Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností^2) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

§ 57

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

• a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

• b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

• c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

• d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

• e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

• f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

• 1. měřické náčrty,

• 1. přehled měřických náčrtů,

• 1. zápisníky podrobného měření,

• 1. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

• 1. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

• g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

• h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

• i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1 000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

• j) podklady nebo listiny pro

• 1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

• 1. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

• 1. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

• k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

• l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Díl 5

Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

§ 58

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.

HLAVA III

DOKUMENTACE VÝSLEDKŮ ČINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

§ 59

Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky činností při

• a) správě podrobného polohového bodového pole,

• b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

• c) projednání místních názvů a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zejména

• a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

• b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

• c) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

• d) seznamy souřadnic,

• e) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech,

• f) oznámení o zřízení měřické značky.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje zejména

• a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

• b) doklady z podrobného měření při novém mapování,

• c) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,

• d) geometrické plány,

• e) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu a koncept katastrální mapy,

• f) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje zejména

• a) seznam místních názvů a pomístních jmen,

• b) grafický přehled místních názvů a pomístních jmen na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území,

• c) doklady o změnách a o schválení místních názvů, pomístních jmen a názvů katastrálních území.

§ 60

Sbírka listin

Listiny se ukládají do sbírky listin v takové podobě, v jaké byly doručeny katastrálnímu úřadu.

§ 61

Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací

(1) Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací obsahuje

• a) spisy z řízení o povolení vkladu práv a spisy dokumentující průběh jiných postupů katastrálního úřadu,

• b) protokol o vkladech, protokol o záznamech, protokol o opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, změnách hranice katastrálního území, označení hranice na náklad vlastníka a k evidenci dalších grafických podkladů, protokol o výsledcích revize katastru, protokol o záznamech pro další řízení, protokol o porušení pořádku na úseku katastru, protokol o potvrzení geometrického plánu, protokol o poskytování údajů z katastru, protokol o průběhu obnovy katastrálního operátu a protokol o průběhu pozemkových úprav souvisejícím se správou katastru,

• c) listy vlastnictví v listinné podobě, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Protokoly podle odstavce 1 písm. b), pokud jsou vedeny v elektronické podobě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

ČÁST PÁTÁ

POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ

§ 62

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele při zřízení zástavního práva a souvisejících oprávnění sjednaných ve prospěch zástavního věřitele na téže listině katastrální úřad nezkoumá.

(3) Podle části páté se postupuje obdobně i v ostatních případech, kdy tato vyhláška vyžaduje úřední ověření podpisu.

§ 63

Ověření pravosti vlastnoručního podpisu

(1) Katastrální úřad považuje pravost vlastnoručního podpisu na soukromé listině za prokázanou, jestliže

• a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,

• b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo

• c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu není prokázána žádným z uvedených způsobů, může ji navrhovatel prokázat jiným vhodným způsobem, zejména předložením znaleckého posudku.

§ 64

Ověření pravosti elektronického podpisu

(1) Katastrální úřad považuje pravost elektronického podpisu, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za prokázanou, jestliže

• a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby^3), nebo

• b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje pravost elektronického podpisu, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za prokázanou, jestliže

• a) právnická osoba potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v certifikátu, o jehož vydání pro svého zaměstnance požádala, odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo

• b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo

• c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Na prokazování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použije odstavec 2.

ČÁST ŠESTÁ

FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ

§ 65

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

• a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),

• b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,

• c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou, uznávanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

ČÁST SEDMÁ

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU

HLAVA I

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS VKLADEM

§ 66

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

• a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

• b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),

• c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),

• d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

Obdobně se postupuje při uznání existence nebo neexistence práva zapisovaného do katastru.

(2) V souhlasném prohlášení musí být

• a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

• 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

• 1. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

• b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

• d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

• e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

• f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

• g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

• a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),

• b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

• d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,

• e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a

• f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

• a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

• b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

• d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,

• e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a

• f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

• a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,

• b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

• c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

• d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,

• e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a

• f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

(7) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru anebo se promlčuje, a zároveň stanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, nebo listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, přičemž pro tuto listinu stanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze tuto listinu nahradit souhlasným prohlášením podle odstavce 1 písm. a) pouze za předpokladu, že se taková listina nedochovala, nebo v případě, že příslušné právní jednání bylo učiněno ústně, pokud to jeho povaha připouští. Souhlasné prohlášení musí v takovém případě obsahovat uvedení skutečnosti, že se listina nedochovala nebo že právní jednání bylo učiněno ústně.

§ 67

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

(3) Změna vlastnického práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva se zapíše v případě

• a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f),

• b) rozdělení formou rozštěpení nebo formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny.

(4) Změna jiného věcného práva v důsledku přeměny obchodní společnosti nebo družstva se zapíše v případě

• a) fúze nebo převodu jmění na společníka na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo prohlášení nástupnické společnosti nebo družstva nebo přejímajícího společníka s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a), b), c), d) a f),

• b) rozdělení formou rozštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a schváleného projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo souhlasného prohlášení nástupnických společností nebo družstev,

• c) rozdělení formou odštěpení na základě výpisu z obchodního rejstříku dokládajícího, že k přeměně došlo, a schváleného projektu přeměny, pokud obsahuje údaje podle § 66 odst. 4 písm. c) a d), nebo souhlasného prohlášení rozdělované společnosti nebo družstva a nástupnických společností nebo družstev.

(5) Vzniklo-li zástavní právo k rozestavěné budově zápisem do Rejstříku zástav, zapíše katastrální úřad zástavní právo k dokončené budově na základě výpisu z Rejstříku zástav, který obsahuje údaje podle § 66 odst. 2 písm. b) až d), nebo na základě souhlasného prohlášení podle § 66 odst. 1 písm. a) doloženého výpisem z Rejstříku zástav. Obdobně se postupuje, vzniklo-li zástavní právo k nemovitosti zastavením závodu, ke kterému nemovitost náleží, nebo přibyla-li nemovitost k zastavenému závodu.

(6) Byl-li do katastru proveden zápis na základě pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo rozhodnuto o vzniku, změně, zániku, promlčení, existenci nebo neexistenci vlastnického nebo jiného věcného práva, obnoví katastrální úřad předchozí zápis vlastnického nebo jiného věcného práva na základě

• a) pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, jímž bylo rozhodnutí, které bylo podkladem zápisu, zrušeno, nebo

• b) pravomocného rozhodnutí orgánu veřejné moci, jímž byla odložena právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí, které bylo podkladem zápisu, nebo potvrzení orgánu veřejné moci o této skutečnosti.

Společně s obnovením předchozího zápisu vlastnického nebo jiného věcného práva obnoví katastrální úřad i tomu odpovídající zápisy poznámek.

(7) Vlastnické právo státu k nemovitosti, na kterou se podle § 65 odst. 9 katastrálního zákona pohlíží jako na opuštěnou, se zapíše na základě prohlášení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o vzniku práva, pokud obsahuje náležitosti podle § 66 odst. 4 písm. a) a c) až f), známé údaje o osobě, v jejíž prospěch je vlastnické právo v katastru dosud zapsáno, a prohlášení o tom, že postupem podle § 65 katastrálního zákona se nepodařilo vlastníka nemovitosti zjistit a že marně uplynula lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná.

(8) Vlastnické právo pro lepšího kupce v případě, kdy bylo uplatněno právo dát přednost lepšímu kupci s povahou rozvazovací podmínky, se zapíše na základě kupní smlouvy uzavřené mezi oprávněným z výhrady práva lepšího kupce jako prodávajícím a lepším kupcem jako kupujícím doložené prohlášením oprávněného z výhrady práva lepšího kupce, že vůči povinnému uplatnil právo dát přednost lepšímu kupci, který se přihlásil v určené lhůtě.

§ 68

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tyto skutečnosti se považují za prokázané také v případě, kdy z obsahu rozhodnutí o dědictví nebo o nařízení likvidace pozůstalosti, jehož předmětem byl podíl zemřelého bývalého manžela, nebo z obsahu usnesení o příklepu vydaného v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce vedené vůči jednomu z bývalých manželů vyplývá, že v rámci řízení byl vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů zjištěn a potvrzen s náležitostmi podle § 66 odst. 2 písm. c) až f).

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů má podle § 269 odst. 2 insolvenčního zákona dojít poté, co již byl do katastru proveden zápis podílového spoluvlastnictví, neboť uplynula lhůta k vypořádání společného jmění manželů, aniž byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů, zapíše se vypořádání společného jmění manželů na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů předložených společně s potvrzením insolvenčního správce o tom, že nastaly skutečnosti podle § 269 odst. 2 insolvenčního zákona, s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

§ 69

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

(6) Nejsou-li v listině vydané za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie^4), která prokazuje univerzální právní nástupnictví, uvedena práva nebo nemovitosti, kterých se právní nástupnictví týká, protože to neumožňuje právní řád státu, ve kterém byla listina vydána, zapíše katastrální úřad změnu vlastnického nebo jiného věcného práva na základě této listiny a prohlášení právního nástupce s náležitostmi podle § 66 odst. 4 písm. a) až d) a f).

§ 70

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel nebo v evidenci obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru nebo podle obsahu listiny uložené ve sbírce listin na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Výmaz výhrady vlastnického práva provede katastrální úřad k návrhu prodávajícího nebo kupujícího spolu se zápisem vlastnického práva pro kupujícího na základě kupní smlouvy, v jejímž rámci byla výhrada zřízena, nebo i později na základě potvrzení kupujícího podle § 66 odst. 1 písm. b).

(5) Zanikne-li právo stavby před uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, a vázne-li na právu stavby věcné právo pro třetí osobu, lze právo stavby vymazat jen se souhlasem oprávněných ze všech věcných práv, kterými je právo stavby zatíženo.

(6) Zánik přídatného spoluvlastnictví v důsledku nabytí všech nemovitostí, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží, toutéž osobou, zapíše katastrální úřad společně se zápisem vlastnického práva, kterým dojde k tomuto sjednocení, a to bez návrhu.

(7) Výmaz věcných břemen a dalších věcných práv, která zanikla zpeněžením majetkové podstaty podle insolvenčního zákona, zapíše katastrální úřad na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi podle § 66 odst. 3. Na výmaz věcných práv zaniklých podle zákona o konkursu a vyrovnání se věta první použije přiměřeně.

(8) Výmaz předkupních a dalších obdobných věcných práv, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, která jsou zapsána ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že předkupní nebo jiné obdobné věcné právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

§ 70a

(1) Podzástavní právo se zapíše na základě smlouvy, kterou se zřizuje zástavní právo k pohledávce, která je zajištěna zástavním právem zapsaným v katastru. Nejsou-li v této smlouvě obsaženy všechny údaje potřebné pro zápis podzástavního práva, zapíše se podzástavní právo na základě této smlouvy doložené souhlasným prohlášením podzástavního věřitele a podzástavního dlužníka osvědčujícím, že byly splněny podmínky pro vznik podzástavního práva vyplývající z § 1390 občanského zákoníku, s náležitostmi obdobnými podle § 66 odst. 2.

(2) Podzástavní právo se vymaže spolu s výmazem zástavního práva, kterým je zajištěna pohledávka, jejímž zastavením podzástavní právo vzniklo, i bez návrhu. Zástavní právo, kterým je zajištěna pohledávka, jejímž zastavením vzniklo podzástavní právo zapsané v katastru, lze vymazat na základě soukromé listiny, pouze pokud jsou k jeho výmazu předloženy i listiny umožňující výmaz podzástavního práva.

(3) Výmaz podzástavního práva, které zaniklo v důsledku postoupení pohledávky zajištěné zástavním právem zapsaným v katastru podzástavnímu věřiteli, provede katastrální úřad k návrhu zástavního věřitele nebo podzástavního věřitele spolu se zápisem změny v osobě zástavního věřitele nebo i později na základě potvrzení podzástavního věřitele podle § 66 odst. 1 písm. b).

(4) Výmaz zástavního práva provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že zástavní právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva, pokud je zástavním věřitelem právnická osoba a uplynulo 10 let od zániku této osoby po jejím zrušení s likvidací nebo od zániku této osoby po jejím zrušení bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující. Obdobně se postupuje i u dalších věcných práv k věci cizí.

(5) Změna vlastnického práva v důsledku výkonu zástavního práva ponecháním si zástavy zástavním věřitelem za cenu určenou na základě znaleckého posudku nejdříve k okamžiku dospělosti zajištěného dluhu se zapíše na základě

• a) ujednání mezi zástavním věřitelem a zástavcem nebo zástavním dlužníkem, že si zástavní věřitel může zástavu ponechat za cenu určenou znalcem nejdříve k okamžiku dospělosti zajištěného dluhu,

• b) oznámení zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, že si zástavu ponechává,

• c) potvrzení zástavního věřitele, že oznámení podle písmene b) bylo učiněno po uplynutí lhůty podle § 1364 občanského zákoníku nebo podle § 123 zákona o spotřebitelském úvěru a zástavnímu dlužníkovi bylo doručeno, a

• d) znaleckého posudku o určení ceny zástavy.

(6) Změna vlastnického práva v důsledku výkonu zástavního práva ponecháním si zástavy zástavním věřitelem za cenu, která není určena na základě znaleckého posudku nebo jiným způsobem zajišťujícím objektivitu jejího určení, se zapíše na základě

• a) ujednání mezi zástavním věřitelem a zástavcem nebo zástavním dlužníkem, že si zástavní věřitel může zástavu ponechat,

• b) oznámení zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníkovi, že si zástavu ponechává,

• c) potvrzení zástavního věřitele, že k ujednání podle písmene a) došlo po splatnosti zajištěného dluhu a že oznámení podle písmene b) bylo učiněno po uplynutí lhůty podle § 1364 občanského zákoníku a zástavnímu dlužníkovi bylo doručeno, a

• d) dokladů prokazujících, že zástavní dlužník nebyl v okamžiku uzavření dohody podle písmene a) vůči zástavnímu věřiteli v postavení spotřebitele nebo malého nebo středního podnikatele, je-li zástavní věřitel podnikatelem.

HLAVA II

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS ZÁZNAMEM

§ 71

Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

HLAVA III

NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS POZNÁMKOU

§ 72

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě

• a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,

• b) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,

• c) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,

a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě společného prohlášení vlastníka stroje a vlastníka nemovitosti, do které je stroj zabudován, které obsahuje:

• a) označení osoby, která je vlastníkem nemovitosti,

• b) označení osoby, která si vyhrazuje vlastnictví stroje,

• c) označení upevněného stroje,

• d) prohlášení, že stroj je vlastnictvím osoby, která si jeho vlastnictví vyhrazuje,

• e) prohlášení, zda byl stroj k okamžiku podání žádosti již s nemovitostí spojen, nebo nikoliv,

• f) prohlášení, zda se jedná o nahrazení stroje, který je součástí nemovitosti, nebo nikoliv, a

• g) souhlas vlastníka nemovitosti se zápisem poznámky.

Je-li nemovitost zatížena věcným právem, které může být zápisem výhrady zkráceno, musí být žádost o zápis poznámky doložena také prohlášením osoby oprávněné z tohoto věcného práva, že proti zápisu poznámky nevznáší odpor, pokud byl stroj k okamžiku podání žádosti již s nemovitostí spojen nebo dochází-li k nahrazení stroje, který byl součástí nemovitosti, strojem novým.

(5) Změna údaje o vlastníkovi upevněného stroje nebo jiného upevněného zařízení, které není součástí nemovitosti, se zapíše na základě listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji. Nejsou-li v této listině obsaženy všechny údaje potřebné pro zápis změny poznámky, zapíše se změna na základě souhlasného prohlášení dosavadního vlastníka stroje a nového vlastníka stroje s náležitostmi obdobnými podle § 66 odst. 2.

(6) Poznámka o stavbě, která není součástí pozemku, se zapíše na základě souhlasného prohlášení učiněného vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, které obsahuje údaj o tom, že na pozemku se nachází konkrétně určená stavba, která je samostatnou nemovitostí a která vznikla nejpozději do 31. prosince 2013, nebo vznikla na základě věcného práva vzniklého stavebníkovi do 31. prosince 2013 nebo na základě smlouvy zakládající oprávnění zřídit stavbu na pozemku jiného vlastníka uzavřené do 31. prosince 2013 nebo se jedná o takovou stavbu, o které právní předpis stanoví, že není součástí pozemku. Poznámku lze vyznačit i na základě nájemní smlouvy nebo jiného právního jednání, ze kterého vyplývá, že účelem nájmu nebo jiného právního vztahu je umožnit užívání pozemku tím způsobem, že na něm je nebo bude zřízena stavba, pokud z nich vyplývají údaje podle věty první.

§ 73

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.

(5) Společně se zápisem vlastnického práva pro vydražitele se vymažou v rozsahu týkajícím se vydražené nemovitosti všechny poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu, pokud k nabytí vlastnického práva došlo provedením exekuce, daňové exekuce nebo výkonu rozhodnutí soudem, a to bez návrhu.

(6) Poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže spolu se zápisem příslušného zástavního práva, a to bez návrhu. Poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže také na základě potvrzení oprávněného, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem.

(7) Poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu se vymažou rovněž na základě potvrzení insolvenčního správce o tom, že účinky nařízení výkonu a účinky vydaných exekučních příkazů zanikly zpeněžením majetkové podstaty.

(8) Poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí a o exekučním příkazu se vymažou rovněž k návrhu vyvlastnitele spolu se zápisem vlastnického práva pro vyvlastnitele nebo i později na základě rozhodnutí o vyvlastnění v případě, že vyvlastnění spočívá v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě.

(9) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.

(10) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže

• a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,

• b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,

• c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,

• d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,

• e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.

(11) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.

(12) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě

• a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,

• b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

(13) Poznámka o závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a poznámka o závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého se vymaže bez návrhu spolu s výmazem zástavního práva, k ochraně jehož pořadí byly tyto závazky zřízeny. Bylo-li při zřízení závazku určeno konkrétní zástavní právo ve výhodnějším pořadí, kterým nelze zajistit nový dluh nebo namísto kterého nelze umožnit zápis nového zástavního práva, lze po výmazu tohoto zástavního práva nebo i spolu s ním vymazat poznámku na základě ohlášení vlastníka nemovitosti s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f).

(14) Poznámka o dovolání se neúčinnosti právního jednání se vymaže na základě potvrzení žalobce, že důvody pro zápis poznámky pominuly, s úředně ověřeným podpisem, nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu, ze kterého vyplývá, že žalobě o dovolání se neúčinnosti právního jednání nebylo vyhověno.

ČÁST OSMÁ

ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU

§ 74

Převzetí výsledku zeměměřických činností

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

• a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

• b) záznamy podrobného měření změn,

• c) geometrické plány,

• d) neměřické záznamy a

• e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. a) až d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

• a) výsledek zeměměřických činností

• 1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

• 1. má předepsané náležitosti,

• 1. vychází z údajů katastru,

• 1. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

• b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

§ 75

Podrobné měření a připojení na identické body

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

• a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

• b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 76

Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

• a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

• b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

• c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

§ 77

Záznam podrobného měření změn

(1) Záznam podrobného měření změn

• a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

• b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

• c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

§ 78

Neměřický záznam

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu a nevyžaduje vyhotovení geometrického plánu.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.

Vyhotovování geometrických plánů

§ 79

Účel vyhotovení geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

• a) změnu hranice katastrálního území,

• b) rozdělení pozemku,

• c) změnu hranice pozemku,

• d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

• e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

• f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

• g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

• h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

• i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

• j) průběh hranice určené soudem,

• k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 80

Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

§ 81

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

• a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

• b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Není-li bod na dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, označen v terénu trvalým způsobem ani není číselně vyjádřen, vytyčí se postupem podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků. Obdobně se postupuje v případě, kdy nová hranice vychází z bodu vloženého do přímého úseku dosavadní hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem ani není tato hranice číselně vyjádřena. V případě hranice, jejíž lomové body jsou označeny trvalým způsobem, ale není číselně vyjádřena, vyhotovitel geometrického plánu ověří soulad průběhu hranice s údaji katastru nemovitostí. Pokud tato hranice odpovídá v mezích přesnosti dosavadnímu geometrickému a polohovému určení, přičemž průběh hranice pohledově odpovídá jejímu zobrazení v katastrální mapě, vyhotovitel geometrického plánu prokazatelně vyrozumí vlastníka sousedního pozemku o vyhodnocení hranice jako identické a o záměru trvalého označení bodu napojení. Ve vyrozumění uvede lhůtu ne kratší než 15 dnů od odeslání vyrozumění, ve které vlastník může vyhotoviteli geometrického plánu doručit písemný nesouhlas s vyhodnocením hranice jako identické. V případě takového nesouhlasu se bod napojení označí dočasným způsobem.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se určí a ověří pomocí dvou nezávislých měření nebo se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami.

§ 82

Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m^2, zaokrouhlí se na 1 m^2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m^2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

§ 83

Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

• a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

• b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

§ 84

Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

• a) popisové pole,

• b) grafické znázornění,

• c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

• d) seznam souřadnic,

• e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

§ 85

Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem. Za podání žádosti podle věty první se rovněž považuje, doručí-li ověřovatel geometrický plán za účelem jeho potvrzení katastrálnímu úřadu prostřednictvím k tomu určené webové služby.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

§ 86

Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.

Vytyčování hranic pozemků

§ 87

Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě, ověří se jeho správnost podle původního výsledku zeměměřické činnosti. Je-li původním výsledkem grafický operát dřívější pozemkové evidence a je-li to účelné pro dosažení vyšší přesnosti vytyčení, vytyčovací prvky se určí z tohoto grafického operátu transformací na identické body a linie. K určení vytyčovacích prvků se vždy využijí přímo měřené údaje z původního výsledku zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88

Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud z protokolu o vytyčení hranice pozemků nevyplývá nesouhlas vlastníka, který je přítomný na ústním jednání, s průběhem a označením vytyčené hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89

Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka se doručí vlastníkům pozemků s předstihem alespoň 7 dnů a obsahuje datum, čas a místo seznámení s výsledky vytyčení, a dále

• a) upozornění, že

• 1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

• 1. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

• 1. v případě neúčasti na ústním jednání se lze k průběhu hranice písemně vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě 10 dnů po tomto jednání,

• 1. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

• 1. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

• b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

• c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Přizvání vlastníka k seznámení s průběhem vytyčené hranice pozemků se má za prokázané také v případě, že je z postupu vlastníka zjevné, že mu bylo doručeno.

(3) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90

Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

ČÁST DEVÁTÁ

OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 91

Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

• a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

• b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

• 1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

• 1. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

• c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92

Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

• a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

• b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 92a

Katastrální úřad přednostně přebírá údaje o nemovitostech a upozorněních ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí, pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční. Postupy stanovené touto vyhláškou pro zápis údajů o nemovitostech a upozorněních se použijí jen tehdy, nelze-li tyto údaje přebrat podle věty první.

§ 93

(1) Katastrální úřad doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem nebo i z moci úřední, je-li to potřebné z hlediska správy katastru.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

• a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

• b) je určena výměra parcel,

• c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

• d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

• e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují,

se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 94

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 95

(1) Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

(2) V prostorech, v nichž již došlo k ukončení posunů podle odstavce 1, může katastrální úřad provést kontrolu homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy a v případě splnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce přistoupit k vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1. V případě nesplnění kritéria přesnosti podle bodu 13.7 přílohy k vyhlášce na kontrolních měřených bodech prověří katastrální úřad příčinu tohoto stavu a vyřazení prostoru z prostorů podle odstavce 1 provede až po zajištění homogenity geometrického základu s polohopisem katastrální mapy vhodným odborným postupem.

§ 96

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1 250, 1 : 1 440, 1 : 2 500 a 1 : 2 880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2 000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 97

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

(4) Katastrální úřad z moci úřední provede výmaz poznámek o vzdání se předkupního práva spoluvlastníka zapsaných podle § 23 odst. 1 písm. zb) katastrálního zákona, ve znění účinném do 30. června 2020.

§ 98

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

§ 99

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 100

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

§ 101

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 346/2022 Sb. Čl. II

• 1. Údaj o zakladateli svěřenského fondu vedený v katastru nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vymaže katastrální úřad z moci úřední do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

• 1. Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru předložené katastrálnímu úřadu k převzetí do 30. června 2023 mohou svými náležitostmi odpovídat vyhlášce č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky; bod 17.8 písm. c) přílohy k této vyhlášce se přitom použije ve znění účinném od 1. ledna 2023.

• 1. Údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se evidují podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do doby, než příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nebo odborná organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody, ohlásí údaje o typech a způsobech ochrany nemovitostí podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.

Technické podrobnosti pro správu katastru

• 1. Druh pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek obdělávaný za účelem produkce plodin nebo pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je ponechán ladem, případně pozemek, který je dočasně zatravněn v rámci systému střídání plodin.
3	chmelnice		Pozemek, na kterém se pěstuje chmel a který je opatřen opěrným zařízením pro jeho pěstování, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.
4	vinice		Pozemek rovnoměrně a souvisle osázený keři vinné révy opatřený opěrným zařízením, včetně plochy souvisejícího manipulačního prostoru, který netvoří součást cesty.
5	zahrada		Pozemek, a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, c) funkčně spojený a užívaný s budovou, s charakterem okrasné zahrady, na kterém převládá travnatá plocha, zpravidla doplněná trvalými porosty většinou okrasného charakteru, ke kterým lze přiřadit i dřeviny charakteristické pro ovocné a lesní porosty.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři nebo pozemek tvořící s okolními pozemky takto osázený souvislý celek.
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.
10	lesní pozemek	lesní poz.	Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který jev katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, a vyjma budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha, b) společný dvůr, c) zbořeniště, d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.

Poznámka:

S druhem pozemku s kódem 2 až 7 se beze změny druhu pozemku eviduje i pozemek, který byl pro nezemědělské účely dočasně odňat ze zemědělského půdního fondu.

• 1. Způsob využití pozemku

Kód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.	2, 7 a 10
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.	2, 7 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les(ne hospodář)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.	11
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).	11 a 14
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat. komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. a rekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	pohřebiště	pohřeb.	Pohřebiště	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha.
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Pozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
28	vodní plocha, na které je budova	vod. pl. s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11
29	fotovoltaická elektrárna	foto. elektrárna	Fotovoltaická elektrárna.	2 až 14
30	mez, stráň		Mez, stráň, úvoz, příkop.	2 až 14

Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

• 1. Typ stavby

Kód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č. p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č. e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
6	vodní dílo	vod. dílo
7	budova s rozestavěnými jednotkami	s roz.jed.

• 1. Způsob využití stavby