Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl. I

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se slova „občanských pracovníků (dále jen „zaměstnanci“)“ nahrazují slovem „zaměstnanců“.

• 1. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.“.

• 1. Na konci § 4 se doplňují věty „Věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti. Správu věznic vykonává Vězeňská služba.“.

• 1. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se při seznámení podle věty první bez odkladu předá obviněnému.“.

• 1. § 7 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

㤠7

(1) Odděleně se umísťují:

• a) muži od žen,

• b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání^3), od ostatních obviněných,

• c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení,

• d) obvinění od pravomocně odsouzených,

• e) obvinění s infekčním nebo duševním onemocněním nebo u nichž je podezření na takové onemocnění.

(2) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, odděleně se umísťují:

• a) obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených v § 88 odst. 4 trestního zákoníku, od ostatních obviněných,

• b) obvinění, kteří jsou stíháni pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, a obvinění, kteří nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, od ostatních obviněných,

• c) obvinění, kteří jsou ve vazbě z důvodů uvedených v § 350c trestního řádu, od ostatních obviněných.

(3) Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně pro nekuřáky.

(4) Při rozhodování o umísťování obviněných do cel se postupuje podle pokynu soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k oddělenému umístění obviněných a podle možnosti se přihlíží též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku a zdravotnímu stavu obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním vlastnostem.

(5) Obviněný, který o to požádá, může být umístěn samostatně, nebrání-li tomu účel vazby a umožňují-li to podmínky ve věznici.

(6) Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo k porušování těchto povinností podněcuje jiné, se umístí ve zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.

^3) § 67 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Obviněný se umísťuje do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem, pokud tím nebude ohrožen účel vazby nebo nebrání-li tomu jiné okolnosti.“.

• 1. V § 8 odst. 2 se slovo „společným“ zrušuje.

• 1. § 9 včetně nadpisu zní:

㤠9

Základní vybavení cel

Pro každého obviněného musí být v cele lůžko a uzamykatelná skříňka na uložení osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a stoličkami v počtu odpovídajícím počtu obviněných a sociálním zařízením. Záchod musí být oddělen od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení.“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 4 se slova „§ 72 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 71, 72 a § 72a odst. 3“.

• 1. V § 13 odst. 3 větě první se za slovo „obhájcem“ vkládají slova „, mezi obviněným a advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci“.

• 1. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a, nemá-li obviněný finanční prostředky, na náklady věznice“.

• 1. V § 13a odst. 1 se slova „v odůvodněných případech“ nahrazují slovem „zpravidla“.

• 1. V § 13a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Obviněný má právo na použití telefonu ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci. Nemá-li finanční prostředky, umožní mu věznice první kontakt na své náklady.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 13a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Obviněný není oprávněn mít u sebe nebo používat ve výkonu vazby telefon nebo jiné komunikační nebo záznamové prostředky, včetně jejich příslušenství a součástí. Jestliže se mu použití telefonu umožní, je povinen použít telefon určený pro tento účel věznicí. U osob ve vydávací nebo předávací vazbě povoluje umožnění použití telefonu příslušný soudce; v rámci předběžné vazby státní zástupce.“.

• 1. V § 13a odst. 5 se slova „§ 14 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 9“.

• 1. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) V odůvodněných případech může ředitel věznice umožnit uskutečnění návštěvy bez sluchové, popřípadě i zrakové kontroly.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.

• 1. V § 14 odst. 8 se za slovo „ukončit“ vkládají slova „bez náhrady“.

• 1. V § 14 odst. 10 větě první se slova „odst. 1“ zrušují.

• 1. V poznámce pod čarou č. 5 se slova „§ 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.“ zrušují.

• 1. V § 16 odst. 1 větě druhé se slovo „zpravidla“ zrušuje.

• 1. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nemá-li obviněný finanční prostředky na odeslání nepředaných věcí, odešlou se na náklady věznice a náklady se mu předepíší k úhradě.“.

• 1. V § 16 odst. 4 větě druhé se slovo „uložení“ nahrazuje slovy „převzetí do úschovy“.

• 1. V § 16 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Obviněný nesmí mít u sebe během výkonu vazby finanční hotovost.“.

• 1. V § 17 odst. 2 větě třetí se za slovo „může“ vkládají slova „, po provedení kontroly uvedené ve větě první,“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 6 zní:

„^6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 18 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Náklady na zdravotní služby poskytované obviněnému, který není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a který nemůže náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; to platí i v případě, že obviněný nemůže uhradit náklady na zdravotní služby provedené v zájmu zachování jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

• 1. V § 18 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) O závažném onemocnění obviněného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu příslušný orgán činný v trestním řízení. Věznice vyrozumí též osobu, kterou obviněný určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji obviněný požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob, jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, v případě, že dojde k úmrtí obviněného.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

• 1. V § 18 odst. 8 úvodní část ustanovení zní:

„Obviněný je povinen nahradit zvýšené náklady vynaložené Vězeňskou službou na střežení, dopravu a předvedení k poskytovateli zdravotních služeb, kterými se rozumí náklady vzniklé tím, že“.

• 1. V § 18 odstavec 9 zní:

„(9) Obviněný s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon vazby.“.

• 1. V § 19 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměňování“ vkládají slova „, bezpečnost a ochranu zdraví při práci“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 7 se slova „zákon č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „zákon č. 262/2006 Sb.“.

• 1. § 20 včetně nadpisu zní:

㤠20

Ochrana práv obviněných

(1) Obviněný smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost nebo žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí obviněných, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby.

(2) Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti obviněného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.

(3) Zaměstnanci Vězeňské služby bez zbytečného odkladu vyrozumí ředitele věznice nebo jeho zástupce o žádosti obviněného o rozmluvu. Rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem musí být umožněna vždy bez zbytečného odkladu.

(4) Obviněný má právo na poskytování právní pomoci jeho obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, vést s ním korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby.

(5) Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.“.

• 1. V § 21 odst. 2 se za slovo „obviněnými“ vkládá slovo „, odsouzenými“ a slova „, tetovat sebe nebo jinou osobu, anebo nechat se tetovat“ se nahrazují slovy „Nesmí také tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 8 zní:

„^8) § 130 trestního zákoníku.“.

• 1. V § 21 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Obviněný je povinen podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno.“.

• 1. V § 21 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Obviněný je ve styku s jinými osobami povinen dodržovat zásady slušného chování užívané v běžném společenském styku.

(5) Obviněným je zakázáno přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a krutost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

• 1. V § 21 odst. 6 písm. d) se za slovo „spoluobviněným“ vkládají slova „, zaměstnancům Vězeňské služby“.

• 1. V § 21 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

• „e) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu,“.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).

• 1. V § 21 odst. 6 písm. f) se slova „omamných a psychotropních“ nahrazují slovem „návykových“.

• 1. V § 21 odst. 6 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, včetně vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, nahradit náklady na toto vyšetření“.

• 1. V § 21 odst. 6 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu“.

• 1. V § 21 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která znějí:

„i) během nepřetržité osmihodinové doby ke spánku dodržovat noční klid,

• j) nekouřit v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno,

• k) oznámit při příjmu do věznice písemně, zda je účasten důchodového spoření,

• l) oznámit změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu vazby.“.

• 1. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí:

㤠21a

Povinnost nahradit náklady spojené s výkonem vazby

(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby, kterými jsou

• a) náklady na odeslání nepředaných věcí podle § 16 odst. 3,

• b) náklady na zdravotní služby podle § 18 odst. 4 části věty za středníkem a podle § 21 odst. 6 písm. h) a na regulační poplatky,

• c) zvýšené náklady na střežení, dopravu a předvedení podle § 18 odst. 8,

• d) náklady na vyšetření ke zjištění, zda obviněný užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 21 odst. 6 písm. f).

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

(3) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

§ 21b

Náhrada škody

(1) Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.“.

• 1. V § 23 odstavec 1 zní:

„(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.“.

• 1. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.“.

• 1. V § 23 odst. 5 se slova „byla uložena pokuta, propadnutí věci“ nahrazují slovy „byl uložen kázeňský trest“.

• 1. V § 23 odstavec 7 zní:

„(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 23 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) až c), nepodléhají přezkoumání soudem.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„^11) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 28 odst. 4 se za slovo „vazbu“ vkládá slovo „zpravidla“.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. II

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Účelem výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) je prostředky stanovenými tímto zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti.“.

• 1. V § 3 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pokyny a příkazy v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou oprávněni vydávat vedle příslušníků Vězeňské služby i zaměstnanci Vězeňské služby.“.

• 1. V § 3 odstavec 4 zní:

„(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.“.

• 1. V poznámce pod čarou č. 2 se slova „§ 124 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 203 zákona č. 262/2006 Sb.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 5 odst. 2 větě první se slovo „zajistit“ nahrazuje slovem „poskytnout“.