Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 2013-09-10
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o vodovodech a kanalizacích

Čl. I

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:

„(3) Tento zákon se vztahuje na

„(4) Tento zákon se nevztahuje na

^1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

„(4) Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt^30).

^30) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

„(8) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.“.

„(9) Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.

(10) Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.

(11) Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí, čistíren odpadních vod tak, že u každé položky jsou uvedeny identifikační údaje jejich vlastníka.

(12) Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických, ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska kvantity i kvality služby poskytované prostřednictvím staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí a čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba.“.

„(3) Pokud část vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.“.

„(4) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 2 podává její vlastník vodoprávnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadované změny. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.

(5) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 3 podává její vlastník stavebnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadovaného záměru. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, a dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.“.

„§ 4

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu

(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.

(2) Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území.

(3) Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu^7) a z národních plánů povodí zpracovaných podle zákona o vodách^8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.

(4) Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodů a kanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb.

(5) Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí^9), projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění.

(6) Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu^7) a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách^8) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.

(7) Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z krajských plánů včetně vodovodů a kanalizací, které svým rozsahem překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro politiku územního rozvoje.

(8) Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku.

(9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.

^7) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.“.

„(11) Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodů nebo kanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.

(12) K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.

(13) Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.“.

„(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.“.

„(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.“.

Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„^31) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(15) Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů a provozně souvisejících kanalizací musí alespoň obsahovat

„(16) Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

(17) Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.