← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Aktuální text a fecha 2015-06-30

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o hospodaření energií

Čl. I

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb. a zákona č. 310/2013 Sb., se mění takto:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.“.

„§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích^2).

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje^4).

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu^4).

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích^2), pokud je k tomu vyzván.

(9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

^2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 18 zní:

„^18) Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.“.

„(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.“.

„(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

(10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.“.

„(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že

„(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií^19) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu^20), který zahrnuje energetický audit.

^19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.

^20) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.“.

„§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m^2 a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.“.

Poznámka pod čarou č. 6g se zrušuje.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

„(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu^21) způsobenou neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování.

^21) § 2950 občanského zákoníku.“.

„(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a úspěšné absolvování písemného odborného testu.“.

„(4) Přezkušování

„(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.“.

„(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou

„§ 10e

Smlouva o energetických službách

(1) Smlouva o energetických službách (dále jen „smlouva“) musí být písemná a musí dále obsahovat

(2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně.

§ 10f

Seznam poskytovatelů energetických služeb

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

§ 10g

Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

§ 10h

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.

Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m).

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

„(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. III

Položka 23 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, včetně poznámek pod čarou č. 27, 27a a 28 zní:

Položka 23

a) Udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích27)
1. na výrobu elektřiny, výrobu plynu a výrobu tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně, na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie do přenosové kapacity 1 MW včetně Kč 1000
2. na přenos elektřiny, přepravu plynu a uskladňování plynu Kč 10000
3. na výrobu elektřiny a distribuci elektřiny, na výrobu plynu a distribuci plynu, na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie od 1 MW výše Kč 10000
4. na obchod s elektřinou a na obchod s plynem Kč 100000
b) Změna nebo zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích anebo udělení, prodloužení platnosti nebo zánik státní autorizace27)
1. změna licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny a distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem a na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie Kč 1000
2. zrušení licence pro všechny skupiny bez omezení výkonu nebo vydání duplikátu licence v případě její ztráty, zničení nebo odcizení Kč 500
3. státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a zdrojů tepelné energie nebo státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení Kč 10000
4. prodloužení platnosti udělené státní autorizace nebo zánik státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo výroby elektřiny nebo zdrojů tepelné energie (energetických zařízení) nebo na výstavbu vybraných plynových zařízení Kč 500
c) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami28) Kč 1000
d) Vydání oprávnění energetického specialisty27a) k
1. zpracování energetického auditu a energetického posudku Kč 1000
2. zpracování průkazu energetické náročnosti budovy Kč 1000
3. provádění kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie Kč 1000
4. provádění kontroly klimatizačních systémů Kč 1000
e) Přijetí žádosti o zrušení oprávnění energetického specialisty27a) za každé oprávnění Kč 200
Předmětem poplatku není
1. Zrušení licence nebo zánik státní autorizace z podnětu správního úřadu.
2. Změna uvedená v písmenu b) této položky, která navazuje na změnu již provedenou v obchodním rejstříku.
3. Zrušení nebo zánik oprávnění energetického specialisty z podnětu správního úřadu.

^27) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^27a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

^28) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.