | | Rotační | 5,1 | 3,9 | 2,9 | | | Vzduch/voda | Pístové | 2,9 | 2,2 | - | | Rotační | 3,5 | 2,4 | - | | | Vzduch/vzduch | Pístové | 3,0 | 3,0 | 3,0 | | Rotační | 3,5 | 3,5 | 3,5 | | | Pozn.: Pro jiné výstupní teploty topné vody z tepelného čerpadla je možné použít lineární interpolaci uvedených hodnot. | | | | |

Q=qČK×eTč2-b×3,6 , kde

Q je množství tepelné energie v GJ;

qČK je spotřeba elektřiny tepelného čerpadla, včetně elektrokotle v MWh;

eTč je průměrný roční topný faktor tepelného čerpadla, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, jako střední hodnotu za celoroční provoz tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí hodnoty z tabulky v písm. a)

b je podíl tepelného čerpadla na celkové dodávce tepelné energie bivalentního zdroje, který u nových zařízení udává projektant, resp. výrobce tepelného čerpadla, v ostatních případech se dosadí následující hodnoty:

| Poměr výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla | Kombinovaný provoz vytápění (příprava teplé vody) | Pouze pro vytápění | | | | Vzduch/voda B | Země/voda B | Vzduch/voda b | Země/voda B | | | --- | --- | --- | --- | --- | | 2,00 | 0,79 | 0,72 | 0,76 | 0,68 | | 1,00 | 0,94 | 0,90 | 0,93 | 0,89 | | 0,75 | 0,97 | 0,94 | 0,96 | 0,94 | | 0,50 | 0,99 | 0,97 | 0,98 | 0,97 | | Pozn.: Poměrem výkonu elektrokotle a tepelného čerpadla se rozumí jmenovitý výkon elektrokotle dělený jmenovitým výkonem tepelného čerpadla při venkovní teplotě 0°C. Jmenovitý výkon elektrokotle je navržený projektantem či výrobcem tak, aby pokryl spolu s výkonem tepelného čerpadla tepelné ztráty pro výpočtovou teplotu venkovního vzduchu. | | | | |

V případě, že je zdrojem tepelné energie solární kolektor, se skutečné množství tepelné energie na výstupu ze zdroje zjišťuje z plochy apertury (tj. průhledný kryt umožňující průchod záření) a měrné roční dodávky v kWh/m^2 podle výpočtu:

Q=qSk×A×0,0036 , kde

Q je množství tepelné energie v GJ;

A je plocha apertury instalovaných kolektorů v m^2;

qSk je měrná roční dodávka tepelné energie slunečního kolektoru v kWh/m^2, kterou u nových zařízení udává projektant jako střední hodnotu za celoroční provoz solárního kolektoru, v ostatních případech se dosadí hodnoty v následující tabulce vycházející z těchto předpokladů:

Typ kolektoru Typ absorpčního povrchu Rok výroby qSk
Plochý Neselektivní do 1990 300
Plochý Neselektivní po 1990 380
Plochý Selektivní po 1990 430
Vakuovaný Selektivní po 1994 530

Technický výkaz tepelné energie (část b) sestavuje a předkládá držitel licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energie pouze za cenovou lokalitu, ve které za vykazovaný kalendářní rok není dosažena celková energetická účinnost na jím provozovaných zdrojích tepelné energie nebo překročí celkovou tepelnou ztrátu na jím provozovaných rozvodných tepelných zařízení, uvedené v následující tabulce při porovnání s údaji vykazovaných v řádcích 36 a 37 Technického výkazu tepelné energie (část a), a to v průměru za celou cenovou lokalitu.

Průměrná celková energetická účinnost zdrojů jednoho výrobce s podílem tepelné energie na výstupu ze zdroje nad 80 % z celkové energie na výstupu ze zdroje 75 %
s podílem tepelné energie na výstupu ze zdroje od 50 do 80 % z celkové energie na výstupu ze zdroje 60 %
Průměrná celková tepelná ztráta rozvodného tepelného zařízení jednoho distributora s podílem parovodu minimálně 80 % z celkové délky rozvodů 26 %
--- --- ---
s podílem horkovodu minimálně 80 % z celkové délky rozvodů 14 %
s podílem teplovodu minimálně 80 % z celkové délky rozvodů 12 %
s největším podílem parovodu, maximálně však méně než 80 % z celkové délky rozvodů 20 %
s největším podílem horkovodu nebo teplovodu, maximálně však méně než 80 % z celkové délky rozvodů 14 %

Držitel licence uvede důvody dosažení nižší hodnoty než průměrné celkové energetické účinnosti na jím provozovaných zdrojích tepelné energie v cenové lokalitě anebo vyšší než průměrné celkové tepelné ztráty na jím provozovaných rozvodných tepelných zařízení v cenové lokalitě za vykazovaný kalendářní rok.

Držitel licence uvede do jednotlivých řádků již realizovaná opatření v cenové lokalitě ke zvýšení celkové účinnosti na jím provozovaných zdrojích tepelné energie anebo ke snížení tepelných ztrát na jím provozovaných rozvodných tepelných zařízení a rok uvedení do provozu jednotlivých realizovaných opatření.

Držitel licence uvede do jednotlivých řádků plánovaná opatření v cenové lokalitě ke zvýšení celkové účinnosti na jím provozovaných zdrojích tepelné energie anebo ke snížení tepelných ztrát na jím provozovaných rozvodných tepelných zařízení a rok předpokládaného uvedení do provozu jednotlivých plánovaných opatření.

Držitel licence uvede pro jednotlivá plánovaná opatření důvody a předpokládané dopady na výši ceny tepelné energie a účelnost uvažovaných opatření.

Držitel licence ve výkazu cen a technických parametrů uvede předběžné ceny tepelné energie včetně daně z přidané hodnoty a požadované technické údaje platné k 1. lednu aktuálního kalendářního roku samostatně pro každou cenovou lokalitu podle bodu 2.1. a souhrnně za příslušnou licencovanou činnost a nelicencovanou činnost výroba a rozvod tepelné energie v rámci jedné cenové lokality. Údaje o použitém palivu, množství tepelné energie z vlastní výroby a instalovaný tepelný výkon vyplní pouze držitel licence na výrobu tepelné energie, případně také držitel na rozvod tepelné energie, který provozuje domovní kotelny nebo jiné zdroje tepelné energie nepodléhající licenci.

Držitel licence uvádí procentní podíl energie v předpokládané spotřebě jednotlivých paliv při výrobě tepelné energie včetně případné výroby tepelné energie v domovních kotelnách anebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla. Energii v palivu držitel licence zjistí podle bodu 2.2. Pro účely vykazování jsou paliva členěna:

⮚ uhlí,

⮚ zemní plyn,

⮚ biomasa a jiné obnovitelné zdroje (OZE),

⮚ topné oleje a

⮚ jiná paliva.

Instalovaný tepelný výkon, vyjádřený v MWt, představuje součet instalovaných tepelných výkonů všech zdrojů tepelné energie v rámci cenové lokality.

Druh teplonosné látky dálkového primárního rozvodu uvede vlastník nebo provozovatel primárního rozvodu tepelné energie (pára – „P“, horká voda – „HV“, teplá voda – „TV“).

Držitel licence uvede dodavatele tepelné energie (obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení (příp. dodatek) fyzické osoby), od níž tepelnou energii nakupuje, a předpokládané množství nakoupené tepelné energie v kalendářním roce v gigajoulech [GJ], zaokrouhlené na celá čísla.

Výkaz cen a technických parametrů obsahuje položky pro údaje o předběžných cenách tepelné energie a předpokládaném množství tepelné energie na jednotlivých úrovních předání tepelné energie za cenovou lokalitu. Úrovně předání tepelné energie jsou vymezeny stejně jako pro technický výkaz v bodech 2.1.2., 2.1.3. a 2.3.4. Držitel licence uvádí údaje o cenách tepelné energie a množství tepelné energie pouze na úrovních předání tepelné energie, kde je dodávka tepelné energie držitele licence uskutečňována.

Údaje o předběžných cenách tepelné energie včetně daně z přidané hodnoty držitel licence uvede k 1. lednu kalendářního roku samostatně za každou cenovou lokalitu a samostatně pro každou úroveň předání tepelné energie, kde držitel licence tepelnou energii dodává odběrateli.

Na úrovni předání tepelné energie držitel licence uvede průměrnou cenu za všechny dodávky tepelné energie včetně individuálních cen. Jedná se tedy o podíl součtu ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku a množství tepelné energie dodávané zákazníkům v dané cenové lokalitě na příslušné úrovni předání tepelné energie. Cenu tepelné energie (v Kč/GJ) držitel licence uvádí na dvě desetinná místa.

Údaje o předpokládaném množství tepelné energie pro aktuální rok držitel licence uvede samostatně za každou cenovou lokalitu a samostatně pro každou úroveň předání tepelné energie, kde držitel licence tepelnou energii dodává odběrateli.

Držitel licence uvede množství tepelné energie dodávané zákazníkům na jednotlivých úrovních předání a souhrnný údaj o vlastní spotřebě držitele licence za celou cenovou lokalitu. Množství tepelné energie v GJ držitel licence uvádí zaokrouhlené na celá čísla.

Výkaz 31, 32-AP: Výkaz aktiv a pasiv

Výkaz 31, 32-DK a): Technický výkaz tepelné energie (část a)

Výkaz 31, 32-DK b): Technický výkaz tepelné energie (část b)

Výkaz 31, 32-CP: Výkaz cen a technických parametrů

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 59/2012 Sb.

Příloha k regulačním výkazům pro držitele licence na činnosti číslo 12, 13, 15, 22, 23, 25 a 31, 32

Obsah

A. Identifikace držitele licence a vykazovaného období

B. Majetek

Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu, distribuci plynu nebo uskladňování plynu v tomto bodě uvede úpravy provedené v souladu s Mezinárodními účetními standardy ve výkazech aktiv. Je nezbytné uvést rozpis celkových částek, o které byly zvýšeny pořizovací i zůstatkové hodnoty vykazovaných aktiv, s uvedením řádků, do kterých byly v tabulce aktiv vykázány.

Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu, distribuci plynu nebo uskladňování plynu dále uvede celkovou hodnotu finančních leasingů již ukončených leasingových smluv (pořizovací, zůstatková hodnota a odpisy dle Mezinárodních účetních standardů).

Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie uvede:

⮚ druh majetku,

⮚ pořizovací cenu majetku (bez leasingové marže),

⮚ leasingovou marži,

⮚ dobu trvání leasingové smlouvy (od/do, počet měsíců).

⮚ druh majetku,

⮚ pořizovací cena majetku.

⮚ odpisový plán majetku pro výrobu a rozvod tepelné energie v rámci cenové lokality a

⮚ při přecenění majetku výši zůstatkové ceny majetku pro výrobu a rozvod tepelné energie předchozího vlastníka.

C. Náklady a výnosy

Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu, distribuci plynu nebo uskladňování plynu uvede úpravy provedené v souladu s Mezinárodními účetními standardy ve výkazech nákladů. Je nezbytné uvést celkové částky leasingových splátek, o které byly sníženy náklady a celkové částky, o které byly náklady zvýšeny v členění na odpisy a finanční marže.

Držitel licence na přenos elektřiny a přepravu plynu rozepíše ostatní provozní výnosy snižující provozní náklady po jednotlivých položkách (účtech).

⮚ způsob rovnocenného dělení režijních nákladů mezi činnostmi výroba a rozvod tepelné energie a ostatními činnostmi,

⮚ způsob rovnocenného dělení režijních nákladů mezi jednotlivými cenovými lokalitami.

D. Odpisy

Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu rozepíše po technologiích hodnoty jednorázových odpisů majetku, který byl vyřazen z důvodu jeho likvidace.

E. Technické výkazy

F. Obchodní tajemství

Držitel licence uvede, které z údajů vykázaných v regulačních výkazech mají být utajeny jako předmět obchodního tajemství podle obchodního zákoníku.

G. Další informace

Držitel licence uvede případné potřebné doplňující informace, které nejsou vyžadovány podle výše uvedených bodů.

^1) § 6 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o používání Mezinárodních účetních standardů.

^4) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů. § 32 odst. 3 energetického zákona.

^5) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^6) Příloha č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Vyhláška č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.

^8) Příloha č. 11 vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů.

^9) Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů.

^10) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^11) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^12) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.

Tento text je zveřejněn za vlastních podmínek opětovného použití zdroje e-Sbírka, nikoli pod licencí Legalize ani pod licencí volného díla. e-Sbírka
volné dílo (úřední díla podle § 3 písm. a) zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona)