Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)

ČÁST PRVNÍ

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

POSTAVENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU

§ 1

Základní úkol

(1) Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi^1) a krizovými situacemi^2).

(2) Hasičský záchranný sbor se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky^3) plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů, v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy^4).

§ 2

Humanitární pomoc

Hasičský záchranný sbor organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí přijímání humanitární pomoci poskytované České republice ze zahraničí.

§ 3

Mimořádný úkol

(1) Hasičský záchranný sbor plní mimořádně i úkoly, jejichž splnění je nezbytné v zájmu ochrany života nebo zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat nebo majetku, pokud

• a) toto plnění nenáleží jinému orgánu veřejné správy nebo plnění takového úkolu orgánem veřejné správy není za daných podmínek možné a tento orgán o takové plnění požádá,

• b) je k plnění takového úkolu způsobilý,

• c) takovým plněním není ohrožena jeho činnost a

• d) hrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pro účely plnění konkrétního mimořádného úkolu může vláda na návrh ministra vnitra vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.

§ 4

Příslušník hasičského záchranného sboru a zaměstnanec

(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní

• a) příslušník hasičského záchranného sboru ve služebním poměru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „příslušník“),

• b) zaměstnanec České republiky zařazený v hasičském záchranném sboru v pracovním poměru podle zákoníku práce (dále jen „zaměstnanec“).

(2) Zaměstnanec zařazený v generálním ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“) se při výkonu práce řídí předpisy Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“).

(3) Systemizací se pro účely tohoto zákona rozumí systemizace hasičského záchranného sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a stanovení počtu pracovních míst zaměstnanců.

(4) Hasičský záchranný sbor může po projednání vládou a v souladu se zákonem o požární ochraně mimořádně překročit systemizovaný počet služebních a pracovních míst schválených vládou na příslušný kalendářní rok za předpokladu, že výdaje na služební příjem příslušníka a plat zaměstnance zařazeného na místě zřízeném mimořádně budou hrazeny z mimorozpočtových zdrojů nebo z příjmů přijatých nad rámec závazných ukazatelů výdajů státního rozpočtu. Služební nebo pracovní místo zřízené mimořádně nelze zahrnout do systemizace podle odstavce 3.

HLAVA II

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU

§ 5

Organizace hasičského záchranného sboru

Hasičský záchranný sbor tvoří

• a) generální ředitelství,

• b) hasičské záchranné sbory krajů,

• c) záchranný útvar,

• d) škola.

§ 6

Generální ředitelství

(1) Generální ředitelství je součástí ministerstva.

(2) V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitel“).

(3) Úkoly ministerstva na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému nebo na úseku krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, vykonává generální ředitelství. Generální ředitelství dále za ministerstvo plní úkoly spojené s výkonem funkce zřizovatele k veřejné výzkumné instituci zřízené podle odstavce 9.

(4) Generální ředitelství je nadřízeným správním orgánem ve věcech, ve kterých rozhoduje hasičský záchranný sbor kraje, záchranný útvar nebo škola.

(5) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, záchranný útvar a školu.

(6) Ministerstvo zřizuje Národní operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému^1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis; toto operační a informační středisko je organizační částí hasičského záchranného sboru.

(7) Ministerstvo zřizuje Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, který je organizační částí hasičského záchranného sboru a koordinuje činnosti hasičského záchranného sboru a spolupráci s dalšími orgány veřejné správy nebo dalšími osobami v zájmu zajištění ochrany Pražského hradu.

(8) Ministerstvo může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru.

(9) Ministerstvo může pro zabezpečení zájmů České republiky zřídit veřejnou výzkumnou instituci^6) za účelem plnění úkolů na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a civilního nouzového plánování.

§ 7

Hasičský záchranný sbor kraje

(1) Hasičský záchranný sbor kraje je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.

(2) Územní obvod hasičského záchranného sboru kraje je shodný s územním obvodem vyššího územního samosprávného celku, v němž má hasičský záchranný sbor kraje sídlo. Názvy a sídla hasičských záchranných sborů krajů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(3) V čele hasičského záchranného sboru kraje stojí ředitel.

(4) Hasičský záchranný sbor kraje

• a) je správním úřadem s působností v územním obvodu příslušného vyššího územního samosprávného celku pro výkon státní správy ve věcech

• 1. požární ochrany,

• 1. ochrany obyvatelstva,

• 1. civilního nouzového plánování,

• 1. integrovaného záchranného systému a

• 1. krizového řízení, s výjimkou oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, a

• b) plní úkoly vyplývající z jiných právních předpisů.

(5) Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje Krajské operační a informační středisko, které plní úkoly operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému^1) a další úkoly, stanoví-li tak jiný právní předpis. Krajské operační a informační středisko je centrem tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňové číslo 150.

(6) Hasičský záchranný sbor kraje může zřídit a provozovat pro plnění úkolů hasičského záchranného sboru vzdělávací, technická nebo jiná účelová zařízení; tato zařízení jsou organizační částí hasičského záchranného sboru kraje.

§ 8

Záchranný útvar

(1) Záchranný útvar je organizační složkou státu a účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.

(2) Název a sídlo záchranného útvaru jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(3) V čele záchranného útvaru stojí velitel útvaru.

(4) Záchranný útvar

• a) plní úkoly jednotky požární ochrany při řešení mimořádné události nebo krizové situace,

• b) plní úkoly při obnově území postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací, rozhodne-li tak generální ředitelství,

• c) plní úlohu vzdělávacího zařízení,

• d) provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně a výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění pro potřeby složek integrovaného záchranného systému a ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří plní úkoly v rámci integrovaného záchranného systému.

§ 9

Škola

(1) Škola je organizační složkou státu a účetní jednotkou; její příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.

(2) Název a sídlo školy jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

(3) V čele školy stojí ředitel.

(4) Škola poskytuje vzdělání v oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a krizového řízení za podmínek stanovených školským zákonem a provádí odbornou přípravu podle zákona o požární ochraně.

§ 10

Odřad civilní obrany

(1) Generální ředitelství, hasičský záchranný sbor kraje a záchranný útvar mohou k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zřizovat a organizačně, materiálně a personálně připravovat odřady civilní obrany z jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo jejich částí.

(2) Odřady civilní obrany plní úkoly hasičského záchranného sboru jako součást jeho organizace.

(3) Pro plnění úkolů podle odstavce 2 může hasičský záchranný sbor vytvářet zásoby vybrané techniky a věcných prostředků.

(4) O počtu fyzických osob zařazených do odřadu civilní obrany, jeho organizační struktuře a vybavení rozhoduje vláda na návrh ministra vnitra. Hasičský záchranný sbor zajišťuje výuku a výcvik osob zařazených do odřadu civilní obrany.

(5) Fyzická osoba zařazená do odřadu civilní obrany se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu považuje za zaměstnance.

HLAVA III

ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ

§ 11

Zdvořilost

Příslušník a zaměstnanec jsou při plnění úkolu hasičského záchranného sboru povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a chovat se tak, aby nepoškozovali dobrou pověst hasičského záchranného sboru.

§ 12

Přiměřenost postupu

Příslušník a zaměstnanec jsou povinni při plnění úkolu hasičského záchranného sboru dbát, aby jiné osobě nevznikla bezdůvodná újma a aby případný dopad do jejích práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu sledovaného plněným úkolem.

§ 13

Iniciativa

(1) Příslušník je v době mimo službu povinen provést opatření vedoucí k bezprostřední záchraně života nebo zdraví člověka anebo majetku.

(2) Povinnost podle odstavce 1 příslušník nemá, jestliže

• a) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léku anebo jiné látky tak, že řádné provedení nebo dokončení opatření by bylo ohroženo,

• b) není k provedení opatření odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícím technickým anebo ochranným prostředkem, přičemž povaha opatření takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickým anebo ochranným prostředkem vyžaduje, nebo

• c) je zřejmé, že nemůže opatření úspěšně dokončit.

HLAVA IV

SLUŽEBNÍ STEJNOKROJ A PROKAZOVÁNÍ PŘÍSLUŠNOSTI

§ 14

Služební stejnokroj, občanský oděv a zásahový oděv

(1) Příslušník vykonává službu v závislosti na povaze plněného úkolu ve služebním stejnokroji nebo v občanském oděvu. Vyžaduje-li to povaha úkolu, vykonává příslušník službu v zásahovém oděvu a s použitím příslušných ochranných prostředků.

(2) Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru může nosit jen příslušník.

§ 15

Nošení služebního stejnokroje bývalým příslušníkem

(1) Příslušník, jehož služební poměr skončil, (dále jen „bývalý příslušník“) má nárok na vydání průkazu bývalého příslušníka osvědčujícího oprávnění nosit při vhodných příležitostech služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením, pokud podle závěru posledního služebního hodnocení dosahoval ve výkonu služby alespoň dobrých výsledků, o nošení služebního stejnokroje s odlišujícím označením písemně požádal podle svého posledního služebního zařazení generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy a

• a) jeho služební poměr skončil dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž dovršil věku 65 let, a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let,

• b) byl propuštěn ze služebního poměru na vlastní žádost a službu v hasičském záchranném sboru vykonával alespoň po dobu 15 let, nebo

• c) byl propuštěn ze služebního poměru z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu služby.

(2) Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, se vydá průkaz bývalého příslušníka i bez podání žádosti.

(3) Generální ředitel může v případech hodných zvláštního zřetele vydat průkaz bývalého příslušníka bývalému příslušníkovi, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 nebo jehož služební poměr skončil podle právní úpravy předcházející zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pokud o to tento bývalý příslušník požádá.

(4) Průkaz bývalého příslušníka se vydá do 60 dnů ode dne podání žádosti. Bývalému příslušníkovi, který byl ke dni skončení služebního poměru ustanoven na služebním místě generálního ředitele, ředitele hasičského záchranného sboru kraje, velitele útvaru nebo ředitele školy, je průkaz bývalého příslušníka vydán do 60 dnů ode dne skončení služebního poměru.

(5) V průkazu bývalého příslušníka se uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost bývalého příslušníka.

(6) Držitel průkazu bývalého příslušníka je oprávněn nosit služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a s odlišujícím označením způsobem, který nepoškozuje dobrou pověst hasičského záchranného sboru.

§ 16

Prokazování příslušnosti

(1) Příslušník prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním stejnokrojem s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru nebo služebním průkazem. V případě zásahu pod jednotným velením prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze velitel zásahu nebo velitel jednotky.

(2) Zaměstnanec prokazuje příslušnost k hasičskému záchrannému sboru průkazem zaměstnance.

(3) Pokud okolnosti úkolu nedovolují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže se příslušník ústním prohlášením „hasičský záchranný sbor“. Způsobem podle odstavce 1 se prokáže neprodleně, jakmile to okolnosti úkolu dovolí.

§ 17

Prokázání pověření ke kontrole

Průkaz sloužící k prokázání pověření ke kontrole vydává hasičský záchranný sbor. Tento průkaz příslušník při kontrole předkládá společně se služebním průkazem.

§ 18

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo stanoví vyhláškou

• a) druhy a vzory služebních stejnokrojů hasičského záchranného sboru včetně způsobu označení příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru a odlišujícího označení a

• b) vzor služebního průkazu, vzor průkazu zaměstnance a způsob prokázání příslušnosti služebním průkazem.

HLAVA V

SPOLUPRÁCE A DALŠÍ VZTAHY

§ 19

Spolupráce

(1) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány územní samosprávy a s osobami.

(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v dohodě uzavřené mezi hasičským záchranným sborem, hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvarem a úřadem, orgánem nebo osobou uvedenými v odstavci 1.

§ 20

Vyhodnocování ohrožení a koordinace

Hasičský záchranný sbor pro zabezpečení ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události nebo krizové situace vyhodnocuje ohrožení vyplývající z výskytu nebo šíření chemické látky, směsi nebo přípravku a koordinuje správní úřady při vyhodnocování údajů o výskytu a šíření těchto látek. Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky proti vnějšímu napadení nebo za válečného stavu provádí tuto činnost v součinnosti s Armádou České republiky.

§ 21

Žádost o pomoc

Příslušník je v rozsahu potřebném pro splnění úkolu oprávněn požadovat od úřadu, orgánu nebo osoby uvedených v § 19 odst. 1 informace, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc. Úřad, orgán nebo osoba jsou povinni požadovanou informaci, součinnost nebo jinou obdobnou pomoc poskytnout; nemusí tak učinit, brání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti. Fyzická osoba tak nemusí dále učinit, pokud by poskytnutím pomoci vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou.

§ 22

Mezinárodní spolupráce

(1) Hasičský záchranný sbor při plnění úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi, orgány cizího státu nebo zahraničními osobami.

(2) Bližší podmínky a způsob spolupráce mohou být upraveny v prováděcích dokumentech v rámci uzavřených mezinárodních smluv. Spolupráci lze vymezit také v písemných ujednáních, která nejsou mezinárodními smlouvami.

HLAVA VI

OPATŘENÍ VE VZTAHU K VĚCI, MÍSTU NEBO OSOBĚ

§ 23

Používání nebezpečné látky

(1) Hasičský záchranný sbor může pro potřeby plnění úkolu, výuky, výcviku, zkoušek nebo expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci plněného úkolu nabývat, držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; nebezpečnými látkami a věcmi se pro tyto účely rozumí výbušniny, pyrotechnické výrobky, chemické látky, radioaktivní látky, biologické agens a toxiny, neregistrované léčivé přípravky nebo jiné obdobně nebezpečné látky a věci.

(2) Příslušník je oprávněn při plnění úkolu používat výbušniny a pyrotechnické výrobky,

• a) byl-li k tomu u hasičského záchranného sboru odborně připraven a jde-li o trhací práce malého rozsahu, nebo

• b) pokud má odpovídající odbornou způsobilost podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

(3) Hasičský záchranný sbor

• a) přijme opatření k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu k nebezpečným látkám a věcem nebo k jejich neoprávněnému použití, zničení nebo ztrátě a

• b) zpracuje a vede evidenci nebezpečných látek a věcí.

§ 24

Odstranění a zničení věci

(1) Příslušník je oprávněn zajistit, popřípadě odstranit věc, je-li důvodné podezření, že představuje bezprostřední závažné ohrožení života nebo zdraví člověka, životního prostředí, zvířat nebo majetku, a toto ohrožení nelze odstranit jinak.

(2) Hasičský záchranný sbor předá zajištěnou věc bez zbytečného odkladu orgánu veřejné správy, do jehož působnosti tato věc náleží, pokud tuto věc nelze na místě předat jejímu vlastníkovi, správci nebo oprávněnému uživateli.

(3) Nelze-li ohrožení odstranit postupem podle odstavce 1, je příslušník oprávněn věc zničit.

§ 25

Přeprava a další nakládání s nebezpečnou látkou

Při přepravě a dalším nakládání s nebezpečnou látkou použitou anebo vzniklou při zásahu nebo s věcí zajištěnou nebo určenou ke zničení podle § 24 dbá hasičský záchranný sbor zvýšené opatrnosti a přiměřeně přihlédne k úpravě podmínek pro nakládání s touto látkou nebo věcí podle jiného právního předpisu.

§ 26

Omezení ve vztahu k místu nebo v souvislosti se zásahem

Příslušník je oprávněn vyzvat každého, aby

• a) po nezbytnou dobu nevstupoval na příslušníkem určené místo nebo se po nezbytnou dobu na takovém místě nezdržoval, je-li to nutné pro zabezpečení plnění úkolu,