Nařízení vlády, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj

§ 1

Vymezení chráněné krajinné oblasti

K zajištění ochrany přírody a krajiny Kokořínska a Dokeska se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj.

§ 2

Poslání chráněné krajinné oblasti

(1) Posláním chráněné krajinné oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování a obnova ekologických funkcí území a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů.

(2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti je unikátní krajina Dubska, Mšenska, Liběchovska, Kokořínského dolu, Jestřebska, Dokeska, Podbezdězí, Ralska, Polomených hor a nivy Ploučnice, Liběchovky a Pšovky s jedinečným geomorfologickým utvářením, jako jsou ploché pánve s četnými rybníky a rašeliništi, skalní města a kaňonovitá údolí, kvádrové pískovce, neovulkanické vrchy, přirozeně meandrující tok řeky Ploučnice a údolí potoků Liběchovky a Pšovky, harmonicky utvářená krajina se zachovalými ekologickými funkcemi formovaná dlouhodobou činností člověka s významným podílem přírodě blízkých lesních, skalních, lučních, vodních a mokřadních ekosystémů a na ně vázaných vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, s významným zastoupením dřevin rostoucích mimo les a řadou kulturních a historických památek a souborů lidové architektury, které dotváří charakteristický ráz této krajiny. Předmětem ochrany jsou také typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byly vyhlášeny evropsky významné lokality a ptačí oblast na území chráněné krajinné oblasti.

§ 3

Vymezení chráněné krajinné oblasti

(1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Středočeského kraje, Ústeckého kraje a Libereckého kraje a je rozdělena do dvou částí, kokořínské a dokeské.

(2) Územní vymezení a popis hranice chráněné krajinné oblasti jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(3) Orientační grafické znázornění území chráněné krajinné oblasti je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

§ 4

Členění chráněné krajinné oblasti

Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody.

§ 5

Bližší ochranné podmínky

(1) Na celém území chráněné krajinné oblasti je možné pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody

• a) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké a jiné obdobné tratě, trasy a stezky,

• b) provádět vzlety a přistání se sportovními létajícími zařízeními mimo letiště^1),

• c) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně trvalých jisticích prostředků,

• d) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem c),

• e) provozovat na vodních tocích a plochách vodní sporty,

• f) upravovat koryta vodních toků, zejména vytvářet příčné překážky, stupně a prahy, zasahovat do břehových porostů či přemisťovat sedimenty,

• g) odstraňovat litorální porosty rybníků a jiných vodních ploch a plovoucí nebo ponořenou vegetaci,

• h) odbahňovat rybníky a jiné vodní plochy a ukládat vytěžené sedimenty,

• i) provádět podzemní vrty za účelem průzkumu a odběru vod vyjma vrtů a studen pro osobní potřebu, nebo

• j) pořádat a organizovat akce s účastí více než 100 účastníků mimo zastavěné území obce.

(2) Předchozího souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody není třeba k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. e), g), h) a j) na vodní ploše Máchova jezera.

(3) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v chráněné krajinné oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody.

(4) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti z jiného právního předpisu^2), tak, aby přispěly k zachování nebo zlepšení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně chráněné krajinné oblasti budou přednostně využívat přirozenou obnovu lesních porostů.

(5) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle jiného právního předpisu^3) tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují tyto osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků.

§ 6

Přechodné ustanovení

Rozhodnutí vydaná Správou Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

§ 7

Zrušovací ustanovení

Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 19. března 1976 č. j. 6070/76 o zřízení chráněné krajinné oblasti „Kokořínsko“, rozprostírající se ve Středočeském kraji na území okresu Mělník a v Severočeském kraji na území okresů Česká Lípa a Litoměřice se zrušuje.

§ 8

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministr životního prostředí:

Mgr. Brabec v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 176/2014 Sb.

Územní vymezení a popis hranice Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj má dvě nespojité části, část Kokořínsko a část Dokesko, a rozkládá se v katastrálních územích Bezdědice, Bezděz, Blatce, Blíževedly, Boreček, Bosyně, Brenná, Brocno, Březinka u Kokořína, Bylochov, Deštná u Dubé, Dobřeň, Dobranov, Doksy u Máchova jezera, Dolní Zimoř, Domašice, Dražejov u Dubé, Dřevčice, Dubá, Heřmaničky u Dobranova, Heřmánky, Holany, Houska, Hradčany nad Ploučnicí, Hvězda pod Vlhoštěm, Chcebuz, Chodeč u Mělníka, Chudolazy, Janova Ves, Jestřebí u České Lípy, Jestřebice u Kokořína, Ješovice, Kanina, Kokořín, Korce, Kravaře v Čechách, Kruh v Podbezdězí, Kuřívody, Lhota u Dřevčic, Lhotka u Mělníka, Liběchov, Libovice, Litice, Lobeč u Mšena, Loubí pod Vlhoštěm, Luka, Medonosy, Mošnice, Mšeno, Nebužely, Nedamov, Nosálov, Obora v Podbezdězí, Okna v Podbezdězí, Okřešice u České Lípy, Olešno, Osinalice, Ostré, Pavličky, Provodín, Rašovice u Kalovic, Sedlec u Mšena, Sitné, Skalka u Blíževedel, Skramouš, Srní u České Lípy, Strachaly, Střednice, Střemy, Střezivojice, Stvolínky, Šemanovice, Tachov u Doks, Truskavna, Tubož, Tuhaň u Dubé, Tuhanec, Tupadly, Újezd u Chcebuze, Velký Újezd u Chorušic, Veselí nad Ploučnicí, Vidim, Vítkov u Dobranova, Vlčí Důl, Vojetín, Vrchbělá, Vysoká u Mělníka, Zakšín, Zátyní, Žďár v Podbezdězí, Ždírec v Podbezdězí, Želízy a Žizníkov.

Část Kokořínsko (popis od jihu směr západ)

Hranice vede od křižovatky silnic II/273 a III/25931 u vlakového nádraží Lhotka u Mělníka po silnici III/25931 severním směrem v délce cca 500 m k bývalému železničnímu přejezdu zrušené železnice ze Lhotky do Střednice a odsud v trase zrušené železnice [pozemek č. 2035 v katastrálním území (dále jen „k.ú.“) Vysoká u Mělníka] až k místní komunikaci (pozemek č. 1850 v k.ú. Vysoká u Mělníka), po které směřuje na sever přes Bundol do Vysoké. Ve Vysoké pokračuje po této místní komunikaci na křižovatku se silnicí III/2733 u kostela, dále po uvedené silnici západním směrem obcí cca 300 m až na odbočení severním směrem na místní komunikaci směr Chodeč, kterým prochází po přerušené místní komunikaci (pozemky č. 656/2, st. 11 a 654/2 v k.ú. Chodeč u Mělníka) a napojuje se na silnici III/2738, po které směřuje severním směrem přes Horní Zimoř na křižovatku se silnicí III/27310, po které pokračuje západním směrem až na silnici I/9. Po této silnici prochází obcí Želízy až na odbočení po místní komunikaci ke koupališti (pozemky č. 1046, 1047 a 1048 v k.ú. Želízy) a od křižovatky místních komunikací u koupaliště západním směrem po místní komunikaci (pozemek č. 1058 v k.ú. Želízy) cca 500 m kolem chat až místu odbočení na lesní cestu západním směrem nejdříve kopírující chatovou zástavbu (od pozemku č. 442/81 až k pozemku č. 442/83 vše v k.ú. Liběchov) a dále po lesní cestě přes pozemky č. 442/1 a 442/74 v k.ú. Liběchov (dle geodetického zaměření hranic) k pozemku č. 439 v k.ú. Liběchov, po jeho jižní hranici na cestu č. 1272 v k.ú. Liběchov, kterou přechází na jižní cíp lesního pozemku č. 297 v k.ú. Liběchov. Odtud pokračuje severozápadním směrem po hranici lesa až na místní komunikaci z Liběchova (od zemědělského areálu) do Ješovic, po které pokračuje až do Ješovic k památnému stromu lípy. Odtud jde směrem severozápadním po místní komunikaci a dále polní cestou k jižnímu cípu lesního pozemku č. 294 v k.ú. Ješovice a dále po lesní cestě vedoucí k Hraběcí kapli a dále k Mariánské kapli, z rozcestí u Mariánské kaple směřuje severozápadním směrem po lesní a dále polní cestě do Brocna, kterým prochází přes náves na silnici III/26118 a směřuje do Chcebuze. Zde odbočuje na silnici III/26123 přes Veselí do Újezdu, kde odbočuje na místní komunikaci (převážně pozemek č. 447 v k.ú. Újezd u Chcebuze) severním směrem na křižovatku se silnicí III/2693, kde uhýbá směrem východním v délce cca 700 m, pak odbočuje na místní komunikaci (pozemek č. 561 v k.ú. Mošnice) do Mošnice. Hranice odtud ubíhá proti proudu potoka Obrtka (Obrocký potok) do Tuhaně až k silnici III/2695, po které pokračuje na křižovatku se silnicí II/260. Odtud z Tuhaně pokračuje po silnici II/260 přes Tuhanec, Obrok, Domašice na křižovatku u Skalky, odkud pokračuje po silnici III/2605 do Blíževedel a za obcí Blíževedly přechází na těleso železnice (trať Litoměřice - Úštěk - Česká Lípa), které kopíruje směrem severním, později východním až za železniční stanici Stvolínky, kde na železničním mostě přes Bobří potok na něj přechází a ve směru toku hranice kopíruje severní až východní hranice pozemků č. 393, 388, 384 a 385, vše v k.ú. Stvolínky, a dále přechází po břehu Dolanského rybníka jižním a dále jihovýchodním směrem až k jeho východnímu okraji a dále se vrací směrem západním až k přítoku Litického potoka, po potoku pokračuje proti jeho proudu až k silnici III/2606, po které odbočuje východním směrem do Holan, které prochází až na křižovatku se silnicí III/2601. Po této silnici pokračuje směrem na Dubou, na křižovatce se silnicí III/2603 na ni přechází a přes Sušici se vrací na silnici III/2601 a pokračuje přes Dřevčice do Dubé, kterou prochází ulicemi Dlouhá, Českolipská, Sadová a Nedamovská (částečně již silnice III/27325) až na křižovatku u Černého rybníka, kde odbočuje na silnici III/2705 a vede přes Korce k Tachovu, kde cca 600 m před zástavbou odbočuje na polní cestu a pokračuje jihovýchodním směrem až k místní komunikaci z Tachova a po ní pokračuje směrem na Ždírec. Před ním se napojuje na silnici III/27325, pokračuje v původní trase silnice přes Ždírec a Luka na křižovatku se silnicí II/273, po které pokračuje jižním směrem do Žďáru a dále přes Nosálov, Lobeč, Mšeno k obci Nebužely, kde ze silnice II/273 odbočuje do Nebužel, které prochází v trase staré silnice (pozemky č. 1961/9 a 1961/13 v k.ú. Nebužely), vrací se na silnici II/273 a pokračuje přes Střemy až na křižovatku se silnicí III/25931 (výchozí místo popisu).

Část Dokesko (popis od jihu směr západ)