Vyhláška o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140//2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů

KFPfiskti [Kč] je korekční faktor prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů spojených s provozní podporou tepla, stanovený Úřadem jako součet rozdílu mezi předpokládanou a skutečně vyplacenou výší provozní podpory tepla v roce i-2 a skutečných nákladů operátora trhu souvisejících s úhradou provozní podpory tepla v roce i-2,

Ptminú [Kč] jsou plánované tržby z plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle § 6 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, stanovené Úřadem, pro regulovaný rok 2014 je Ptminú = 0.

RMESi [MWh] je plánované množství elektřiny pro regulovaný rok stanovené podle jiného právního předpisu^1).

Měsíční platba pro vyrovnání korekčních faktorů spojených s podporou elektřiny a-tého provozovatele regionální distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy PLvozkia v Kč/měsíc je stanovena vztahem

PLvozkia=KFvenia12

Platby PLvozkia jsou s ohledem na znaménko vyrovnány mezi jednotlivými provozovateli regionálních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy na straně jedné a operátorem trhu na straně druhé.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• a) Kč v celých korunách,

• b) MW a MWh na 3 desetinná místa,

• c) Kč/MWh na 2 desetinná místa.

Konečná cena je zaokrouhlena na 2 desetinná místa.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 436/2013 Sb.

Postup stanovení hodinového zeleného bonusu pro elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje

(1) Výše hodinového zeleného bonusu cpzbhis v Kč/MWh pro veškerou podporovanou elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje v hodině h v regulovaném roce i, kterou operátor trhu hradí výrobci, je stanovena regulačním vzorcem

cpzbhis = (cvcozis - cskuthi) + cpodchis, je-li cskuthi ≥ 0

cpzbhis = cvcozis + cpodchis, je-li cskuthi < 0

(2) Výše hodinového zeleného bonusu cpzbhis v Kč/MWh pro veškerou podporovanou elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje v hodině h v regulovaném roce i, pokud výrobce nabídl k výkupu povinně vykupujícímu alespoň část vyrobené elektřiny podle jiného právního předpisu^10) a kterou operátor trhu hradí výrobci, je stanovena regulačním vzorcem

cpzbhis = (cvcozis - cskuthi), je-li cskuthi ≥ 0

cpzbhis = cvcozis, je-li cskuthl < 0

kde

cvcozis [Kč/MWh] je výkupní cena elektřiny z s-tého druhu obnovitelného zdroje, stanovená Úřadem,

cskuthi [Kč/MWh] je hodinová cena elektřiny dosažená na denním trhu v hodině h v regulovaném roce i, zveřejněná operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup,

cpodchis [Kč/MWh] je průměrná předpokládaná cena odchylky s-tého druhu obnovitelného zdroje, stanovená na základě vyhodnocení předložených hodinových diagramů denní predikce a dosažené skutečnosti výrob z podporovaných zdrojů energie za již ukončené kalendářní období a přepočtené na základě předpokládaného vývoje cen silové elektřiny a plánované výroby z podporovaných zdrojů energie.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 436/2013 Sb.

Postup stanovení ceny za činnost povinně vykupujícího

Cena za činnost povinně vykupujícího cpvi v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem

cpvi=NpviPMEpvi

kde

Npvi [Kč] jsou plánované náklady za činnost povinně vykupujícího stanovené vztahem

Npvi = NODCHpvi + NApvi + NFpvi + KFpvi

kde

NODCHpvi [Kč] jsou plánované náklady povinně vykupujícího na odchylky spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen v regulovaném roce i, stanovené Úřadem na základě skutečných odchylek v posledním účetně ukončeném kalendářním roce předcházejícím regulovanému roku a přepočtené na základě plánovaného vývoje instalovaného výkonu jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů formou výkupních cen a předpokládaného vývoje tržních cen elektřiny pro regulovaný rok,

NApvi [Kč] jsou plánované administrativní náklady povinně vykupujícího spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, stanovené Úřadem,

NFpvi [Kč] jsou plánované náklady povinně vykupujícího spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, stanovené Úřadem jako úrok z kumulovaného rozdílu plánovaných příjmů a výdajů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Záporné hodnoty kumulovaného rozdílu jsou v jednotlivých měsících úročeny průměrnou měsíční hodnotou sazby PRIBOR se splatností 1 rok za rok i-2 + 1%. Kladné hodnoty kumulovaného rozdílu jsou v jednotlivých měsících úročeny průměrnou měsíční hodnotou sazby PRIBID se splatností 1 rok za rok i-2 - 1 %. V případě, že hodnota takto vypočtené sazby bude nižší než 0 %, bude použita hodnota 0 %,

KFpvi [Kč] je korekční faktor za činnost povinně vykupujícího stanovený postupem podle přílohy č. 11 k této vyhlášce,

PMEpvi [MWh] plánované množství elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupené povinně vykupujícím v regulovaném roce i, stanovené Úřadem.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• a) Kč v celých korunách,

• b) MW a MWh na 3 desetinná místa,

• c) Kč/MWh na 2 desetinná místa.

Konečná cena je zaokrouhlena na 2 desetinná místa.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 436/2013 Sb.

Postup stanovení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny

Složka ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny cvdvi v Kč/MWh je stanovena regulačním vzorcem

cvdvi=∑k=1ncdvik×PMEdvik+KFvdviRMESi

kde

i je pořadové číslo regulovaného roku,

n je počet kategorií bonusu na decentrální výrobu elektřiny,

cdvik [Kč/MWh] je k-tý bonus na decentrální výrobu elektřiny pro regulovaný rok i, stanovený Úřadem,

PMEdvik [MWh] je plánované podporované množství elektřiny formou k-tého bonusu na decentrální výrobu elektřiny pro regulovaný rok i, stanovené Úřadem,

KFvdvi [Kč] je korekční faktor nákladů operátora trhu spojených s podporou decentrální výroby elektřiny pro regulovaný rok i, stanovený postupem podle přílohy č. 11 k této vyhlášce,

RMESi [MWh] je plánované distribuované množství elektřiny odebrané všemi zákazníky včetně odběrů provozovatelů lokálních distribučních soustav, za ostatní spotřebu provozovatele distribuční soustavy, za množství elektřiny spotřebované ve vymezeném ostrovním provozu v zahraničí napojeném na elektrizační soustavu České republiky, za odběr přečerpávacích vodních elektráren v režimu čerpání a za odběr výrobců včetně jejich technologické vlastní spotřeby.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• a) Kč v celých korunách,

• b) MW a MWh na 3 desetinná místa,

• c) Kč/MWh na 2 desetinná místa.

Konečná cena je zaokrouhlena na 2 desetinná místa.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 436/2013 Sb.

Stanovení korekčních faktorů v elektroenergetice

• A) Korekční faktor za přenos elektřiny

(1) Korekční faktor odpisů provozovatele přenosové soustavy KFpeoi v Kč zohledňující rozdíl mezi skutečnými a plánovanými odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v roce i-2, stanovený vztahem

KFpeoi=Opeski-2-Opepli-2×CPIi-2100×CPIi-1100 pro i≥3

kde

Opeski-2 [Kč] je skutečná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění přenosových služeb pro rok i-2,

Opepli-2 [Kč] je plánovaná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění přenosových služeb pro rok i-2,

CPIi-2 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-2,

CPIi-1 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-1.

(2) Korekční faktor regulační báze aktiv provozovatele přenosové soustavy KFpeRABt v Kč zohledňující rozdíl mezi skutečnou a plánovanou změnou zůstatkové hodnoty aktiv provozovatele přenosové soustavy v roce t-2 aplikovaný od roku t=l+i, aplikovaný od roku i≥3, stanovený vztahem

KFpeRABt = (IApeskt-2 - VMpeskt-2 - Opeskt-2 × kpeplt-2) - (IApeplt-2 - VMpeplt-2 - Opeplt-2 × kpeplt-2)

kde

IApeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota aktivovaných investic provozovatele přenosové soustavy pro rok t-2,

VMpeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota vyřazeného majetku provozovatele přenosové soustavy pro rok t-2 ^5),

Opeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění přenosových služeb pro rok t-2,

kpeplt-2 [-] vyjadřuje plánovaný koeficient přecenění regulační báze aktiv provozovatele přenosové soustavy pro rok t-2 stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

IApeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota aktivovaných investic provozovatele přenosové soustavy pro rok t-2,

VMpeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota vyřazeného majetku provozovatele přenosové soustavy pro rok t-2^5),

Opeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele přenosové soustavy sloužícího k zajištění přenosových služeb pro rok t-2.

(3) Korekční faktor zisku provozovatele přenosové soustavy KFpezi v Kč zohledňující rozdíl zisku způsobený rozdílem mezi skutečnou a plánovanou změnou zůstatkové hodnoty aktiv v roce i-2, aplikovaný od roku i≥3, stanovený vztahem

KFpezi=KFpeRABt×MVpei-2100×CPIi-2100×CPIi-1100+KFpeRABt×MVpei-1100×CPIi-1100

kde

MVpei-2 [%] je míra výnosnosti regulační báze aktiv pro činnost přenos elektřiny pro regulovaný rok stanovená Úřadem podle metodiky váženého průměru nákladů na kapitál před zdaněním pro rok i-2,

MVpei-1 [%] je míra výnosnosti regulační báze aktiv pro činnost přenos elektřiny pro regulovaný rok stanovená Úřadem podle metodiky váženého průměru nákladů na kapitál před zdaněním pro rok i-1.

(4) Korekční faktor investičního rozvojového faktoru KFpeirfi v Kč zohledňující rozdíl mezi skutečnou a plánovanou hodnotou investičního rozvojového faktoru v roce i-2, stanovený vztahem

KFpeirfi=IRFpeski-2-IRFpepli-2×CPIi-2100×CPIi-1100

kde

IRFpeski-2 [Kč] je skutečná hodnota investičního rozvojového faktoru provozovatele přenosové soustavy pro činnost přenos elektřiny pro rok i-2, stanovená vztahem

IRFpeski-2=IVpeski-2-Opeski-22

kde

IVpeski-2 [Kč] je skutečná hodnota investičních výdajů provozovatele přenosové soustavy v rámci licencované činnosti přenos elektřiny pro rok i-2; v případě žádosti provozovatele přenosové soustavy podané v roce i-1 bude možné skutečnou hodnotu investičních výdajů a odpisů stanovit kumulativně za roky i-2 a i-1; v tomto případě bude stanoven korekční faktor až pro rok i+1,

IRFpepli-2 [Kč] je plánovaná hodnota investičního rozvojového faktoru provozovatele přenosové soustavy pro činnost přenos elektřiny pro rok i-2.

(5) Korekční faktor za použití přenosové sítě KFpepsi se stanoví tímto postupem:

• a) Korekční faktor za použití sítí přenosové soustavy KFpepsi je dán součinem indexů spotřebitelských cen stanovených pro rok i-2 a i-1 a rozdílem skutečných výnosů a skutečně vynaložených nákladů na nákup silové elektřiny na pokrytí ztrát v přenosové soustavě, včetně nákladů na odchylky mezi plánovaným a skutečně realizovaným průběhem ztrát v přenosové soustavě, administrativních poplatků tržním místům a odměny za činnost obstarávání elektřiny pro krytí ztrát stanovených Úřadem.

• b) Korekční faktor za použití sítí přenosové soustavy podle písmene a) je přičítán k proměnným povoleným nákladům na nákup elektřiny pro krytí ztrát v přenosové soustavě pro regulovaný rok.

• B) Korekční faktory za systémové služby

(1) Korekční faktor odpisů pro činnost poskytování systémových služeb KFssoi je stanoven vztahem

KFssoi=Ossski-2-Osspli-2×CPIi-2100×CPIi-1100 pro i≥3

kde

Ossski-2 [Kč] je skutečná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, sloužícího pro činnost poskytování systémových služeb v roce i-2,

Osspli-2 [Kč] je plánovaná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, sloužícího pro činnost poskytování systémových služeb v roce i-2,

CPIi-2 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-2,

CPIi-1 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-1.

(2) Korekční faktor pro činnost poskytování systémových služeb KFssi je stanoven jako součin indexů spotřebitelských cen stanovených pro rok i-2 a i-1 a rozdílu celkových skutečných nákladů a celkových skutečných výnosů za systémové služby v roce i-2.

Celkové skutečné náklady se stanoví jako součet:

• a) skutečných nákladů na nákup podpůrných služeb,

• b) skutečných nákladů na redispečink,

• c) skutečných nákladů na regulační energii ze zahraničí,

• d) skutečných nákladů na odchylky provozovatele přenosové soustavy placených operátorovi trhu,

• e) skutečných nákladů z vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky,

• f) skutečných nákladů na operativní dodávky ze zahraničí a do zahraničí v rámci spolupráce na úrovni provozovatele přenosové soustavy,

• c) skutečné náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle jiného právního předpisu^7),

• g) úřadem povolených nákladů a odpisů souvisejících s organizováním obchodu s podpůrnými a systémovými službami v roce i-2,

• h) úřadem povoleného zisku v roce i-2,

• i) korekčního faktoru pro činnost poskytování systémových služeb z roku i-4.

Celkové skutečné výnosy za systémové služby se stanoví jako součet:

• a) celkových výnosů za systémové služby v roce i-2,

• b) výnosů z regulační energie do zahraničí,

• c) výnosů z odchylek provozovatele přenosové soustavy placených operátorovi trhu,

• d) výnosů z vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky,

• e) výnosů z operativní dodávky ze zahraničí a do zahraničí v rámci spolupráce na úrovni provozovatele přenosové soustavy,

• f) ostatních výnosů z pokut a penále při organizování trhu s podpůrnými službami.

Korekční faktor KFssi je přičítán do upravených povolených výnosů provozovatele přenosové soustavy pro činnost poskytování systémových služeb stanovených Úřadem pro regulovaný rok.

• C) Korekční faktor za distribuci elektřiny

(1) Korekční faktor odpisů KFdxeoi v Kč provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních, zohledňující rozdíl mezi skutečnými a plánovanými odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v roce i-2, stanovený vztahem

KFdxeoi=Odxeski-2-Odxepli-2×CPIi-2100×CPIi-1100 pro i≥3

kde

Odxeski-2 [Kč] je skutečná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních sloužícího k zajištění distribuce elektřiny pro rok i-2,

Odxepli-2 [Kč] je plánovaná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních sloužícího k zajištění distribuce elektřiny pro rok i-2,

CPIi-2 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-2,

CPIi-1 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-1.

(2) Korekční faktor regulační báze aktiv KFdeRABt v Kč, zohledňující rozdíl mezi skutečnou a plánovanou změnou zůstatkové hodnoty aktiv provozovatele distribuční soustavy v roce t-2 aplikovaný od roku t=l+i, i≥3 vztahem

KFdeRABt ^= (IAdeskt-2 - VMdeskt-2 - Odeskt-2 × kdeplt-2) - (IAdeplt-2 - VMdeplt-2 - Odeplt-2 × kdeplt-2)

kde

IAdeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota aktivovaných investic provozovatele distribuční soustavy pro rok t-2,

VMdeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota vyřazeného majetku provozovatele distribuční soustavy pro rok t-2^5),

Odeskt-2 [Kč] je skutečná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy sloužícího k zajištění distribuce elektřiny pro rok t-2,

kdeplt-2 [-] vyjadřuje plánovaný koeficient přecenění regulační báze aktiv provozovatele distribuční soustavy pro rok t-2 stanovený podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,

IAdeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota aktivovaných investic provozovatele distribuční soustavy pro rok t-2,

VMdeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota vyřazeného majetku provozovatele distribuční soustavy pro rok t-2^5),

Odeplt-2 [Kč] je plánovaná hodnota odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku provozovatele distribuční soustavy sloužícího k zajištění distribuce elektřiny pro rok t-2.

(3) Korekční faktor zisku KFdxezi v Kč provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních zohledňující rozdíl zisku způsobený rozdílem mezi skutečnou a plánovanou změnou zůstatkové hodnoty aktiv v roce i-2, aplikovaný od roku i≥3 vztahem

KFdxezi = KFdezi × kdxei-2

kde

KFdezi [Kč] je korekční faktor zisku provozovatele distribuční soustavy zohledňující rozdíl zisku způsobený rozdílem mezi skutečnou a plánovanou změnou zůstatkové hodnoty aktiv v roce i-2, aplikovaný od roku i≥3 stanovený vztahem

KFdezi=KFdeRABt×MVdei-2100×CPIi-2100×CPIi-1100+KFdeRABt×MVdei-1100×CPIi-1100

kde

MVdei-2 [%] je míra výnosnosti regulační báze aktiv pro držitele licence na distribuci elektřiny pro regulovaný rok stanovená Úřadem podle metodiky váženého průměru nákladů na kapitál před zdaněním pro rok i-2,

MVdei-1 [%] je míra výnosnosti regulační báze aktiv pro držitele licence na distribuci elektřiny pro regulovaný rok stanovená Úřadem podle metodiky váženého průměru nákladů na kapitál před zdaněním pro rok i-1,

kdxei-2 [-] je váha jednotlivých napěťových úrovní skutečných zůstatkových hodnot aktiv roku i-2, vypočtená jako podíl skutečných zůstatkových hodnot aktiv na jednotlivých napěťových úrovních na celkové skutečné zůstatkové hodnotě aktiv v roce i-2.

(4) Korekční faktor investičního rozvojového faktoru KFdxeirfi v Kč zohledňující rozdíl mezi skutečnou a plánovanou hodnotou investičního rozvojového faktoru v roce i-2, stanovený vztahem

KFdxeirfi=IRFdxeski-2-IRFdxepli-2×CPIi-2100×CPIi-1100

kde

IRFdxeski-2 [Kč] je skutečná hodnota investičního rozvojového faktoru provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových hladinách pro rok i-2, stanovená vztahem

IRFdxeski-2=IVdxeski-2-Odxeski-22

kde

IVdxeski-2 [Kč] je skutečná hodnota investičních výdajů provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových hladinách v rámci licencované činnosti distribuce elektřiny pro rok i-2; v případě žádosti provozovatele distribuční soustavy podané v roce i-1 bude možné skutečnou hodnotu investičních výdajů a odpisů stanovit kumulativně za roky i-2 a i-1; v tomto případě bude stanoven korekční faktor až pro rok i+1,

IRFdxepli-2 [Kč] je plánovaná hodnota investičního rozvojového faktoru provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových hladinách pro rok i-2.

(5) Korekční faktor provozovatele distribuční soustavy za činnost distribuce elektřiny přiřazený k napěťové úrovni KFdxei je stanoven tímto postupem:

• a) Pro činnost distribuce elektřiny jsou stanoveny výpočtové výnosy na jednotlivých napěťových úrovních a celkové výpočtové výnosy v součtu za všechny napěťové úrovně v roce i-2. Výpočtové výnosy jsou stanoveny pomocí uplatněných cen za roční a měsíční rezervovanou kapacitu a skutečných hodnot rezervovaných kapacit zákazníků na napěťových úrovních VVN a VN a z tržeb za činnost distribuce elektřiny na napěťové úrovni NN vypočtených pomocí skutečných hodnot příslušných technických jednotek z tarifní statistiky přepočtené na roční spotřebu vykázanou pro rok i-2 podle jiného právního předpisu^5) a cen za distribuci elektřiny na napěťové úrovni NN stanovených Úřadem pro rok i-2, od kterých jsou odečteny tržby stanovené z ceny za použití distribuční soustavy a ceny za zprostředkování plateb na napěťové úrovni NN a ze skutečných hodnot odběrů zákazníků na napěťové úrovni NN. Při stanovení výpočtových výnosů jednotlivých napěťových úrovní pro rok i-2 jsou zohledněny toky elektřiny transformacemi mezi napěťovými úrovněmi. Do výpočtových výnosů na napěťové úrovni VVN se zahrnují platby od sousedních distribučních soustav za rezervaci kapacity.

• b) Z výpočtových výnosů na jednotlivých napěťových úrovních stanovených podle písmene a) jsou vypočteny kontrolní výnosy tak, že jsou od výpočtových výnosů na napěťové úrovni VVN odečteny platby za rezervaci kapacity přenosové soustavy a platby sousedním distribučním soustavám za rezervaci kapacity na napěťové úrovni VVN.

• c) Celkové kontrolní výnosy za všechny napěťové úrovně jsou dány součtem kontrolních výnosů na jednotlivých napěťových úrovních.

• d) Korekční faktor za činnost distribuce elektřiny KFdei-2 se stanoví jako rozdíl mezi Úřadem upravenými povolenými výnosy a celkovými kontrolními výnosy v roce i-2.

• e) Korekční faktor za distribuci elektřiny podle písmene d) je rozdělen v poměru velikosti rozdílu upravených povolených výnosů jednotlivých napěťových úrovní stanovených Úřadem pro rok i-2 a kontrolních výnosů jednotlivých napěťových úrovní podle písmene b) a následně je vynásoben indexy spotřebitelských cen (CPI) stanovených pro rok i-2 a i-1. Takto stanovené korekční faktory KFdxei jsou přičteny k povoleným výnosům napěťových úrovní pro regulovaný rok.

(6) Korekční faktor provozovatele distribuční soustavy za podpůrné služby na úrovni distribuční soustavy KFdxePpSi je stanoven postupem:

• a) provozovatel distribuční soustavy vykazuje Úřadu skutečné náklady na platby za podpůrné služby využívané provozovatelem distribuční soustavy v roce i-2 podle pravidel pro využívání, ocenění a vykazování jednotlivých kategorií podpůrných služeb stanovených Úřadem,

• b) korekční faktor provozovatele distribuční soustavy za podpůrné služby na úrovni distribuční soustavy je roven nákladům vykázaným podle písmene a) se zohledněním časové hodnoty peněz,

• c) korekční faktor provozovatele distribuční soustavy za podpůrné služby na úrovni distribuční soustavy se rozpočítá na jednotlivé napěťové úrovně v poměru povolených výnosů provozovatele distribuční soustavy na jednotlivých napěťových úrovních pro regulovaný rok, stanovených podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

• D) Korekční faktory související s podporou elektřiny a podporou decentrální výroby elektřiny

(1) Korekční faktor za činnost povinně vykupujícího KFpvi je stanoven vztahem

KFpvi=Nskutpvi-2-Vskutpvi-2×CPIi-2100×CPIi-1100

kde

Nskutpvi-2 [Kč] jsou skutečné náklady za činnost povinně vykupujícího v roce i-2, stanovené vztahem

Nskutpvi.2 = NODCHskutpvi-2 + NAskutpvi-2 + NFskutpvi-2 + NOSTskutpvi-22 + KFpvi-2

kde

NODCHskutpvi-2 [Kč] jsou skutečné náklady povinně vykupujícího na odchylky spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen v roce i-2,

NAskutpvi-2 [Kč] jsou skutečné administrativní náklady povinně vykupujícího spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen, posouzené a stanovené Úřadem,

NFskutpvi-2 [Kč] jsou skutečné náklady povinně vykupujícího spojené s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen v roce i-2, stanovené Úřadem jako úrok z kumulovaného rozdílu skutečných příjmů a výdajů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů formou výkupních cen. Záporné hodnoty kumulovaného rozdílu jsou v jednotlivých měsících úročeny průměrnou měsíční hodnotou sazby PRIBOR se splatností 1 rok za rok i-2 + 1 %. V případě, že skutečná výše úrokových sazeb na úvěry doložená povinně vykupujícím přesáhne v příslušných měsících průměrnou měsíční hodnotu sazby PRIBOR se splatností 1 rok za rok i-2 + 1 %, posoudí je Úřad. Kladné hodnoty kumulovaného rozdílu jsou v jednotlivých měsících úročeny skutečně dosaženou sazbou z vkladu doloženou povinně vykupujícím,

NOSTskutpvi-2 [Kč] jsou vícenáklady povinně vykupujícího vyplývající z úhrady rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem výrobci formou zelených bonusů, který vyrobenou elektřinu nabídl povinně vykupujícímu v souladu s jiným právním předpisem^10), skutečně dosažené v roce i-2,

KFpvi-2 [Kč] je korekční faktor za činnost povinně vykupujícího stanovený za rok i-4 a započítaný do ceny za činnost povinně vykupujícího pro rok i-2,

Vskutpvi-2 [Kč] jsou skutečné výnosy za činnost povinně vykupujícího v roce i-2, stanovené vztahem

Vskutpvi-2 = (cpvi-2 × PMEskutpvi-2) + Vosti-2

kde

cpvi-2 [Kč/MWh] je cena za činnost povinně vykupujícího pro rok i-2,

PMEskutpvi-2 [MWh] je skutečné množství elektřiny z obnovitelných zdrojů vykoupené povinně vykupujícím formou výkupních cen v roce i-2,

Vosti-2 [Kč] je ekonomický prospěch povinně vykupujícího spojený s uplatněním povinně vykoupené ekologicky šetrné elektřiny stanovený Úřadem,

CPIi-2 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-2,

CPIi-1 [%] je index spotřebitelských cen stanovený na základě podílu klouzavých průměrů bazických indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců, zveřejněný Českým statistickým úřadem v tabulce „Index spotřebitelských cen“ (kód 7101) za měsíc duben roku i-1.

(2) Korekční faktor operátora trhu související s podporou elektřiny KFotzbei je stanoven vztahem

KFotzbei=CSNskutoti-2-Vskutotzbei-2+∑a=15KFvenai-2×CPIi-2100×CPIi-1100

kde

CSNskutoti-2 jsou celkové skutečné náklady operátora trhu spojené s podporou elektřiny v roce i-2, stanovené vztahem

CSNskutoti-2=∑j=1nNskutpvozji-2+∑j=1nNpvji-2+NCskutotzbei-2+Notzprechi-2

kde

Nskutpvozji-2 [Kč] jsou celkové skutečné náklady spojené s úhradou podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů j-tým povinně vykupujícím formou výkupních cen, vyrobené v roce i-2, které jsou tímto povinně vykupujícím přeúčtovány operátorovi trhu; náklady jsou stanoveny vztahem,

Nskutpvozji-2=∑s=1m∑h=1pcvcozsi-2-cskuthi-2×PMEskutpvozhjsi-2

kde

cvcozsi-2 [Kč/MWh] je výkupní cena elektřiny z s-tého druhu obnovitelného zdroje pro rok i-2 stanovená Úřadem,

cskuthi-2 [Kč] je hodinová cena elektřiny dosažená na denním trhu v hodině h v roce i-2, zveřejněná operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup,

PMEskutpvozhjsi-2 [MW] je skutečné podporované množství elektřiny s-tého druhu obnovitelného zdroje vykoupené j-tým povinně vykupujícím formou výkupních cen v hodině h v roce i-2,

Npvji-2 [Kč] jsou plánované náklady za činnost povinně vykupujícího stanovené Úřadem pro rok i-2 postupem podle přílohy č. 9 k této vyhlášce,

NCskutozbei-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s podporou elektřiny formou zelených bonusů v roce i-2, stanovené vztahem

NCskutotzbei-2 = Nskutotzbei-2 + KFotzbei-2

kde

Nskutotzbei-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s úhradou podpory elektřiny formou zelených bonusů, vyrobené v roce i-2, stanovené vztahem

Nskutotzbei-2 + Nskutpzbi-2 + Nskutrzbi-2 + Nskutki-2 + Nskutdzi-2

kde

Nskutpzbi-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s úhradou podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v režimu hodinových zelených bonusů, stanovené vztahem

Nskutpzbei-2=∑s=1mp∑h=1tcskutpzbhsi-2×PMEskutpzbhsi-2

kde

cskutpzbhsi-2 [Kč/MWh] je skutečná výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu vyrobenou s-tým druhem obnovitelného zdroje v hodině h pro regulovaný rok i-2,

PMEskutpzbhsi-2 [MWh] je skutečné podporované množství elektřiny v režimu hodinových zelených bonusů z s-tého druhu obnovitelného zdroje v hodině h pro regulovaný rok i-2,

Nskutrzbi-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s úhradou podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v režimu ročních zelených bonusů, stanovené vztahem

Nskutrzbi-2=∑s=1ocrzbsi-2×PMEskutrzbsi-2

kde

crzbsi-2 [Kč/MWh] je roční zelený bonus na elektřinu vyrobenou s-tým druhem obnovitelného zdroje stanovený Úřadem pro regulovaný rok i-2,

PMEskutrzbsi-2 [MWh] je skutečné roční podporované množství elektřiny v režimu ročních zelených bonusů z s-tého druhu zdroje pro regulovaný rok i-2,

Nskutki-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s úhradou podpory výroby elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, stanovené vztahem

Nskutki-2=∑r=1ucpKri-2×PMEskutKri-2

kde

cpKri-2 [Kč/MWh] je zelený bonus na elektřinu vyrobenou z r-tou kategorií vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pro regulovaný rok i-2, stanovený Úřadem,

PMEskutKri-2 [MWh] je skutečné podporované množství elektřiny z r-té kategorie vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pro rok i-2,

Nskutdzi-2 [Kč] jsou skutečné náklady operátora trhu spojené s úhradou podpory výroby elektřiny z druhotných zdrojů, stanovené vztahem

Nskutdzi-2=∑q=1vcpDzqi-2×PMEskutDqi-2

kde

cpDzqi-2 [Kč/MWh] je zelený bonusu na elektřinu vyrobenou q-tým druhem druhotného zdroje v roce i-2, stanovený Úřadem,

PMEskutDqi-2 [MWh] je skutečné podporované množství elektřiny z q-tého druhu druhotného zdroje pro rok i-2,

KFotzbei-2 [Kč] je korekční faktor operátora trhu související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, stanovený za rok i-4 a promítnutý do cen roku i-2,

Notzprechi-2 [Kč] jsou náklady operátora trhu, vyplývající z povinnosti převzít závazek o úhradě podpory v souladu s jiným právním předpisem^11)

Vskutotzbei-2 [Kč] jsou skutečné výnosy operátora trhu na podporu elektřiny v roce i-2, stanovené vztahem

Vskutotzbei-2 = cvozki-2 × RMESskuti-2 + (Pfiski-2 - Pfiskti-2 + KFPfiskti-2) + Vnp

kde

cvozki-2 [Kč/MWh] je cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, stanovená Úřadem pro rok i-2,

RMESskuti-2 [MWh] je skutečné množství elektřiny v roce i-2 podle jiného právního předpisu^1),

Pfiski-2 [Kč] je limit prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a provozní podporou tepla pro rok i-2, stanovený nařízením vlády,

Pfiskti-2 [Kč] jsou plánované prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů spojených s provozní podporou tepla pro rok i-2, stanovené Úřadem,

KFPfiskti-2 [Kč] je korekční faktor prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů spojených s provozní podporou tepla za rok i-4 a započítaný do regulovaných cen pro rok i-2,

Vnp [Kč] je neoprávněně čerpaná podpora a uhrazené penále operátorovi trhu v roce i-2 podle jiného právního předpisu^12),

KFvcnai-2 [Kč] je korekční faktor a-tého provozovatele přenosové nebo regionální distribuční soustavy spojený s podporou elektřiny vzniklý před účinností zákona č. 165/2012 Sb., stanovený pro jednotlivé provozovatele soustav podle jiného právního předpisu^9), který je zahrnut do ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny pro rok i-2.

V případě, že je korekční faktor operátora trhu související s podporou elektřiny rozdělen do více regulovaných roků, Úřad uplatní na část korekčního faktoru neuhrazenou za období do roku i-2 časovou hodnotu peněz odvozenou od výnosu střednědobých státních dluhopisů.

(3) Korekční faktor nákladů operátora trhu souvisejících s podporou decentrální výroby elektřiny KFvdvi je stanoven vztahem

KFvdvi=∑k=1ncdvki-2×SMEdvki-2+KFvdvi-2-cvdvi-2×RMESsi-2×CPIi-2100×CPIi-1100

kde

cdvki-2 [Kč/MWh] je k-tý bonus na decentrální výrobu elektřiny pro regulovaný rok i-2, stanovený Úřadem,

SMEdvki-2 [MWh] je skutečné podporované množství elektřiny formou k-tého bonusu na decentrální výrobu elektřiny pro regulovaný rok i-2,

KFvdvi-2 [Kč] je korekční faktor nákladů operátora trhu spojených s podporou decentrální výroby elektřiny stanovený Úřadem za rok i-4 a promítnutý do složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny pro regulovaný rok i-2,

cvdvi-2 [Kč/MWh] je složka ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou decentrální výroby elektřiny pro regulovaný rok i-2, stanovená Úřadem,

RMESsi-2 [MWh] je skutečné množství elektřiny pro regulovaný rok i-2 distribuované v České republice včetně odběru výrobců druhé kategorie, ostatní spotřeby provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav, lokální spotřeby výrobců a spotřeby zákazníků v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, kromě elektřiny pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren a technologické vlastní spotřeby elektřiny výrobců.

V průběhu výpočtů není prováděno zaokrouhlování.

Vstupní hodnoty jsou v závislosti na jednotce uváděny v zaokrouhlení

• a) Kč v celých korunách,

• b) MW a MWh na 3 desetinná místa,

• c) Kč/MWh na 2 desetinná místa,

• d) procenta na 3 desetinná místa,

• e) poměrná míra na 5 desetinných míst.

Korekční faktory jsou zaokrouhleny na celé koruny.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 436/2013 Sb.

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla

Postup pro dělení společných nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla se použije pro účely určení ekonomicky oprávněných nákladů v kalkulaci ceny tepelné energie. Postup se nevztahuje na technologie kombinované výroby elektřiny a tepla, které dodávají pouze tepelnou energii, a veškerá v nich vyráběná elektřina slouží pouze ke krytí vlastní spotřeby zdroje tepelné energie a není dodávána do distribuční soustavy, přímo cizím subjektům ani pro účelovou spotřebu výrobce. V těchto zdrojích vlastní výroba elektřiny snižuje nebo eliminuje náklady na odběr ze sítě pro výrobu tepelné energie, která je jediným finálním produktem.

Celkové výrobní náklady se dělí na elektřinu a tepelnou energii, popř. tlakový vzduch, po jednotlivých položkách formou tabulky podle vzoru:

| Položka | Celkové výrobní náklady | Náklady na elektřinu | Náklady na teplo | Náklady na tlakový vzduch | | | | | | Ni | βei | Nei | βti | Nti | βvzi | Nvzi | | | | tis. Kč | | tis. Kč | | tis. Kč | | tis. Kč | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Palivo | | | | | | | | | | Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny) | | | | | | | | | | Voda technologická | | | | | | | | | | Voda chladicí | | | | | | | | | | Ekologie (emise, odpady) | | | | | | | | | | Popeloviny (odstranění tuhých zbytků) | | | | | | | | | | Ostatní proměnné náklady | | | | | | | | | | Mzdy a zákonné pojištění | | | | | | | | | | Opravy a údržba | | | | | | | | | | Odpisy | | | | | | | | | | Nájem | | | | | | | | | | Leasing | | | | | | | | | | Zákonné rezervy | | | | | | | | | | Výrobní režie | | | | | | | | | | Správní režie | | | | | | | | | | Úroky z úvěru | | | | | | | | | | Ostatní stálé náklady | | | | | | | | | | ∑Ni | | ∑Nei | | ∑Nti | | ∑Nvzi | | | | Jednotkové náklady na dodávku | [Kč/kWh] | | JNE | | JNT | | JNVZ | | | [Kč/GJ] | | | | JNT | | JNVZ | | |

V případě potřeby je možno doplnit další nákladové položky.

Podíl připadající na elektřinu Nei a na tepelnou energii Nti, popř. na tlakový vzduch Nvzi, se stanoví v každé položce podle vztahů:

na elektřinu	Nei = Ni × βei	[tis.Kč]
na tepelnou energii	Nti = Ni × βti	[tis.Kč]
na tlakový vzduch	Nvzi = Ni × βvzi	[tis.Kč]
přitom vždy	βei + βti + βvzi = 1	[-]

kde

Ni nákladová položka před dělením [tis.Kč]

βei rozdělovací koeficient pro dělení položky na elektřinu [-]

βti rozdělovací koeficient pro dělení položky na tepelnou energii [-]

βvzi rozdělovací koeficient pro dělení položky na tlakový vzduch [-]

Výroba tlakového vzduchu se týká jen dmychadel nebo kompresorů poháněných parní turbínou, obvykle v hutních teplárnách. V ostatních případech se náklady dělí jen mezi elektřinu a tepelnou energii a pro rozdělovací koeficienty platí vztah:

βei + βti = 1

Koeficienty βei ,βti ,βvzi mají hodnotu menší nebo rovnou 1. Určí se podle vztahů uvedených v částech A až D.

Jednotkové výrobní náklady JNE, JNT, JNVZ (Kč/kWh, Kč/GJ) se stanoví v závislosti na skladbě výrobního zařízení a provozního režimu podle vztahů uvedených v částech A až D.

Část A

Postup při dělení nákladů ve zdrojích tepla s kogeneračními jednotkami

Postup platí pro soubor sestávající se z kogeneračních jednotek s pístovým motorem (KJ) a teplovodních nebo výtopenských parních či horkovodních kotlů. Provozní režim zahrnuje špičkový provoz (obvykle s akumulací tepla) nebo celodenní provoz KJ, a to samostatně, střídavě nebo současně s kotli, popř. též výrobu elektřiny s omezeným využitím nebo bez využití tepla.

• 1. Podrobný výpočet

Výpočet se použije tam, kde lze rozlišit podíl KJ a kotlů na spotřebě paliva, popř. též na údržbě a servisu a na odpisech nebo na úroku z úvěru.

• 1.1. Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu βekj=3,6×EkjQdkj+3,6×Ekj -

na tepelnou energii βtkj=QdkjQdkj+3,6×Ekj -

kde

E^kj svorková výroba elektřiny v KJ [MWh]

Qdkj užitečná dodávka tepelné energie z KJ [GJ]

Koeficienty βekj,βtkj se použijí k dělení položky palivo z KJ. Dále se použijí k dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud lze v nich spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2.).

na elektřinu βer=3,6×EkjQvyt+3,6×Ekj -

na tepelnou energii βtr=QvytQvyt+3,6×Ekj -

kde

Qvyt užitečná dodávka tepelné energie na prahu zdroje (kotelny) [GJ]

Koeficienty βer,βtr se použijí k dělení ostatních položek, kde nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. - ostatní položky). V položce energie se rozdělí spotřeba elektřiny z výroby v KJ s použitím koeficientů βer,βtr a elektřina odebraná ze sítě se započítá jen na teplo s koeficientem 1. Elektřina z vlastní výroby se oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, vždy bez DPH.

na elektřinu βco=0,95×βcr+0,05>βcr -

na tepelnou energii βto=0,95×βtr -

Koeficienty βeo,βto, se použijí k alternativnímu dělení položek údržba a opravy, odpisy, pokud nelze spolehlivě oddělit náklady na KJ a na kotle (viz 1.2. - alternativní dělení).

• 1.2. Vzor podrobného dělení položek

| Položky | Rozdělovači koeficienty | | | | na elektřinu | na teplo | | | | --- | --- | --- | --- | | Palivo | spálené v KJ | βekj | βtkj | | spálené v kotlích | | 1 | | | Elektrická energie | elektřina z vlastní výroby | βer | βtr | | elektřina ze sítě | | 1 | | | Opravy a údržba | podíl údržby a oprav KJ | βekj | βtkj | | podíl údržby a oprav kotlů | | 1 | | | Servis | servis KJ | βekj | βtkj | | Odpisy | odpisy KJ | βekj | βtkj | | odpisy kotlů | | 1 | | | Ostatní položky | KJ+ kotle | βer | βtr |

Alternativní dělení

Opravy a údržba	KJ+ kotle	βeo	βto
Odpisy	KJ+ kotle	βeo	βto

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta a

Tento výpočet se použije pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, nebo při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že na straně tepelné energie je měřena jen celková dodávka z kotelny, tzn. není znám podíl KJ a kotlů a odpadní teplo je plně využíváno.

Pro dělení dílčí položky palivo spálené v KJ se použijí koeficienty βekj,βtkj v závislosti na jednotkovém elektrickém výkonu:

| Jednotkový elektrický výkon v KJ | Rozdělovací koeficienty | | | na elektřinu | na teplo | | | βekj | βtkj | | | --- | --- | --- | | menší než 45 kW | 0,35 | 0,65 | | 45 až 142 kW | 0,4 | 0,6 |

Pro dělení položek odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob (viz 1.2.) s koeficienty βeo,βto, ostatní položky mimo palivo a elektřinu ze sítě se dělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky středního výkonu - varianta b

Použije se pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem do 300 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ do 142 kW v případě, že je měřena jen celková výroba elektřiny, dodávka tepla z kotelny a součtová spotřeba paliva pro KJ a kotle.

Pro položky odpisy, údržba a opravy se použije alternativní způsob dělení (viz 1.2.) s koeficienty βeo,βto, ostatní položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Zjednodušený výpočet pro jednotky malého výkonu

Lze ho použít pro výrobny se součtovým elektrickým výkonem KJ do 100 kW včetně, při elektrickém výkonu jedné KJ 22 až 63 kW. Všechny položky včetně paliva se dělí pomocí koeficientů βez,βtz stanovených podle vztahů:

na elektřinu βez=ee+ket -

na tepelnou energii βtz=kete+ket -

tepláreský modul e=3,6×EkjQvyt -

kde

ket koeficient vyjadřující poměr jednotkových nákladů na tepelnou energii JNT a na elektřinu JNE vztažených na stejnou jednotku (Kč/kWh); nestanoví-li Energetický regulační úřad jinak, dosadí se ket = 0,97

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

na elektřinu JNE=∑NejEkj Kč/kWh

na tepelnou energii JNT=∑Nti×1000Qvyt Kč/GJ

kde

∑Nei součet nákladových položek na elektřinu [tis.Kč]

∑Nti součet nákladových položek na tepelnou energii [tis.Kč]

Část B

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách a elektrárnách s parními turbínami

Postup platí pro soubor sestávající se z teplárenských parních kotlů a parních protitlakých či kondenzačních odběrových, popř. též čistě kondenzačních turbín. Může být doplněn výtopenskými parními nebo horkovodními kotli, v hutních teplárnách parními turbínami pro pohon turbodmychadel či turbokompresorů (TD).

Provozní režim zahrnuje provoz teplárenské části celoročně samostatně nebo po část roku souběžně s výtopnou, střídavý provoz teplárenské a výtopenské části nebo provoz teplárny střídavě s turbínou a bez turbíny, s dodávkou tepla přes redukční stanice.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

• 1.1. Základní rozdělovací koeficienty slouží k dělení nákladů tepláren a elektráren s dodávkou tepla, bez výtopenských kotlů. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu βe=QelQel+Qtep -

na tepelnou energii βt=QtepQel+Qtep -

kde

Qel teplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny [GJ]

Qtep užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny [GJ] (jen z teplárenských kotlů)

• 1.2. Spotřeba tepla v páře k výrobě elektřiny Qel v parních turbínách teplárny se stanoví podle vztahu:

Qel=∑Mad×iad-∑Mo×io-∑Mpt×ipt-∑Mk×ik-∑Mu×iu GJ

kde

Mad průtok admisní páry (na vstupu do turbín) [t]

Mk průtok turbínového kondenzátu [t]

Mo průtok páry do odběrů turbín [t]

Mpt průtok páry do protitlaku turbín [t]

Mu množství ucpávkové páry (je-li využíváno její teplo) [t]

iad entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní, ostré páry) [GJ/t]

ik entalpie turbínového kondenzátu [GJ/t]

io entalpie páry do jednotlivých odběrů [GJ/t]

ipt entalpie páry do protitlaku turbín [GJ/t]

iu entalpie ucpávkové páry [GJ/t]

Pokud není teplo ucpávkové páry využíváno, neodečítá se. Není-li známa některá hodnota průtoku (např. Mo nebo Mu), dopočítá se z rovnice:

∑Mad=∑Mo+∑Mpt+∑Mk+∑Mu GJ

• 1.3. Užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny se stanoví podle vztahu:

Qtep=∑Mhv×ivy-ivs+∑Mp×ip-Mvk×ivk GJ

kde

Mhv průtok horké vody na prahu kotelny [t]

Mvk průtok vratného kondezátu na prahu kotelny [t]

Mp průtok páry určitých parametrů na prahu kotelny [t]

ip entalpie páry určitých parametrů v místě měření průtoku [GJ/t]

ivk entalpie vratného kondenzátu v místě měření průtoku [GJ/t]

ivs entalpie vratné horké vody v místě měření průtoku [GJ/t]

ivy entalpie výstupní horké vody v místě měření průtoku [GJ/t]

Stejným způsobem se stanoví užitečné teplo na prahu výtopny Qvyt (jen z výtopenských kotlů).

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách a elektrárnách vybavených jen teplárenskými kotli, s celoročním provozem turbín

Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Elektrická energie, voda, opravy a údržba	společné náklady	βe	βt
specifické náklady strojovny	1
specifické náklady kotelny		1
Palivo a ostatní	teplárna	βe	βt

Do specifických nákladů strojovny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběla elektřina. Jedná se zejména o soustrojí turbogenerátorů (TG) včetně kondenzátorů, čerpadla turbínového kondenzátu, chladicí čerpadla, vývěvy, chladicí věže a potrubí.

Do specifických nákladů kotelny se zahrnují náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se vyráběla jen elektřina (zejména čerpadla kondenzátu z topné páry, čerpadla topné vody, ohříváky a redukční stanice). Náklady na kotle, jejich příslušenství a pomocná zařízení patří do společných nákladů.

Nelze-li spolehlivě stanovit společné a specifické náklady uvedených položek, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně paliva.

Nestačí-li vlastní výroba elektřiny pro krytí vlastní spotřeby teplárny a část se dokupuje ze sítě, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt pro všechny položky včetně elektřiny z vlastní výroby. Pouze náklady na elektřinu odebranou ze sítě se přičtou k teplu s koeficientem 1. Přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), odběr ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů při kombinaci teplárenské a výtopenské výroby

Postup platí pro teplárnu doplněnou výtopenskými kotli nebo elektrárnu doplněnou např. horkovodními kotli, které jsou provozovány v souběžném nebo střídavém režimu a pro teplárnu provozovanou po část roku výtopenským způsobem, např. při letním provozu s odstavenou turbínou.

Rozdělovací koeficienty pro položky, u nichž nelze spolehlivě oddělit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo podíl teplárenského a výtopenského provozního režimu, se stanoví podle vztahů:

na elektřinu βer=Mpalk×βeMpalk+Mpalv -

na tepelnou energii βtr=Mpalk×βt+MpalvMpalk+Mpalv -

kde

Mpalk spotřeba paliva v teplárenských kotlích, resp. při teplárenském režimu [GJ]

Mpalv spotřeba paliva ve výtopenských kotlích, resp. při výtopenském režimu [GJ]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách doplněných výtopenskými kotli

Pokud lze u položek palivo, spotřeba elektřiny z vlastní výroby, ekologie, popeloviny, odpisy, opravy a údržba spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru, použijí se pro dělení teplárenského podílu rozdělovací koeficienty βe, βt. Výtopenský podíl se přičte k tepelné energii s koeficientem 1. Ostatní položky se dělí pomocí koeficientů βer,βtr podle vzoru:

Položky		na elektřinu	na teplo
Palivo	teplárenské	βe	βt
výtopenské		1
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby	βe	βt
odběr ze sítě		1
Ekologie, popeloviny, opravy a údržba, odpisy	teplárenské	βe	βt
výtopenské		1
Ostatní položky	teplárenské a výtopenské	βer	βtr

Nelze-li spolehlivě stanovit podíl teplárenského a výtopenského souboru nebo provozního režimu, použijí se koeficienty βe, βt jen pro dělení položek palivo a energie, ostatní položky se rozdělí pomocí koeficientů βer,βtr.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u tepláren s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

Rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu βe=QelQel+Qtep+Qvz -

na tepelnou energii βt=QtepQel+Qtep+Qvz -

na tlakový vzduch βvz=QvzQel+Qtep+Qvz -

kde

Qel teplo spotřebované v parní turbíně k výrobě elektřiny [GJ]

Qtep užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny [GJ]

Qvz teplo spotřebované k výrobě tlakového vzduchu v TD [GJ]

• 1. Dělení nákladových položek v teplárnách s výrobou elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu

Pokud lze u položek energie, voda, opravy a údržba spolehlivě určit společné náklady a specifické náklady strojovny a kotelny, provede se to podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo	na tlakový vzduch
Palivo	teplárna	βe	βt	βvz
Elektrická energie, voda, opravy, údržba, odpisy	společné náklady	βe	βt	βvz
specifické náklady kotelny		1
specifické náklady strojovny	1
specifické náklady na tlakový vzduch			l
Ostatní položky	teplárna	βe	βt	βvz

Specifické náklady strojovny a kotelny jsou popsány v bodě 2. Ke specifickým nákladům na tlakový vzduch patří náklady na zařízení, které by nebylo instalováno, kdyby se nevyráběl tlakový vzduch (zejména soustrojí TD včetně kondenzátorů a čerpadel kondenzátu z TD, příslušenství a potrubí).

Nelze-li u položek energie, voda, opravy a údržba, odpisy oddělit spolehlivě společné a specifické náklady, použijí se rozdělovací koeficienty βe, βt, βvz pro všechny položky.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny, tepelné energie a tlakového vzduchu se stanoví podle vztahů:

na elektřinu	JNE=∑Nei∑Esv-Evsc	[Kč/kWh]
na tepelnou energii teplárna nebo elektrárna s výtopnou podle bodu 4	JNT=∑Nti×3,6Qtep	[Kč/GJ]
JNT=∑Nti×3,6Qtep+Qvyt	[Kč/kWh]
teplárna a elektrárna podle bodu 2, bez výtopenských kotlů	JNT=∑Nti×1000Qtep+Qvyt	[Kč/GJ]
JNT=∑Nti×3,6Qtep+Qvyt	[Kč/kWh]
na tlakový vzduch	JNVZ=∑Nvzi×3,6W=∑Nvzi×3,6Vvz×ivy-ivs	[Kč/kWh]
JNVZ=∑Nvzi×1000Vvz×ivy-ivs	[Kč/GJ]
JNVZ=∑NvziVvz×1000	[Kč/m3]

kde

∑Esv celková výroba elektřiny v teplárně měřená na svorkách TG [MWh]

Evsc část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektř. [MWh]

∑Nei součet nákladových položek připadajících na elektřinu [tis.Kč]

∑Nvzi součet nákladových položek připadajících na tlakový vzduch [tis.Kč]

Vvz celkové množství tlakového vzduchu dodaného z TD [mil.m^3]

W energie dodaná tlakovému vzduchu (nto) [GJ]

ivs entalpie vzduchu na vstupu do TD [kJ/m^3]

ivy entalpie dodávaného tlakového vzduchu z TD [kJ/m^3]

Část C

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s plynovými turbínami

Postup platí pro soubor sestávající z plynové turbíny nebo spalovací turbíny na kapalné palivo (dále jen „plynová turbína“) a spalinového kotle, obvykle s přitápěním, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle.

Provozní režim zahrnuje jak teplárenský provoz turbíny se spalinovým kotlem, tak výrobu elektřiny bez využití tepla, popř. střídavý provoz teplárenský a výtopenský (bez plynové turbíny).

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů

Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu βes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs -

na tepelnou energii βts=Qvs3,6×Esvs+Qvs -

kde

Esvs svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem [MWh]

Qvs teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou [GJ]

Teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou Qvs se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. U kotle s přitápěním se z měřených údajů stanoví celkové teplo vyrobené ve spalinovém kotli Qvsd, pro které platí vztahy:

Qvs=Qvsd-Qvd GJ

Qvd=Mpald×ηd100 GJ

kde

Mpald spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle [GJ]

Qvd teplo vyrobené ve spalinovém kotli z přitápěcího paliva [GJ]

ηd porovnávací účinnost přitápění ve spalinovém kotli [%]

Při teplotě spalin za kotlem (do komína) nad 180 °C lze dosadit ηd = 88 %, při nižší teplotě ηd = 90 %, u kotle s nízkoteplotním ohřívákem ηd = 92 %.

Alternativně lze s využitím dokumentace dodavatele zařízení nebo provozních záznamů stanovit hodnotu Qvs ze závislosti tepelného výkonu kotle bez přitápění na elektrickém výkonu turbíny a z výroby elektřiny podle vztahu:

Qvs=3,6×PtPe×Esvs GJ

kde

Pe elektrický výkon soustrojí s plynovou turbínou [MW]

Pt tepelný výkon spalinového kotle bez přitápění [MW]

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

Vzor dělení položek palivo, energie a technologická voda:

Položky	na elektřinu	na teplo
Palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βes	βts
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí a spálené ve spalinovém kotli		1
spálené v palivových kotlích (ve výtopně)		1
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby		1
odběr ze sítě		1
Voda technologická	teplárna, výtopna		1

V nákladové položce palivo se vyskytuje vždy dílčí položka odpovídající provozu s kotlem, ostatní dílčí položky podle skladby provozního souboru a podle provozního režimu.

Náklady na přitápěcí palivo se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla spalin) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1.

Náklady na palivo spálené ve výtopenských kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Nákladová položka energie se přičte celá k tepelné energii s koeficietem 1, přitom se elektřina z vlastní výroby oceňuje výkupní cenou (jako dodávka do sítě), elektřina odebraná ze sítě nákupní cenou, obojí bez DPH. Ve výjimečném případě může být chladicí ventilátor turbíny poháněn elektromotorem. V tom případě by se náklady na spotřebu energie k jeho pohonu rozdělily pomocí koeficientů βes, βts.

Nákladová položka technologická voda se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1 za teplárenský i výtopenský soubor či provozní režim.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů u souboru plynová turbína - spalinový kotel s přitápěním, střídavý provoz turbíny s využitím tepla a do obchozu

K dělení položek mimo palivo, energii a vodu se použijí souhrnné rozdělovací koeficienty podle vztahů:

na elektřinu βex=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald -

na tepelnou energii βtx=Mpals×βts+MpaldMpals+Mpalo+Mpald -

na elektřinu βer=Mpals×βes+MpaloMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv -

na tepelnou energii βtr=Mpals×βts+Mpald+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalv -

kde

Mpald spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle [GJ]

Mpalo spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu [GJ]

Mpals spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem [GJ]

Mpalv spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích [GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a bez výtopenských palivových kotlů se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí základní rozdělovací koeficienty βes,βts.

U souborů s přitápěním nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních nákladových položek mimo energii a vodu použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli

Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru (plynová turbína - spalinový kotel) a výtopenského souboru (palivové kotle), dělí se nákladové položky ekologie, opravy a údržba, odpisy podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Ekologie, odpisy, opravy, údržba	teplárna	βex	βtx
výtopna		1
Ostatní položky	teplárna, výtopna	βer	βtr

Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenského souboru, použijí se k dělení všech nákladových položek mimo palivo, energii a vodu souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

při trvalém provozu turbíny s kotlem	JNE=∑NeiEsvs-Evsc	[Kš/kWh]
při střídavém provozu turbíny s kotlem do obchozu	JNE=∑NeiEsvs+Esvo-Evse	[Kš/kWh]
teplárna bez palivových výtopenských kotlů	JNT=∑Nti×3,6Qtep	[Kš/kWh]
	JNT=∑Nti×1000Qtep	[Kč/GJ]
teplárna s palivovými výtopenskými kotli	JNT=∑Nti×3,6Qtep+Qvyt	[Kš/kWh]
	JNT=∑Nti×1000Qtep+Qvyt	[Kč/GJ]

kde

Esvo svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu [MWh]

Esvs svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem [MWh]

Evse část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny [MWh]

Qtep užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny [GJ]

Qvyt užitečné dodávkové teplo na prahu výtopny [GJ]

∑Nei součet nákladových položek připadajících na elektřinu [tis.Kč]

∑Nti součet nákladových položek připadajících na tepelnou energii [tis.Kč]

Část D

Postup při dělení nákladů sdružené výroby v teplárnách s paroplynovým cyklem

Postup platí pro paroplynový cyklus (PPC), tj. soubor sestávající z plynové turbíny, spalinového kotle a parní protitlaké nebo kondenzační odběrové turbíny, popř. doplněný o další palivové parní nebo horkovodní kotle. Spalinový kotel bývá vybaven přitápěním a intenzivním vychlazením spalin pomocí koncového nízkoteplotního ohříváku vody pro otopné nebo jiné účely.

Provozní režim zahrnuje jak provoz úplného PPC, tak i občasný provoz jeho částí (plynové turbíny se spalinovým kotlem nebo palivových kotlů s parní turbínou), popř. střídavý provoz PPC a výtopenských kotlů.

• 1. Výpočet základních rozdělovacích koeficientů pro plynovou část cyklu

Základní rozdělovací koeficienty platí pro všechny varianty provozních souborů a provozního režimu. Slouží k dělení dílčí nákladové položky palivo spálené v plynové turbíně při plném využití tepla. Dále se používají k výpočtu souhrnných rozdělovacích koeficientů pro dělení ostatních položek. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu βes=3,6×Esvs3,6×Esvs+Qvs+Qvov -

na tepelnou energii βms=Qvs+Qvov3,6×Esvs+Qvs+Qvov -

kde

Esvs svorková výroba elektřiny při provozu se spalinovým kotlem [MWh]

Qvs teplo vyrobené ve spalinovém kotli ze spalin za turbínou [GJ]

Qvov teplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle [GJ]

Teplo Qvov se stanoví jako součin měřeného průtoku teplonosné látky a rozdílu její výstupní a vstupní entalpie. Není-li kotel vybaven nízkoteplotním ohřívákem vody, člen Qvov ve vzorcích odpadá. Teplo Qvs se stanoví podle části C, bodu 1.

• 1. Výpočet rozdělovacích koeficientů pro parní část cyklu

Základní rozdělovací koeficienty βe, βt sloužící k dalšímu výpočtu se stanoví podle části B, bodu 1., spotřeba tepla k výrobě elektřiny v parní turbíně Qel podle části B, bodu 1.1.

• 1. Výpočet kombinovaných rozdělovacích koeficientů

Kombinované rozdělovací koeficienty βec,βtc se použijí k dělení dílčích položek palivo spálené v plynové turbíně, opravy a údržba plynové turbíny. Stanoví se podle vztahů:

na elektřinu βec=βes+βms×βe=βes+βe-βes×βe -

na tepelnou energii βtc=βms×βt=βt-βes×βt -

• 1. Dělení nákladových položek palivo, energie, technologická voda

Vzor dělení nákladových položek:

Položky	na elektřinu	na teplo
Palivo	spálené v turbíně - provoz s kotlem	βec	βtc
spálené v turbíně - provoz do obchozu	1
přitápěcí spálené ve spalinovém kotli	βe	βt
spálené v teplárenských paliv. kotlích	βe	βt
spálené ve výtopenských kotlích		1
Elektrická energie (vlastní spotřeba elektřiny)	z vlastní výroby	βe	βt
odběr ze sítě		1
Voda technologická	teplárna	βe	βt
výtopna		1
Ekologie	teplárna	βex	βtx
výtopna		1

Palivové kotle se instalují buď v teplárenském nebo výtopenském provedení. Provoz plynové turbíny do obchozu je výjimečným případem.

Pro dělení nákladů na palivo spálené v turbíně se použijí rozdělovací koeficienty βec,βtc.

Náklady na palivo spálené v turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) se přičtou celé k elektřině s koeficientem 1.

Náklady na přitápěcí palivo a na palivo spálené v teplárenských palivových kotlích se dělí pomocí koeficientů βe, βt.

Náklady na palivo spálené ve výtopenských palivových kotlích se přičtou celé k tepelné energii s koeficientem 1.

Dílčí nákladová položka vlastní spotřeba elektřiny z vlastní výroby se dělí pomocí koeficientů βe, βt, oceňuje se výkupní cenou (jako dodávka do sítě), bez DPH. Dílčí nákladová položka elektřina odebraná ze sítě se přičte celá k tepelné energii s koeficientem 1, oceňuje se nákupní cenou, bez DPH.

Alternativní dělení položky ekologie:

Ekologie	teplárna, výtopna	βer	βtr

Náklady na technologickou vodu a na ekologii se u teplárenského souboru dělí pomocí koeficientů βe, βt, u výtopenských kotlů se přičtou celé k teplu s koeficientem 1.

• 1. Výpočet souhrnných rozdělovacích koeficientů souboru bez výtopenských kotlů

Souhrnné rozdělovací koeficienty se stanoví podle vztahů:

na elektřinu βex=Mpals×βec+Mpalo+Mpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk -

na tepelnou energii βtx=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βtMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk -

na elektřinu βer=Mpals×βec+Mpalo+Mpald+Mpalk×βeMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv -

na tepelnou energii βtr=Mpals×βtc+Mpald+Mpalk×βt+MpalvMpals+Mpalo+Mpald+Mpalk+Mpalv -

kde

Mpald spotřeba paliva k přitápění spalinového kotle [GJ]

Mpalk spotřeba paliva v palivových teplárenských kotlích [GJ]

Mpalo spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu do obchozu [GJ]

Mpals spotřeba paliva v plynové turbíně při provozu s kotlem [GJ]

Mpalv spotřeba paliva ve výtopenských palivových kotlích [GJ]

U souboru bez přitápění odpadá veličina Mpald, u souboru bez palivových teplárenských kotlů veličina Mpalk, u provozního režimu s trvalým využitím tepla veličina Mpalo, u souboru bez výtopenských kotlů veličina Mpalv.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx slouží k dělení teplárenských položek mimo palivo, energii, vodu.

Souhrnné rozdělovací koeficienty βer,βtr slouží k dělení položek mimo palivo, energii a vodu, u nichž nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských kotlů.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru bez výtopenských palivových kotlů

U souboru s plným využitím tepla, bez přitápění a palivových teplárenských kotlů se pro dělení všech ostatních položek použijí kombinované rozdělovací koeficienty βec,βtc.

U souborů s přitápěním, s palivovými teplárenskými kotli nebo střídavým provozem turbíny s kotlem a do obchozu, popř. s jejich kombinací se pro dělení všech ostatních položek použijí souhrnné rozdělovací koeficienty βex,βtx.

• 1. Dělení nákladových položek mimo palivo, energii a vodu u souboru s výtopenskými palivovými kotli

Pokud lze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se nákladové položky opravy a údržba, odpisy a ostatní položky podle vzoru:

Položky	na elektřinu	na teplo
Opravy a údržba, odpisy	teplárna	βex	βtx
výtopna		1
Ostatní položky	teplárna, výtopna	βer	βtr

Pokud nelze spolehlivě určit podíl teplárenského souboru a výtopenských palivových kotlů, dělí se všechny nákladové položky kromě paliva, energie, ekologie a vody pomocí souhrnných rozdělovacích koeficientů βer,βtr.

• 1. Výpočet jednotkových nákladů

Jednotkové náklady na dodávku elektřiny JNE a na dodávku tepelné energie JNT se stanoví podle vztahů:

při trvalém provozu PPC	JNE=∑NeiEsvs+Esv-Evse	[Kč/kWh]
při střídavém provozu plynové turbíny s využitím tepla do obchozu	JNE=∑NeiEsvs+Esvo+Esv-Evse	[Kč/kWh]
teplárna s PPC bez výtopenských kotlů	JNT=∑Nti×3,6Qtep+Qvov	[Kč/kWh]
	JNT=∑Nti×1000Qtep+Qvov	[Kč/GJ]
teplárna s PPC a s výtopenskými kotli	JNT=∑Nti×3,6Qtep+Qvov+Qvyt	[Kč/kWh]
	JNT=∑Nti×1000Qtep+Qvov+Qvyt	[Kč/GJ

kde

Esv svorková výroba elektřiny z parní turbíny [MWh]

Esvo svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz do obchozu [MWh]

Esvs svorková výroba elektřiny z plynové turbíny - provoz s kotlem [MWh]

Evse část vlastní spotřeby elektřiny připadající na výrobu elektřiny [MWh]

Qtep užitečné dodávkové teplo na prahu teplárny [GJ]

Qvov teplo vyrobené v nízkoteplotním ohříváku vody spalinového kotle [GJ]

Qvyt užitečné dodávkové teplo na prahu výtopny [GJ]

∑Nei součet nákladových položek připadajících na elektřinu [tis.Kč]

∑Nti součet nákladových položek připadajících na tepelnou energii [tis.Kč]

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 13

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

^1) Zákon o podporovaných zdrojích energie.

^2) Část druhá zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Část čtvrtá zákona č. 125/2008 Sb.

^4) Část třetí zákona č. 125/2008 Sb.

^5) Vyhláška č. 59/2012 Sb., o regulačním výkaznictví.

^6) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů.

^7) § 26 odst. 6 energetického zákona.

^8) § 28 odst. 1 vyhlášky č. 541/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9) Příloha č. 7 část D vyhlášky č. 140/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 393/2011 Sb.

^10) § 11 odst. 12 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 54 odst. 12 a 13 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^12) § 51 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.