Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1) a upravuje

• a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a

• b) náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zařízení,

• b) typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob,

• c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje očekávané následky podle typového scénáře a nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a obdobných fyzikálně-chemických vlastností, které mají vliv na stanovení velikosti zóny havarijního plánování,

• d) efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře.

§ 3

Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování

(1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.

(2) Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva.

(3) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5.

(4) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 4

Určení výchozí hranice

(1) Výchozí hranice se určí

• a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• d) zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce,

• f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo

• g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik^11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f).

(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.

§ 5

Postup při stanovení vnější hranice

(1) Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady

• a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby

• 1. zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, a

• 1. nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva a

• b) vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě.

(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu.

§ 6

Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura

(1) Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou

• a) vymezená zóna havarijního plánování,

• b) podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele,

• c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a

• d) vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.

(3) Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady.

§ 7

Přechodná ustanovení

(1) Zóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky.

(2) Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za vnější havarijní plány podle této vyhlášky.

§ 8

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.

Ministr:

Chovanec v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 226/2015 Sb.

Vymezení zóny havarijního plánování

Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L

• a) Vytvoření soupisu zařízení

• 1. Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U každého zařízení se zjistí další informace potřebné pro stanovení maximálního množství nebezpečné látky, které může svými nebezpečnými účinky vyvolat závažnou havárii, a příslušná kategorie nebezpečné látky podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele, především z podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie), vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zařízení se zanáší do tabulky A. 2., sloupce 2, přičemž se k němu dále ve sloupci 1 uvede příslušný název nebezpečné látky a kategorie její nebezpečnosti. Do tabulky A. 2. se zanáší i zařízení v objektech určených podle § 7 odst. 1 zákona.

• 1. Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů 1 vypočtených podle písmene e) tohoto oddílu menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobného propojení dvou zařízení se pro účely věty první posuzuje každé potrubí samostatně. U potrubí mezi dvěma zařízeními může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí armaturami samostatně uzavíratelné části potrubí. Jde o armatury s automatickými nebo dálkově ovladatelnými uzávěry s nezávislým zdrojem energie, nebo armatury s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem.

• b) Přiřazení typových scénářů havárií

• 1. Ke každému jednotlivému zařízení se ve sloupci 4 na základě druhu nebezpečné látky přiřadí jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 3. K zařízení s nebezpečnou látkou, která není uvedena v tabulce A. 3., se typový scénář přiřadí na základě kategorie nebezpečnosti přítomné nebezpečné látky podle tabulky A. 4. Jestliže je k nebezpečné látce přiřazeno více typových scénářů, uvedou se tyto scénáře pro dotčené zařízení ve sloupci 4 jako oddělené položky, v samostatných řádcích. Při přiřazování typového scénáře musí být dodrženy následující zásady respektující druh zařízení:

• 1.1 Při přiřazování typového scénáře FireBall z BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zdrojích rizika nesčítá, jednotlivá zařízení se hodnotí samostatně. Hodnotí se množstvím v jednom zásobníku.

• 1.2 Typový scénář FireBall z BLEVE se nepřiřazuje u atmosférického skladování, pro skladování v tlakových láhvích, pro potrubní rozvody hořlavých plynů a pro podzemní zásobníky a zásobníky polozasypané.

• 1. V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nepřiřazuje.

• c) Určení množství nebezpečných látek

• 1. Pro jednotlivé zařízení se uvede ve sloupci 3 a 5 tabulky A. 2. množství umístěné nebezpečné látky a skupenství, ve kterém se látka v zařízení vyskytuje. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, použije se pro stanovení množství nebezpečné látky sloužícího k určení typového scénáře součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.

• 1. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických nebo dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními.

• 1. U zařízení v podobě potrubí s plynem, u kterého není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí podle grafu č. 6. Maximální množství nebezpečné látky stanovené podle grafu č. 6 nemůže být vyšší než součet maximálních množství nebezpečné látky v zařízeních, která potrubí s plynem spojuje.

• 1. Pro povrchové technologie podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí tlak, předběžný parametr 1 se odečte z tabulky A. 3.

• d) Výpočet efektivního množství nebezpečné látky

Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství nebezpečné látky (sloupec 5 v tabulce A. 2.) příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 3. nebo příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 4.

U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látky určí:

• 1. pro chemické látky vyjmenované v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1,

• 1. pro chemické látky a směsi neuvedené v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1.

Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2.

Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množství nestanovuje.

• e) Stanovení předběžného parametru 1

Předběžný parametr 1 se stanoví na základě jeho konstantní hodnoty uvedené v tabulce A. 3. nebo tabulce A. 4. nebo na základě grafu č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 podle příslušného typového scénáře. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 8 tabulky A. 2. Předběžný parametr 1 se stanovuje zvlášť pro každou položku jako samostatný řádek tabulky A. 2. Nelze-li vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, stanoví se předběžný parametr 1 v hodnotě 50 m.

• f) Stanovení parametru L

Parametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2.

Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice

Legenda:

[image omitted] půdorysný průmět zařízeni

[image omitted] zóna havarijního plánováni

[image omitted] hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán

[image omitted] výchozí hranice

[image omitted] nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízeni se středem S a poloměrem r

[image omitted] parametr stanoveny podle přílohy 1

[image omitted] střed zařízení

Obrázek č. 1

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.

[image omitted]

Obrázek č. 2

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).

[image omitted]

Ohrázek č. 3

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)

Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)

[image omitted]

Obrázek č. 4

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)

Popis: zařízení s různými typovými scénáři

[image omitted]

Obrázek č. 5

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)

Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).

[image omitted]

Obrázek č. 6

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)

Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu ( PZP ) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kúry PZP a provozované jedním provozovatelem

CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu

PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska

PS - provozní sonda

[image omitted]

Obrázek č. 7

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)

[image omitted]

Rovnice č. 1:

Tk=T-TtTv-Tt

kde:

Tk teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin;

T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C).

Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látka používána v zařízení za různých teplot, zařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízení.

Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu

Teplotní koeficient (TK)	Koeficient výparu (KV)
Větší než 0,95	1
0,8 - 0,95	0,5
0,6-0,8	0,15
0,4 - 0,6	0,05
0,2 - 0,4	0,01
Menší než 0,2	0,005

Tabulka A. 2.: Soupis zařízení

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství) | Typový scénář) | Maximální množství m (t) / maximální tlak p (MPa) **) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2.

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství | Typový scénář | Maximální množství m (t)/maximální tlak p (MPa) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle Směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Automobilový benzín | P5a Hořlavá kapalina, kat. 1 | Zásobník atmosférický | kapalina | EXPL | 7000t | 0,035 | 245 t | 800 m | 800 m | | Potrubí | kapalina | EXPL | 0,5 t | 0,035 | 0,0175 t | 35 m | 35 m | | | | Autocisterna | kapalina | EXPL FIRE | 28,5 t | 0,035 | 0,9975 t | 130 m | 200 m | | | | 0,85 | 24,225 t | 200 m | | | | | | | | | Chlor | H2 Akutní toxicita, kat. 2 | Zásobník | zkapalněný plyn | TOX | 50 t | 0,35 | 17,5 t | 2300m | 2300m | | Železniční cisterna | zkapalněný plyn | TOX | 45 t | 0,35 | 15,75 t | 2150m | 2150 m | | | | Potrubí | zkapalněný plyn | TOX | 0,4 t | 0,35 | 0,141 | 150 m | 150 m | | | | Formaldehyd, 32% | H2 Akutní toxicita, kat. 3 | Zásobník | kapalina (20°C) | TOX, Kv = 0,01 | 8601 | 0,03 | 0,258 t | 410 m | 410m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | LPG | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Zásobníkové pole (3x96 t) | plyn | EXPL FIRE | 288 t | 0,1 | 28,8 t | 400 m | 580 m | | 96 t | 1 | 96 t | 580 m | | | | | | | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Kyslík | P4 Oxidující plyny, kat. 1 | Zásobník | plyn | OXI | 330 t | 1 | 330 t | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Zemní plyn | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Těžební sonda | plyn | - | <10MPa | | - | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Perunit | Pia Výbušniny, | Sklad | tuhá látka | EXPL | 45 t | 1 | 45 t | 460 m | 460 m | | | oddíl 1.1 | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | | | | | | | | |

Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky