Zákon celní zákon

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

• a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1) a přímo použitelné mezinárodní smlouvy (dále jen „přímo použitelný předpis Evropské unie“)

• 1. výkon dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie a nad zbožím, které vstupuje na celní území Evropské unie nebo jej opouští,

• 1. sběr, zpracování a kontrolu statistických údajů o obchodu Evropské unie,

• 1. správu cel a

• 1. povolení související se správou cel a

• b) správu daní, stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě cel.

§ 2

Výkon působnosti

Působnost podle tohoto zákona vykonává správní orgán, který vykonává správu cel (dále jen „správce cla“).

§ 3

Použití jiných právních předpisů

(1) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie^1) nebo tento zákon jinak.

(2) Podle správního řádu se postupuje v případě

• a) řízení o přestupcích,

• b) stanovení celního prostoru,

• c) prohlášení části území České republiky za svobodné pásmo, stanovení podmínek výkonu činnosti ve svobodném pásmu a řízení ve věci vyjádření k žádosti o povolení záměru týkajícího se nemovité věci, která je ve svobodném pásmu,

• d) řízení ve věci povolení podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) s výjimkou povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty,

• e) řízení ve věci osvědčení schváleného hospodářského subjektu,

• f) schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo vyloučení osoby z tohoto používání.

(3) Stanoví-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně, že pro správu daní se použijí ustanovení o správě cel, použijí se v souvislosti se správou těchto daní také ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) a tohoto zákona o povoleních souvisejících se správou cel.

§ 4

Místní příslušnost správce cla

(1) Správce cla, který je příslušný k vedení celního řízení, je místně příslušný ke správě cla, pokud je nebo mělo být clo v tomto řízení vyměřováno.

(2) Správce cla, který jako první zjistil skutečnosti, na jejichž základě vznikl celní dluh, je místně příslušný k

• a) vyměření cla mimo celní řízení,

• b) doměření cla a

• c) zajištění cla vyměřovaného mimo celní řízení nebo doměřovaného cla zajišťovacím příkazem.

(3) K celnímu řízení ve věci

• a) vyřízení celního režimu je místně příslušný správce cla, který je místně příslušný k propuštění zboží do tohoto režimu,

• b) propuštění zboží do zvláštního režimu nebo vyřízení tohoto režimu je místně příslušný správce cla, který je jako takový označen v povolení k použití zvláštního režimu,

• c) vývozu zboží dopravovaného potrubím nebo vedením je místně příslušný správce cla, v jehož územním obvodu má vývozce zboží místo pobytu nebo sídlo,

• d) zpětného vývozu nebo dočasného uskladnění je místně příslušný správce cla, u kterého bylo podáno příslušné prohlášení nebo oznámení a bylo předloženo zboží,

• e) přenechání zboží je místně příslušný správce cla, u kterého byla podána příslušná žádost a bylo předloženo zboží.

(4) K řízení ve věci povolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny je místně příslušný správce cla, u něhož bude jistota použita.

(5) Ve věci prodeje nebo zničení zboží pod celním dohledem je místně příslušný správce cla, který zboží zadržel.

ČÁST DRUHÁ

CELNÍ KONTROLA

§ 5

Zvláštní ustanovení o provádění kontroly po propuštění zboží a kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu

(1) V případě daňové kontroly, jejímž předmětem jsou povinnosti podle celních předpisů, prováděné v případě kontroly po propuštění zboží nebo kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu, lze předmět daňové kontroly v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně předmětu daňové kontroly.

(2) Kontrolu po propuštění zboží a kontrolu zboží vyjmutého z celního dohledu lze provádět společně pro více řízení týkajících se jednoho subjektu.

§ 6

Vnitřní kontrola zásilek

(1) V případě důvodného podezření, že poštovní nebo jiná zásilka obsahuje zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být provedena její vnitřní kontrola i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství.

(2) Provedení vnitřní kontroly potvrdí správce cla na obalu zásilky a sepíše o něm úřední záznam.

§ 7

Celní závěra

(1) Správce cla může při místním šetření zajistit celní závěrou zboží podléhající celnímu dohledu také za účelem zabránění jeho neoprávněné změně či záměně za jiné zboží.

(2) Při zajištění zboží podléhajícího celnímu dohledu může správce cla zajistit celní závěrou prostor, dopravní prostředek, kontejner nebo obal, v nichž se zboží nachází.

§ 8

Vynětí z celní kontroly

(1) Celní kontrole nepodléhá

• a) zavazadlo osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy a

• b) konzulární zavazadlo a diplomatická a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Celní kontrole nepodléhá zásilka obsahující úřední dokument určený pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, je-li opatřena úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokument.

(3) Celní kontrole nepodléhá zásilka s dokumentem obsahující utajovanou informaci podle jiného zákona, pokud splňuje podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu těchto dokumentů.

§ 9

Součinnost osob při provádění celní kontroly

Vyžaduje-li to provádění celní kontroly,

• a) je kontrolovaná osoba povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu zboží přepravovaného silničním dopravním prostředkem na místě určeném správcem cla, nebo

• b) správce cla na náklady kontrolované osoby umístí po dobu provádění celní kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem správce cla.

§ 10

Doba pro uchování informací

Doba pro uchování informací pro účely celní kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) činí 10 let.

ČÁST TŘETÍ

CELNÍ ŘÍZENÍ

§ 12

Celní řízení

(1) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží propuštěno, popřípadě také za účelem vyměření cla.

(2) Celní řízení se vede za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží.

§ 13

Celní prostor

(1) Celním prostorem se rozumí stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení.

(2) Celní prostor stanoví správce cla opatřením obecné povahy. Má-li být součástí celního prostoru území mezinárodního letiště, stanoví se celní prostor na základě rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví o stanovení druhu letiště, kterým se letiště určí jako mezinárodní.

§ 14

Zvláštní způsoby provádění celního řízení

(1) Správce cla na žádost provede celní řízení přednostně, a to i mimo úřední hodiny pro veřejnost, v případě

• a) zboží podléhajícího rychlé zkáze,

• b) živých zvířat,

• c) zboží určeného k odstranění následků mimořádných událostí nebo krizových situací,

• d) zboží, které je dováženo nebo vyváženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy,

• e) zboží dováženého osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, konzulárního zavazadla a diplomatické a jiné pošty požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Pokud je celní řízení na žádost prováděno mimo prostor správce cla nebo celní prostor anebo mimo úřední hodiny správce cla pro veřejnost, nese náklady spojené s takto provedeným řízením ten, kdo o něj požádal.

§ 15

Plná moc v celním řízení v případě přímého zastoupení

Zvolí-li si zmocnitel v celním řízení nového zmocněnce, platí, že nová plná moc nebyla udělena pro věc, v níž dosavadní zmocněnec začal jednat vůči správci cla, ledaže zmocnitel v nové plné moci výslovně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci.

§ 16

Rozhodnutí v celním řízení

(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje také

• a) datum přijetí příslušného prohlášení nebo oznámení, pokud bylo podáno,

• b) evidenční číslo rozhodnutí, které nahrazuje číslo jednací,

• c) množství a popis, popřípadě název zboží,

• d) celní hodnotu zboží nebo jiný základ cla a

• e) celní sazbu zboží podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1).

(2) Je-li rozhodnutí v celním řízení vydáno na tiskopise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) nebo na tiskopise celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud je tímto rozhodnutím zboží propuštěno do navrženého režimu.

§ 17

Oprava rozhodnutí vydaného v celním řízení

(1) Zjistí-li správce cla nesprávnost v rozhodnutí vydaném v celním řízení, provede opravu této nesprávnosti pouze ve svém informačním systému, pokud tato oprava nemá vliv na výši stanoveného cla nebo jiného peněžitého plnění, které je spravováno společně se clem.

(2) O provedení opravy správce cla sepíše úřední záznam a vhodným způsobem o něm vyrozumí deklaranta.

(3) Opravu lze provést nejpozději do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo rozhodnutí v celním řízení vydáno.

§ 18

Služební razítko

(1) Otisk úředního razítka na rozhodnutí v celním řízení může být nahrazen otiskem služebního razítka, které je přiděleno úřední osobě k plnění jejích úkolů.

(2) Služební razítko musí obsahovat

• a) označení správce cla, který vykonává svoji pravomoc prostřednictvím úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno, a

• b) číslo určené k identifikaci úřední osoby, které bylo služební razítko přiděleno.

§ 19

Skladné

(1) Za dočasné uskladnění zboží v dočasných skladech správce cla v souvislosti s vedením celního řízení je osoba, která zboží správci cla předložila, povinna uhradit skladné z hodnoty uskladněného zboží ve výši

• a) 0,5 %, nepřesáhne-li doba uskladnění 5 dnů, nejméně však ve výši 200 Kč,

• b) 5 %, přesáhne-li doba uskladnění 5 dnů a nepřesáhne-li 90 dnů, nejméně však ve výši 500 Kč, nebo

• c) 20 %, přesáhne-li doba uskladnění 90 dnů, nejméně však ve výši 1 000 Kč.

(2) Do doby podle odstavce 1 se započítává den uskladnění.

(3) Skladné je nákladem řízení.

ČÁST ČTVRTÁ

SPRÁVA CLA

HLAVA I

STANOVENÍ CLA

§ 20

Další náležitosti rozhodnutí o stanovení cla

Rozhodnutí, kterým je stanoveno clo, obsahuje také variabilní symbol pro účely označení úhrady cla.

§ 21

Doměření cla

(1) Clo lze doměřit na základě žádosti o doměření cla nebo z moci úřední.

(2) Žádost o doměření cla není přípustná, pokud

• a) probíhá doměřovací řízení; údaje uvedené v takto podané žádosti o doměření cla se využijí při doměření cla, nebo

• b) je o tomto cle zahájeno řízení o

• 1. mimořádném opravném prostředku,

• 1. dozorčím prostředku, nebo

• 1. žalobě proti rozhodnutí správce cla.

(3) Pokud se doměřené clo neodchyluje od cla uvedeného v žádosti o doměření cla, nemusí být rozhodnutí o doměření cla odůvodněno.

(4) V případě, že výsledkem řízení o doměření cla má být pouze změna údajů v rozhodnutí vydaném v celním řízení, které nemají vliv na výši stanoveného cla nebo jiného peněžitého plnění, které je spravováno společně se clem, postupuje správce cla podle § 17.

§ 22

Vyloučení vzniku penále

Z částky doměřeného cla nevzniká penále.

§ 23

Lhůta pro stanovení cla

(1) Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení.

(2) Clo lze stanovit do 10 let ode dne vzniku celního dluhu, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie^1) stanoví, že lhůtu pro stanovení cla lze prodloužit.

§ 24

Solidární odpovědnost za celní dluh

(1) Clo nebo jiné peněžité plnění, které je spravováno společně se clem, lze stanovit všem osobám, které odpovídají za clo společně a nerozdílně.

(2) Správce cla může stanovit clo nebo jiné peněžité plnění, které je spravováno společně se clem, na základě celní kontroly, která byla provedena vůči jedné z osob, které odpovídají za celní dluh společně a nerozdílně.

(3) Ustanovení daňového řádu o povinném společném zastupování se nepoužijí.

§ 25

Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží nepodléhajícího clu nebo osvobozeného od cla

Spojuje-li zákon upravující daň z přidané hodnoty nebo zákon upravující spotřební daně vznik daňové povinnosti se vznikem celního dluhu, platí pro účely vzniku této daňové povinnosti v případě dovozu zboží, které nepodléhá clu nebo je od cla osvobozeno, že celní dluh vzniká, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho vznik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1).

HLAVA II

PLACENÍ CLA

Díl 1

Zajištění cla

§ 26

Formy zajištění cla

(1) Clo se zajišťuje poskytnutím jistoty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) ve formě

• a) složení částky,

• b) ručení, nebo

• c) finanční záruky, která je bankovní zárukou nebo byla poskytnuta pojišťovnou.

(2) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se zajišťují také jiná peněžitá plnění, která jsou spravována společně se clem.

(3) Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

(4) Pro účely povolení jiné úlevy při placení cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^1) lze poskytnout jistotu také ve formě zástavního práva k nemovité věci.

§ 27

Zajištění cla složením částky

(1) Částka, kterou je zajišťováno clo, se skládá na zvláštní účet správce cla bezhotovostním převodem nebo převodem přeplatku.

(2) Není-li clo ke dni jeho splatnosti uhrazeno, použije se složená částka na jeho úhradu k tomuto dni.

(3) V případě uvolnění poskytnuté jistoty se složená částka stává přeplatkem osoby, která jistotu poskytla.

(4) Na žádost osoby, která jistotu poskytla, se částka jistoty namísto jejího uvolnění opakovaně použije k zajištění cla.

§ 28

Zajištění cla ručením

(1) Ručitelem může být pouze osoba odlišná od dlužníka.

(2) Osobou odlišnou od dlužníka pro účely tohoto zákona není osoba, která je

• a) členem statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka, nebo tím, kdo dlužníka ovládá jako jeho člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti,

• b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,

• c) osobou blízkou dlužníka, nebo

• d) členem skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, jejímž členem je dlužník.

§ 29

Povolení ručitele

(1) Žádost o vydání povolení ručitele

• a) pro jednotlivou jistotu s použitím záručního dokladu podává osoba, která se stane ručitelem,

• b) pro jednotlivou jistotu s použitím záruční listiny podává osoba zajišťující clo, nebo

• c) souborné jistoty podává osoba, která je uživatelem souborné jistoty.

(2) Žadateli o vydání povolení ručitele může být vydáno toto povolení, pokud

• a) je jeho finanční situace taková, že může splnit ručitelský závazek do výše uvedené v žádosti o vydání povolení ručitele nebo splnění tohoto ručitelského závazku do této výše zajistil a

• b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

• 1. u orgánů Finanční správy České republiky,

• 1. u orgánů Celní správy České republiky,

• 1. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a

• 1. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Bezdlužnost zjišťuje z moci úřední správce cla.

(4) Pokud byla žádost o vydání povolení ručitele zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

(5) Povolení ručitele může být vydáno také na dobu určitou. Podmínky pro vydání povolení ručitele musí být splňovány po celou dobu trvání povolení.

(6) Ode dne zrušení nebo zániku povolení ručitele nelze pro účely zajištění cla přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány na základě tohoto povolení.

§ 30

Zajištění cla finanční zárukou

Ustanovení o ručení se použijí obdobně pro finanční záruku s výjimkou ustanovení o povolení ručitele.

§ 31

Zajištění cla jinou osobou

(1) Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně.

(2) Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad prokazující tuto skutečnost připojen k

• a) záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo

• b) celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo jinak než podle písmene a).

§ 32

Souborná jistota a povolení uživatele souborné jistoty

(1) Soubornou jistotou se rozumí také souborná jistota se sníženou částkou záruky.

(2) Existenci povolení uživatele souborné jistoty prokazuje uživatel osvědčením, vydaným správcem cla, který užití souborné jistoty povolil, nelze-li existenci povolení uživatele souborné jistoty zjistit z informačního systému správce cla.

(3) Osvědčení se vydává nejvýše na 2 roky s možností jednoho prodloužení nejdéle o další 2 roky.

(4) V případě zrušení povolení uživatele souborné jistoty je uživatel povinen neprodleně vrátit všechna osvědčení, v jejichž případě neuplynula doba, na kterou se osvědčení vydává, správci cla, který tato osvědčení vydal.

(5) Ustanovení o povolení uživatele souborné jistoty se přiměřeně použijí také na povolení, kterým je dlužník zproštěn povinnosti poskytnout jistotu.

§ 32a

Zvláštní ustanovení o řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty