Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2013-10-10
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb., vyhlášky č. 278/1996 Sb., vyhlášky č. 234/1997 Sb., vyhlášky č. 482/2000 Sb., vyhlášky č. 104/2002 Sb., vyhlášky č. 268/2003 Sb., vyhlášky č. 202/2007 Sb., vyhlášky č. 315/2007 Sb., vyhlášky č. 168/2009 Sb., vyhlášky č. 457/2009 Sb. a vyhlášky č. 438/2011 Sb., se mění takto:

Dosavadní body 5, 6 a 8 až 13 se označují jako body 3, 4 a 5 až 10.

„(1) Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických osob lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro nahlížení do soudního spisu je třeba předchozí objednání.“.

„(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také zajistí její předvedení.“.

„(3) Elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo označeny uznávanou elektronickou značkou soudu.“.

„§ 22

Použití úředního razítka

(1) Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního komisaře, pověření a nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5.

„(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob^4), dělená počtem pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem^5) připadajících na týž kalendářní rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

^4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

^5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 35

Předběžné opatření

Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným, zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízení, a orgánu, který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí týkající se uloženého předběžného opatření.“.

„(1) Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice (§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného. Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.“.

„(6) Věznice vrátí soudu jedno vyhotovení nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody s potvrzením, že odsouzený nastoupil trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody, nebo oznámí bez průtahu soudu, že trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody ve stanovené lhůtě nastoupeny nebyly. Je-li odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního opatření odnětí svobody, potvrdí věznice příjem nařízení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody na jednom jeho vyhotovení, uvede, kdy trest odnětí svobody nebo trestní opatření odnětí svobody bude pravděpodobně nastoupeno, a vrátí je neprodleně soudu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení, o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu, který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu, který o podmíněném propuštění rozhodl.“.

„§ 38

Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody

Byl-li povolen podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody a soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za nápravu obviněného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr. ř. soud zájmovému sdružení občanů sdělí, zda a jaká přiměřená omezení a povinnosti podle § 48 odst. 4 tr. zák. byly obviněnému uloženy. Zároveň je požádá, aby podle obsahu těchto omezení a povinností zaměřilo své výchovné působení, sledovalo, zda obviněný omezení dodržuje, a podalo soudu ihned zprávu o jejich případném porušování. Rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště obviněného.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.