Zákon, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o účetnictví

Čl. I

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 odst. 1 se slova „stanoví v souladu s právem Evropské unie^1)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^38) a upravuje“ a za slovo „průkaznost“ se vkládají slova „, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví“.

Poznámky pod čarou č. 1 a 38 znějí:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.

^38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 297/2008.“.

• 1. Poznámky pod čarou č. 1a a 37 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1f, které včetně nadpisů § 1a, 1b a 1d znějí:

㤠1a

Subjekty veřejného zájmu

Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je

• a) uvedena v § 19a odst. 1,

• b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,

• c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,

• d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo

• e) zdravotní pojišťovnou.

Kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek

§ 1b

(1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

• a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,

• b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

• c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

(2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

• a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,

• b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

• c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

• a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,

• b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

• c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.

(5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje

• a) subjekt veřejného zájmu,

• b) vybraná účetní jednotka.

§ 1c

(1) Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

• a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,

• b) čistý obrat 200 000 000 Kč,

• c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(2) Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

• a) aktiva celkem 500 000 000 Kč,

• b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč,

• c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(3) Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.

§ 1d

Vymezení některých pojmů

(1) Aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy.

(2) Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená 12.

(3) Průměrným počtem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

§ 1e

(1) V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

(2) Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.

§ 1f

(1) Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud

• a) není plátcem daně z přidané hodnoty,

• b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,

• c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a

• d) je současně

• 1. spolkem a pobočným spolkem,

• 1. odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

• 1. organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

• 1. církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo

• 1. honebním společenstvem.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.

(3) Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.

(4) Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

(5) Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

(6) Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.“.

• 1. V § 2 se za slovo „jednotky“ vkládají slova „, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu,“ a za slovo „účtují“ se vkládají slova „podvojnými zápisy“.

• 1. V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 1c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 4 odst. 8 písm. a) se slova „a vyhotovení výroční zprávy“ nahrazují slovy „, vyhotovení výroční zprávy a zprávy podle části sedmé“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 1d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 4 odst. 8 se na konci textu písmene h) doplňují slova „vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a metody přechodu z účetnictví vedené v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu na jednoduché účetnictví“.

• 1. V § 4 odst. 8 písm. v) se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.

• 1. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:

• „x) použití metod výpočtu technických rezerv.“.

• 1. V § 4 odst. 12 se slovo „společnostech^2)“ nahrazuje slovem „korporacích“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

• 1. Poznámky pod čarou č. 3 až 6 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 7 odst. 1 se slovo „sestavená“ nahrazuje slovy „byla sestavena“, za slovo „základě“ se vkládají slova „srozumitelně a“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí“.

• 1. V § 7 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, uvedeny v příloze v účetní závěrce.“.

• 1. V § 9 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud

• a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo

• b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

(4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka, která je

• a) spolkem, pobočným spolkem,

• b) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

• c) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

• d) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,

• e) honebním společenstvem,

• f) obecně prospěšnou společností,

• g) nadačním fondem,

• h) ústavem,

• i) společenstvím vlastníků jednotek, nebo

• j) bytovým a sociálním družstvem.“.

Poznámky pod čarou č. 8 až 10b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 13a odst. 1 písm. e) se slova „s výjimkou § 27 odst. 3 při přeměně bytových družstev“ zrušují.

• 1. Poznámky pod čarou č. 11a a 11b se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. Za § 13a se vkládá nový § 13b, který včetně nadpisu zní:

㤠13b

Jednoduché účetnictví

(1) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou

• a) peněžní deník,

• b) kniha pohledávek a kniha závazků,

• c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

(2) Peněžní deník obsahuje alespoň informace o

• a) peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,

• b) příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,

• c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).

(3) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně.

(4) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.

(5) Uplatnění postupu podle odstavců 3 a 4 se nepovažuje za porušení § 7 odst. 1 a 2.

(6) Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 11c se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 18 odst. 1 písm. c) se za slova „§ 19 odst. 5“ vkládají slova „a 6“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

• 1. V § 18 odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje.

• 1. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. V § 18 odst. 3 písmeno a) zní:

• „a) u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,“.

• 1. V § 18 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“) informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách“.

• 1. V § 18 odst. 3 se na konci písmene c) doplňují slova „případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,“.

• 1. V § 18 odst. 4 se slovo „zjednodušeném“ nahrazuje slovem „zkráceném“ a slova „s výjimkou akciových společností, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu“ se zrušují.

• 1. V § 18 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.“.

• 1. V § 19 odstavec 5 zní:

„(5) V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.“.

• 1. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.

• 1. V § 19 odst. 7 se věta pátá nahrazuje větami „Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi. U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč.“.

Poznámka pod čarou č. 11d se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

• 1. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 19a odst. 1 a § 23a odst. 1 se za slovo „emitentem“ vkládá slovo „investičních“.

• 1. Poznámky pod čarou č. 35 a 36 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 19a odst. 2 se za slova „došlo k přijetí“ vkládá slovo „investičních“, za slova „v němž k přijetí“ se vkládá slovo „investičního“ a za slovo „byly“ se vkládá slovo „investiční“.

• 1. V § 19a odst. 3 se za slovo „Pokud“ a za slovo „němž“ vkládá slovo „investiční“.

• 1. V § 19a odst. 5 se za slovo „Pokud“, za slovo „němž“ a za slovo „kdy“ vkládá slovo „investiční“ a za slovo „nového“ a za slovo „tohoto“ se vkládá slovo „investičního“.

• 1. V § 19a odst. 6 se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „investičního“.

• 1. V § 20 odstavec 1 zní:

„(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

• a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

• b) střední účetní jednotky,

• c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

• 1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

• 1. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

• 1. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

• d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.“.

• 1. V § 20 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

• 1. V § 21 odst. 1 se slova „uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,“.

• 1. V § 21 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

• „d) o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,“.

Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).

• 1. V § 21 odst. 2 písm. f) se slova „organizační složku podniku“ nahrazují slovy „pobočku nebo jinou část obchodního závodu“.

• 1. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace podle odstavce 2 písm. a) až f).“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

• 1. V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „instrumenty^4)“ nahrazuje slovem „nástroje“.

• 1. V § 21 odst. 4 písm. a) se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „účetní jednotky“.

• 1. V § 21 odst. 6 se slova „uvedené v § 20 odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „, kterým povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem stanoví zvláštní právní předpis,“.

• 1. V § 21 odst. 7 se slova „předmětem ověření je soulad výroční zprávy s účetní závěrkou“ nahrazují slovy „předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů“.

• 1. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Součástí výroční zprávy nebo obdobného dokumentu podle zvláštních právních předpisů u účetních jednotek uvedených v § 1f, které se zapisují do veřejného rejstříku, je i přehled o majetku a závazcích.“.

• 1. Poznámky pod čarou č. 13a, 13b a 14 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 21a odst. 1 větě první se slovo „i“ nahrazuje slovy „nebo přehled o majetku a závazcích a“, slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „obchodního“ se zrušuje.

• 1. V § 21a odst. 1 větě druhé se slova „(§ 18 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem“.

• 1. V § 21a odst. 2 se slova „uvedené v § 20 zveřejňují“ nahrazují slovy „, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní“, slova „, a to ve lhůtě“ se zrušují a slova „lhůtu jinou, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období“ se nahrazují slovy „jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky“.

• 1. Poznámky pod čarou č. 15 a 16 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 21a odst. 4 větě první se slova „do obchodního“ nahrazují slovy „do veřejného“, slova „obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu^17)“ se nahrazují slovy „nejpozději v době stanovené v odstavci 2“ a ve větě druhé se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „veřejného“.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.

• 1. V § 21a odst. 6 se slova „ověřování podle § 20“ nahrazují slovy „mít účetní závěrku ověřenou auditorem“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 21a odstavec 8 zní:

„(8) Odstavce 1 až 7 platí pro konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbách a konsolidovanou zprávu o platbách podle části sedmé obdobně.“.

• 1. V § 21a se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.

(10) Jestliže účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje z účetní závěrky a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K těmto vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora o ověření účetní závěrky. Místo této zprávy uvede účetní jednotka druh výroku auditora k účetní závěrce a odkaz na jakékoli záležitosti, na něž auditor zvláštním způsobem upozornil.“.

• 1. Pod označení § 22 se vkládá nadpis „Konsolidovaná účetní závěrka“.

• 1. V § 22 odst. 5 se slova „podniku podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „účetní jednotky“.

• 1. V § 22 odst. 6 se za slova „§ 22a“ vkládají slova „, 22aa“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámky pod čarou.

• 1. V § 22 odst. 7 se slovo „společných“ nahrazuje slovem „společným“.

• 1. § 22a zní:

㤠22a

(1) Malá skupina účetních jednotek nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.

(2) Účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, nemusí být zahrnuta do konsolidačního celku, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

• a) v mimořádně výjimečných případech nelze informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky v souladu se zákonem získat bez nepřiměřených nákladů nebo bez zbytečného zdržení,

• b) podíly této účetní jednotky jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo

• c) přísná a dlouhodobá omezení podstatně brání konsolidující účetní jednotce ve

• 1. výkonu jejích práv, pokud jde o nakládání s majetkem nebo o řízení této účetní jednotky, nebo

• 1. výkonu jednotného řízení této účetní jednotky, jedná-li se o vztahy vzniklé na základě smlouvy uzavřené s účetní jednotkou nebo na základě zakladatelské či společenské smlouvy nebo stanov účetní jednotky nebo skládají-li se správní, řídící či dozorčí orgány této účetní jednotky a jedné nebo více jiných účetních jednotek, ve kterých nevykonává vliv, převážně ze stejných osob vykonávajících funkci během účetního období až do sestavení konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud konsolidující účetní jednotka ovládá pouze konsolidované účetní jednotky, jež jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné, nebo její konsolidované účetní jednotky mohou být vyloučeny z konsolidace podle odstavce 2.

(4) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavců 2 a 3.

(5) Účetní jednotky přidružené nemusejí být vykázány v položkách konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný.“.

• 1. Za § 22a se vkládá nový § 22aa, který zní:

㤠22aa

(1) Konsolidující účetní jednotka nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující účetní jednotka“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka drží

• a) veškeré podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správního, řídícího nebo dozorčího orgánu na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží,

• b) alespoň 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo

• c) méně než 90 % podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem alespoň 10 %.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou současně splněny tyto podmínky:

• a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou konsolidovány v konsolidované účetní závěrce konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky,

• b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka řídí,

• c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a

• d) příloha v účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje název a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.

(3) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních orgánů nebo soudu pro jejich potřeby, postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije.

(4) Účetní jednotky stanovené v § 19a odstavce 1 až 3 nepoužijí.“.

• 1. V § 22b odst. 2 se slova „předmětem ověření je soulad konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou“ nahrazují slovy „předmět ověření je stanoven zákonem upravujícím činnost auditorů“.

• 1. V § 23 odst. 3 větě druhé se slova „je tato konsolidovaná účetní jednotka zahrnuta do konsolidačního celku na základě účetní závěrky jí sestavené s použitím ustanovení“ nahrazují slovy „jsou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použity jimi sestavené účetní závěrky podle“.

• 1. Pod označení § 23b se vkládá nadpis „Účetní výkazy za Českou republiku“.

• 1. V § 23b odst. 3 se slova „a k účetním výkazům za dílčí konsolidační celek státu“ zrušují.

• 1. V § 23b odst. 4 se za slovo „celku“ vkládají slova „Česká republika“, slovo „dokumenty“ se nahrazuje slovy „účetní záznamy“, slovo „celek“ se nahrazuje slovem „celky“ a slova „účetní jednotce, která tyto účetní výkazy sestavuje“ se nahrazují slovy „podle prováděcích právních předpisů“.

• 1. V § 23b odst. 5 se za slovo „celku“ vkládají slova „Česká republika“, slova „stanovení pravidel“ se nahrazují slovy „podmínky významnosti pro zahrnutí do konsolidačního celku Česká republika a do dílčích konsolidačních celků státu, pravidla“, slova „způsobu a rozsahu“ se nahrazují slovy „způsob a rozsah“ a slovo „předpis“ se nahrazuje slovem „předpisy“.

• 1. V § 24 odst. 1 se za slovo „majetek“ vkládají slova „nebo jeho části“ a slovo „ustanovení“ se zrušuje.

• 1. V § 24 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „podniku či jeho části tvořící samostatnou organizační složku“ nahrazují slovy „obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu“.

• 1. V § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závodu“.

• 1. V § 24 odst. 4 se za slovo „souboru“ vkládá slovo „hmotných“.

• 1. V § 24 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Prováděcí právní předpis stanoví případy a okamžiky účtování o ocenění jmění vyžadovaném zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev.“.

• 1. V § 24 odst. 5 větě druhé se slovo „Účetní“ nahrazuje slovy „Tento předpis dále stanoví účetní“, slova „upraví prováděcí právní předpis“ se zrušují a slovo „podniku“ se nahrazuje slovy „obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu“.

• 1. V § 24 odst. 8 se slova „, povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění^20g)“ zrušují a slova „Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky^20k)“ se nahrazují slovy „zdravotní pojišťovny“.

Poznámky pod čarou č. 20g a 20k se zrušují.

• 1. Poznámky pod čarou č. 20a až 20f, 20h, 20j, 36l a 21 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 25 odst. 3 se za slovo „byly“ vkládají slova „k rozvahovému dni“.

• 1. V § 25 odst. 5 písm. c) se slova „část nepřímých nákladů, která se vztahuje“ nahrazují slovy „přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností“.

• 1. V § 25 odst. 5 písm. d) se za slova „zásob a“ vkládá slovo „u“, slova „činnost a“ se nahrazují slovy „činnost, popřípadě i přiřaditelné“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností“.

• 1. V § 26 odst. 3 věta druhá se nahrazuje větou „Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.“.

• 1. V § 26 odst. 3 se za větu druhou vkládají věty „K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.“.

• 1. V § 26 odst. 3 větě páté se slova „technické rezervy nebo“ zrušují.

• 1. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „pořízených v primárních emisích“ zrušují.

• 1. V § 27 odst. 1 písmeno c) zní:

• „c) technické rezervy, jejichž výše se vypočítává s použitím metod jejich výpočtu podle § 4 odst. 8 u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, kromě veřejného zdravotního pojištění,“.

Poznámka pod čarou č. 22a se zrušuje.

• 1. V § 27 odst. 1 písmeno e) zní:

• „e) ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 27 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

• 1. V § 27 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum“.

• 1. V § 27 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

• 1. V § 27 odst. 3 písm. d) se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

• 1. V § 27 odst. 4 větě třetí se slovo „veden“ nahrazuje slovy „přijat k obchodování“.

• 1. V § 27 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Oceňování podle odstavců 1 až 6 se nepoužije na mikro účetní jednotky; to neplatí pro

• a) obchodníky s cennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papíry,

• b) platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí, instituce elektronických peněz a pobočky zahraničních institucí elektronických peněz,

• c) investiční společnosti a fondy podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a

• d) fondy podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření.“.

• 1. V § 28 odst. 1 větě druhé se za slovo „věcem“ vkládají slova „s výjimkou cenných papírů“.

• 1. Poznámky pod čarou č. 24 až 26 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 28 odst. 4 se slova „nájmu podniku“ nahrazují slovy „pachtu obchodního závodu“, slovo „jeho“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „obchodního závodu“.

• 1. V § 28 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Jsou-li náklady na vývoj vykazovány v aktivech rozvahy, je jakékoli vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku a nerozdělený zisk minulých období, jsou nejméně rovny neodepsané části nákladů na vývoj.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 30 odst. 7 písm. e) se slova „a závazků“ zrušují.

• 1. Poznámky pod čarou č. 28 a 29 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39 a 40 zní:

„ČÁST SEDMÁ

ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ

§ 32a

Rozsah působnosti

(1) Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (dále jen „zpráva o platbách“) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie^39), a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie^40).

(2) Zpráva podle odstavce 1 se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách české měny.

(3) Povinnost sestavovat zprávu podle odstavce 1 se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

• a) konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a

• b) platby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.

(4) Orgánem správy se rozumí pro účely této části zákona jakýkoli ústřední, regionální či místní orgán správy členského státu nebo třetí země; zahrnuje rovněž jakýkoli útvar bez právní osobnosti, agenturu nebo osobu, ve které tento orgán správy uplatňuje rozhodující vliv.

(5) Projektem se rozumí provozní činnosti, které jsou upraveny jedinou smlouvou, licencí, ujednáním o nájmu, koncesí nebo podobnými právními dohodami a které představují základ pro platební závazky vůči orgánům správy uvedeným v odstavci 4; je-li však více takových dohod zásadním způsobem provázáno, považuje se za projekt takový soubor dohod.

(6) Platbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující

• a) část produkce odváděná jako naturální plnění,

• b) daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,

• c) podíl na zisku,

• d) úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,

• e) licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a

• f) platba za zlepšení infrastruktury.

§ 32b

Obsah zprávy o platbách

(1) Ve zprávě o platbách se uvedou následující informace týkající se činností uvedených v § 32a odst. 1 za příslušné účetní období:

• a) celková výše plateb, jež byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

• b) celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny jednotlivým orgánům správy podle § 32a odst. 4,

• c) pokud jsou tyto platby přiřazeny k určitému projektu, celková výše plateb v členění podle druhů uvedených v § 32a odst. 6, které byly odvedeny za každý takový projekt, a celková výše plateb za každý takový projekt.

(2) Ve zprávě o platbách se neuvádí platba, ať již byla provedena jednorázově nebo jako řada souvisejících plateb, jejíž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.

(3) Informace o platbách odvedených účetní jednotkou týkající se povinností uložených na úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky je možné uvádět na nejnižší možné úrovni vnitřního útvaru účetní jednotky.

(4) Pokud se odvádějí nepeněžitá plnění, uvádí se jejich hodnota, a tam, kde je to vhodné, i objem nepeněžitého plnění. V komentáři ke zprávě účetní jednotka vysvětlí, jak byla tato hodnota určena.

(5) Při uvádění informací o platbách se zohlední věcná podstata než forma dotčené platby nebo činnosti. Platby a činnosti nesmějí být uměle rozdělovány ani slučovány s cílem vyhnout se povinnosti tuto zprávu sestavit.

§ 32c

Konsolidovaná zpráva o platbách

(1) Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1 sestavují konsolidvanou zprávu o platbách s obsahem podle § 32b, je-li daná konsolidující účetní jednotka povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku.

(2) Konsolidující účetní jednotka se rovněž považuje za činnou v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích, je-li v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích činná některá z jejích konsolidovaných účetních jednotek.

(3) Konsolidovaná zpráva o platbách zahrnuje pouze platby vyplývající z činností v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.

(4) Povinnost sestavovat konsolidovanou zprávu o platbách uvedená v odstavci 1 neplatí pro

• a) konsolidující účetní jednotku malé nebo střední skupiny, není-li některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu, nebo

• b) konsolidující účetní jednotku, která je zároveň konsolidovanou účetní jednotkou v některém z členských států.

(5) Účetní jednotky uvedené v § 32a nemusejí být zahrnuty do konsolidované zprávy o platbách, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v § 22a odst. 2 a 3.

(6) Výjimky podle odstavce 5 se použijí pouze v případě, že je jich využíváno i pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky.

§ 32d

Zveřejňování

(1) Zpráva o platbách uvedená v § 32b a konsolidovaná zpráva o platbách uvedená v § 32c se zveřejňuje způsobem podle § 21a.

(2) Zpráva o platbách obsahuje rovněž prohlášení statutárního orgánu nebo jiné odpovědné osoby o tom, že zpráva byla podle jejich nejlepšího vědomí a schopností sestavena a zveřejněna v souladu s požadavky tohoto zákona.

§ 32e

Kritéria rovnocennosti

Účetní jednotky uvedené v § 32a odst. 1, které sestavují a zveřejňují zprávu o platbách v souladu s požadavky státu, který není členem Evropské unie, jež byly Evropskou komisí vyhodnoceny jako rovnocenné požadavkům podle této části, jsou osvobozeny od plnění požadavků této části, s výjimkou povinnosti zveřejnit zprávu o platbách konsolidující osoby; zpráva o platbách musí být zveřejněna v českém jazyce.

^39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, sekce B, oddíly 05 až 08 přílohy I.

^40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006, sekce A, oddíl 02 skupina 02.2 přílohy I.“.

Dosavadní část sedmá se označuje jako část osmá.

• 1. Poznámky pod čarou č. 30, 30a a 31 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

• 1. V § 37 odstavec 1 zní:

„(1) Účetní jednotka, která není podnikatelem, se dopustí přestupku tím, že

• a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 2 až 6,

• b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

• c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

• d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6,

• e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

• f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

• g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,

• h) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

• i) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

• j) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a, nebo

• k) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy.“.

• 1. V § 37 odst. 2 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „a b)“ se nahrazují slovy „až d)“.

• 1. V § 37 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až h)“ se nahrazují slovy „e) až k)“.

• 1. Nadpis § 37a se zrušuje.

• 1. V § 37a odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Účetní jednotka neuvedená v § 37 nebo osoba odpovědná za vedení účetnictví podle tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nevede účetnictví podle § 4 odst. 1,

• b) nesestaví účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

• c) nesestaví účetní závěrku ke dni stanovenému v § 19 odst. 1,

• d) nevyhotoví výroční zprávu podle § 21 odst. 1 až 6,

• e) vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2,

• f) vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

• g) jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2,

• h) v rozporu s § 19a odst. 1 nepoužije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy,

• i) v rozporu s § 20 odst. 1 nemá účetní závěrku ověřenou auditorem,

• j) v rozporu s § 21 odst. 7 nemá výroční zprávu ověřenou auditorem,

• k) nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a,

• l) nezveřejní zprávu o platbách podle § 32d,

• m) nesestaví účetní výkazy za dílčí konsolidační celek státu nebo účetní výkazy za Českou republiku podle § 23b,

• n) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy,

• o) nezajistí podmínky pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5, nebo

• p) nepředá účetní záznam do centrálního systému účetních informací státu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 4 odst. 8 a § 23b odst. 5.

(2) Konsolidující účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku podle § 6 odst. 4,

• b) nesestaví konsolidovanou účetní závěrku ke dni stanovenému v § 23 odst. 2,

• c) nevyhotoví konsolidovanou výroční zprávu podle § 22b odst. 2,

• d) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32c,

• e) jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti podle § 18 odst. 1 nebo 2,

• f) v rozporu s § 22 odst. 1 nemá konsolidovanou účetní závěrku ověřenou auditorem,

• g) v rozporu s § 22b odst. 2 nemá konsolidovanou výroční zprávu ověřenou auditorem,

• h) nezveřejní konsolidovanou účetní závěrku nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 21a,

• i) nesestaví konsolidovanou zprávu o platbách podle § 32d, nebo

• j) v rozporu s § 23a odst. 1 nepoužije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.“.

Poznámka pod čarou č. 34 se zrušuje.

• 1. V § 37a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nevede jednoduché účetnictví podle § 4 odst. 1,

• b) nesestaví přehledy v rozsahu a ve lhůtě podle § 13b odst. 3,

• c) jí zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje podle § 18 odst. 3,

• d) nesestaví přehledy ke dni stanovenému v § 19 odst. 1 a 2,

• e) vede jednoduché účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2,

• f) v rozporu s § 31 neuschová účetní záznamy, nebo

• g) nezveřejní přehled o majetku a závazcích, výroční zprávu nebo obdobný dokument podle § 21a odst. 1.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 37a odst. 4 písm. a) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „, b) a f)“ se nahrazují slovy „až d) nebo h)“.

• 1. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „podle § 20 odst. 1 písm. a) bodu 1“ zrušují a slova „c) až e) a g) až j)“ se nahrazují slovy „e) až g) nebo i) až n)“.

• 1. V § 37a odst. 4 písm. c) se slova „podle § 22a odst. 1 bodu 1“ zrušují.

• 1. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „písm. k)“ nahrazují slovy „písm. o) nebo p)“.

• 1. V § 37a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

• „e) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a) až d),

• f) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. e) až g).“.

• 1. V § 37ab odst. 1 se slova „na ní“ zrušují.

• 1. V § 37b odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládají slova „§ 1f odst. 6,“ a za slova „§ 4 odst. 8,“ se vkládají slova „§ 13b odst. 6,“.

• 1. § 38a se zrušuje.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později, pokud není v bodech 2 až 6 stanoveno jinak.

• 1. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2014, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 31. března 2016.

• 1. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2015, jejich uložením do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.

• 1. V účetním období, které započalo v roce 2016, postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období.

• 1. Účetní jednotky, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou mikro účetními jednotkami s výjimkou obchodníků s cennými papíry, poboček zahraničních obchodníků s cennými papíry, platebních institucí, poboček zahraničních platebních institucí, institucí elektronických peněz, poboček zahraničních institucí elektronických peněz, společností a fondů podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech a fondů podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona používaly oceňování majetku reálnou hodnotou podle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokračují v účtování a vykazování majetku oceňovaného reálnou hodnotou podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, až do vyřazení tohoto majetku.

• 1. Řízení o uložení pokuty podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li právní úprava uvedená v zákoně č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro účetní jednotku výhodnější.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. III

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 127/2015 Sb., se mění takto:

• 1. V § 23 odst. 3 písm. a) se na konci bodu 19 doplňuje bod 20, který zní:

• „20. částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. c) bodu 10,“.

• 1. V § 23 odst. 3 písm. c) se na konci bodu 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní:

• „10. částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy.“.

• 1. V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a s výjimkou rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“.

• 1. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zy), které zní:

• „zy) nabývací cena cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze).“.

• 1. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které zní:

• „zr) u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému.“.

• 1. V § 32a odst. 1 se slova „zřizovací výdaje,“ zrušují.

• 1. V § 32a odst. 4 se slova „, zřizovací výdaje 60 měsíců“ zrušují.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

• 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 20, § 23 odst. 3 písm. c) bod 10, § 24 odst. 2 písm. i) a § 25 odst. 1 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

• 1. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zy) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na cenné papíry, které se nadále ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oceňují reálnou hodnotou.

• 1. U zřizovacích výdajů zaevidovaných v majetku poplatníka ve zdaňovacím období započatým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

Čl. V

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv, a to maximálně ve výši stanovené touto prokazatelnou evidencí.“.

• 1. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisů znějí:

㤠11a

Obecná ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

(2) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Poplatník je povinen vést evidenci vytvořené rezervy, a to minimálně v rozsahu stanoveném pro tvorbu rezerv v předpisech upravujících účetnictví.

(3) Rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů se tvoří od prvního měsíce toho zdaňovacího období, ve kterém vznikla provozovateli solární elektrárny povinnost úhrady první platby příspěvku na zajištění financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděné provozovatelem kolektivního systému, do okamžiku, kdy by bylo ukončeno odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí, pokud by jej odpisoval jeho první vlastník podle § 30b zákona o daních z příjmů. Při technickém zhodnocení předmětného hmotného majetku se období tvorby rezervy neprodlužuje.

(4) Pacht, likvidace a insolvenční řízení nezakládají povinnost zrušit již vytvořenou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a lze ji tvořit i v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.

(5) Pro účely rezervy na nakládání s elektroodpadem se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.

§ 11b

Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Celková výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zajistit ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů prováděnému provozovatelem kolektivního systému.

(2) Do celkové výše rezervy se nezahrnují částky, o které byl snížen základ daně z příjmů.

(3) Měsíční rezerva je rovna podílu celkové výše rezervy a počtu měsíců, které uplynou od prvního dne zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost úhrady první platby příspěvku, do ukončení doby odpisování hmotného majetku, jehož je solární panel součástí.

(4) Tvorba rezervy za zdaňovací období je součinem částky měsíční rezervy a počtu měsíců v tomto zdaňovacím období, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy.

§ 11c

Zvláštní ustanovení o rezervě na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013

(1) Zjistí-li poplatník skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.

(2) Dojde-li k likvidaci solárního panelu, zruší se část rezervy týkající se likvidovaného panelu ve zdaňovacím období, kdy provozovatel kolektivního systému předloží finanční vypořádání provozovateli solární elektrárny, ve kterém toto vyřazení zohledňuje.“.

Čl. VI

Přechodná ustanovení

• 1. Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 4 odst. 1 a § 11a až 11c zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

• 1. Do tvorby rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů za zdaňovací období započaté v roce 2015 nebo 2016 lze zahrnout i částku rezervy připadající na měsíce zdaňovacího období započatého v roce 2014 nebo 2015, ve kterých jsou splněny podmínky pro tvorbu rezervy podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o auditorech

Čl. VII

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 334/2014 Sb., se mění takto:

• 1. V § 2 písm. a) se slova „řádných a mimořádných účetních závěrek^2) nebo konsolidovaných účetních závěrek^3), pokud takové ověření vyžaduje jiný právní předpis; případně ověření mezitímní účetní závěrky^5)“ nahrazují slovy „účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“.

Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 5 se zrušují.

• 1. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) ověřením výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy ověření, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,“.

Dosavadní písmena b) až q) se označují jako písmena c) až r).

• 1. V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:

• „s) konsolidující účetní jednotkou účetní jednotka, která je obchodní společností a je ovládající osobou, s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.“.

• 1. § 2a se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V § 2b odst. 2 se za slova „akciové společnosti“ vkládají slova „nebo evropské společnosti“.

• 1. V § 2b odst. 3 se slova „jedná jejím jménem“ nahrazují slovy „ji zastupuje“.

• 1. V § 20 odst. 1 písm. a) bod 1 zní:

• „1. jméno podnikatele, adresu sídla nebo adresu bydliště, liší-li se od adresy sídla u auditované účetní jednotky, která je fyzickou osobou nebo zahraniční fyzickou osobou, nebo název a adresu sídla u auditované účetní jednotky, která je právnickou osobou, zahraniční právnickou osobou, pobočkou nebo organizační složkou, identifikační číslo osoby, je-li účetní jednotce přiděleno a“.

• 1. V § 20 odst. 1 písm. c) se slova „použitými právními předpisy a účetními standardy“ nahrazují slovy „právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“.

• 1. V § 20 odst. 1 písm. d) se slovo „vhodné“ nahrazuje slovem „nezbytné“, za slovo „uvést“ se vkládají slova „nebo na ně auditor upozornil a považuje-li takové upozornění za významné“, slova „a skutečnosti“ se zrušují, slova „časově neomezeného“ se nahrazují slovem „nepřetržitého“ a slova „z důvodu finanční situace účetní jednotky“ se zrušují.

• 1. V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

• „e) vyjádření, ve kterém auditor jasně uvede, zda údaje obsažené ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě, které popisují skutečnosti, jež jsou též předmětem zobrazení v účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce, jsou ve všech významných ohledech v souladu s příslušnou účetní závěrkou nebo konsolidovanou účetní závěrkou,

• f) vyjádření auditora podle § 20b, provedl-li takové ověření.“.

• 1. V § 20 odstavec 2 zní:

„(2) Ověřuje-li auditor účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku účetní jednotky, která vyhotovuje výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu, je povinen ověřit výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu.“.

• 1. V § 20 odst. 5 se slovo „statutární“ zrušuje.

• 1. V § 20 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Vydává-li auditor zprávu o ověření konsolidované účetní závěrky, ke které je přiložena účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, mohou být zprávy auditora spojeny.“.

• 1. V § 20a odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) výkonný výbor a prezident Komory pro účely výkonu činností uložených tímto zákonem,“.

Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).

• 1. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní:

㤠20b

Další požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy

Ověřuje-li auditor výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu obchodní společnosti, auditor

• a) se také vyjádří, zda výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva byla vypracována v souladu s právními předpisy,

• b) také uvede, zda na základě poznatků a povědomí o obchodním závodě, k nimž dospěl při provádění povinného auditu, výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva neobsahuje významné věcné nesprávnosti; dospěje-li k názoru, že výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva obsahuje významné věcné nesprávnosti, uvede jejich povahu.“.

• 1. Nad označení § 44 se vkládá nadpis „Výbor pro audit“.

• 1. § 44 zní:

㤠44

(1) Subjekt veřejného zájmu zřizuje výbor pro audit, není-li dále stanoveno jinak. Výbor pro audit má nejméně 3 členy, nestanoví-li zakladatelské právní jednání počet vyšší.

(2) Nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu jmenuje členy výboru pro audit z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo z třetích osob. Pokud nejvyšší orgán subjektu veřejného zájmu nejmenuje členy výboru pro audit nebo nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, jsou členy výboru pro audit nevýkonní členové kontrolního orgánu. Není-li počet nevýkonných členů kontrolního orgánu dostačující pro naplnění minimálního počtu členů výboru pro audit, doplní jejich počet třetí osoby jmenované kontrolním orgánem. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý.

(3) Většina členů výboru pro audit musí být nezávislá a odborně způsobilá.

(4) Nejméně jeden člen výboru pro audit musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce člena výboru pro audit, a to s ohledem na odvětví, ve kterém subjekt veřejného zájmu působí; tento člen musí být vždy nezávislý.

(5) Odborně způsobilým členem výboru je kromě osoby uvedené v odstavci 4 ten, kdo nejméně dva roky

• a) zastával výkonnou řídící funkci v účetní jednotce, která působí ve stejném odvětví jako subjekt veřejného zájmu, nebo

• b) byl odpovědným za výkon funkce řízení rizik, vyhodnocování souladu činností s právními předpisy, vnitřního auditu nebo pojistně matematické funkce nebo jiné obdobné funkce.

(6) Subjekt veřejného zájmu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů výboru pro audit; u těchto osob uvede takové údaje, které se zapisují u členů kontrolního orgánu do obchodního rejstříku.“.

• 1. Za § 44 se vkládají nové § 44a až 44c, které znějí:

㤠44a

(1) Aniž je dotčena odpovědnost členů řídících nebo kontrolních orgánů nebo jiných osob jmenovaných nejvyšším orgánem subjektu veřejného zájmu, výbor pro audit zejména

• a) sleduje účinnost vnitřní kontroly, systému řízení rizik,

• b) sleduje účinnost vnitřního auditu a zajišťuje jeho funkční nezávislost, je-li funkce vnitřního auditu zřízena; vnitřní audit je výboru pro audit v takovém případě funkčně podřízený,

• c) sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky,

• d) doporučuje auditora kontrolnímu orgánu s tím, že toto doporučení řádně odůvodní,

• e) posuzuje nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb subjektu veřejného zájmu statutárním auditorem a auditorskou společností,

• f) sleduje proces povinného auditu.

(2) U subjektu veřejného zájmu navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet orgánu příslušnému určit auditora kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiného, než který byl doporučen výborem pro audit, je takový návrh povinen orgánu příslušnému určit auditora řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.

(3) Statutární auditor nebo auditorská společnost průběžně podávají výboru pro audit zprávy o významných skutečnostech vyplývajících z povinného auditu, zejména o zásadních nedostatcích ve vnitřní kontrole ve vztahu k postupu sestavování účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky.

§ 44b

(1) Subjekt veřejného zájmu, který je bankou podle zákona upravujícího činnost bank, spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nemusí mít zřízen výbor pro audit, pokud

• a) není osobou, která vydala investiční cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

• b) nemá zvolen monistický systém vnitřní struktury společnosti, kde předsedou správní rady je statutární ředitel,

• c) nejméně jeden člen kontrolního orgánu splňuje podmínky podle § 44 odst. 4 a

• d) k rozvahovému dni za bezprostředně předcházející účetní období splňuje nejméně 2 z následujících 3 kritérií:

• 1. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období je nižší než 250,

• 1. aktiva celkem nepřesahují 43 000 000 EUR,

• 1. roční čistý obrat nepřesahuje 50 000 000 EUR.

(2) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nezřídí výbor pro audit, vykonává činnosti výboru pro audit jeho kontrolní orgán.

(3) Pokud subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 nemá zřízen výbor pro audit, zveřejní na svých internetových stránkách, který orgán plní funkce výboru pro audit a jména osob, které jsou jeho členy, a uvede důvody pro nezřízení výboru pro audit.

(4) Nezřídí-li subjekt veřejného zájmu uvedený v odstavci 1 výbor pro audit, plní statutární auditor nebo auditorská společnost své povinnosti podle § 44a odst. 3 vůči kontrolnímu orgánu.

§ 44c

(1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která je

• a) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

• b) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je konsolidující účetní jednotkou, která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, a ve které organizační složka státu, územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy nakládá samostatně nebo společně s jinou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem, dobrovolným svazkem obcí nebo jinou městskou částí hlavního města Prahy podílem na hlasovacích právech představujícím více než 50 % všech hlasů v obchodní korporaci,

• c) státním podnikem podle zákona o státním podniku, který je velkou účetní jednotkou,

• d) státní organizací Správa železniční dopravní cesty podle zákona upravujícího zřízení a činnost státní organizace Správa železniční dopravní cesty, nebo

• e) obchodní korporací podle zákona o obchodních korporacích, která je velkou účetní jednotkou, je-li její ovládající osobou účetní jednotka uvedená v písmenech a) až c), rozhodne-li tak její ovládající osoba.

(2) Na účetní jednotky uvedené v odstavci 1 se přiměřeně použijí § 44 a 44a.“.

Čl. VIII

Přechodné ustanovení

Povinný audit zahájený a nedokončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.