Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle odstavce 1 písm. a) po konzultaci s Českou národní bankou.

(3) Zavedením režimu osoby pro správu aktiv mají společníci právo na podíl na zisku a právo požadovat informace, jejichž poskytnutí neohrozí naplnění účelu řešení krize podle § 75. Ustanovení o dalších právech společníků podle občanského zákoníku a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro účely režimu osoby pro správu aktiv neuplatní. Tím není dotčen odstavec 1 písm. a).

(4) Česká národní banka je povinna podat návrh na zápis skutečnosti, že došlo k zavedení režimu osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vykonatelnosti rozhodnutí podle § 113 odst. 3.

(5) V případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch povinné osoby, v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b), poskytne osoba pro správu aktiv náhradu ve prospěch překlenovací instituce. Česká národní banka stanoví v rámci rozhodnutí o přechodu výši náhrady s přihlédnutím k ocenění nebo předběžnému odhadu podle § 52 a uloží osobě pro správu aktiv, aby náhradu uhradila ve lhůtě, která nesmí být delší než 1 rok od vykonatelnosti rozhodnutí.

(6) V případě vad předmětu přechodu, které vyjdou najevo dodatečně a které osoba pro správu aktiv nemohla rozumně předpokládat, jsou povinná osoba nebo překlenovací instituce povinny vrátit osobě pro správu aktiv část náhrady ve výši podle § 57 odst. 6. K zajištění tohoto závazku může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

§ 115

(1) Osoba pro správu aktiv nakládá s majetkem, který na ni přešel podle § 113 odst. 1 tak, aby maximalizovala jeho hodnotu.

(2) Nabylo-li rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 vykonatelnosti, může osoba pro správu aktiv se souhlasem České národní banky převést majetek nebo dluhy, které na osobu pro správu aktiv přešly, na třetí osobu. Ustanovení tohoto zákona o postupu při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele podle § 96 se použijí přiměřeně.

§ 116

(1) O přechodu podle § 113 odst. 1 lze rozhodnout pouze

• a) pokud by ve vztahu k majetku, který byl předmětem přechodu, řešení úpadku podle insolvenčního zákona nebo likvidace podle občanského zákoníku mohlo ohrozit fungování finančního trhu v dotčených členských státech,

• b) za účelem zajištění řádné činnosti dotčené povinné osoby nebo překlenovací instituce, nebo

• c) je-li tento postup nezbytný pro dosažení co nejvyššího uspokojení při postupu podle insolvenčního zákona nebo likvidaci.

(2) Česká národní banka při postupu podle § 113 stanoví výši náhrady na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 a v souladu s právními předpisy a akty Evropské unie pro oblast veřejné podpory^5). Jako náhradu v případě přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) lze povinné osobě poskytnout i dluhopisy vydané osobou pro správu aktiv.

(3) K nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. b) je třeba souhlasu překlenovací instituce; k dalším požadavkům zákonů upravujících přechody majetkových účastí, majetku nebo dluhů se nepřihlíží.

§ 117

(1) Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu nebo jejího právního nástupce, stanoví-li tuto možnost v rozhodnutí o původním přechodu ve vztahu k takovému majetku nebo dluhům. Současně rozhodne na základě ocenění nebo předběžného odhadu podle § 52 o povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady nebo o povinnosti poskytnout v odpovídajícím rozsahu dodatečnou náhradu. Souhlasu povinné osoby není třeba. K zajištění povinnosti vrátit odpovídající část dříve přiznané náhrady může Česká národní banka uložit Garančnímu systému vydat záruku podle § 212 odst. 1 písm. a).

(2) Česká národní banka může rozhodnout o zpětném přechodu majetku nebo dluhů z osoby pro správu aktiv na povinnou osobu rovněž, přešel-li rozhodnutím o přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a) majetek nebo dluh, který neměl být do předmětu přechodu zahrnut, jelikož jeho druh neodpovídá nebo jinak nesplňuje podmínky pro přechod podle § 113 odst. 1 písm. a) a § 116 odst. 1. Souhlasu povinné osoby není třeba.

§ 118

(1) Vlastníci nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelé povinné osoby a jiné osoby, jejichž majetek nebo dluhy nebyly předmětem přechodu podle § 113 odst. 1 písm. a), pozbývají všechna práva ve vztahu k majetku nebo dluhům, které přešly na osobu pro správu aktiv. Tím není dotčeno jejich právo na přiměřené protiplnění a § 171 až 173 a § 175.

(2) Osoba pro správu aktiv nenese odpovědnost za újmu způsobenou svou činností povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě nebo věřitelům povinné osoby. Člen vedoucího orgánu osoby pro správu aktiv je povinen nahradit škodu, kterou způsobil povinné osobě, vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušením svých povinností.

§ 119

(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o ukončení režimu osoby pro správu aktiv,

• a) dojde-li k zápisu fúze osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku,

• b) nesplňuje-li osoba pro správu aktiv podmínky podle § 113 odst. 1,

• c) dojde-li k přechodu veškerého nebo téměř veškerého majetku nebo dluhů podle § 113 odst. 1 na třetí osobu,

• d) dojde-li k přechodu celého majetku osoby pro správu aktiv a plné úhradě dluhů osoby pro správu aktiv, nebo

• e) neslouží-li již osoba pro správu aktiv k naplnění účelu řešení krize.

(2) Česká národní banka je povinna podat návrh na zápis skutečnosti, že došlo k ukončení režimu osoby pro správu aktiv do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po vykonatelnosti rozhodnutí podle odstavce 1.

Díl 6

Odpis nebo konverze odepisovatelných závazků

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 120

Podmínky pro odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků

(1) Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků lze provést pouze tehdy, jestliže

• a) je třeba rekapitalizovat povinnou osobu v rozsahu nezbytném k tomu, aby povinná osoba splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti, aby pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení, a aby byla udržena dostatečná důvěra účastníků finančního trhu v povinnou osobu,

• b) je třeba poskytnout kapitál překlenovací instituci, na kterou mají přejít odepisovatelné závazky povinné osoby, nebo

• c) odepisovatelné závazky povinné osoby mají přejít na jiného při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele nebo osobu pro správu aktiv.

(2) Odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků podle odstavce 1 písm. a) lze provést pouze tehdy, jestliže lze rozumně předpokládat, že odpis nebo konverze odepisovatelných závazků ve spojení s jinými opatřeními povede kromě dosažení účelu řešení krize také k finančnímu ozdravení povinné osoby a k obnově její schopnosti dlouhodobě pokračovat v činnosti.

§ 121

Právní forma povinné osoby

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků přihlédne Česká národní banka k právní formě povinné osoby. Je-li to pro provedení odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků nezbytné, může Česká národní banka povinné osobě uložit, aby změnila svoji právní formu.

§ 122

Odepisovatelné závazky

Odepisovatelným závazkem se pro účely tohoto zákona rozumí dluh povinné osoby a kapitálový nástroj vydaný povinnou osobou, který není nástrojem kmenového kapitálu tier 1, ani odepisovatelným kapitálovým nástrojem, s výjimkou

• a) zajištěného dluhu do výše hodnoty poskytnuté majetkové jistoty, nebo v případě krytého dluhopisu do výše hodnoty majetku sloužícího ke krytí tohoto dluhopisu,

• b) dluhu odpovídajícího pojištěné pohledávce z vkladu do výše náhrady podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obdobných předpisů jiných členských států,

• c) dluhu vyplývajícího ze svěření majetku povinné osobě nebo ze správy majetku povinnou osobou ve prospěch jiného, pokud je tento majetek vyloučen z majetkové podstaty podle insolvenčního zákona,

• d) dluhu vůči instituci, která není členem téže skupiny jako povinná osoba, jehož původní doba splatnosti činí méně než 7 dní,

• e) dluhu vůči provozovateli nebo účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání vyplývajícího z účasti v tomto systému, do jehož splatnosti zbývá méně než 7 dní,

• f) dluhu vůči zaměstnanci odpovídajícího pohledávce na výplatu mzdy nebo její náhrady, odměny nebo jiné zaměstnanecké výhody s výjimkou pohyblivé složky odměny neupravené kolektivní smlouvou a pohyblivé složky odměny náležející zaměstnanci, jehož činnost má významný vliv na celkový rizikový profil povinné osoby podle zákonů upravujících činnost bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry,

• g) dluhu bezprostředně souvisejícího se zachováním provozu obchodního závodu povinné osoby, nebo

• h) splatného dluhu vyplývajícího z povinnosti platit příspěvek do Fondu pojištění vkladů podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo do obdobného systému pojištění podle práva jiného členského státu.

§ 123

Vyloučení některých odepisovatelných závazků

(1) Česká národní banka může ve výjimečných případech odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti vyloučit z odpisu nebo konverze, jestliže

• a) odpis nebo konverze těchto odepisovatelných závazků nejsou v přiměřené době možné ani při vynaložení úsilí, které lze po České národní bance spravedlivě požadovat,

• b) vyloučení je zcela nezbytné a přiměřené tomu, aby bylo zajištěno pokračování zásadních funkcí a hlavních druhů podnikatelské činnosti povinné osoby tak, aby zůstala zachována schopnost povinné osoby pokračovat v klíčových operacích, službách a transakcích,

• c) vyloučení je zcela nezbytné a přiměřené tomu, aby bylo odvráceno nebezpečí, že fungování finančního trhu bude narušeno způsobem, který by mohl vážně poškodit hospodářství členského státu nebo hospodářství Evropské unie, zejména ve vztahu k pojištěným pohledávkám z vkladů fyzických osob a velmi malých, malých a středních podniků, nebo

• d) odpis nebo konverze těchto odepisovatelných závazků by způsobily takové znehodnocení, že ztráta, kterou by nesli ostatní věřitelé, by byla v případě odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků vyšší než v případě jejich vyloučení.

(2) Při vyloučení odepisovatelného závazku nebo skupiny odepisovatelných závazků podle odstavce 1 přihlédne Česká národní banka

• a) k zásadě, že vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě nesou ztrátu jako první, a že věřitelé povinné osoby nesou ztrátu až po nich podle pořadí svých pohledávek podle insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak,

• b) ke schopnosti pokrýt ztrátu povinné osoby poté, co by k vyloučení došlo, a

• c) k potřebě udržovat dostatečné zdroje pro financování řešení krize.

(3) Má-li Česká národní banka v úmyslu vyloučit odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1, oznámí to Evropské komisi. Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků podle odstavce 1 nevyloučí, jestliže

• a) by v důsledku vyloučení bylo třeba poskytnout povinné osobě příspěvek z Fondu pro řešení krize a

• b) Evropská komise vyloučení zakázala z důvodu ochrany integrity vnitřního trhu do 24 hodin od okamžiku, kdy jí oznámení České národní bance došlo, nebo v delší lhůtě, na které se s Českou národní bankou dohodla.

§ 124

Zvýšení rozsahu odpisu nebo konverze a příspěvek z Fondu pro řešení krize

(1) Vyloučí-li Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze, může toto vyloučení vyrovnat tím, že odpovídajícím způsobem zvýší rozsah odpisu nebo konverze jiných odepisovatelných závazků.

(2) Vyloučí-li Česká národní banka odepisovatelný závazek nebo skupinu odepisovatelných závazků zcela nebo zčásti z odpisu nebo konverze a není-li toto vyloučení zcela vyrovnáno podle odstavce 1, lze povinné osobě poskytnout příspěvek z Fondu pro řešení krize k

• a) úhradě ztráty a ke zvýšení čisté hodnoty aktiv povinné osoby na nulu podle § 138 odst. 1, nebo

• b) nabytí nástrojů kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby za účelem dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby.

§ 125

Podmínky pro poskytnutí příspěvku z Fondu pro řešení krize

(1) Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % pasiv povinné osoby, jestliže se vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě, vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů a věřitelé pohledávek odpovídajících odepisovatelným závazkům podílejí prostřednictvím odpisu, konverze nebo jinak na úhradě ztráty nebo rekapitalizaci povinné osoby alespoň ve výši 8 % pasiv povinné osoby.

(2) Příspěvek z Fondu pro řešení krize lze povinné osobě poskytnout až do výše 5 % pasiv povinné osoby také tehdy, jestliže

• a) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě, vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů a věřitelé odepisovatelných závazků se podílejí prostřednictvím odpisu, konverze nebo jinak na úhradě ztráty nebo rekapitalizaci povinné osoby alespoň ve výši 20 % celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 povinné osoby,

• b) prostředky ve Fondu pro řešení krize činí alespoň 3 % součtu pojištěných pohledávek z vkladů u bank a spořitelních a úvěrních družstev se sídlem v České republice, přičemž pojištěné pohledávky se do tohoto součtu započítávají pouze do výše poskytované náhrady z Fondu pojištění vkladů, a

• c) celková bilanční suma povinné osoby je na konsolidovaném základě nižší než částka odpovídající 900 000 000 000 EUR.

(3) Byl-li povinné osobě poskytnut příspěvek z Fondu pro řešení krize ve výši 5 % pasiv povinné osoby, lze povinné osobě za mimořádných okolností poskytnout další příspěvek z Fondu pro řešení krize, jestliže byly zcela odepsány nebo konvertovány všechny odepisovatelné závazky povinné osoby s výjimkou zajištěných dluhů a dluhů odpovídajících pojištěným pohledávkám z vkladů.

(4) Podmínky a omezení uvedené v odstavci 1 nebo 2 se posuzují ke dni přijetí opatření k řešení krize na základě ocenění provedeného podle § 52.

§ 126

Zdroje příspěvku z Fondu pro řešení krize

(1) Zdrojem příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 1 nebo 2 mohou být pouze

• a) majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize,

• b) majetek, který lze získat do 3 let platbou mimořádných příspěvků podle § 215, a

• c) peněžní prostředky získané z trhu podle § 216, nepostačují-li peněžní prostředky získané podle písmen a) a b).

(2) Zdrojem dalšího příspěvku z Fondu pro řešení krize poskytnutého podle § 125 odst. 3 mohou být pouze

• a) majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize a

• b) peněžní prostředky získané z trhu podle § 216.

Oddíl 2

Požadavky na kapitál a odepisovatelné závazky

§ 127

Základní ustanovení

(1) Povinná osoba, která je institucí, průběžně udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.

(2) Povinná osoba, která není institucí, průběžně udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na individuálním základě alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku, jestliže jí Česká národní banka minimální požadavek určí.

(3) Evropská ovládající osoba průběžně udržuje kapitál a odepisovatelné závazky také na konsolidovaném základě alespoň ve výši odpovídající minimálnímu požadavku.

§ 128

Výjimky pro některé členy evropské finanční skupiny

(1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny, může rozhodnout, že evropská ovládající instituce není povinna udržovat kapitál a odepisovatelné závazky na individuálním základě alespoň ve výši minimálního požadavku, jestliže

• a) evropská ovládající instituce udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na konsolidovaném základě alespoň ve výši minimálního požadavku a

• b) Česká národní banka u evropské ovládající instituce zcela upustila od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby, která je členem evropské finanční skupiny, může rozhodnout, že ovládaná osoba není povinna udržovat kapitál a odepisovatelné závazky na individuálním základě alespoň ve výši minimálního požadavku, jestliže

• a) instituce, která ovládá ovládanou osobu a která není ovládána jinou institucí se sídlem v České republice, udržuje kapitál a odepisovatelné závazky na subkonsolidovaném základě alespoň ve výši minimálního požadavku a

• b) Česká národní banka u ovládané osoby zcela upustila od uplatňování obezřetnostních požadavků na individuálním základě podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 129

Minimální požadavek

Minimálním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí požadovaný poměr součtu kapitálu a odepisovatelných závazků povinné osoby k pasivům povinné osoby. Při zahrnutí závazků vyplývajících z derivátů do celkových odepisovatelných závazků povinné osoby se zcela zohlední právo protistrany provést započtení nebo závěrečné vyrovnání.

§ 130

Určení minimálního požadavku povinné osobě mimo evropskou finanční skupinu

(1) Povinné osobě, která je institucí a která není členem evropské finanční skupiny, určí Česká národní banka minimální požadavek na individuálním základě.

(2) Povinné osobě, která není institucí a která není členem evropské finanční skupiny, může Česká národní banka určit minimální požadavek na individuálním základě.

§ 131

Určení minimálního požadavku evropské ovládající osobě

(1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny, určí evropské ovládající osobě minimální požadavek na konsolidovaném základě po dohodě s orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů evropské finanční skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby této dohody bylo dosaženo.

(2) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců, určí Česká národní banka evropské ovládající osobě minimální požadavek na konsolidovaném základě samostatně, ledaže některý z orgánů příslušných k řešení krize členů evropské finanční skupiny před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7). Při samostatném určení minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize ostatních členů evropské finanční skupiny.

(3) Požádá-li některý z orgánů příslušných k řešení krize členů evropské finanční skupiny Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 2, Česká národní banka přeruší řízení o určení minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, určí Česká národní banka evropské ovládající osobě minimální požadavek na konsolidovaném základě samostatně. Při samostatném určení minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize ostatních členů evropské finanční skupiny.

(4) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a orgány příslušnými k řešení krize ovládaných osob, které jsou členy evropské finanční skupiny, o určení minimálního požadavku těmto ovládaným osobám na individuálním základě.

§ 132

Určení minimálního požadavku ovládané osobě v evropské finanční skupině

(1) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby, která je členem evropské finanční skupiny, určí této ovládané osobě minimální požadavek na individuálním základě po dohodě s orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů evropské finanční skupiny. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby této dohody bylo dosaženo.

(2) Není-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě 4 měsíců, určí Česká národní banka ovládané osobě, která je členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek na individuálním základě samostatně, ledaže některý z orgánů příslušných k řešení krize členů evropské finanční skupiny před uplynutím této lhůty požádá Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví^7). Při samostatném určení minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánu příslušného k řešení krize evropské finanční skupiny.

(3) Požádá-li některý z orgánů příslušných k řešení krize členů evropské finanční skupiny Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle odstavce 2, přeruší Česká národní banka řízení o určení minimálního požadavku do vydání rozhodnutí Evropského orgánu pro bankovnictví. Nevydá-li Evropský orgán pro bankovnictví rozhodnutí do 1 měsíce ode dne, kdy byl o urovnání sporu požádán, určí Česká národní banka evropské ovládající osobě minimální požadavek na individuálním základě samostatně. Při samostatném určení minimálního požadavku přihlédne Česká národní banka ke stanovisku orgánu příslušného k řešení krize evropské finanční skupiny.

(4) Je-li Česká národní banka orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby, která je členem evropské finanční skupiny, vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody mezi ní a orgánem příslušným k řešení krize evropské finanční skupiny o určení minimálního požadavku evropské ovládající osobě na konsolidovaném základě.

§ 133

Hlediska pro určení minimálního požadavku

(1) Při určení minimálního požadavku povinné osobě přihlédne Česká národní banka zejména k

• a) potřebě zajistit, aby řešení krize povinné osoby mohlo být provedeno způsobem, kterým lze dosáhnout cílů řešení krize,

• b) potřebě zajistit, aby povinná osoba měla dostatek odepisovatelných závazků k tomu, aby při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být uhrazena ztráta a obnoven poměr kmenového kapitálu tier 1 v rozsahu nezbytném k tomu, aby povinná osoba splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti, aby pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení, a aby byla udržena dostatečná důvěra účastníků finančního trhu v povinnou osobu,

• c) potřebě zajistit, aby povinná osoba měla i v případě, že plán řešení krize určuje, že odepisovatelný závazek nebo skupina odepisovatelných závazků mohou být vyloučeny z odpisu nebo konverze nebo přejít na jiného, dostatek dalších odepisovatelných závazků k tomu, aby při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků mohla být v souladu s § 123 uhrazena ztráta a obnoven poměr kmenového kapitálu tier 1 v rozsahu nezbytném k tomu, aby povinná osoba splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti a aby pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení,

• d) velikosti, obchodnímu modelu, modelu financování a rizikovému profilu povinné osoby,

• e) rozsahu, v němž se Fond pojištění vkladů může podílet na financování řešení krize, a

• f) rozsahu, v němž by selhání povinné osoby mohlo mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu vzhledem k propojení povinné osoby s jinými povinnými osobami nebo se zbytkem finančního systému.

(2) Při určení minimálního požadavku evropské ovládající osobě na konsolidovaném základě přihlédne Česká národní banka také k tomu, zda podle plánu řešení krize má řešení krize ovládaných osob ve státech, které nejsou členským státem, probíhat odděleně.

(3) Při určení minimálního požadavku ovládané osobě, která je členem evropské finanční skupiny, na individuálním základě přihlédne Česká národní banka také k minimálnímu požadavku určenému evropské ovládající osobě na konsolidovaném základě.

§ 134

Rozhodnutí o určení minimálního požadavku

(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o určení minimálního požadavku v souvislosti s přípravou nebo aktualizací plánu řešení krize.

(2) Rozhodnutí o určení minimálního požadavku Česká národní banka pravidelně přezkoumává a v případě podstatné změny okolností vydá nové rozhodnutí.

§ 135

Podmínky pro zahrnutí odepisovatelných závazků

(1) Pro účely plnění povinnosti udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku se k odepisovatelným závazkům povinné osoby přihlédne pouze při splnění těchto podmínek:

• a) plnění, na které povinné osobě vzniklo právo v souvislosti se vznikem odepisovatelného závazku, je povinné osobě zcela splaceno,

• b) věřitelem odepisovatelného závazku nebo poskytovatelem jeho zajištění není povinná osoba, o jejíž odepisovatelný závazek se jedná,

• c) plnění, které povinná osoba obdržela v souvislosti se vznikem odepisovatelného závazku, není přímo ani nepřímo financováno povinnou osobou, o jejíž odepisovatelný závazek se jedná,

• d) do splatnosti odepisovatelného závazku zbývá alespoň 1 rok; má-li věřitel právo požadovat předčasné splacení odepisovatelného závazku, platí, že odepisovatelný závazek je splatný v den, kdy lze právo na předčasné splacení uplatnit poprvé,

• e) odepisovatelný závazek nevyplývá z derivátu a

• f) odepisovatelný závazek neodpovídá pohledávce z vkladu, která se uspokojuje přednostně podle insolvenčního zákona.

(2) Řídí-li se odepisovatelný závazek právem státu, který není členským státem, a lze-li důvodně pochybovat o tom, zda by rozhodnutí o odpisu nebo konverzi odepisovatelného závazku mělo účinky podle tohoto práva, může Česká národní banka rozhodnout, že se tento odepisovatelný závazek pro účely plnění povinnosti udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku nezahrne do odepisovatelných závazků. Při tom Česká národní banka přihlédne zejména ke smluvním podmínkám týkajícím se tohoto odepisovatelného závazku a k mezinárodním dohodám o vzájemném uznávání opatření k řešení krize.

§ 136

Určení odepisovatelného závazku z derivátu

(1) Pro účely určení hodnoty odepisovatelného závazku z derivátu se u derivátu, který podléhá dohodě o vzájemném započtení pohledávek smluvních stran, určí odepisovatelné závazky povinné osoby vyplývající z tohoto derivátu jako by bylo provedeno toto započtení a takto určený odepisovatelný závazek povinné osoby je pak předmětem určení hodnoty odepisovatelného závazku z takového derivátu.

(2) Česká národní banka nebo oceňovatel použije při určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z derivátové smlouvy vhodné postupy pro

• a) určení hodnoty odepisovatelného závazku vyplývajícího z dané třídy derivátů včetně derivátů podléhajících dohodám o vzájemném započtení pohledávek,

• b) stanovení okamžiku, ke kterému je hodnota odepisovatelného závazku povinné osoby vyplývajícího z derivátu zjišťována,

• c) srovnání poklesu hodnoty pohledávek a dluhů vyplývajícího z derivátu, který by nastal v důsledku provedení vzájemného započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání a zahrnutí výsledného odepisovatelného závazku do odpisu nebo konverze, s hodnotou, o kterou by byla snížena ztráta, kdyby odepisovatelný závazek vyplývající z derivátu byl zahrnut do odpisu nebo konverze závazků.

§ 137

Smluvní nástroje umožňující odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků

V rozhodnutí o určení minimálního požadavku může Česká národní banka určit, že povinná osoba plní povinnost udržovat kapitál a odepisovatelné závazky alespoň ve výši minimálního požadavku zčásti prostřednictvím odepisovatelných závazků ze smluv, ačkoli nesplňují všechny podmínky uvedené v § 135 odst. 1, jestliže

• a) smlouva, z níž odepisovatelný závazek vyplývá, obsahuje ujednání, podle něhož má být odepisovatelný závazek odepsán nebo konvertován před odpisem nebo konverzí ostatních odepisovatelných závazků, a

• b) pohledávka odpovídající odepisovatelnému závazku je podřízenou pohledávkou podle insolvenčního zákona.

Oddíl 3

Provedení odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků

§ 138

Odpis nebo konverze odepisovatelných závazků

(1) Nepostačuje-li snížení položek kmenového kapitálu tier 1 podle § 65 a odpis odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 67 k úhradě ztráty, odepíše Česká národní banka odepisovatelné závazky povinné osoby ve výši potřebné ke zvýšení čisté hodnoty aktiv povinné osoby na nulu.

(2) Je-li čistá současná hodnota aktiv povinné osoby větší nebo rovna nule a nepostačuje-li konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů podle § 67 k dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby nebo překlenovací instituce a ke splnění účelu řešení krize, konvertuje Česká národní banka odepisovatelné závazky povinné osoby na nástroje kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby, ovládající osoby nebo překlenovací instituce ve výši potřebné k dosažení požadovaného poměru kmenového kapitálu tier 1 povinné osoby, ovládající osoby nebo překlenovací instituce.

(3) Při určení výše odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků podle odstavců 1 a 2 přihlédne Česká národní banka k případnému navýšení kapitálu překlenovací instituce poskytnutím příspěvku z Fondu pro řešení krize.

(4) Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelné závazky podle odstavců 1 a 2 ve výši, která je dostatečná k tomu, aby povinná osoba nebo překlenovací instituce po dobu alespoň 1 roku splňovala podmínky pro udělení povolení k činnosti, aby povinná osoba pokračovala v činnostech, k jejichž výkonu je oprávněna na základě tohoto povolení, a aby byla udržena dostatečná důvěra účastníků finančního trhu v povinnou osobu nebo překlenovací instituci.

§ 139

Zajištění kapitálu osoby pro správu aktiv

Před postupem podle ustanovení o osobě pro správu aktiv určí Česká národní banka výši odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků, která je dostatečná k tomu, aby byl zajištěn kapitál osoby pro správu aktiv.

§ 140

Pořadí odpisu nebo konverze

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků postupuje Česká národní banka podle pořadí, v němž by byly pohledávky odpovídající odepisovatelným závazkům uspokojeny v řízení podle insolvenčního zákona. Odepisovatelný závazek, jemuž odpovídá pohledávka dřívějšího pořadí, lze odepsat nebo konvertovat teprve poté, co byl zcela odepsán nebo konvertován odepisovatelný závazek, jemuž odpovídá pohledávka pozdějšího pořadí. Odepisovatelné závazky, jimž odpovídají pohledávky stejného pořadí, se odepíší nebo konvertují ve stejném rozsahu v poměru k jejich výši.

§ 141

Konverzní poměr

(1) Česká národní banka určí konverzní poměr tak, aby vyjadřoval přiměřenou náhradu za ztrátu vzniklou věřiteli odpisem nebo konverzí odepisovatelného závazku.

(2) Česká národní banka může pro jednotlivé skupiny odepisovatelných závazků určit různé konverzní poměry. Pro odepisovatelný závazek, jemuž v řízení podle insolvenčního zákona odpovídá pohledávka dřívějšího pořadí, nelze určit méně výhodný konverzní poměr než pro odepisovatelný závazek, jemuž v tomto řízení odpovídá pohledávka pozdějšího pořadí.

§ 142

Zvláštní ustanovení o odepisovatelných závazcích z derivátů

Česká národní banka odepíše nebo konvertuje odepisovatelný závazek povinné osoby vyplývající z derivátu tak, že ukončí tento derivát a provede vzájemné započtení pohledávek smluvních stran v souladu s ujednáním o závěrečném vyrovnání nebo obdobným způsobem, aby výsledkem byla jedna pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany zaplatit výslednou částku.

§ 143

Některé náležitosti opatření obecné povahy

(1) Česká národní banka ve výrokové části opatření obecné povahy, jímž se

• a) odepisují odepisovatelné závazky, určí alespoň, které odepisovatelné závazky se odepisují a v jakém rozsahu, nebo

• b) konvertují odepisovatelné závazky na nástroje kmenového kapitálu tier 1, určí alespoň, které odepisovatelné závazky se konvertují, v jakém rozsahu, jakým konverzním poměrem a na které nástroje kmenového kapitálu tier 1.

(2) Nástroje kmenového kapitálu tier 1 a odepisovatelné závazky se ve výrokové části opatření obecné povahy uvedeného v odstavci 1 určí alespoň obecným způsobem pomocí znaků charakterizujících jednotlivé skupiny nástrojů nebo odepisovatelných závazků.

§ 144

Změny v kvalifikované účasti

(1) Česká národní banka rozhodne o udělení souhlasu vyžadovaného podle jiného právního předpisu^6) k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo k tomu, aby se osoba, jejíž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány, stala osobou ovládající povinnou osobu, bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o rozsahu odpisu nebo konverze a o osobách, jejichž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány.

(2) Řízení o udělení souhlasu podle odstavce 1 se zahajuje z moci úřední.

(3) Odpis nebo konverze nabývají účinku bez ohledu na rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 99 odst. 2 až 5 se použijí obdobně.

Oddíl 4

Účinky odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků

§ 145

Snížení jmenovité hodnoty a zánik pohledávek

(1) Odpisem nebo konverzí odepisovatelného závazku dochází v rozsahu odpisu nebo konverze

• a) k trvalému snížení jmenovité hodnoty nástroje odpovídajícího odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku a

• b) k zániku pohledávek, které odpovídají odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku.

(2) Snížením jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku na nulu dochází k zániku cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek.

(3) Česká národní banka může změnit výši splatného úroku, den jeho splatnosti nebo jinak změnit obsah odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku v rozsahu, v němž nebyl dotčen účinky odpisu nebo konverze podle odstavce 1.

§ 146

Nabytí vlastnického práva

(1) Konverzí odepisovatelného závazku se věřitel stává v rozsahu konverze a v určeném konverzním poměru vlastníkem podílu v obchodní korporaci, na jejíž nástroje kmenového kapitálu tier 1 byl odepisovatelný závazek konvertován.

(2) Je-li podíl podle odstavce 1 představován cenným papírem, uloží Česká národní banka povinné osobě, aby v potřebném rozsahu vydala cenné papíry a aby je odevzdala jejich vlastníkům.

(3) Uloží-li Česká národní banka povinné osobě vydat cenné papíry, jejichž vydání nepřipouští zakladatelské právní jednání povinné osoby, rozhodne zároveň v potřebném rozsahu o změně zakladatelského právního jednání povinné osoby. Změna zakladatelského právního jednání nabývá účinnosti vykonatelností rozhodnutí České národní banky.

§ 147

Další oprávnění České národní banky

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků může Česká národní banka dále uložit

• a) osobě vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny,

• b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení nástroje vydaného povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, přijetí nově vydaného nástroje vydaného povinnou osobou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo znovupřijetí dluhového cenného papíru, který byl předmětem odpisu, k obchodování na trhu s investičními nástroji bez nutnosti znovu uveřejnit prospekt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo

• c) povinné osobě, aby zajistila stažení cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

Oddíl 5

Souhlas věřitelů

§ 148

Zajištění souhlasu věřitele

(1) Povinná osoba zajistí souhlas věřitele s pravomocí České národní banky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné závazky povinné osoby, které vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho souhlas se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků vůči věřiteli.

(2) Česká národní banka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti souhlasu podle odstavce 1.

(3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné závazky.

§ 149

Výjimky

(1) Povinnost zajistit souhlas věřitele podle § 148 se nevztahuje na

• a) odepisovatelné závazky, které se řídí právem členského státu,

• b) dluhy odpovídající pojištěným pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů v rozsahu přesahujícím výši náhrady a

• c) dluhy odpovídající pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů, které by byly považovány za pojištěné, jestliže by nebyly učiněny prostřednictvím pobočky povinné osoby umístěné v jiném než členském státě.

(2) Umožňuje-li právní řád státu, který není členským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní banka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné závazky, na které se vztahuje povinnost zajistit souhlas věřitele podle § 148, a uznává-li tento právní řád účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní banka opatřením obecné povahy určit, že u takových závazků, pokud se řídí právním řádem tohoto státu, není třeba souhlasu věřitele podle § 148.

Oddíl 6

Plán reorganizace podnikatelské činnosti

§ 150

Vypracování plánu reorganizace podnikatelské činnosti

(1) Provede-li Česká národní banka odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 120 odst. 1 písm. a), vypracuje vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 1 měsíce ode dne, kdy bylo opatření obecné povahy o odpisu nebo konverzi oznámeno, plán reorganizace podnikatelské činnosti a v téže lhůtě jej předloží České národní bance se žádostí o jeho schválení.

(2) Česká národní banka může ve výjimečných případech prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až o 1 měsíc, jestliže je to nezbytné k dosažení účelů řešení krize. Má-li být plán reorganizace podnikatelské činnosti podle aktů Evropské unie pro oblast veřejné podpory předložen jinému orgánu, může Česká národní banka lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit nejvýše tak, aby uplynula zároveň s uplynutím lhůty pro toto předložení.

§ 151

Náležitosti plánu reorganizace podnikatelské činnosti

(1) Plán reorganizace podnikatelské činnosti obsahuje alespoň

• a) podrobnou analýzu příčin selhání povinné osoby,

• b) popis opatření, která mají být přijata s cílem, aby povinná osoba mohla dlouhodobě pokračovat v činnosti, a

• c) harmonogram provádění opatření uvedených v písmenu b).

(2) Při určení opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a harmonogramu uvedeného v odstavci 1 písm. c) se přihlédne k současnému stavu hospodářství a finančního trhu a k realistickým předpokladům jejich budoucího vývoje ve spojení s nejpříznivějšími a nejméně příznivými předpoklady tohoto vývoje. Tyto předpoklady se porovnají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor.

(3) Má-li být povinné osobě poskytnuta veřejná podpora, musí být obsah plánu reorganizace podnikatelské činnosti v souladu s požadavky, které pro takový plán stanoví akty^5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory, předložen Evropské komisi.

§ 152

Rozhodnutí o žádosti o schválení plánu reorganizace podnikatelské činnosti

(1) Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti schválí, jestliže lze předpokládat, že provedením opatření uvedených v tomto plánu bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti.

(2) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, uloží Česká národní banka povinné osobě, aby tento plán upravila způsobem, který Česká národní banka určí.

(3) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti neschválí.

§ 153

Úpravy neschváleného plánu reorganizace podnikatelské činnosti

(1) Uloží-li Česká národní banka vedoucímu orgánu nebo tomu, kdo vykonává jeho působnost, aby neschválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravil určeným způsobem, upraví jej vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 2 týdnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí České národní banky oznámeno, a v téže lhůtě předloží upravený plán České národní bance se žádostí o jeho schválení.

(2) Česká národní banka rozhodne o žádosti o schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti do 1 týdne ode dne, kdy jí žádost došla. Ustanovení § 152 se použije obdobně.

§ 154

Úpravy schváleného plánu reorganizace podnikatelské činnosti

(1) Zjistí-li vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, že v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti neobsahuje opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, informuje o této skutečnosti Českou národní banku.

(2) Neobsahuje-li v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, může Česká národní banka povinné osobě uložit, aby schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravila způsobem a v přiměřené lhůtě, které Česká národní banka určí, a aby upravený plán v této lhůtě předložila České národní bance spolu se žádostí o jeho schválení.

(3) Pro schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti se § 152 použije obdobně.

§ 155

Provádění plánu reorganizace obchodní činnosti

Povinná osoba provádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace podnikatelské činnosti a nejméně jednou za 6 měsíců o tom podává zprávu České národní bance.

§ 156

Zvláštní ustanovení o plánu reorganizace obchodní činnosti ve skupině

(1) Evropská ovládající osoba se sídlem v České republice vypracuje plán reorganizace podnikatelské činnosti vztahující se na všechny instituce, které jsou členy její skupiny, a předloží jej České národní bance se žádostí o jeho schválení, jestliže Česká národní banka nebo orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu provedou odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků alespoň dvou členů této skupiny podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo podle srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(2) Pro vypracování plánu uvedeného v odstavci 1 se ustanovení zákona upravujícího činnost bank o vypracování skupinového ozdravného plánu použijí obdobně.

(3) Česká národní banka předá kopii plánu předloženého podle odstavce 1 orgánům příslušným k řešení krize jiných členských států, které jsou orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny, a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

Díl 7

Vládní stabilizační nástroje

§ 157

Druhy vládních stabilizačních nástrojů

Vládními stabilizačními nástroji se rozumí

• a) veřejná kapitálová podpora a

• b) přechod nástrojů účasti na povinné osobě na stát.

§ 158

Podmínky uplatnění vládních stabilizačních nástrojů

(1) Vládní stabilizační nástroje lze uplatnit vůči povinné osobě, jež splňuje podmínky podle § 78 odst. 1, pokud

• a) nastala nebo hrozí systémová krize,

• b) jiná opatření byla uplatněna v nejvyšší míře, jež je slučitelná se zachováním finanční stability,

• c) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů slouží k ochraně veřejného zájmu,

• d) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby se odpisem, konverzí nebo jiným způsobem podílejí na úhradě ztráty povinné osoby v celkové výši nejméně 8 % pasiv povinné osoby,

• e) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů je v souladu s právními předpisy^4) a akty^5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory a

• f) alespoň jedna z podmínek uvedených v odstavci 2 je splněna.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze vládní stabilizační nástroje uplatnit, pokud

• a) Ministerstvo financí a Česká národní banka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů nepostačuje k zabránění závažných dopadů na finanční systém,

• b) Ministerstvo financí a Česká národní banka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů vůči povinné osobě, které byla poskytnuta nouzová likviditní pomoc, nepostačuje k ochraně veřejného zájmu, nebo

• c) Ministerstvo financí po konzultaci s Českou národní bankou shledá, že veřejná kapitálová podpora, jež byla uplatněna vůči povinné osobě, již nepostačuje k ochraně veřejného zájmu a je nutné rozhodnout o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát.

§ 159

Návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů

(1) Návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vypracuje Česká národní banka v součinnosti s povinnou osobou, v souladu s § 230, právními předpisy^4) a akty^5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory a předloží jej Ministerstvu financí ke konzultaci. Po dosažení dohody na návrhu jej Ministerstvo financí předloží vládě spolu s informacemi týkajícími se zejména popisu dopadů na státní rozpočet k rozhodnutí.

(2) Vláda může rozhodnout o uplatnění vládních stabilizačních nástrojů až poté, kdy Komise rozhodne, že je takové uplatnění slučitelné s vnitřním trhem.

(3) Schválí-li vláda návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů, považuje se takové rozhodnutí za souhlas podle jiného právního předpisu^15).

§ 160

Veřejná kapitálová podpora

(1) Uplatněním veřejné kapitálové podpory nabude stát za úplatu a v souladu s postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu kapitálové nástroje zahrnované do

• a) kmenového kapitálu tier 1,

• b) vedlejšího kapitálu tier 1, nebo

• c) kapitálu tier 2.

(2) Je-li to nutné, Česká národní banka rozhodnutím uloží povinné osobě povinnost vydat nástroje podle odstavce 1.

§ 161

Přechod nástrojů účasti na povinné osobě na stát

(1) Uplatněním přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát nabude nástroje účasti na povinné osobě

• a) stát, nebo

• b) obchodní korporace určená vládou, která s přechodem předem souhlasila a ve které má stát možnost přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv.

(2) Je-li to nutné, Česká národní banka rozhodne o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na osobu podle odstavce 1. Takové rozhodnutí nebo opatření obecné povahy lze vydat pouze po schválení návrhu na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vládou podle § 159 odst. 2.

(3) Původní vlastníci nástrojů účasti, jejichž nástroje účasti byly předmětem přechodu podle odstavce 1, mají nárok na protiplnění ve výši stanovené oceněním nebo předběžným odhadem podle § 52. Ustanovení § 177 se použije obdobně; případné dorovnání vyplácí stát.

§ 162

Zásady hospodaření s majetkem nabytým uplatněním vládních stabilizačních nástrojů

(1) S majetkem, který stát nabyl uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, nakládá Ministerstvo financí.

(2) V rozsahu odpovídajícímu podílu státu na povinné osobě, vůči které byly uplatněny vládní stabilizační nástroje, je Ministerstvo financí povinno zajistit, aby povinná osoba byla řízena s péčí řádného hospodáře a podnikatelským způsobem. Přitom dbá, aby byl naplněn účel uplatnění vládních stabilizačních nástrojů v souladu s § 158.

(3) Nastanou-li příznivé podmínky na trhu a obchodní a finanční situace povinné osoby to umožnuje, majetek nabytý podle § 160 odst. 1 nebo § 161 odst. 1 je převeden do soukromého sektoru podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby.

§ 163

Spolupráce při uplatňování vládních stabilizačních nástrojů

(1) Ministerstvo financí spolupracuje s Českou národní bankou při uplatnění vládních stabilizačních nástrojů.

(2) Vláda si může od České národní banky vyžádat informace související s uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, které má Česká národní banka k dispozici.

Díl 8

Doplňkové pravomoci

§ 164

Slouží-li to k naplnění účelu řešení krize, může Česká národní banka současně s uplatněním opatření k řešení krize

• a) zrušit právo na nabytí nástrojů účasti na povinné osobě,

• b) uložit organizátorovi evropského regulovaného trhu vyloučení investičního nástroje z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo oficiálním trhu nebo pozastavení obchodování investičního nástroje na evropském regulovaném trhu nebo oficiálním trhu,

• c) rozhodnout a zajistit, že nabyvatel, překlenovací instituce nebo osoba pro správu aktiv vstoupí do právního postavení povinné osoby ve vztahu k jakémukoli právu, povinnosti nebo právnímu jednání povinné osoby, a nabude tak práva a povinnosti, které by jinak měla povinná osoba,

• d) zrušit nebo změnit podmínky smlouvy, jejíž smluvní stranou je povinná osoba, nebo zajistit postoupení takové smlouvy na nabyvatele,

• e) uložit povinné osobě a členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u nichž bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, povinnost poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu za podmínek platných před uplatněním opatření k řešení krize a není-li to možné, pak za podmínek obvyklých na finančním trhu; poskytnutí těchto služeb nebo zařízení nezahrnuje žádnou formu finanční podpory,

• f) uložit povinné osobě nebo nabyvateli povinnost vzájemného poskytování informací a součinnosti,

• g) stanovit, že přechod nástrojů účasti, majetku a dluhů nebude zatížen jiným právem; náhrada za přechod podle tohoto zákona se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za zatížení jiným právem. Tím není dotčen § 171.

§ 165

Výkonem pravomoci uvedené v § 164 písm. c) není dotčeno

• a) právo zaměstnance povinné osoby na ukončení pracovní smlouvy,

• b) s výjimkou uplatnění pravomoci podle § 83 až 85 jakékoli smluvní právo, včetně práva na ukončení smlouvy v důsledku jednání nebo opomenutí povinné osoby nebo nabyvatele, kterému byla postoupena práva a který převzal povinnosti z této smlouvy.

Díl 9

Přeshraniční aspekty pravomocí

§ 166

(1) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů řídících se českým právním řádem nebo o přechodu nástrojů účasti a majetku nacházejícímu se na území České republiky, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státu.

(2) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu ohledně snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků řídících se českým právním řádem, nebo obdobné rozhodnutí ve vztahu k věřitelům majícím sídlo v České republice, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státu.

(3) Česká národní banka opatří rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 na žádost orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu doložkou vykonatelnosti. Česká národní banka a Ministerstvo financí poskytují přiměřenou součinnost orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státu tak, aby byla zajištěná platnost a účinnost opatření podle odstavců 1 a 2 podle českého právního řádu. Ostatní orgány veřejné správy poskytují České národní bance a Ministerstvu financí veškerou potřebnou součinnost.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů s účinky na území jiného členského státu, jsou-li splněny požadavky stanovené právním řádem tohoto členského státu k provedení takového přechodu.

§ 167

(1) Je-li předmětem opatření k řešení krize majetek, který se nachází v jiném než členském státě, nebo nástroj účasti, majetek a dluhy, které se řídí právem jiného než členského státu, Česká národní banka může

• a) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, a nabyvatel takového majetku, nástroje účasti a dluhů přijali dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize,

• b) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, před nabytím účinnosti přechodu, odpisu, konverze nebo jiného opatření k řešení krize, držela tento majetek na účet nabyvatele do doby, než přechod, odpis, konverze nebo jiné opatření nabude účinnosti,

• c) rozhodnout, že výdaje, které vznikly nabyvateli takového majetku, nástrojů účasti a dluhů v souvislosti s postupem podle písmen a) a b), byly uhrazeny postupem podle § 165.

(2) Česká národní banka neuplatní opatření k řešení krize podle odstavce 1, je-li navzdory nezbytným opatřením podle odstavce 1 písm. a) vysoce nepravděpodobné, že bude zajištěna účinnost tohoto opatření k řešení krize ve vztahu k majetku v jiném než členském státě nebo nástrojům účasti a dluhům řídícím se právem jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka zruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize podle odstavce 1 v rozsahu, ve kterém bylo přijato v rozporu s požadavkem podle odstavce 2, s účinky od okamžiku účinnosti zrušovaného rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

Díl 10

Zákaz některých smluvních ujednání

§ 168

(1) Opatření k řešení krize a opatření k předcházení krizím uplatněné vůči povinné osobě v souladu s tímto zákonem, nebo srovnatelným právním předpisem jiného členského státu, nebo okolnost vzniklá v přímém důsledku uplatnění těchto opatření se pro účely smlouvy, jejíž stranou je tato povinná osoba, nepovažuje za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, pokud trvá plnění smluvních povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění.

(2) Pro účely tohoto zákona se ujednáním o křížovém selhání rozumí ujednání, na jehož základě se dluh vyplývající ze smlouvy stane splatným nebo dojde k jiné změně nebo zkracování dlužníkových práv ze smlouvy na základě nastoupení smluvně určené skutečnosti, která se týká plnění dluhu jiné osoby z této smlouvy, nebo plnění dlužníka z jiné smlouvy, nebo plnění dluhu jiné osoby z jiné smlouvy. Pro účely tohoto paragrafu se za uplatnění opatření k řešení krize a opatření k předcházení krizím považuje také obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu a obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného než členského státu, je-li takové rozhodnutí uznáno podle § 195.

(3) Opatření k řešení krize nebo opatření k předcházení krizím se nepovažují za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, ani pro účely smlouvy,

• a) ve které jsou smluvní povinnosti zajištěny ovládající osobou nebo členem skupiny osob a smluvní stranou je ovládaná osoba, nebo

• b) kde smluvní stranou je člen skupiny osob a která obsahuje ujednání o křížovém selhání.

(4) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením tohoto zákona nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala

• a) výkon práva na ukončení závazku, včetně výkonu obdobného práva ze smlouvy, jejíž smluvní stranou je ovládaná osoba a kde jsou smluvní povinnosti zajištěny členem skupiny, a výkonu obdobných práv ze smlouvy, jejíž stranou je člen skupiny a která obsahuje ujednání o křížovém selhání, nebo

• b) výkon práva na nabytí nebo uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, výkon práva na požadování smluvní pokuty, výkon práva na zadržení majetku ve vlastnictví povinné osoby nebo výkon obdobného práva ve vztahu k majetku poskytnutému povinnou osobou, nebo výkon obdobných práv ve vztahu k členovi skupiny v případě ujednání o křížovém selhání.

(5) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením zákona nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala změnu nebo zkracování smluvních práv povinné osoby nebo člena skupiny osob v případě ujednání o křížovém selhání.

§ 169

(1) Smluvní ujednání podmiňující výkon práv uvedených v § 168 odst. 4 a 5 skutečnostmi jinými, než je uplatnění opatření k předcházení krizím nebo uplatnění opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření, nejsou ustanoveními § 168 odst. 4 a 5 dotčena.

(2) Pro účely § 168 odst. 1 a 3 až 5 se za porušení smluvní povinnosti nepovažuje takové neplnění smluvních povinností, které nastalo v důsledku pozastavení výkonu práva nebo povinnosti podle § 83 až 85 nebo obdobného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu.

(3) Ustanovení § 168 odst. 1 a 3 až 5 a odstavce 1 se považují za imperativní ustanovení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

Díl 11

Společná ustanovení k přechodům a převodům nástrojů účasti, majetku a dluhů

§ 170

Pravidla neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů

Pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů podle zákona upravujícího likvidaci a podle insolvenčního zákona se pro účely přechodu a převodu nástrojů účasti, majetku a dluhů podle tohoto zákona nepoužijí.

§ 171

Omezení částečných přechodů

(1) Rozhodne-li Česká národní banka o přechodu pohledávek nebo dluhů plynoucích ze závazku podle § 173 odst. 2 písm. b) až d), nesmí dojít k přechodu pouze některých práv a povinností plynoucích z tohoto závazku. Při uplatnění opatření k řešení krize podle § 164 písm. d) nesmí dojít ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu.

(2) Předmětem omezení odstavce 1 jsou pouze pohledávky, které jsou podle dohody způsobilé k započtení.

(3) Česká národní banka nesmí ve vztahu k závazku podle § 173 odst. 2 písm. a) rozhodnout o přechodu

• a) zajištění bez současného předmětu zajištěné pohledávky a výnosů ze zajištění,

• b) zajištěné pohledávky bez současného přechodu výnosů ze zajištění,

• c) převést výnosy ze zajištění bez současného převodu předmětu zajištěné pohledávky.

(4) Česká národní banka dále nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 3 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde k zániku zajištěné pohledávky.

(5) Rozhodne-li Česká národní banka o úplném nebo částečném přechodu práv nebo povinností plynoucích ze závazků uvedených v § 173 odst. 2 písm. e) a f), jejichž stranou je dotčená povinná osoba, nesmí dojít k přechodu pouze některých, nýbrž všech práv a povinností plynoucích z daného závazku nebo jeho části.

(6) Česká národní banka nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 5 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto závazku nebo jeho části.

(7) Je-li to nutné pro zachování dostupnosti krytých pohledávek z vkladů, Česká národní banka může bez ohledu na ustanovení v odstavcích 1 až 3 rozhodnout o

• a) přechodu krytých pohledávek z vkladů, jež jsou předmětem jakéhokoliv závazku uvedeného v odstavcích 1 až 3 bez současného přechodu práv a povinností plynoucích z tohoto závazku, nebo

• b) přechodu, změně nebo zániku práv či povinností povinné osoby bez současného přechodu krytých pohledávek z vkladů.

§ 172

Ochrana platebních a vypořádacích systémů

Uplatněním opatření k řešení krize podle § 164 písm. c) nebo d) nebo v důsledku částečného přechodu nebo převodu nesmí být narušena činnost nebo dojít k rozporu s pravidly

• a) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, přičemž § 68 zákona upravujícího platební styk se použije obdobně, a

• b) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, přičemž § 88 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se použije obdobně.

§ 173

Závazky podléhající omezením

(1) Pro účely § 171 a 172 se za přechod považuje jakýkoliv přechod pohledávek nebo dluhů povinné osoby na jinou osobu.

(2) Omezením podle § 171 a 172 podléhají, bez ohledu na počet jejich stran, je-li důvod jejich vzniku a trvání smluvní nebo zákonný a řídí-li se v celku nebo částečně zahraničním právním řádem

• a) zajištěné dluhy,

• b) finanční zajištění, jež má povahu převodu finančního kolaterálu,

• c) dohoda o započtení, podle které je možné započíst 2 nebo více vzájemných pohledávek povinné osoby a protistrany,

• d) započtení vzájemných pohledávek, na základě kterého dojde k vypořádání nebo zúčtování vzájemných pohledávek tak, že výsledkem bude jediná pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany uhradit výslednou částku, včetně závěrečného vyrovnání,

• e) kryté dluhopisy,

• f) dohoda o strukturovaném financování, včetně sekuritizace a nástrojů pro snížení rizika (hedging) tvořících neoddělitelnou část souboru majetku určeného ke krytí a zajištěných obdobným způsobem jako kryté dluhopisy; to zahrnuje poskytnutí a přijetí majetkové jistoty stranou dohody nebo správcem, zmocněncem nebo jinou pověřenou osobou.

(3) Ustanovení o omezení částečných přechodů podle § 171 se ve vztahu k převodům podle § 105 odst. 2 a § 115 odst. 2 použijí obdobně.

HLAVA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K UPLATNĚNÍ OPATŘENÍ K ŘEŠENÍ KRIZE

Díl 1

Informační povinnosti České národní banky

§ 174

(1) Domnívá-li se Česká národní banka, že podmínka podle § 78 odst. 1 písm. a) a b) je ve vztahu k povinné osobě splněna, bez zbytečného odkladu o tom informuje

• a) orgán vykonávající dohled nad pobočkou povinné osoby,

• b) orgán příslušný k řešení krize v členském státě, ve kterém působí pobočka povinné osoby,

• c) Garanční systém finančního trhu,

• d) orgán příslušný k řešení krize skupiny, je-li povinná osoba členem skupiny,

• e) Ministerstvo financí,

• f) orgán dohledu na konsolidovaném základě, podléhá-li povinná osoba dohledu na konsolidovaném základě a

• g) Evropskou radu pro systémová rizika^16).

(2) Česká národní banka je povinna vytvořit postup pro zajištění přiměřené ochrany důvěrných informací pro účely ustanovení odstavce 1.

§ 175

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, tak v lhůtě přiměřené okolnostem, informuje o uplatnění opatření k řešení krize

• a) osoby nebo orgány podle § 174 odst. 1,

• b) Evropskou komisi, Evropskou centrální banku, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)^17), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)^18) a Evropský orgán pro bankovnictví a

• c) provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování a zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož účastníkem je povinná osoba.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje kopii rozhodnutí a den jeho vykonatelnosti nebo kopii opatření obecné povahy a den jeho účinnosti.

§ 176

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, pak ve lhůtě přiměřené okolnostem, uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 včetně výzvy podle § 222 odst. 3 a informaci o jeho dopadech zejména na klienty a zákazníky povinné osoby.

(2) Je-li rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření podle odstavce 1 již uveřejněno na internetových stránkách České národní banky, nemusí Česká národní banka zveřejnit informaci o tomto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, ale informuje na svých internetových stránkách o předpokládaných hlavních dopadech tohoto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zejména na klienty a zákazníky povinné osoby.

(3) Před uveřejněním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze kapitálových nástrojů nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo informace o takovém rozhodnutí nebo opatření obecné povahy na internetových stránkách je Česká národní banka povinna posoudit dopad zveřejnění na finanční, hospodářskou nebo měnovou politiku, obchodní zájmy fyzických nebo právnických osob nebo šetření a audity prováděné Českou národní bankou nebo jinými orgány a osobami. Pokud by zveřejnění některých údajů bylo v rozporu s veřejným zájmem, Česká národní banka tyto údaje nezveřejní.

(4) Česká národní banka předá informace, které zveřejnila podle odstavců 1 až 3, Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich zveřejnění.

(5) Informace, které zveřejnila Česká národní banka podle odstavců 1 až 3, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách nebo není-li to možné, tak obdobným způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Jsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní informace podle odstavce 5 formou a způsobem uveřejňování povinně uveřejňovaných informací podle § 136 odst. 2 a 3 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(7) Nejsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu zašle informace podle odstavce 5 vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby, kteří jsou jí známi z jí dostupných rejstříků nebo seznamů. O zaslání informací informuje Českou národní banku.

Díl 2

Právo věřitelů a vlastníků nástrojů účasti na dorovnání

§ 177

(1) Česká národní banka v nejkratší možné době, nejpozději do 1 roku od uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů rozhodne o majetkovém dorovnání vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelů povinné osoby přihlášených podle § 222 odst. 3 (dále jen „rozhodnutí o dorovnání“). Byly-li splněny podmínky pro spoluúčast Fondu pojištění vkladů podle § 221, o majetkovém dorovnání ve vztahu k němu rozhodne Česká národní banka vždy.

(2) Podkladem pro rozhodnutí o dorovnání je ocenění vypracované nezávislým oceňovatelem; toto ocenění obsahuje

• a) skutečné zacházení, jehož předmětem byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby; toto skutečné zacházení musí zohlednit náhradu nebo dodatečné protiplnění, o které bylo rozhodnuto podle § 57,

• b) hypotetické zacházení, jehož předmětem by byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby, kdyby o majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a

• c) stanovení přesné ztráty nebo zisku každého z vlastníků nástrojů účasti a každého z věřitelů vyjádřeného v penězích plynoucího z toho, že s vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřiteli povinné osoby bylo zacházeno podle písmene a) a nikoliv podle písmene b) a odůvodnění výše této ztráty nebo zisku.

(3) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů vznikla ztráta podle odstavce 2 písm. c), Česká národní banka rozhodne, že jim přísluší dorovnání v penězích ve výši jejich ztráty podle odstavce 2 písm. c). Česká národní banka oznámí toto rozhodnutí Fondu pro řešení krize, který do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zahájí výplatu dorovnání ve výši určené rozhodnutím o dorovnání.

(4) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu pro řešení krize se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

(5) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů ztráta podle odstavce 2 písm. c) nevznikla, Česká národní banka rozhodne, že jim nepřísluší dorovnání.

(6) Pro účely ocenění podle odstavce 2 se § 52 až 54 a § 58 použijí obdobně. V ocenění se nepřihlíží k případné veřejné podpoře.

Díl 3

Úhrada nákladů České národní banky

§ 178

(1) Česká národní banka má nárok na úhradu nákladů, které vynaložila v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize. Náklady jsou nahrazovány v prokázané výši.

(2) Česká národní banka může uložit úhradu nákladů

• a) povinné osobě,

• b) překlenovací instituci,

• c) osobě pro správu aktiv, nebo

• d) původním vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě, došlo-li k přechodu jejich nástrojů účasti postupem podle § 96 odst. 1, § 102 odst. 1 nebo § 113 odst. 1 a je-li jim poskytnuto protiplnění; takovou úhradu nákladů lze uložit pouze do výše poskytovaného protiplnění a pouze způsobem podle odstavce 3.

(3) Česká národní banka započítá uloženou povinnost náhrady nákladů proti případnému poskytovanému protiplnění.

ČÁST SEDMÁ

PŘESHRANIČNÍ ASPEKTY

HLAVA I

ZÁSADY ČINNOSTI

§ 179

(1) Vykonává-li Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán podle tohoto zákona pravomoci, které mohou mít dopad na finanční stabilitu, veřejné rozpočty, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů jiného členského státu, dbá na transparentnost procesu výkonu této pravomoci. Dále Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán zohledňují zejména

• a) potřebu spolupráce s jinými orgány nebo odpovědnými subjekty jiných členských států,

• b) efektivnost, koordinaci a včasný výkon pravomocí,

• c) spravedlivé rozložení zátěže mezi dotčené členské státy.

(2) Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni zohlednit dopad výkonu této pravomoci na finanční stabilitu, státní rozpočet, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů členského státu, na jehož území má sídlo člen dotčené skupiny nebo na jehož území působí dotčená významná pobočka.

(3) Stanoví-li tento zákon povinnost konzultovat výkon pravomoci s orgánem nebo subjektem jiného členského státu, Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni s tímto orgánem nebo subjektem konzultovat alespoň ty prvky výkonu pravomoci, které mohou mít dopad na člena skupiny se sídlem na území dotčeného členského státu, pobočku působící na území dotčeného členského státu nebo na finanční stabilitu dotčeného členského státu.

HLAVA II

KOLEGIA

Díl 1

Kolegium pro řešení krize

§ 180

(1) Kolegiem pro řešení krize se rozumí kolegium, které zřizuje orgán příslušný k řešení krize skupiny (dále jen „kolegium“).

(2) Členy kolegia jsou

• a) orgán příslušný k řešení krize skupiny,

• b) orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob,

• c) orgány příslušné k řešení krize v členských státech, ve kterých mají sídlo osoby podle § 2 písm. c) ovládající povinné osoby ve skupině,

• d) orgány příslušné k řešení krize významných poboček,

• e) orgán dohledu na konsolidovaném základě a orgán dohledu, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize v tomto členském státě,

• f) ústřední banka, není-li zároveň orgánem dohledu a považuje-li to orgán dohledu za účelné,

• g) příslušné ministerstvo členského státu, jehož orgán příslušný k řešení krize je členem kolegia, není-li samo orgánem příslušným k řešení krize,

• h) orgán nebo jiný subjekt odpovědný za systém pojištění vkladů, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize tohoto členského státu a

• i) Evropský orgán pro bankovnictví; který však pro účely jednání kolegia nedisponuje hlasovacím právem.

(3) Členové kolegia v rámci kolegia úzce spolupracují při

• a) výměně informací nutných k vypracování skupinového plánu řešení krize, k výkonu přípravných a preventivních pravomocí nad evropskou finanční skupinu a její řešení krize,

• b) vypracování skupinového plánu řešení krize,

• c) posouzení způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

• d) odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

• e) rozhodování o nutnosti vypracování postupu skupinového řešení krize,

• f) dosažení dohody o postupu skupinového řešení krize,

• g) informování veřejnosti o postupu skupinového řešení krize,

• h) koordinaci financování řešení krize,

• i) stanovení minimálních požadavků na individuální a skupinové úrovni a

• j) projednávání všech otázek souvisejících se skupinovým řešením krize.

§ 181

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny

• a) řídí a koordinuje činnost kolegia,

• b) svolává jednání kolegia a včasně informuje všechny členy kolegia o plánovaném jednání a jeho programu tak, aby mohli požádat o účast,

• c) rozhoduje, kteří členové a pozorovatelé se zúčastní jednání; přitom bere v úvahu význam projednávaného tématu pro jednotlivé členy a pozorovatele a přihlíží zejména k možnému dopadu na finanční stabilitu členských států členů kolegia,

• d) informuje v přiměřeném čase všechny členy kolegia o rozhodnutích a závěrech z jednání kolegia a

• e) koordinuje výměnu informací mezi jednotlivými členy kolegia.

(2) Plní-li již zřízené kolegium nebo obdobná skupina úkoly podle § 180 odst. 3 a splňuje-li požadavky na fungování kolegia včetně členství a účasti podle tohoto zákona, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny není povinna kolegium zřizovat; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle § 180 odst. 1.

(3) Zřídí-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny pro plnění úkolů podle § 180 odst. 3 kolegium, pak je jeho činnost založena na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny po projednání s dalšími členy kolegia podle § 180 odst. 2 písm. b) až i). Je-li to účelné, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny koordinuje činnost a spolupráci s příslušnými orgány jiných než členských států.

(4) Orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu je oprávněn účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státu.

(5) Příslušný orgán jiného než členského státu, ve kterém vykonává činnost ovládaná osoba nebo pobočka, se může na vlastní žádost účastnit jednání kolegia jako pozorovatel za předpokladu, že Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny shledá, že tím nebude narušena důvěrnost sdílených informací.

§ 182

Česká národní banka je oprávněna účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území České republiky.

Díl 2

Evropské kolegium příslušné k řešení krize

§ 183

(1) Mají-li instituce ovládané osobou se sídlem na území jiného než členského státu sídlo na území České republiky a nejméně 1 dalšího členského státu nebo vykonává-li instituce se sídlem na území jiného než členského státu na území České republiky a nejméně 1 dalšího členského státu činnost prostřednictvím významné pobočky, potom Česká národní banka a příslušné orgány těchto států zřídí evropské kolegium příslušné k řešení krize (dále jen „evropské kolegium“), které plní shodné úkoly podle § 180 odst. 3 vůči ovládaným institucím a přiměřeně vůči pobočkám. Na činnost evropského kolegia se obdobně použijí § 180 a 181, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Evropské kolegium není nutné zakládat, shodnou-li se příslušné orgány členských států, že již zřízené kolegium nebo obdobná skupina plní stejné úkoly a splňuje všechny podmínky včetně členství a účasti; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle odstavce 1.

(3) Evropskému kolegiu předsedá orgán příslušný k řešení krize členského státu, ve kterém se nachází orgán dohledu na konsolidovaném základě a má sídlo finanční holdingová osoba založená podle jiného předpisu^19) nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(4) Členové evropského kolegia navrhnou a zvolí předsedajícího evropského kolegia, není-li postupováno podle odstavce 3.