Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace

Čl. I

Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:

• 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento zákon rovněž stanoví pravidla pro částečný přístup k regulovaným činnostem a uznávání odborného výcviku vykonaného v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.“.

• 1. V § 1 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2i zrušuje.

• 1. V § 2 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; stanovené podmínky musí být přiměřené a nezbytné pro ochranu zájmů chráněných jinými právními předpisy.“.

• 1. V § 3 odst. 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí:

• „i) domovským členským státem členský stát, ve kterém uchazeč získal odbornou kvalifikaci pro výkon předmětné činnosti, nebo členský stát, ve kterém uchazeč předmětnou činnost vykonává nebo vykonával. Pro účely posuzování jiné způsobilosti se domovským členským státem rozumí členský stát, v němž předmětnou činnost uchazeč naposledy vykonával nebo jehož je uchazeč státním příslušníkem,

• j) hostitelským členským státem členský stát, kde se uchazeč hodlá trvale usadit za účelem výkonu předmětné činnosti, nebo členský stát, v němž uchazeč hodlá pouze dočasně nebo příležitostně poskytovat služby,“.

Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k).

• 1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až r), která znějí:

• „l) odbornou praxí skutečný a právními předpisy dovolený výkon předmětné činnosti v členském státě, a to výkon předmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnosti konaný v pracovněprávním vztahu po kratší pracovní dobu nebo konaný na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nebo s tím souměřitelný výkon předmětné činnosti konaný osobou samostatně výdělečně činnou,

• m) odborným výcvikem doba odborné praxe vykonané pod dohledem, pokud to představuje podmínku přístupu k předmětné činnosti, přičemž tuto praxi je možné absolvovat v průběhu nebo po skončení vzdělávání završeného získáním diplomu nebo vysvědčení,

• n) evropským profesním průkazem elektronický doklad, který buď potvrzuje, že uchazeč splnil všechny nutné podmínky pro dočasný nebo příležitostný výkon předmětné činnosti nebo dokládá uznání odborné kvalifikace pro účely usazení,

• o) celoživotním vzděláváním veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava, neformální vzdělávání a informální učení vedoucí ke zlepšení znalostí, dovedností a schopností, včetně profesní etiky,

• p) evropským systémem přenosu a shromažďování kreditů nebo kredity ECTS kreditní systém ve vysokoškolském vzdělávání používaný v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání,

• q) systémem IMI systém pro výměnu informací o vnitřním trhu určený ke správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států navzájem a příslušnými orgány členských států a Komisí,

• r) částečným přístupem možnost uznávacího orgánu uznat v konkrétních případech kvalifikaci pouze pro oddělitelnou samostatnou část regulované činnosti.“.

• 1. V § 4 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „, který může být rovněž vyjádřen odpovídajícím počtem kreditů ECTS“.

• 1. V § 4 odst. 3 písmeno b) zní:

• „b) regulované vzdělávání nebo v případě regulované činnosti vzdělávání a přípravu se zvláštní strukturou, s kompetencemi, které jsou širší než u úrovně podle odstavce 4 a ekvivalentní kompetencím u vzdělávání a přípravy podle písmene a), poskytuje-li srovnatelnou odbornou úroveň a připravuje-li na srovnatelnou úroveň povinností a funkcí, je-li dále tento doklad doprovázen potvrzením příslušného orgánu členského státu původu.“.

Poznámka pod čarou č. 2m se zrušuje.

• 1. V § 4 odstavec 4 zní:

„(4) Dokladem o dosažené kvalifikaci druhého stupně se pro účely tohoto zákona rozumí doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu původu, který prokazuje, že jeho držitel

• a) po úspěšném ukončení středního vzdělávání absolvoval další vzdělávání a přípravu, která není součástí vzdělávání a přípravy vedoucí k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci třetího až pátého stupně, ve vzdělávací instituci nebo v zaměstnání a případně zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk tohoto vzdělávání a přípravy, nebo

• b) úspěšně absolvoval odborné střední vzdělávání a případně další zkušební praxi nebo praxi pod dohledem vyžadovanou jako doplněk odborného vzdělávání ve střední škole nebo v konzervatoři.“.

• 1. V § 4 odst. 5 písm. c) se za slovo „nebo“ vkládá slovo „všeobecné“.

• 1. V § 4 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „doklad“ vkládají slova „nebo soubor dokladů“.

• 1. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:

㤠7a

Uznávání odborného výcviku

(1) Pokud je přístup k regulované činnosti v České republice podmíněn dokončením odborného výcviku, uznávací orgán při posuzování žádosti o povolení výkonu této regulované činnosti uzná odborný výcvik absolvovaný v jiném členském státě, a popřípadě zohlední odborný výcvik absolvovaný ve třetí zemi, jestliže jsou v souladu s pravidly podle odstavce 2. Uznávací orgán může prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem stanovit přiměřené omezení rozsahu části odborného výcviku, jež může být prováděna v zahraničí a bude uznána v České republice.

(2) Uznání odborného výcviku nenahrazuje požadavky na absolvování zkoušky, kterou je podmíněn přístup k dané činnosti.

(3) Uznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem pravidla uznávání odborných výcviků absolvovaných v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.“.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ zrušují.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „2 let“ nahrazují slovy „1 roku“ a slova „, a který je nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ se zrušují.

• 1. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „nejméně druhého stupně“ a slova „, je-li tento doklad nejméně stejného stupně nebo o jeden stupeň nižší než doklad o dosažené kvalifikaci vyžadovaný v České republice“ zrušují.

• 1. V § 8 odstavec 2 zní:

„(2) Odchylně od odstavce 1 a § 10 může uznávací orgán odmítnout přístup k regulovanému povolání a jeho výkon držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5, když je v České republice vyžadován k výkonu tohoto povolání doklad o dosažené kvalifikaci pátého stupně podle § 4 odst. 1.“.

• 1. § 9 se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V § 10 odst. 1 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „4 až 6“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, není-li dále stanoveno jinak“.

• 1. V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Po osobě, která získala odbornou kvalifikaci prvního stupně podle § 4 odst. 5 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace čtvrtého stupně podle § 4 odst. 2, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky, případně adaptačního období a rozdílové zkoušky.

(3) Po osobě, která získala kvalifikaci druhého stupně podle § 4 odst. 4 a žádá o uznání své odborné kvalifikace, pokud je v České republice požadovaná kvalifikace pátého stupně podle § 4 odst. 1, může uznávací orgán požadovat splnění kompenzačního opatření ve formě adaptačního období nebo rozdílové zkoušky.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

• 1. V § 10 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

• 1. V § 10 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, pokud nebude využita možnost částečného přístupu k výkonu regulované činnosti podle § 24h“.

• 1. V § 10 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 4“.

• 1. V § 10 odst. 5 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

• 1. V § 10 odstavec 6 zní:

„(6) Uznávací orgán splnění kompenzačního opatření nepožaduje a uzná odbornou kvalifikaci uchazeče, pokud je podstatný rozdíl v obsahu vzdělávání a přípravy vyrovnán znalostmi, dovednostmi a schopnostmi, které uchazeč nabyl během výkonu předmětné činnosti nebo celoživotního vzdělávání v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi a které byly za účelem uznání jeho odborné kvalifikace potvrzeny příslušným orgánem členského státu původu.“.

Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje.

• 1. V § 11 odst. 1 se za slova „odstavci 2“ vkládají slova „a v § 10 odstavcích 2 a 3“.

• 1. V § 14 odst. 1 se za slova „rozumí zkouška“ vkládají slova „odborných znalostí, dovedností a schopností uchazeče“.

• 1. V § 14 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Uznávací orgán zajistí, aby měl uchazeč možnost absolvovat rozdílovou zkoušku do 6 měsíců od vydání rozhodnutí podle odstavce 3.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

• 1. V § 14 odst. 5 se za slovo „jazyce“ vkládají slova „a její obsah zohledňuje skutečnost, že uchazeč je osobou kvalifikovanou k výkonu povolání v domovském členském státě nebo v členském státě původu“ a slova „rozdílové zkoušky, nejvýše však 5 000 Kč, hradí uchazeč“ se nahrazují slovy „rozdílové zkoušky hradí uchazeč a nesmí přesáhnout výši 6 500 Kč“.

• 1. Za § 18 se vkládají nové § 19 a 19a, které včetně nadpisů znějí:

㤠19

Uznávání na základě společného rámce odborné přípravy

(1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo rozhodne-li tak Komise, přiznává uznávací orgán dokladu o odborné kvalifikaci získanému prokázáním splnění společného rámce odborné přípravy stejné účinky jako dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným pro příslušnou činnost v České republice.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud

• a) v České republice není vzdělávací zařízení, které by poskytovalo vzdělávání ve společném rámci odborné přípravy,

• b) používání společného rámce odborné přípravy by mohlo mít nepříznivý dopad na vzdělávací soustavu v České republice, nebo

• c) mezi společným rámcem odborné přípravy a vzděláváním v České republice jsou podstatné rozdíly a při postupu podle odstavce 1 by mohl uchazeč výkonem předmětné činnosti vážně ohrozit veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost, zdraví a bezpečnost příjemců služeb nebo životní prostředí.

(3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo od rozhodnutí Komise.

§ 19a

Uznávání na základě společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy

(1) Stanoví-li to přímo použitelný předpis, nebo rozhodne-li tak Komise, opravňuje úspěšné vykonání společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy v jiném členském státě osobu, která zkoušku absolvovala, k výkonu příslušné činnosti v České republice za podmínek, které platí pro osoby splňující odbornou způsobilost pro výkon dané činnosti v České republice.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud

• a) používání společných závěrečných zkoušek odborné přípravy neposkytuje s ohledem na rizika příjemců služby na území České republiky dostatečnou záruku, nebo

• b) použití společných závěrečných zkoušek odborné přípravy by v České republice mohlo podstatně snížit zájem o příslušné povolání.

(3) Výjimky podle odstavce 2 stanoví pro regulované činnosti v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie nebo rozhodnutí Komise ministerstvo vyhláškou. Uplatnění výjimky podle věty první oznámí centrum pro uznávání odborných kvalifikací spolu s odůvodněním Komisi do 6 měsíců od přijetí přímo použitelného předpisu, nebo rozhodnutí Komise.“.

• 1. V § 20 odst. 5 se slova „peněžním ústavem“ nahrazují slovy „zahraniční bankou nebo pojišťovnou“.

• 1. V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:

„(2) U držitele evropského profesního průkazu podle § 24f nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 může uznávací orgán provést ověření jazykových znalostí, pokud

• a) má vykonávaná činnost vliv na bezpečnost a zdraví osob, nebo

• b) existují důvodné pochybnosti o dostatečné znalosti českého jazyka držitele ve vztahu k odborným činnostem, které zamýšlí vykonávat.

Uznávací orgán stanoví prováděcím právním předpisem nebo stavovským předpisem úroveň požadované znalosti českého jazyka k výkonu činností, u nichž dojde k jejímu ověření.

(3) Každé znalosti českého jazyka musí být přiměřené činnosti, jež má být vykonávána. Uchazeč má právo podat do 15 dnů námitky proti výsledku ověření u uznávacího orgánu. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele uznávacího orgánu.

(4) V případě, že uznávací orgán ověřením zjistí, že znalost českého jazyka osoby podle odstavce 2 není dostatečná pro výkon předmětné činnosti, může pozastavit tuto činnost až do doby doplnění potřebné znalosti českého jazyka. Uznávací orgán zároveň stanoví termín příštího ověření znalosti českého jazyka.“.

• 1. V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „žádosti“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem“.

• 1. V § 22 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

• 1. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24h, které včetně nadpisů znějí:

㤠24a

Evropský profesní průkaz

(1) Uznávací orgán vydává evropský profesní průkaz na základě žádosti přijaté v systému IMI. Uznávací orgán dále přijímá od žadatelů v České republice žádosti o vydání evropského profesního průkazu, zadává je do systému IMI a zajišťuje související činnosti.

(2) Uznávací orgán jako orgán hostitelského členského státu

• a) vydává evropský profesní průkaz pro usazení s účinky rozhodnutí podle § 24,

• b) vydává evropský profesní průkaz pro dočasný a příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky rozhodnutí o ověření kvalifikace podle § 36b,

• c) přijímá evropský profesní průkaz z jiného členského státu s účinky oznámení podle § 36a pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti.

(3) Uznávací orgán jako orgán domovského členského státu

• a) vydává evropský profesní průkaz pro dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti bez vlivu na život, zdraví nebo bezpečnost osob,

• b) přijímá žádost o evropský profesní průkaz pro usazení a dočasný či příležitostný výkon předmětné činnosti s vlivem na život, zdraví nebo bezpečnost osob s účinky osvědčení podle § 29a, zadává ji do systému IMI a zajišťuje související činnosti.

(4) Není-li stanoveno jinak, komunikuje uznávací orgán ve věcech evropského profesního průkazu s orgány jiných členských států a s žadateli prostřednictvím systému IMI.

(5) Evropský profesní průkaz se vydává v systému IMI elektronickou formou a obsahuje údaje nezbytné pro zjištění práva jeho držitele na výkon předmětné činnosti, pro kterou byl vydán, a to příjmení, jména, datum a místo narození, povolání, dosaženou kvalifikaci žadatele a režim její platnosti v případě časových omezení, informaci o příslušném vydávajícím orgánu, číslo průkazu, bezpečnostní prvky a údaje o platném průkazu totožnosti. Údaje týkající se odborné praxe, kterou držitel evropského profesního průkazu získal, nebo o kompenzačních opatřeních, která absolvoval, jsou vedeny v souboru systému IMI.

(6) Požádá-li držitel evropského profesního průkazu vydaného podle odstavce 2 o odstranění souboru systému IMI spojeného s evropským profesním průkazem, vydá uznávací orgán rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 24 nebo o ověření odborné kvalifikace podle § 36b.

§ 24b

Žádost o evropský profesní průkaz a vytvoření souboru systému IMI

(1) Osoba kvalifikovaná k výkonu předmětné činnosti, pro niž byl v souladu s § 24a zaveden evropský profesní průkaz, může požádat o evropský profesní průkaz prostřednictvím elektronického nástroje poskytovaného Komisí, který vytvoří pro žadatele soubor systému IMI. Žádost o evropský profesní průkaz může být uznávacímu orgánu doručena také v listinné podobě; v takovém případě uznávací orgán vytvoří pro žadatele soubor v systému IMI na základě údajů z žádosti.

(2) Do jednoho týdne od přijetí žádosti potvrdí uznávací orgán žadateli její přijetí, a v případě, že žádost neobsahuje všechny doklady stanovené přímo použitelným předpisem, nebo rozhodnutím Komise, stanoví žadateli přiměřenou lhůtu k jejímu doplnění.

(3) Uznávací orgán nevyžaduje k žádosti doložení dokladů, které jsou již v souboru žadatele v systému IMI obsaženy a jsou v době posuzování žádosti platné.

(4) Uznávací orgán ověří, zda jsou veškeré potřebné doklady, které byly vydány v České republice, platné a pravé, popřípadě, zda je žadatel v České republice oprávněně usazen. V případě pochybností může uznávací orgán vyzvat žadatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů.

§ 24c

Evropský profesní průkaz pro dočasný nebo příležitostný výkon regulované činnosti vydaný v České republice jako domovském státě

(1) Uznávací orgán do tří týdnů ode dne, kdy prostřednictvím systému IMI obdržel úplnou žádost o vydání evropského profesního průkazu podle § 24a odst. 3 písm. a), ověří žádost a přiložené doklady a vydá evropský profesní průkaz. Uznávací orgán neprodleně předá evropský profesní průkaz příslušným orgánům v každém hostitelském státě, v němž podle údajů v žádosti hodlá žadatel dočasně či příležitostně vykonávat regulovanou činnost, a vyrozumí o tom žadatele.