Zákon, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 2013-06-21
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

„§ 1

Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie^1) způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásob ropy a ropných produktů^5) určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku (dále jen „nouzové zásoby“), postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti.

^1) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů.

^5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice.“.

„§ 1a

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

„§ 2

Vytváření a udržování nouzových zásob

(1) Nouzové zásoby jsou státními hmotnými rezervami^1a).

(2) Nouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných ropných produktů^5) ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu referenčního roku.

(3) Výše nouzových zásob se přepočítává nejpozději k 31. březnu každého roku.

(4) Z nouzových zásob mohou být tvořeny specifické zásoby.

(5) Pokud nebudou udržovány specifické zásoby, Správa zajistí, aby nejméně jedna třetina nouzových zásob splňovala podmínky stanovené v § 2a odst. 2, 3 a 4.

(6) Druhy ropy a skladbu vybraných ropných produktů vhodných pro skladování v nouzových zásobách, způsob výpočtu průměrného denního čistého dovozu a průměrné denní domácí spotřeby a způsob výpočtu výše nouzových zásob, jež má Česká republika povinnost udržovat, stanoví prováděcí právní předpis.

^1a) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 2a

Vytváření a udržování specifických zásob

(1) Správa může udržovat specifické zásoby, a to ve výši odpovídající nejméně 30 dnům průměrné denní domácí spotřeby referenčního roku, po dobu nejméně 1 roku.

(2) Specifické zásoby se mohou skládat pouze z etanu, zkapalněného ropného plynu označovaného jako LPG, motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu, tryskového paliva naphthového typu, tryskového paliva petrolejového typu, ostatního petroleje, plynového oleje, motorové nafty, topného oleje, lakového a technického benzinu, maziva, bitumenu, parafinových vosků, nebo ropného koksu^5).

(3) Správa určí skladbu specifických zásob z jednoho nebo více produktů uvedených v odstavci 2.

(4) Správa zajistí, aby u ropných produktů zahrnutých do specifických zásob činil ropný ekvivalent nejméně 75 % domácí spotřeby těchto produktů v referenčním roce. Způsob tohoto výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Skladbu specifických zásob lze změnit nejdříve po uplynutí 1 roku, a to vždy jen od prvního dne kalendářního měsíce. Množství specifických zásob může být dočasně sníženo pouze z důvodu jejich obměny. Celková povinná minimální výše nouzových zásob při obměně specifických zásob nesmí klesnout pod výši stanovenou v § 2 odst. 2.

(6) Specifické zásoby mohou být přemístěny pouze po předchozím písemném souhlasu Správy^1a).

(7) Správa informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o množství a skladbě vybraných ropných produktů držených ve specifických zásobách a době, po kterou se tyto specifické zásoby zavázala udržovat.“.

„(3) Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy. Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo vydáním územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu.

(4) V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodů a ropovodů je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost provozu těchto zařízení, nebo životy, zdraví a majetek osob. Je zakázáno umisťovat stavby, provádět zemní práce, zřizovat skládky a uskladňovat materiál v ochranném pásmu bez předchozího souhlasu provozovatele takového zařízení.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 5 až 10.

„(5) Nouzové zásoby mohou být skladovány pouze osobou, která na základě smlouvy zajišťuje pro Správu skladování a další péči o svěřené nouzové zásoby (dále jen „ochraňovatel“).“.

„(6) Bez souhlasu vlády nemohou být skladovány

Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9.

„(8) Nouzové zásoby České republiky skladované na základě smlouvy podle odstavce 7 na území jiného členského státu Evropské unie se zahrnují do celkové výše nouzových zásob České republiky.“.

„(9) Jakkoliv bránit přepravě nebo použití nouzových zásob skladovaných na území České republiky pro jiné členské státy Evropské unie se zakazuje.“.

„§ 3a

Ochraňovatelé

(1) Ochraňovatelem může být pouze osoba,

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, trestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čin spáchaný z nedbalosti, nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti ochraňovatele, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena^6).

(3) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 splňovat jak tato právnická osoba, tak i její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem ochraňovatele či členem statutárního orgánu ochraňovatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; má-li být ochraňovatelem zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí podmínku podle tohoto odstavce splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tuto podmínku musí ochraňovatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště.

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Správa si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu^7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech, nebo jiným dokladem prokazujícím bezúhonnost této osoby. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů nebo jiným obdobným dokladem vydaným státem, ve kterém má sídlo, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v předcházejících 3 letech. Výpisy a doklady prokazující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců.

(5) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne

(6) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení. Ochraňovatelem dále nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka uvedená v odstavci 5 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.

^6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) Na přípravě a zavedení opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů se podílejí orgány krajů a orgány obcí s rozšířenou působností, které zajišťují připravenost správního obvodu kraje a správního obvodu obce s rozšířenou působností k realizaci přídělového systému podle odstavce 1 písm. h).“.

„(2) Použitím nouzových zásob se rozumí jejich uvolnění formou prodeje, půjčky nebo převodu příslušnosti hospodařit.“.

„(4) V případě mezinárodního rozhodnutí může předseda Správy rozhodnout o použití nouzových zásob ve stanovené výši podílu České republiky i pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem bez souhlasu vlády za podmínky, že nebude vnitřní trh v České republice ohrožen výpadkem dodávek ropy nebo ropných produktů. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje vládu a Komisi.

(5) Vláda může v naléhavých případech rozhodnout o použití nezbytného množství nouzových zásob i v případě, že výše nouzových zásob poklesne pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje Komisi.

(6) O použití nouzových zásob ve výši nad minimální úroveň stanovenou tímto zákonem rozhoduje předseda Správy v případě, že není vyhlášen stav ropné nouze.“.

„§ 8

Kontrola

(1) Správa provádí jedenkrát ročně kontrolu kvality a množství nejméně 30 % nouzových zásob uložených u ochraňovatelů. Kontroly se mohou zúčastnit také osoby pověřené Komisí. Tyto osoby mají postavení kontrolujících^9).

(2) Pokud Komise provádí kontrolu ověřující připravenost České republiky na mimořádné situace a kontrolu nouzových zásob, Správa jí poskytne součinnost.

(3) Do 1 týdne od data oznámení kontroly podle odstavce 2 poskytne Správa osobám pověřeným Komisí údaje o umístění nouzových zásob, pokud nebyly Komisi poskytnuty předem.

(4) Státní energetická inspekce kontroluje plnění povinností podle § 3 odst. 4.

(5) Kontrolu dodržování opatření stanovených podle § 5 odst. 1 provádí

(6) Správa kontroluje správní úřady, orgány krajů a orgány obcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h).

(7) Krajský úřad kontroluje orgány obcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h).

^9) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.

„§ 9

Působnost Správy v oblasti nouzových zásob a hospodaření s nimi

(1) Správa

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.