Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 2015-12-07
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o poštovních službách

Čl. I

Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se mění takto:

„(2) Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb.

(3) Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.“.

Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 4 až 12.

„§ 34c

Financování předběžných čistých nákladů

(1) Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za dané zúčtovací období.

(2) Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci.

(3) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.“.

„§ 34d

Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž

(1) Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.

(2) Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však

ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.

(3) Na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že

(4) Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(5) Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.

(6) Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad.

§ 34e

Následek porušení povinnosti držitele poštovní licence

(1) Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.

(2) Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.“.

Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).

Čl. II

Přechodné ustanovení

Při úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb, o niž bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ustanovení § 34c odst. 3 až 13 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 432/2012 Sb., o způsobu vedení evidence výnosů a příjmů provozovatele, který poskytuje poštovní služby nebo zajišťuje zahraniční poštovní služby, se zrušuje.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o státním podniku

Čl. IV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 213/2013 Sb., se mění takto:

„(2) Zakládací listina je dokumentem zachycujícím zakladatelské právní jednání ve smyslu § 122 občanského zákoníku. Její nedílnou součástí je příloha obsahující vymezení určeného majetku.“.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

„^24) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(4) V případě splynutí nebo rozdělení podniku rozštěpením musí být v zakládací listině nového podniku nebo existujícího podniku, s nímž je zanikající podnik nebo jeho část slučována, uveden určený majetek, s nímž měl právo hospodařit zanikající podnik. V případě, kdy dochází k rozdělení podniku odštěpením se založením nového podniku a určený majetek, s nímž měl právo hospodařit rozdělovaný podnik, je součástí odštěpované části jmění rozdělovaného podniku, musí být v zakládací listině nového podniku takový určený majetek uveden a provedena odpovídající změna zakládací listiny rozdělovaného podniku. V případě, kdy dochází k rozdělení podniku odštěpením s přechodem části jmění rozdělovaného podniku na existující podnik a určený majetek, s nímž měl právo hospodařit rozdělovaný podnik, je součástí odštěpované části jmění rozdělovaného podniku, musí být provedena odpovídající změna zakládajících listin rozdělovaného i existujícího podniku. V případě sloučení musí být provedena odpovídající změna zakládací listiny podniku, s nímž byl zanikající podnik sloučen.“.

„(6) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro sloučení, splynutí a rozdělení podniku ustanovení občanského zákoníku o přeměně právnické osoby.“.

„(2) Při rozdělení podniku rozštěpením přechází jmění zaniklého podniku na nově vzniklé podniky nebo na již existující podnik nebo podniky, a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení rozštěpením. Při rozdělení podniku odštěpením přechází část jmění rozdělovaného podniku na nově vzniklý podnik nebo na již existující podnik, a to v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení odštěpením.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou ustanovení části druhé, která nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

v z. Bělobrádek v. r.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.