Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. I

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákona č. 122/2012 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

• 1. V § 5 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

• 1. V § 5 odst. 4 se slovo „měnit“ nahrazuje slovem „prodloužit“.

• 1. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách^51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.“.

Poznámka pod čarou č. 51 zní:

„^51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 6 odstavec 1 zní:

„(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí

• a) v ozbrojených silách České republiky,

• b) v ministerstvu,

• c) ve vojenských školách,

• d) ve Vojenské policii, nebo

• e) ve Vojenském zpravodajství.“.

• 1. V § 6 odst. 2 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“.

• 1. V § 6 odstavec 3 zní:

„(3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací.“.

• 1. V § 6 odst. 7 se slova „hodnostní sbory a“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti“.

• 1. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:

㤠6a

Rozhodná doba ve služebním zařazení

(1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let.

(2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka.

(3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda

• a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností,

• b) se rozhodná doba výkonu služby ve služebním zařazení prodlouží,

• c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo

• d) bude voják propuštěn ze služebního poměru.

(4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

• 1. V § 7 odstavec 5 zní:

„(5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby.“.

• 1. V § 7 odst. 7, § 53 odst. 2 písm. d), § 107 odst. 2, § 110 odst. 1, § 117 odst. 2, § 123 odst. 2, § 132 odst. 2, § 133 odst. 1, § 139 odst. 2, § 140 odst. 1, § 141 odst. 4 a § 143 odst. 5 se slovo „platu“ nahrazuje slovy „služebního platu“.

• 1. V § 7 odst. 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

• 1. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

㤠7a

Jmenování do vyšší hodnosti

Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu.“.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „1 rok“ nahrazují slovy „2 roky“.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „a poručík“ nahrazují slovy „, poručík a plukovník“.

• 1. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra“ zrušují.

• 1. V § 10 odst. 2 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

• „f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění^4),

^4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) zajetí.“.

• 1. V § 10 odst. 6 se slova „1 rok“ nahrazují slovy „6 měsíců“.

• 1. V § 10a se slova „bezpečnostního sboru“ zrušují.

• 1. § 13 včetně nadpisu zní:

㤠13

Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení

(1) Voják může být pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení.

(2) Při pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.

• 1. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

㤠13a

Zastupování v jiném služebním zařazení

(1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení.

(2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců.

(3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.“.

• 1. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:

㤠14a

Studijní pobyt

(1) Vojáka lze vyslat na studijní pobyt. Studijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž.

(2) Po dobu studijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobyt.

(3) Při studijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestě.“.

• 1. V § 15 odst. 1 se slova „podle potřeb ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“.

• 1. V § 16 odst. 2 a § 19 odst. 2 se slova „s potřebami ozbrojených sil“ nahrazují slovy „se zájmy služby“.

• 1. V § 17 odst. 1 se slova „o služebním“ nahrazují slovy „ve věcech služebního“.

• 1. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky.

(4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.

• 1. V § 18 písmeno i) zní:

„i) omezením svéprávnosti,“.

• 1. V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „služebního hodnocení“ nahrazují slovy „dvou služebních hodnocení“.

• 1. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:

• „n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení,

• o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním.“.

• 1. V § 19 odst. 3 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“ a číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

• 1. V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno“.

• 1. V § 20 odst. 1 písmeno c) zní:

• „c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou,“.

• 1. V § 20 odst. 2 se slova „až l)“ nahrazují slovy „až o)“.

• 1. § 22 včetně nadpisu zní:

㤠22

Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru

(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši.

(2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky.

(3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i.

(4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a).“.

• 1. V § 24 odst. 2 se slova „ve prospěch ozbrojených sil“ nahrazují slovy „v zájmu služby“.

• 1. V § 25 odst. 1 se slova „42,5 hodiny“ nahrazují slovy „40 hodin“.

• 1. V § 25 odst. 2, § 31c odst. 4, § 87, § 108 odst. 1, § 118 odst. 1 a 2 a § 139 odst. 2 se slovo „plat“ nahrazuje slovy „služební plat“.

• 1. § 26 včetně nadpisu zní:

㤠26

Rozvržení základní týdenní doby služby

(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.

(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby.“.

• 1. V § 27 odstavec 2 zní:

„(2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě.“.

• 1. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby.“.

• 1. § 28 včetně nadpisu zní:

㤠28

Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu

(1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon služby v nepřetržitém režimu výkonu služby při ostraze vojenských objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu.

(2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin.

(3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje.

(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.“.

• 1. V § 29 odstavec 3 zní:

„(3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 300 hodin v kalendářním roce náleží vojákovi náhradní volno.“.

• 1. V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.“.

• 1. V § 30 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon služby.

(3) Služební pohotovost v jiném místě než ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovost ve vojenských objektech se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita Armáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu.“.

• 1. V § 30 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.“.

• 1. V § 31 odst. 2 se slova „, o nepřetržitém odpočinku mezi službami, nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě“ zrušují.

• 1. V § 31a odstavec 1 zní:

„(1) Nepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin.“.

• 1. V § 31a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba, po kterou nepřetržitý vojenský výcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka.“.

• 1. V § 31b odst. 1 se slova „ozbrojených sil“ zrušují.

• 1. V § 31b odstavec 2 zní:

„(2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba 8 hodin za každý obvyklý den výkonu služby, ve kterém nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvalo alespoň 8 hodin. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí.“.

• 1. V § 31c odstavec 3 zní:

„(3) Pokud nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazení na území České republiky 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvik výkon služby vojáka v zahraniční operaci podle § 40a.“.

• 1. V § 31c odst. 4 se věta třetí zrušuje.

• 1. V § 31c se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:

„(5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu.

(6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem.