Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů

ČÁST PRVNÍ

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI SPRÁVĚ DANÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za nichž správce daně spolupracuje s příslušnými orgány jiných států, a to

• a) v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní^1) ve vztahu k jinému členskému státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), nebo

• b) na základě mezinárodní smlouvy v oblasti daní, která je součástí právního řádu České republiky (dále jen „mezinárodní smlouva“), ve vztahu ke státu nebo jurisdikci, s nimiž byla mezinárodní smlouva uzavřena (dále jen „smluvní stát“).

(2) Mezinárodní spolupráce při správě daní (dále jen „mezinárodní spolupráce“) se poskytuje nebo přijímá ve formě

• a) výměny informací na žádost,

• b) automatické výměny informací,

• c) výměny informací z vlastního podnětu,

• d) doručování písemností,

• e) účasti při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně, nebo

• f) provádění souběžných daňových kontrol.

(3) Informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí informace, u nichž může správce daně důvodně předpokládat jejich význam pro správu daní.

(4) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) daň z příjmů fyzických osob,

• b) daň z příjmů právnických osob,

• c) daň z nemovitostí,

• d) daň dědická,

• e) daň darovací,

• f) daň z převodu nemovitostí,

• g) silniční daň,

• h) místní poplatek,

• i) peněžité plnění obdobného charakteru jako peněžité plnění podle písmen a) až h) uložené jiným členským státem nebo jeho územním nebo správním celkem, nebo

• j) peněžité plnění stanovené mezinárodní smlouvou s výjimkou povinných příspěvků na sociální pojištění.

(5) Podle tohoto zákona se nepostupuje při

• a) vzájemné pomoci mezi příslušnými státy v trestních věcech,

• b) mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo

• c) zdaňování příjmu úrokového charakteru, pokud je postup upraven jiným právním předpisem.

§ 2

Jiný stát a jeho kontaktní místo

(1) Jiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí

• a) jiný členský stát, nebo

• b) smluvní stát.

(2) Kontaktním místem jiného státu se pro účely tohoto zákona rozumí orgán příslušný k provádění mezinárodní spolupráce

• a) v souladu s příslušným předpisem Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní^1), nebo

• b) na základě mezinárodní smlouvy.

§ 3

Vztah k daňovému řádu

Při provádění mezinárodní spolupráce se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

HLAVA II

ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ

§ 4

Ministerstvo financí

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) zabezpečuje provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o tom, který orgán vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu a působnost kontaktního orgánu; tuto informaci zašle současně příslušným orgánům jiných členských států.

(3) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji orgán, který vykonává působnost kontaktního orgánu.

§ 5

Kontaktní místo

Kontaktním místem je ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní orgán.

§ 6

Ústřední kontaktní orgán

(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu.

(2) Ústřední kontaktní orgán zajišťuje komunikaci s kontaktními místy jiného státu.

(3) Ústřední kontaktní orgán vede seznam kontaktních orgánů a tento seznam zveřejňuje na svých internetových stránkách.

(4) Ústřední kontaktní orgán může převzít vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce, i když je k jejímu vyřízení příslušný kontaktní orgán. O tomto postupu uvědomí tento kontaktní orgán a informuje dožadující kontaktní místo jiného státu.

§ 7

Kontaktní orgán

(1) Ministerstvo může pověřit správce daně výkonem působnosti kontaktního orgánu; o tomto pověření informuje bezodkladně ústřední kontaktní orgán a Evropskou komisi.

(2) Kontaktní orgán je při provádění mezinárodní spolupráce podřízen ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(3) Kontaktní orgán uvědomí ústřední kontaktní orgán o žádosti odeslané přímo kontaktnímu místu jiného státu nebo o žádosti obdržené přímo od kontaktního místa jiného státu, jakož i o odpovědi na obdrženou žádost.

(4) Pokud kontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce, která vyžaduje přijmout opatření, jež nespadají do jeho působnosti, postoupí žádost bezodkladně ústřednímu kontaktnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující kontaktní místo jiného státu. Lhůta pro vyřízení žádosti stanovená v § 10 odst. 2 nebo 3 začíná v případě tohoto postupu běžet prvním dnem následujícím po postoupení žádosti ústřednímu kontaktnímu orgánu.

§ 8

Správce daně

(1) Úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy při poskytování mezinárodní spolupráce provádí správce daně určený kontaktním místem.

(2) Správce daně bezodkladně informuje kontaktní místo o provedených úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech a předává mu nezbytné podklady pro poskytnutí mezinárodní spolupráce, popřípadě může prostřednictvím kontaktního místa požádat dožadující kontaktní místo jiného státu o doplnění podkladů.

(3) Správce daně může žádat o mezinárodní spolupráci pouze prostřednictvím kontaktního místa, kterému předá zpracovanou žádost, popřípadě doplní podklady nezbytné k provádění mezinárodní spolupráce.

HLAVA III

VÝMĚNA INFORMACÍ

Díl 1

Výměna informací na žádost

§ 9

Postup při výměně informací na žádost

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o poskytnutí informací vztahujících se ke správě daní, pokud vlastní zdroje informací již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo cíl správy daní.

(2) Ode dne odeslání žádosti kontaktního místa do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce v dané věci lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu poskytne kontaktní místo informace vztahující se ke správě daní, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy nezbytné k získání požadovaných informací.

(4) V žádosti podle odstavce 1 nebo 3 lze dožádat provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů nezbytných k získání požadovaných informací; toto dožádání musí být zvlášť odůvodněno.

(5) Pokud se kontaktní místo domnívá, že určité úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy, o jejichž provedení bylo podle odstavce 4 dožádáno, není nutné nebo je nelze provést, sdělí to kontaktnímu místu jiného státu bezodkladně včetně uvedení důvodů.

(6) Pokud nelze vyhovět výslovné žádosti kontaktního místa jiného státu o poskytnutí originálu písemnosti, poskytne kontaktní místo její kopii nebo stejnopis.

§ 10

Lhůty

(1) Kontaktní místo potvrdí obdržení žádosti o poskytnutí informací kontaktnímu místu jiného členského státu bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne obdržení žádosti, a to zpravidla prostřednictvím společné sítě elektronických komunikací Evropské unie (dále jen „společná komunikační síť“).

(2) Kontaktní místo poskytne informace podle § 9 bezodkladně, nejpozději do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti, a nemá-li takové informace k dispozici, poskytne je nejpozději do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti, nedohodne-li se s kontaktním místem jiného státu na lhůtě delší.

(3) Pokud kontaktní místo nemůže poskytnout informace kontaktnímu místu jiného státu ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, vyrozumí jej bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti, o důvodech neposkytnutí informací a o datu, kdy lze předpokládat, že požadované informace poskytne.

§ 11

Doplnění žádosti

(1) Kontaktní místo oznámí kontaktnímu místu jiného státu do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o poskytnutí informací případné nedostatky v žádosti a vyžádá si její doplnění.

(2) Lhůty stanovené v § 10 odst. 2 začínají běžet prvním dnem po obdržení potřebných doplňujících informací.

§ 12

Podmínky odmítnutí poskytnout informace

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí informací, pokud dožadující kontaktní místo jiného státu

• a) nevyčerpalo možnosti získání informací podle právního řádu tohoto jiného státu s výjimkou případů, kdy by jejich vyčerpání ohrozilo účel získání těchto informací, nebo

• b) není oprávněno podle právního řádu tohoto jiného státu obdobné informace poskytovat.

(2) Pokud kontaktní místo nemá požadované informace k dispozici a nemůže je žádným způsobem získat nebo odmítne poskytnout informace z důvodů stanovených v odstavci 1, vyrozumí bezodkladně o důvodech neposkytnutí informací dožadující kontaktní místo jiného státu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti.

(3) Kontaktní místo nesmí odmítnout poskytnutí informací z důvodu, že tyto informace nemají význam pro účely správy daní v České republice.

Díl 2

Automatická výměna informací

§ 13

Rozsah a podmínky automatické výměny informací

(1) Ústřední kontaktní orgán pravidelně poskytuje kontaktnímu místu jiného státu informace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů tohoto jiného státu podrobeny v tomto jiném státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a to podle druhů příjmu nebo majetku

• a) uvedených v příslušném předpise Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní^2) a stanovených vyhláškou ministerstva, nebo

• b) na základě mezinárodní smlouvy.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytují pouze o druzích příjmu nebo majetku, u nichž jsou informace dostupné. Tyto druhy sdělí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi a ministerstvu.

(3) Pokud není stanoveno jinak, poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 alespoň jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém informace získal.

(4) Pokud Česká republika poskytuje informace o jiných druzích příjmu nebo majetku, než stanovených vyhláškou podle odstavce 1 písm. a) jinému členskému státu na základě jejich vzájemné dohody nebo na základě mezinárodní smlouvy, oznámí ústřední kontaktní orgán tuto skutečnost Evropské komisi a poskytne jí tuto dohodu nebo mezinárodní smlouvu.

(5) Ústřední kontaktní orgán sdělí jednou ročně Evropské komisi informace o objemu automatických výměn ve vztahu k členským státům, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém byly poskytnuty. Pokud jsou dostupné, poskytne současně informace o nákladech a přínosech souvisejících s prováděním této formy mezinárodní spolupráce.

(6) Ústřední kontaktní orgán může sdělit ústřednímu kontaktnímu orgánu jiného členského státu, že požaduje, aby mu nebyly poskytovány informace týkající se určitého druhu příjmu nebo majetku stanoveného vyhláškou podle odstavce 1 písm. a) anebo příjmu nebo majetku nepřesahujícího určitou částku; o tomto informuje Evropskou komisi a ministerstvo.

Díl 3

Výměna informací z vlastního podnětu

§ 14

Rozsah a podmínky poskytnutí informací z vlastního podnětu

(1) Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud

• a) důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,

• b) daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,

• c) podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,

• d) důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o daních z příjmů, nebo

• e) důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v tomto jiném státě.

(2) Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.

§ 15

Lhůty pro výměnu informací z vlastního podnětu

(1) Informace podle § 14 odst. 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.

(2) Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.

Díl 4

Zpětná vazba

§ 16

Hodnocení využití informací poskytnutých na základě žádosti nebo z vlastního podnětu

(1) Pokud kontaktní místo poskytne informace na žádost nebo z vlastního podnětu, může požádat kontaktní místo jiného státu o sdělení, jak byly využity.

(2) Na žádost kontaktního místa jiného státu sdělí kontaktní místo, jak byly využity informace, které kontaktnímu místu poskytlo kontaktní místo jiného státu na žádost nebo z vlastního podnětu. Kontaktní místo toto sdělení poskytne bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců poté, kdy je mu znám výsledek jejich využití.

§ 17

Hodnocení využití informací vyměňovaných automaticky

Kontaktní místo zasílá kontaktním místům jiných členských států informaci o využití informací získaných automatickou výměnou informací nejméně jednou ročně, a to způsobem stanoveným jejich vzájemnou dohodou.

HLAVA IV

DALŠÍ FORMY MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

§ 18

Účast při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech správce daně

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu, aby v souladu s podmínkami stanovenými jejich vzájemnou dohodou mohl správce daně za účelem provádění mezinárodní spolupráce

• a) být přítomen při úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech orgánu jiného státu,

• b) klást otázky osobám zúčastněným na správě daní v jiném státě,

• c) nahlížet do spisů orgánu jiného státu, nebo

• d) pořizovat kopie písemností, k nimž má orgán jiného státu přístup.

(2) Na základě žádosti kontaktního místa jiného státu dohodne kontaktní místo podmínky, za nichž lze umožnit příslušnému orgánu jiného státu spolupráci v rozsahu obdobném jako v odstavci 1. V tomto rozsahu má úřední osoba orgánu jiného státu postavení úřední osoby správce daně.

(3) Úřední osoba podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje pověřením, které obsahuje

• a) jméno, popřípadě jména, a příjmení úřední osoby,

• b) služební nebo jiné obdobné označení úřední osoby,

• c) organizační útvar orgánu, ve kterém je úřední osoba zařazena, popřípadě její jiné pracovní zařazení,

• d) rozsah pověření a

• e) identifikaci správce daně nebo orgánu jiného státu, který pověření vydal.

§ 19

Souběžné daňové kontroly

(1) Kontaktní místo se může s kontaktním místem jiného státu dohodnout, že koordinovaně provedou každý na svém území souběžnou daňovou kontrolu týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají společný nebo doplňující se zájem.

(2) V návrhu souběžné daňové kontroly podle odstavce 1 se stanoví daňové subjekty, u kterých bude provedena souběžná daňová kontrola, důvody tohoto stanovení a doba provedení souběžné daňové kontroly.

(3) Kontaktní místo vyjádří souhlas s navrhovanou souběžnou daňovou kontrolou nebo v případě jejího odmítnutí sdělí kontaktnímu orgánu jiného státu důvody tohoto odmítnutí.

(4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením souběžné daňové kontroly v České republice a zajištěním její koordinace se souběžnou daňovou kontrolou v jiném státě.

§ 20

Doručování

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní. Toto doručení se považuje za doručení podle daňového řádu.

(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede kontaktní místo předmět rozhodnutí nebo jiné písemnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta, další informace potřebné k jeho identifikaci a případné další údaje potřebné k účinnosti doručení.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní zajistí kontaktní místo jejich doručení. Rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi není neúčinné pouze z toho důvodu, že mu byly doručeny v jazyce, kterému nerozumí.

(4) Kontaktní místo bezodkladně informuje dožadující kontaktní místo jiného státu o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení písemnosti.

(5) O doručení nelze dožádat, pokud nebyly vyčerpány možnosti doručení podle vnitrostátních předpisů s výjimkou případů, kdy by takové doručení způsobilo nepřiměřené obtíže.

(6) Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti

• a) doručení učiněného kontaktním místem jiného státu, nebo

• b) písemnosti doručované na základě žádosti kontaktního místa jiného státu.

HLAVA V

PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Díl 1

Podmínky odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce

§ 21

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí mezinárodní spolupráce, která by porušila ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, anebo pokud by poskytnutí informací mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Důvodem k odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce podle odstavce 1 nemůže být pouze skutečnost, že požadované informace

• a) má výhradně k dispozici banka nebo jiná finanční instituce,

• b) má výhradně k dispozici osoba jednající jménem nebo na účet osoby, které se poskytnutí informací týká, nebo

• c) se týkají vlastnických podílů.

Díl 2

Nakládání s přijatými informacemi

§ 22

Použití přijatých informací

(1) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze použít pro zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady

• a) daní,

• b) finančních pohledávek vymezených pro účely mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, nebo

• c) pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

(2) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, mohou být použity ve správním řízení, soudním řízení, nebo v souvislosti s trestním řízením, pokud se týkají porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčeny právní předpisy upravující trestní řízení.