Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o vnitrozemské plavbě

Čl. I

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

• 1. § 1 a 2 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 3 zní:

㤠1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie^2) a upravuje

• a) vymezení vodních cest a jejich správu,

• b) podmínky provozování plavidel na vnitrozemských vodních cestách,

• c) pravidla plavebního provozu,

• d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestách a

• e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavby.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

• a) vodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody^3), na kterém lze provozovat plavidla, a součástmi vodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

• b) plavbou pohyb nebo stání plavidla na vodní cestě,

• c) provozováním plavidla plavba a další činnosti s plavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidla,

• d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení,

• e) sestavou plavidel spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem,

• f) plavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidlo a kilometráž vodní cesty,

• g) přístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidel (dále jen „vodní část přístavu“),

• h) přístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením,

• i) překladištěm místo určené k stání a obsluze plavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu,

• j) vývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidel pomocí úvazů,

• k) kotvištěm místo určené pro stání plavidel na kotvách.

^1) Směrnice Rady 91/672/ES ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách. Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS. Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku.

^2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.

^3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 3 odst. 1 se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „nesledované“.

• 1. V § 3 odstavec 4 zní:

„(4) Vodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.“.

• 1. V § 3 se odstavec 5 zrušuje.

• 1. V § 5 odst. 1 se slova „vlastník nebo“ zrušují.

• 1. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) Správcem vodní cesty je

• a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok,

• b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo

• c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště.

(3) Správcem součásti vodní cesty je její vlastník.

(4) Správce vodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou

• a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo

• b) stavem vodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.

• 1. V § 5 odst. 5 se slova „plavebními znaky“ nahrazují slovy „plavebním značením a toto plavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak“.

• 1. V § 5 odstavec 6 zní:

„(6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cesty plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.“.

• 1. V § 5 se odstavec 7 včetně poznámek pod čarou č. 2a a 2b zrušuje.

• 1. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 zní:

㤠5a

Stavby na sledované vodní cestě

Pro účely ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu vydává plavební úřad závazné stanovisko k umísťování, provádění nebo užívání staveb, které přesahují do sledované vodní cesty, a staveb dopravní a technické infrastruktury^17) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého území. Plavební úřad vydá souhlasné závazné stanovisko, neohrozí-li umístění, provedení nebo užívání stavby dodržování plavebně provozních podmínek pro provozování plavby, správu sledované vodní cesty nebo plnění povinností účastníků plavebního provozu na sledované vodní cestě.

^17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. Část III včetně nadpisů zní:

„ČÁST III

PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ

§ 6

Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud

• a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,

• b) není překročena kapacita přístavu a

• c) nejde o plavidlo, které je zjevně technicky nezpůsobilé, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.

(3) Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.

(4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží

• a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,

• b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením,

• c) písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a

• d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.

(5) Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.

(6) Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede

• a) údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a

• b) údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.

(7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6a

Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu

(1) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud

• a) provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,

• b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a

• c) nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.

(2) Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení.

(3) Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

• a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,

• b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

• c) o odnětí povolení požádal.

(4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.

(5) Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení.

§ 6b

Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu

(1) Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů.

(2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.

(3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu

• a) ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo

• b) správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.

§ 6c

Seznam veřejných přístavů

(1) Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.

(2) Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.

(3) Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:

• a) údaje o veřejném přístavu, a to

• 1. název veřejného přístavu,

• 1. vymezení polohy veřejného přístavu,

• 1. údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,

• 1. datum zápisu,

• 1. datum výmazu, a

• b) údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to

• 1. obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, nebo

• 1. obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

§ 7

Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu

(1) Provozovatel pozemní části přístavu je povinen

• a) provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,

• b) vhodným způsobem zveřejnit

• 1. pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,

• 1. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

• 1. podmínky odběru vody a elektrického proudu,

• 1. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,

• c) vhodným způsobem označit

• 1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,

• 1. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,

• 1. místa pro odběr vody a elektrického proudu,

• d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a

• e) po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad.

(2) Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.

(3) Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.

(4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu

• a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo

• b) hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.

(5) Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům lodních posádek, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.

§ 8

Povinnosti uživatelů přístavu

(1) Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při

• a) vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,

• b) stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,

• c) nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,

• d) nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo

• e) zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.

(2) Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu.

(3) Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.