Zákon o zadávání veřejných zakázek

§ 202

Zvláštní ustanovení o lhůtách pro podlimitní veřejné zakázky

(1) V případě podlimitních veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem zadavatel stanoví lhůtu pro podání žádosti o účast na nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

(2) Zadavatel stanoví v užším řízení lhůtu pro podání nabídek na nejméně 15 pracovních dnů od odeslání výzvy k podání nabídky.

§ 203

Zvláštní ustanovení o zákazu uzavření smlouvy

V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti zadávaných na základě rámcové dohody se § 246 odst. 1 písm. a) nepoužije.

§ 204

Zvláštní ustanovení pro rámcové dohody

Doba trvání rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti nesmí být delší než 7 let, s výjimkou případů, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaného zboží a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele; zadavatel je povinen tyto objektivní příčiny řádně odůvodnit a uvést v oznámení o zadání veřejné zakázky uveřejněném způsobem podle § 212.

§ 205

Zvláštní ustanovení o písemné zprávě zadavatele

Písemná zpráva zadavatele v případě veřejné zakázky nebo rámcové dohody v oblasti obrany nebo bezpečnosti musí obsahovat nad rámec požadavků uvedených v § 217 odst. 2 i odůvodnění

• a) překročení celkové doby trvání podle § 64 písm. b), došlo-li k překročení této doby,

• b) nedodržení lhůty podle § 198 odst. 3, došlo-li k jejímu nedodržení, a

• c) uzavření rámcové dohody na dobu delší než 7 let, byla-li taková dohoda uzavřena.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PODDODAVATELÍCH

§ 206

(1) Zadavatel může v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti požadovat v zadávací dokumentaci, aby nabídka obsahovala závazek účastníka zadávacího řízení, že v průběhu plnění veřejné zakázky oznámí zadavateli veškeré změny v osobách poddodavatelů. Zadavatel může rovněž v zadávací dokumentaci požadovat v případě nadlimitní veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, aby vybraný dodavatel

• a) u všech nebo některých částí veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat poddodavateli, postupoval v souladu s ustanoveními této hlavy, nebo

• b) zadal části veřejné zakázky specifikované ve své nabídce minimálně ve finančním objemu stanoveném zadavatelem jednomu či více poddodavatelům, a aby při výběru poddodavatele postupoval v souladu s ustanoveními této hlavy; finanční objem stanoví zadavatel formou rozsahu hodnot s minimální a maximální procentní hodnotou, přičemž maximální procentní hodnota musí být přiměřená s ohledem na veřejnou zakázku a nesmí přesáhnout 30 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

(2) Zadavatel v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvede požadavky podle odstavce 1 v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

(3) Ustanovení § 105 odst. 3 se nepoužije.

§ 207

Postup při výběru poddodavatele

(1) Vybraný dodavatel, není-li zadavatelem podle § 4, postupuje podle tohoto ustanovení v řízení o výběru poddodavatele v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud tak stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci podle § 206 odst. 1.

(2) Za poddodavatele se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, vůči které je vybraný dodavatel ovládající či ovládanou osobou podle jiného právního předpisu^46), nebo osoba, která je společně s vybraným dodavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle jiného právního předpisu^46); dodavatel v takovém případě uvede úplný seznam těchto osob ve své nabídce a aktualizuje ho bez zbytečného odkladu po každé změně vztahů mezi těmito osobami.

(3) Vybraný dodavatel je povinen při výběru poddodavatele dodržet zásady uvedené v § 6.

§ 208

Oznámení o poddodávce

(1) V případě, že předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, dosahuje nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem podle § 25 pro veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odešle vybraný dodavatel oznámení o poddodávce k uveřejnění způsobem podle § 212. Ustanovení § 16 až 23 pro stanovení předpokládané hodnoty části veřejné zakázky se použijí obdobně.

(2) Stanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky požadavky na kvalifikaci poddodavatele, uvede je vybraný dodavatel v oznámení o poddodávce. Vybraný dodavatel je oprávněn uvést v oznámení o poddodávce jakákoliv další kritéria, která umožní objektivní posouzení kvalifikace poddodavatele. Tato kritéria kvalifikace musí být objektivní, nediskriminační, v souladu s kritérii kvalifikace požadovanými zadavatelem při zadávání veřejné zakázky a musí bezprostředně a přiměřeně souviset s předmětem plnění poskytovaného poddodavatelem.

(3) Pokud jsou pro část veřejné zakázky, kterou má plnit poddodavatel, jinak splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, vybraný dodavatel není povinen uveřejnit oznámení o poddodávce.

(4) Vybraný dodavatel nemá povinnost vybrat poddodavatele postupem podle této hlavy, pokud zadavateli prokáže, že žádný z poddodavatelů účastnících se řízení nebo jejich nabídky nesplňuje požadavky uvedené v oznámení o poddodávce, a proto by mu tento postup znemožnil splnit veřejnou zakázku.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ZMĚNY ZÁVAZKŮ ZE SMLUV NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU

§ 209

V případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti se ustanovení § 222 odst. 4 až 8 nepoužijí.

ČÁST DESÁTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 210

Souběh činností

(1) Souběhem činností se pro účely tohoto zákona rozumí, zahrnuje-li předmět veřejné zakázky části, které mají být zadávány podle různých částí tohoto zákona. Pokud jsou tyto části předmětu veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může je zadavatel zadávat odděleně nebo si může zvolit zadávání jedné zakázky, pro jejíž zadávání platí pravidla v odstavcích 2 a 3. Volba zadávání jedné zakázky nesmí být učiněna za účelem obcházení tohoto zákona.

(2) V případě veřejné zakázky, která je sektorovou veřejnou zakázkou nebo koncesí pouze z části a tyto části jsou objektivně neoddělitelné, postupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání vztahujících se k činnosti, které se veřejná zakázka především týká.

(3) Pokud části veřejné zakázky jsou objektivně oddělitelné nebo jsou objektivně neoddělitelné a nelze určit, které činnosti se veřejná zakázka především týká, nepostupuje zadavatel podle pravidel pro zadávání

• a) koncesí v případě veřejných zakázek, které jsou koncesí pouze z části, nebo

• b) sektorových veřejných zakázek v případě veřejných zakázek, které jsou sektorovou veřejnou zakázkou pouze z části; to neplatí pro veřejné zakázky, které jsou z části sektorovou veřejnou zakázkou a z části koncesí, u kterých zadavatel postupuje podle pravidel pro zadávání sektorových veřejných zakázek.

(4) V případě veřejné zakázky, která je veřejnou zakázkou v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze z části, může zadavatel postupovat podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti pouze v případě, že části veřejné zakázky jsou objektivně neoddělitelné. Pokud jsou části veřejné zakázky objektivně oddělitelné, může zadavatel zvolit samostatné zadávání jednotlivých částí zakázky nebo zadávání jedné veřejné zakázky, kterou zadává podle pravidel platných pro zbývající část veřejné zakázky.

§ 211

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

(1) Komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně; není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

(2) Při komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli nesmí být narušena důvěrnost nabídek a žádostí o účast a úplnost údajů v nich obsažených. Zadavateli nesmí být umožněn přístup k obsahu nabídek a žádostí o účast před uplynutím lhůty stanovené pro jejich podání.

(3) Písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky s výjimkou případů, kdy

• a) použití elektronické komunikace s ohledem na zvláštní povahu veřejné zakázky vyžaduje zvláštní nástroje, zařízení nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné nebo podporované obecně dostupnými aplikacemi; za obecně dostupné se nepovažují aplikace používané k popisu předmětu plnění, které používají formáty souborů, jež nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo obecně dostupné aplikace, nebo se na ně vztahují komerčně poskytované licence a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku,

• b) použití elektronické komunikace vyžaduje zvláštní kancelářské vybavení, které zadavatelé běžně nemají k dispozici,

• c) zadávací podmínky vyžadují předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace, nebo

• d) použití jiné než elektronické komunikace je nezbytné z důvodu narušení zabezpečení elektronické komunikace nebo z důvodu ochrany zvláště citlivé povahy informací, přičemž požadovanou úroveň zabezpečení nelze řádně zajistit běžně dostupnými elektronickými nástroji nebo nástroji podle § 103 odst. 3.

(4) Při elektronické komunikaci v zadávacím řízení, soutěži o návrh a při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému poskytne zadavatel dodavatelům k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

(5) Nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky^47), musí být datová zpráva^48) opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem^48), pokud jde o

• a) výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,

• b) oznámení o výběru dodavatele,

• c) rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,

• d) vyloučení účastníka zadávacího řízení.

(6) Při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

§ 212

Uveřejňování formulářů

(1) Zadavatel je povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

(2) Pokud zadavatel v případě nadlimitní veřejné zakázky neodeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení, může odeslat dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu prostřednictvím formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(3) Formulář zadavatel odešle elektronicky do

• a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

• b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

(4) V případě změny informací uvedených ve formuláři je zadavatel povinen odeslat opravný formulář.

(5) Zadavatel může uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie formuláře i v případech, kdy zákon nestanoví povinnost jejich uveřejnění.

(6) Neodesílá-li zadavatel formuláře do Úředního věstníku Evropské unie prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek, odešle společně s formulářem k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek i kopii oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie, a to bez zbytečného odkladu poté, co obdržel potvrzení o uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Není-li zadavateli doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, odešle zadavatel formulář k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek společně s potvrzením o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(7) Jde-li o nadlimitní veřejné zakázky, nesmí být formulář uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele před uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie. To neplatí, pokud nebylo zadavateli či provozovateli Věstníku veřejných zakázek doručeno oznámení o uveřejnění formuláře v Úředním věstníku Evropské unie do 48 hodin od doručení potvrzení o přijetí oznámení k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(8) Ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.

(9) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

• a) formuláře sloužící pro uveřejňování informací podle tohoto zákona, pro které není formulář určen přímo použitelným předpisem Evropské unie,

• b) způsob vyplnění formulářů včetně stanovení povinně vyplňovaných údajů,

• c) podmínky přijetí formulářů k uveřejnění,

• d) postup při úpravách údajů ve formulářích,

• e) přístup k uveřejněným formulářům,

• f) způsob doručování formulářů a

• g) postup při nápravě vad v uveřejněných formulářích a vad plnění provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

§ 213

Elektronické nástroje

(1) Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné.

(2) V případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby

• a) mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,

• b) před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,

• c) pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

• d) během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

• e) rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,

• f) doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

• g) v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a

• h) byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

• a) podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje,

• b) podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje,

• c) podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje,

• d) požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek,

• e) požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech,

• f) podmínky pro vydání certifikátu shody,

• g) náležitosti a platnost certifikátu shody,

• h) požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, a

• i) technické náležitosti profilu zadavatele.

(4) Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástroje lze vždy prokázat certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu^49).

§ 214

Profil zadavatele

(1) Internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

(2) Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

(3) Jde-li o provozní jednotku zadavatele podle § 17 odst. 2, může provozní jednotka využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách vlastní profil zadavatele. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

• a) přístup k uveřejněným informacím,

• b) strukturu údajů uveřejňovaných na profilu zadavatele a

• c) postup při změně profilu zadavatele.

§ 215

Elektronické katalogy

(1) Zadavatel může požadovat nebo připustit, aby byla nabídka předložena jako elektronický katalog nebo aby elektronický katalog byl součástí nabídky. Elektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci.

(2) Pokud zadavatel požaduje nebo připouští předložení nabídky formou elektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede všechny nezbytné informace pro předložení elektronického katalogu, a to zejména stanovený formát elektronického katalogu a použité technické prostředky. Nabídka ve formě elektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty.

(3) V případě použití elektronického katalogu při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více účastníky rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadavatel

• a) písemně vyzve účastníky rámcové dohody, aby znovu podali elektronický katalog, který bude upravený podle zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v rámci rámcové dohody, nebo

• b) oznámí účastníkům rámcové dohody, že veřejná zakázka na základě rámcové dohody bude zadána výběrem z elektronických katalogů předložených při uzavírání rámcové dohody. Oznámení obsahuje datum a čas, ve kterém zadavatel vybere údaje pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Oznámení musí být elektronicky zasláno nejméně 5 pracovních dnů před výběrem údajů. Účastník rámcové dohody může aktualizovat údaje v předloženém elektronickém katalogu. V případě, že účastník rámcové dohody nesouhlasí, aby údaje v předloženém elektronickém katalogu byly použity pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, oznámí tuto skutečnost zadavateli nejpozději do data a času výběru údajů; k takovým údajům se dále nepřihlíží.

Před zadáním veřejné zakázky na základě rámcové dohody zadavatel předloží jím vybrané údaje z elektronického katalogu vybranému dodavateli k věcné kontrole.

(4) Využívá-li zadavatel elektronický katalog v případě dynamického nákupního systému, postupuje obdobně podle odstavce 3.

§ 216

Uchovávání dokumentace o zadávacím řízení

(1) Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis^50) lhůtu delší.

(2) Zadavatel je povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

(3) Na zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a na soutěž o návrh se pravidla pro uchovávání dokumentace o zadávacím řízení použijí obdobně.

§ 217

Písemná zpráva zadavatele

(1) Zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

• a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

• b) použitý druh zadávacího řízení,

• c) označení účastníků zadávacího řízení,

• d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

• e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

• f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

• g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

• h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

• i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

• j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

• k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

• l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

• m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

• n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

(3) V písemné zprávě může zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 2.

(4) Zadavatel odešle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi.

(5) Zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

§ 218

Ochrana informací

(1) Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.

(2) Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,

• a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,

• b) důvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.

(3) Zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

§ 219

Uveřejňování smlouvy a skutečně uhrazené ceny

(1) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

• a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

• b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),

• c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

• d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

(2) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele rámcovou dohodu do 15 dnů od jejího uzavření.

(3) Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

(4) Strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj.

§ 220

Citlivá činnost

(1) Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje

• a) schválení zadávací dokumentace, nebo

• b) zadání veřejné zakázky.

(2) Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

§ 221

Fakturace za plnění veřejné zakázky

Zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury.

§ 222

Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

(1) Není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.

(2) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 1.

(3) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

• a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

• b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

• c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

(4) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

• a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

• b) nižší než

• 1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

• 1. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

(5) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

• a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,

• b) by způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů a

• c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

(6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna,

• a) jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,

• b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky a

• c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce.

(7) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

• a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

• b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

• c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

• d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

(8) V případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.

(9) Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Celkový cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 a 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku.

(10) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je však možné

• a) v případě uplatnění vyhrazených změn závazku sjednaných ve smlouvě na veřejnou zakázku na základě zadávacích podmínek podle § 100 odst. 2, nebo

• b) pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

§ 223

Ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

(1) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.

(2) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť

• a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,

• b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele, nebo

• c) výběr dodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

(3) Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.

(4) K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 3 se nepřihlíží.

ČÁST JEDENÁCTÁ

INFORMAČNÍ SYSTÉM O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH

§ 224

Informační systém o veřejných zakázkách

(1) Informační systém o veřejných zakázkách je informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkách obsahuje

• a) Věstník veřejných zakázek,

• b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,

• c) další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek.

(2) Provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů.

HLAVA I

VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

§ 225

Provozování Věstníku veřejných zakázek

Věstníkem veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkách na celostátní úrovni.

HLAVA II

SEZNAM KVALIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ

§ 226

Vedení seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Seznamem kvalifikovaných dodavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží dodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 a profesní způsobilosti podle § 77.

(2) Seznam kvalifikovaných dodavatelů je přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.

§ 227

Údaje evidované v seznamu

Do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapíše

• a) název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu,

• b) pobočka dodavatele a její sídlo,

• c) jméno, nebo jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, a sídlo, jde-li o fyzickou osobu,

• d) právní forma právnické osoby,

• e) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

• f) jméno, nebo jména a příjmení osob podle § 74 a jejich postavení, funkce či jiný vztah k dodavateli,

• g) předmět podnikání nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vztahuje,

• h) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal základní způsobilost a profesní způsobilost,

• i) datum zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

• j) datum poslední aktualizace údajů v seznamu kvalifikovaných dodavatelů a

• k) případně údaj podle § 231 odst. 4.

§ 228

Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující

• a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a

• b) základní způsobilost podle § 74.

(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel nemusí přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 4.

(3) Stejně jako výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

§ 229

Vydání výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydáván Ministerstvem pro místní rozvoj nebo prostřednictvím informačního systému veřejné správy^20) v listinné nebo elektronické podobě podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo označený uznávanou elektronickou značkou. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydán tomu, kdo o výpis požádá. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů se vydává v českém jazyce.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.

§ 230

Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti dodavatele. Žádost musí obsahovat originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77. Předkládané doklady musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání žádosti.

(2) Doklady podle odstavce 1 mohou být nahrazeny odkazem na informace vedené v informačním systému veřejné správy^20), který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje nezbytné pro přihlášení a vyhledání požadované informace. Dodavatel také může Ministerstvo pro místní rozvoj zmocnit k podání žádosti o výpis nebo potvrzení z informačního systému veřejné správy, který neumožňuje dálkový přístup, pokud

• a) poskytne údaje nezbytné k jejich získání a

• b) tyto výpisy nebo potvrzení jsou poskytovány bezplatně.

(3) Pokud jsou doklady podle odstavce 1 v jiném než českém jazyce, platí § 45 odst. 3 a 4 obdobně.

§ 231

Změny v seznamu kvalifikovaných dodavatelů

(1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj

• a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a

• b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(2) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je oprávněn podat žádost o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o zápis.

(3) Dojde-li u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, je dodavatel povinen podat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o zápis změny v těchto údajích.

(4) Ministerstvo pro místní rozvoj vyznačí v seznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájení řízení o změně údajů nebo o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 232.

§ 232

Vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů

Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud

• a) zjistí, že dodavatel nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu,

• b) zjistí, že dodavatel použil jako podklady pro zápis doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné,

• c) dodavatel požádal o vyřazení, nebo

• d) dodavatel nesplní povinnost stanovenou v § 231 odst. 1 nebo 3.

ČÁST DVANÁCTÁ

SYSTÉM CERTIFIKOVANÝCH DODAVATELŮ

§ 233

Systém certifikovaných dodavatelů

V systému certifikovaných dodavatelů se vydávají certifikáty, kterými je možné prokázat splnění kvalifikace nebo její části.

§ 234

Prokazování certifikátem

(1) Platným certifikátem vydaným v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů lze prokázat kvalifikaci v zadávacím řízení. Má se za to, že dodavatel je kvalifikovaný v rozsahu uvedeném na certifikátu.

(2) Zadavatel bez zvláštních důvodů nezpochybňuje údaje uvedené v certifikátu. Před uzavřením smlouvy lze po dodavateli, který prokázal kvalifikaci certifikátem, požadovat předložení dokladů podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(3) Stejně jako certifikátem může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou certifikátu vydaného v rámci systému certifikovaných dodavatelů.

§ 235

Schválení systému

(1) Systém certifikovaných dodavatelů schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě žádosti právnické osoby, která systém certifikovaných dodavatelů hodlá spravovat.

(2) V žádosti se uvádí popis systému certifikovaných dodavatelů a pravidla jeho použití.

(3) Pravidla použití systému certifikovaných dodavatelů obsahují alespoň

• a) název systému certifikovaných dodavatelů,

• b) identifikační údaje správce systému,

• c) organizační strukturu systému certifikovaných dodavatelů,

• d) postup při vydání certifikátu,

• e) vymezení druhu a případně kategorií veřejných zakázek, na které se systém certifikovaných dodavatelů vztahuje,

• f) vymezení profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace, jejíž splnění bude v systému certifikovaných dodavatelů posuzováno,

• g) vymezení dokladů, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle písmene f) a základní způsobilosti,

• h) postup při posouzení prokázání kvalifikace,

• i) pravidla pro vydání, změnu a odejmutí certifikátu a

• j) internetovou adresu, na které bude správce systému plnit povinnosti k uveřejnění podle tohoto zákona.

(4) Certifikát se vydává na základě žádosti dodavatele. Správce systému sdělí dodavateli bez zbytečného odkladu, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

(5) Doklady, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle odstavce 3 písm. g), nesmí přesahovat rozsah, který může požadovat zadavatel. Po dodavateli se sídlem v jiném členském státě nelze vyžadovat více dokladů než po osobě se sídlem v České republice.

(6) Postupy pro prokázání kvalifikace podle odstavce 3 písm. g) umožní, po předložení závazku podle § 83 odst. 1 písm. d), prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob podle § 82 nebo 83 obdobně.

(7) Ministerstvo pro místní rozvoj schválí systém certifikovaných dodavatelů, pokud systém splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 236

Změna a zrušení systému

(1) Změna systému certifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti správce systému a postupuje se podle § 235 obdobně.

(2) Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že systém certifikovaných dodavatelů nesplňuje podmínky stanovené právními předpisy nebo se změnily podmínky, za kterých byl schválen, vyzve správce systému, aby zjištěné nedostatky odstranil a tuto skutečnost Ministerstvu pro místní rozvoj doložil. Neodstraní-li správce systému nedostatky ve stanovené lhůtě, Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o zrušení tohoto systému.

(3) Systém certifikovaných dodavatelů může správce systému zrušit také písemným oznámením Ministerstvu pro místní rozvoj. Systém certifikovaných dodavatelů je zrušen dnem doručení tohoto oznámení Ministerstvu pro místní rozvoj nebo jiným dnem uvedeným v tomto oznámení.

(4) Zrušení systému certifikovaných dodavatelů nemá za následek ztrátu platnosti certifikátů vydaných v rámci tohoto systému před jeho zrušením.

§ 237

Povinnosti správce systému

(1) Správce systému zajistí, aby systém certifikovaných dodavatelů trvale splňoval podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Správce systému vede evidenci vydavatelů certifikátů, vydaných certifikátů a dodavatelů, kterým byl certifikát vydán.

(3) Správce systému umožní neomezený dálkový přístup k této evidenci a k pravidlům použití systému certifikovaných dodavatelů.

§ 238

Vydavatel certifikátu

Certifikát vydává akreditovaný subjekt posuzování shody podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

§ 239

Certifikát

(1) Certifikát obsahuje alespoň

• a) identifikační údaje vydavatele certifikátu,

• b) název systému certifikovaných dodavatelů,

• c) identifikační údaje správce systému certifikovaných dodavatelů,

• d) identifikační údaje dodavatele,

• e) předmět nebo obor podnikatelské nebo jiné činnosti, pro kterou se certifikát vydává,

• f) druh a případně kategorii veřejných zakázek, pro kterou se certifikát vydává,

• g) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění kvalifikace,

• h) případný rozsah závazku podle § 83 odst. 1 písm. d) a identifikační údaje osoby, které z něj vyplývají povinnosti,

• i) rozsah prokázání kvalifikace,

• j) datum vydání certifikátu,

• k) platnost certifikátu.

(2) Certifikát se vydává v jazyce českém v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Nejdelší přípustná platnost certifikátu je jeden rok od jeho vydání.

§ 240

Změny v kvalifikaci dodavatele a odejmutí certifikátu

(1) Dodavatel bezodkladně oznamuje vydavateli certifikátu změny, které mohou mít za následek, že dodavatel již není kvalifikovaný v rozsahu uvedeném v certifikátu.

(2) Vydavatel certifikátu změny posoudí a v případě jejich vlivu na správnost údajů uvedených v certifikátu certifikát odejme nebo vydá certifikát nový.

(3) Vydavatel certifikátu odejme certifikát také, pokud dodavatel nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu nebo pokud zjistí, že podklady pro vydání certifikátu neodpovídají skutečnosti.

ČÁST TŘINÁCTÁ

OCHRANA PROTI NESPRÁVNÉMU POSTUPU ZADAVATELE

HLAVA I

NÁMITKY

§ 241

Podání námitek

(1) Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

(2) Námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti

• a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,

• b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

• c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

(3) Námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

§ 242

Lhůty pro podání námitek

(1) Není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

(2) Námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

(3) Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

(4) Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

(5) Námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být doručeny zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení.

§ 243

Vzdání se práva podat námitky

Účastník zadávacího řízení se může písemně vzdát práva podat námitky zadavateli až po vzniku práva podat námitky. Platí, že doručením vzdání se práva podat námitky zadavateli lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto účastníku zadávacího řízení uplynula.

§ 244

Náležitosti námitek

(1) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

(2) Pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.

(3) V případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

§ 245

Vyřízení námitek

(1) Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

(2) Pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

(3) Zadavatel odmítne rovněž námitky, které

• a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241,

• b) jsou podány opožděně, nebo

• c) nesplňují náležitosti podle § 244.

(4) Pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

(5) Pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.

§ 246

Zákaz uzavření smlouvy

(1) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

• a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

• b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány,

• c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud podané námitky odmítl,

• d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

§ 247

Námitky po zavedení inovačního partnerství

(1) Po zavedení inovačního partnerství může podat písemné námitky partner, se kterým bylo inovační partnerství ukončeno v důsledku postupu zadavatele podle § 71 odst. 2 písm. b), kterým zadavatel snížil po ukončení fáze inovačního partnerství počet partnerů.

(2) Pro námitky podle odstavce 1 se použije § 242 odst. 1 a 2, § 243, § 244 odst. 1 a 2 a § 245 odst. 1 až 5 obdobně.

HLAVA II

DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA

Díl 1

Dozor nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy

§ 248

Výkon dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy

(1) Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, při kterém

• a) rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu s tímto zákonem,

• b) rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu s tímto zákonem,

• c) ukládá nápravná opatření,

• d) rozhoduje o návrhu podle § 267,

• e) kontroluje podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek s tímto zákonem.

(2) Zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku.

(3) Úřad projednává správní delikty podle tohoto zákona a ukládá sankce za jejich spáchání.

Díl 2

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

§ 249

Zahájení řízení

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

Návrh

§ 250

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

• a) zadávacím podmínkám,

• b) dobrovolnému oznámení,

• c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,

• d) rozhodnutí o výběru dodavatele,

• e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo

• f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

(2) Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.

§ 251

(1) Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

(2) Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

(3) Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

(4) Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

(5) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

§ 252

(1) Zadavatel je povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

(3) Vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(4) Části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v odstavci 3 a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je zadavatel povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

§ 253

Zvláštní ustanovení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení

Náležitostí návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je uvedení plnění, které zadavatel hodlá mimo zadávací řízení pořídit, a postupu, kterým zadavatel hodlá předmětné plnění pořídit.

§ 254

Zvláštní ustanovení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

(1) Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu

• a) bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2,

• b) přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením,

• c) na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoli mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7, nebo

• d) postupem podle § 135 odst. 3 nebo § 141 odst. 4, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

(2) V návrhu musí být uvedeno, kdy se navrhovatel dozvěděl o tom, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle odstavce 1.

(3) Návrh doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 1 měsíce ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(4) Návrh podle odstavce 1 písm. d) doručí navrhovatel Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 1 měsíce ode dne, kdy zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy.

(5) Zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu doručí Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

(6) Zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

§ 255

Kauce

(1) Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(2) Ve lhůtě pro doručení návrhu, jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání koncesí, je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že zadavatel neuveřejní ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(3) Kauce připadne státu, jestliže Úřad

• a) pravomocným rozhodnutím návrh zamítne podle § 265 písm. a), nebo

• b) pravomocným rozhodnutím rozhodne o zastavení řízení, pokud vzal navrhovatel návrh zpět poté, co bylo v témže správním řízení nepravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a).

(4) V případě, že navrhovatel vzal svůj návrh před vydáním rozhodnutí ve věci samé zpět, připadne státu 35 % kauce, nejméně však 30 000 Kč; zbývající část kauce Úřad vrátí navrhovateli.

(5) Kauce, která připadla státu, je příjmem státního rozpočtu.

(6) Pokud Úřad rozhodne jiným způsobem, než je uvedeno v odstavci 3, nebo zastaví řízení z jiného důvodu než podle odstavce 3, vrátí kauci nebo její část navrhovateli do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

§ 256

Účastníci řízení

Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o spáchání správního deliktu je účastníkem osoba podezřelá z jeho spáchání. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.

§ 257

Zastavení řízení

Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže

• a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

• b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,

• c) nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,

• d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,

• e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3,

• f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,

• g) zadavatel zrušil zadávací řízení,

• h) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,

• i) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,

• j) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky,

• k) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,

• l) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo

• m) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.

§ 258

Zvláštní ustanovení o jednání předcházejícím zahájení řízení

(1) Zadavatel je povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

(2) Podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje.

§ 259

(1) Za podání podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední Úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši 10 000 Kč za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení.

(2) Podalo-li podnět více osob společně, vybere se poplatek podle odstavce 1 pouze jednou.

(3) Poplatek je splatný s podáním podnětu na účet Úřadu.

(4) Nebyl-li s podáním podnětu poplatek ve lhůtě dle odstavce 3 zaplacen, podnět se nevyřizuje.

(5) Poplatek se nevrací.

(6) Osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení poplatku není přípustné.

(7) Zákon o správních poplatcích se nepoužije.

§ 260

Zvláštní ustanovení o ochraně informací

Úřad s výjimkou té části, která je podkladem pro vydání rozhodnutí, neposkytne po dobu výkonu dozoru podle této části informaci obsaženou v dokumentaci o zadávacím řízení. Dobou výkonu dozoru podle věty první je doba od doručení dokumentace o zadávacím řízení Úřadu podle § 252 odst. 1, § 254 odst. 5 nebo § 258 odst. 1 do jejího odeslání zpět zadavateli.

§ 261

Zvláštní ustanovení o průběhu řízení

(1) Úřadu se výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem zasílají

• a) podání účastníků v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele zahájených z moci úřední,

• b) rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu.

(2) Úřad může přerušit řízení při výkonu dozoru podle § 248 s cílem získat odborné stanovisko nebo znalecký posudek. Od vydání usnesení o přerušení řízení do doručení odborného stanoviska nebo znaleckého posudku Úřadu lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.

(3) Úřad stanoví účastníkům řízení před vydáním rozhodnutí ve věci lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta nesmí být kratší než 7 dnů. K pozdějším vyjádřením Úřad nepřihlíží. Ustanovení § 251 odst. 5 části věty první za středníkem se použije obdobně.

§ 262

Zvláštní ustanovení o řízení o rozkladu

Podání rozkladu není přípustné proti usnesení, kterým

• a) se upravuje vedení správního řízení,

• b) byla stanovena lhůta k provedení úkonu, nebo

• c) byly opraveny zřejmé nesprávnosti, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.

Nápravná opatření a neplatnost smluv nebo rámcových dohod

§ 263

(1) Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

(2) Nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

(3) Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

(4) Nedoručí-li zadavatel v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před uzavřením smlouvy Úřadu podle § 252 odst. 1 nebo § 254 odst. 5 dokumentaci o zadávacím řízení ve stanovených lhůtách, a to ani v dodatečné pětidenní lhůtě stanovené Úřadem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení.

(5) Je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

(6) Pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.

(7) Úřad zadavateli zakáže pokračovat v návrhem napadeném postupu, pokud v řízení o návrhu proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, zjistí, že postup zadavatele je v rozporu s tímto zákonem nebo jej obchází.

(8) Ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

§ 264

(1) Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.

(2) Smlouva na plnění veřejné zakázky se stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.

(3) Pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

(4) Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.

(5) Úřad rovněž neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti a zároveň pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

§ 265

Úřad návrh zamítne, pokud

• a) nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření,

• b) návrh nebyl podán oprávněnou osobou, nebo

• c) návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

§ 266

Náklady řízení

(1) Součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

(2) Z důvodů hodných zvláštního zřetele lze na žádost účastníka řízení od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.

§ 267

Návrh po ukončení fáze inovačního partnerství

(1) Snížil-li zadavatel postupem podle § 71 odst. 2 písm. b) počet partnerů, je partner, se kterým bylo inovační partnerství z tohoto důvodu ukončeno, oprávněn podat návrh k Úřadu.

(2) Nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro snížení počtu partnerů, Úřad v rozhodnutí vysloví nezákonnost takového postupu a podle povahy věci nařídí zadavateli zjednat nápravu ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) S podáním návrhu podle odstavce 1 je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

(4) Nedoručí-li zadavatel v řízení o návrhu podle odstavce 1 dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě podle § 252 odst. 1 nebo zjistí-li Úřad, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, Úřad uloží nápravné opatření podle odstavce 2.

(5) Účastníkem řízení o návrhu podle odstavce 1 je zadavatel a navrhovatel.

(6) Ustanovení § 251, 252, § 255 odst. 3 až 6, § 257, 260, 261, 262, § 263 odst. 5 a § 265 se v řízení o návrhu podle odstavce 1 použijí obdobně.

(7) V řízení o návrhu podle odstavce 1 nelze nařídit předběžné opatření.

Díl 3

Správní delikty

§ 268

Správní delikty zadavatele

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou,

• b) stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou,

• c) nepořídí nebo neuchová dokumentaci o zadávacím řízení podle § 216 odst. 1 nebo 2,

• d) postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4, nebo

• e) nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, se uloží pokuta do

• a) 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c),

• b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

• c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).

(3) Za správní delikt podle odstavce 1, jde-li o porušení pravidel stanovených pro postup pro zadávání koncesí, se uloží pokuta do

• a) 5 % z předpokládané hodnoty koncese, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li předpokládanou hodnotu koncese zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

• b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d),

• c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).

§ 269

Správní delikty při uveřejňování

(1) Zadavatel se dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že

• a) neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem,

• b) neodešle k uveřejnění oznámení o zrušení zadávacího řízení v souladu s tímto zákonem,

• c) neodešle k uveřejnění oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,

• d) neodešle k uveřejnění oznámení o změně doby trvání dynamického nákupního systému na veřejnou zakázku v souladu s tímto zákonem,

• e) neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5.

(2) Veřejný zadavatel se dopustí správního deliktu při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

• a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,

• b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1.

§ 270

Společná ustanovení ke správním deliktům zadavatele

(1) Zadavatel za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.

(2) Při určení výměry pokuty zadavateli se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

(3) Odpovědnost zadavatele za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad.

Díl 4

Společná ustanovení o výkonu dozoru

§ 271

Povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství

(1) Zaměstnanci Úřadu, jakož i ti, kdo byli pověřeni plněním úkolů náležejících do jeho působnosti, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže uvedené osoby podávají o takových skutečnostech svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají písemné vyjádření. Povinností mlčenlivosti zaměstnanců Úřadu není dotčeno poskytování údajů a informací Úřadem podle jiného právního předpisu^51).

(2) Dozví-li se Úřad skutečnost, která je předmětem obchodního tajemství, je povinen učinit opatření, aby obchodní tajemství nebylo porušeno.

§ 272

Uveřejňování pravomocných rozhodnutí Úřadu

Úřad průběžně uveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona na své internetové adrese.

ČÁST ČTRNÁCTÁ