Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Čl. I

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady 2013/61/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o francouzské nejvzdálenější regiony, a zejména Mayotte.“.

• 1. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“.

• 1. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) členským státem území členského státu Evropské unie s výjimkou jeho území, na které se nevztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie,“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „České republiky“ nahrazují slovem „tuzemska“.

• 1. V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „území stanovené příslušným právním předpisem Evropské unie.^1)“ nahrazují slovy „souhrn území členských států.“.

• 1. V § 3 odstavec 2 zní:

„(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se za území členského státu Evropské unie nepovažuje

• a) hora Athos,

• b) Kanárské ostrovy,

• c) francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

• d) Ålandy,

• e) Normanské ostrovy,

• f) ostrov Helgoland,

• g) území Büsingen,

• h) Ceuta,

• i) Melilla,

• j) Livigno,

• k) Campione d' Italia,

• l) italské vody jezera Lugano.“.

• 1. V § 3 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V § 3 odst. 3 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z přidané hodnoty“.

• 1. V § 4 odst. 1 písmeno i) zní:

• „i) u fyzické osoby

• 1. bydlištěm adresa vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, anebo adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, pokud neexistuje důkaz, že tato adresa neodpovídá skutečnosti,

• 1. místem, kde se obvykle zdržuje, místo, kde fyzická osoba obvykle žije z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,

• 1. místem pobytu bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje,“.

• 1. V § 6c odst. 2 se za slovo „poskytována“ vkládají slova „, nebo plnění, na která se použije zvláštní režim jednoho správního místa“.

• 1. Za § 6i se vkládá nový § 6j, který zní:

㤠6j

Osoba povinná k dani, která není plátcem, se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována.“.

• 1. V části první hlavě II se za nadpis dílu 2 vkládá označení nového oddílu 1, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 1

Stanovení místa plnění při dodání zboží“.

• 1. V části první hlavě II se za § 8 vkládá označení nového oddílu 2, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 2

Stanovení místa plnění při poskytnutí služby“.

• 1. Za § 9 se vkládá nový§ 9a, který včetně nadpisu zní:

㤠9a

Místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi

Za místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi a která je plátcem, s výjimkou poskytnutí služby osvobozeného od daně, se považuje tuzemsko, pokud

• a) je místo plnění stanoveno podle § 9 odst. 1 ve třetí zemi a

• b) ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku.“.

• 1. V § 10d odst. 2 se slova „, kde má tato osoba sídlo nebo místo pobytu“ nahrazují slovy „příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e)“.

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 7e se doplňují slova „, v platném znění“.

• 1. V § 10e se za slovo „služby“ vkládají slova „osobě nepovinné k dani“ a slova „osoby nepovinné k dani“ se nahrazují slovem „osoby“.

• 1. V nadpisu § 10h se slova „zahraniční osobě nepovinné k dani“ nahrazují slovy „osobě nepovinné k dani do třetí země“.

• 1. V § 10h odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), pokud je toto místo ve třetí zemi a jde o“.

• 1. V § 10h odst. 1 se písmena h) až j) zrušují.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).

• 1. V § 10h odst. 1 písm. h) se slovo „j)“ nahrazuje slovem „g)“.

• 1. V § 10h se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

• 1. § 10i včetně nadpisu zní:

㤠10i

Místo plnění při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani

(1) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e), pokud jde o

• a) telekomunikační službu,

• b) službu rozhlasového a televizního vysílání, nebo

• c) elektronicky poskytovanou službu.

(2) Pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí

• a) telekomunikační službou služba spojená s přenosem, vysíláním nebo příjmem signálů, textových dokumentů, obrázků, zvuků nebo jakékoliv informace prostřednictvím kabelu, rádia, optických nebo elektromagnetických systémů, včetně příslušného přenosu nebo stanovení práva využívat kapacitu pro tento přenos, vysílání nebo příjem nebo přístup k informačním sítím,

• b) službou rozhlasového a televizního vysílání služba sestávající ze zvukového nebo audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové nebo televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností,

• c) elektronicky poskytovanou službou služba poskytovaná prostřednictvím veřejné datové sítě nebo elektronické sítě, s výjimkou pouze samotné komunikace prostřednictvím elektronické adresy, a to zejména

• 1. hostitelství internetových stránek,

• 1. poskytnutí programového vybavení a jeho aktualizace,

• 1. poskytnutí obrázků, textů nebo informací anebo zpřístupňování databází,

• 1. poskytnutí hudby, filmů nebo her, poskytnutí politických, kulturních, uměleckých, sportovních, vědeckých nebo zábavních pořadů nebo událostí, s výjimkou programů, které jsou službou rozhlasového a televizního vysílání, nebo

• 1. poskytnutí služby výuky na dálku.

• 1. § 10k se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V části první hlavě II se za § 10i vkládá označení nového oddílu 3, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 3

Stanovení místa plnění při pořízení zboží z jiného členského státu“.

• 1. V části první hlavě II se za § 11 vkládá označení nového oddílu 4, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 4

Stanovení místa plnění při dovozu zboží“.

• 1. V § 42 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku, na které se použije zvláštní režim jednoho správního místa, se postupuje obdobně podle odstavců 1, 2, 4 a 5. Oprava základu daně a výše daně se provede v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění.“.

• 1. V § 43 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Osoba povinná k dani, která při poskytnutí vybrané služby s místem plnění v tuzemsku použije zvláštní režim jednoho správního místa, je oprávněna při opravě daně postupovat obdobně podle odstavců 1 až 4.“.

• 1. V § 82a odst. 1 písmeno b) zní:

• „b) neuskutečnila dodání zboží ani poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, s výjimkou

• 1. plnění osvobozeného od daně podle § 51, 66, 68 nebo 69,

• 1. dodání zboží nebo poskytnutí služby, u kterých byla povinna přiznat daň osoba, které byla tato plnění poskytnuta,

• 1. plnění podle § 17, které uskutečnila jako prostřední osoba, nebo

• 1. poskytnutí služby, na které použila zvláštní režim jednoho správního místa.“.

• 1. V § 82a se doplňuje odstavec 13, který zní:

„(13) Osoba povinná k dani, která nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je plátcem a současně používá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku vztahujících se k poskytování vybraných služeb, na které použije zvláštní režim jednoho správního místa; tato osoba může uplatnit u těchto plnění nárok na odpočet daně podle tohoto zákona.“.

• 1. V § 83 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Nárok na vrácení daně za zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku přijaté zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu na území Evropské unie, může uplatnit tato osoba, pokud v období, za které žádá o vrácení daně, v tuzemsku neuskutečňuje jiná než tato plnění:

• a) dovoz zboží,

• b) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně,

• c) plnění podle § 69,

• d) plnění, u něhož jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, pro které je plnění poskytnuto, nebo

• e) poskytnutí služby, na kterou se použije zvláštní režim jednoho správního místa.

(2) Na vrácení daně vztahující se k poskytnutí vybrané služby, na kterou byl použit zvláštní režim jednoho správního místa, se nepoužijí odstavce 3, 10 a 11.“.

• 1. V § 88 se doplňuje odstavec 15, který zní:

„(15) Ustanovení tohoto zákona upravující od 1. ledna 2015 registraci k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a ustanovení, která s nimi souvisejí, se použijí od 1. října 2014.“.

• 1. § 88 se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V části první se za nadpis hlavy IV vkládá označení nového dílu 1, který včetně nadpisu zní:

„Díl 1

Obecná ustanovení o správě daně“.

• 1. V§ 93a odst. 2 se slova „s výjimkou osoby evidované podle § 88,“ zrušují.

• 1. Za § 97 se vkládá nový § 97a, který včetně nadpisu zní:

㤠97a

Dobrovolná registrace identifikované osoby

Osoba povinná k dani může podat přihlášku k registraci, pokud

• a) má sídlo nebo provozovnu v tuzemsku,

• b) není plátcem a

• c) bude poskytovat vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.“.

• 1. V § 104 odstavec 3 zní:

„(3) Správce daně podle odstavce 1 nebo 2 nepostupuje, pokud

• a) plátce, který měl nárok na odpočet daně v částečné výši podle § 72 odst. 6 ve zdaňovacím období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně příslušely, uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období a zdaňovací období, do kterého příslušely, bylo v jiném kalendářním roce, nebo

• b) se jedná o poskytnutí vybrané služby v rámci použití zvláštního režimu jednoho správního místa s místem plnění v tuzemsku.“.

• 1. V § 107a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „pokud“ vkládají slova „není v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa a“.

• 1. V § 108 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „a § 10k“ zrušují.

• 1. V § 108 odst. 1 písmeno f) zní:

• „f) uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,“.

• 1. V části první hlavě IV se za díl 1 vkládá nový díl 2, který včetně nadpisů zní:

„Díl 2

Zvláštní režim jednoho správního místa

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 110a

Úvodní ustanovení

(1) Zvláštním režimem jednoho správního místa je

• a) režim mimo Evropskou unii a

• b) režim Evropské unie.

(2) Zvláštní režim jednoho správního místa může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která poskytuje vybranou službu a splňuje v tuzemsku podmínky pro použití zvláštního režimu jednoho správního místa.

(3) V případě zvláštního režimu jednoho správního místa je místně příslušným Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.

(4) Ustanovení o příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se v případě zvláštního režimu jednoho správního místa nepoužijí.

§ 110b

Vymezení základních pojmů

(1) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se rozumí

• a) daní peněžité plnění spravované v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa; rozpočet, jehož je daň příjmem, se považuje za veřejný rozpočet,

• b) vybranou službou služba poskytovaná osobě nepovinné k dani s místem plnění na území Evropské unie, a to

• 1. telekomunikační služba,

• 1. služba rozhlasového a televizního vysílání,

• 1. elektronicky poskytovaná služba,

• c) státem spotřeby členský stát, ve kterém je místo plnění poskytované vybrané služby,

• d) státem identifikace členský stát, ve kterém se osoba povinná k dani registruje k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,

• e) uživatelem osoba povinná k dani, která je v tuzemsku registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa; uživatel je daňovým subjektem.

(2) Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa se za provozovnu považuje i ta organizační složka osoby povinné k dani, která může přijímat a využívat služby, které jsou poskytovány pro potřebu této provozovny, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje.

Oddíl 2

Společná ustanovení o správě daně ve zvláštním režimu v tuzemsku

§ 110c

Zastupování

Plnou moc lze udělit pouze v rozsahu opravňujícím k zastupování ve všech úkonech, řízeních nebo jiných postupech v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

§ 110d

Evidence pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa

(1) Osoba, která používá zvláštní režim jednoho správního místa, je povinna vést evidenci obsahující podrobné údaje vztahující se k poskytnutým vybraným službám podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).

(2) Údaje podle odstavce 1 se uchovávají po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění poskytnuto.

(3) Údaje podle odstavce 1 musí být na žádost správce daně nebo správce daně příslušného státu spotřeby poskytnuty elektronicky.

§ 110e

Způsob placení daně

(1) Daň se platí správci daně v eurech.

(2) Daň se platí na příslušný účet správce daně vedený v eurech, a to bezhotovostním převodem.

(3) Osoba povinná k dani, která používá v tuzemsku zvláštní režim jednoho správního místa, je povinna uvést, na kterou daň je platba určena, a označit platbu referenčním číslem příslušného daňového přiznání.

§ 110f

Přeplatek

(1) Správce daně ve zvláštním režimu jednoho správního místa vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 30 kalendářních dnů od vzniku vratitelného přeplatku.

(2) Vratitelný přeplatek nižší než 4 EUR se nevrací.

Oddíl 3

Správa daně ve zvláštním režimu v tuzemsku jako státě identifikace

Pododdíl 1

Použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku

§ 110g

Podmínky použití režimu mimo Evropskou unii v tuzemsku

(1) Režim mimo Evropskou unii může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která

• a) nemá na území Evropské unie sídlo ani provozovnu,

• b) není ani nemá povinnost být registrována k dani z přidané hodnoty v žádném členském státě a

• c) nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.

(2) Režim mimo Evropskou unii se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim.

§ 110h

Podmínky použití režimu Evropské unie v tuzemsku

(1) Režim Evropské unie může v tuzemsku použít osoba povinná k dani, která

• a) má v tuzemsku

• 1. sídlo, nebo

• 1. provozovnu, nemá-li na území Evropské unie sídlo,

• b) je plátcem nebo identifikovanou osobou a

• c) nepoužívá v jiném členském státě zvláštní režim jednoho správního místa.

(2) Režim Evropské unie se v tuzemsku použije na všechny vybrané služby poskytnuté osobou, která používá tento režim, s výjimkou vybraných služeb poskytnutých s místem plnění v členském státě, ve kterém má sídlo nebo provozovnu.

§ 110i

Omezení použití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku