← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2016-09-30

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o auditorech

Čl. I

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:

„§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^24) a upravuje výkon auditorské činnosti, působnost Komory auditorů České republiky (dále jen „Komora“), působnost Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“), jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

^24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES.“.

Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena n) až q).

„(4) Tomu, komu zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti, lhůta stanovená v odstavci 3 neběží po dobu, po kterou je kontrolorem kvality v rámci systému zajištění kvality podle § 24 odst. 2.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„§ 8

Auditorská zkouška

(1) Auditorská zkouška sestává z dílčích částí. Auditorská zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny její dílčí části. Auditorská zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(2) Obsah dílčích částí auditorské zkoušky musí odpovídat účelu auditorské zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele potřebných k provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorskou zkouškou jsou prověřovány znalosti v těchto oblastech:

(4) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti v těchto oblastech:

(5) Auditorská zkouška se dále zaměřuje v rozsahu významném pro provádění auditorské činnosti na znalosti právního řádu České republiky v těchto oborech práva:

(6) Komora stanoví v každém kalendářním pololetí nejméně jeden termín pro konání každé dílčí části auditorské zkoušky. Auditorská zkouška musí být složena nejpozději do 5 let ode dne konání první dílčí části auditorské zkoušky. Pokud některá z dílčích částí auditorské zkoušky byla úspěšně vykonána před více než 5 lety ode dne úspěšného vykonání poslední dílčí části auditorské zkoušky, k jejímu vykonání se nepřihlíží.

(7) Pokud uchazeč úspěšně vykonal zkoušku formou státní závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo srovnatelnou profesní kvalifikační zkoušku v členském státě v jednom nebo více oblastech nebo oborech uvedených v odstavcích 3 až 5, rozsah a obsah této zkoušky se v rozhodující části shoduje s oblastmi nebo obory auditorské zkoušky podle odstavců 3 až 5 a zkouška byla úspěšně vykonána nejvýše 5 let přede dnem, kdy uchazeč požádal o vykonání auditorské zkoušky, je tento uchazeč od dílčí auditorské zkoušky, které se taková zkouška týká, osvobozen, pokud o to požádá. O shodě rozsahu a obsahu zkoušky rozhoduje Komora. Proti rozhodnutí Komory se lze odvolat k Radě.

(8) Komora uchovává osobní údaje uvedené v přihlášce k auditorské zkoušce a k jejím dílčím částem do doby ukončení řízení o udělení auditorského oprávnění.“.

„§ 8a

Rozdílová zkouška

(1) Rozdílovou zkouškou se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^13) ověřuje úroveň přiměřených znalostí právního řádu České republiky v rozsahu, v jakém se vztahují k povinnému auditu.

(2) Rozdílová zkouška sestává z dílčích částí. Rozdílová zkouška je složena, pokud jsou úspěšně vykonány všechny dílčí části rozdílové zkoušky. Rozdílová zkouška se koná v českém jazyce a je písemná.

(3) Při stanovení obsahu jednotlivých dílčích částí rozdílové zkoušky Komora zohlední doporučení Rady vydaná podle § 38 odst. 2 písm. i).

(4) Pro rozdílovou zkoušku se § 8 odst. 6 až 8 použijí obdobně.

§ 8b

Zkušební řád

(1) Komora vydá zkušební řád, který je vnitřním předpisem Komory.

(2) Zkušební řád stanoví

§ 8c

Zkušební komise

(1) Zkušební komise je složena ze statutárních auditorů a dalších odborníků z teorie a praxe v oblastech a oborech uvedených v § 8. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává Rada.

(2) Hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo výsledku dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná dílčí zkušební komise. Předsedu a členy dílčí zkušební komise jmenuje Komora z členů zkušební komise. Počet členů dílčí zkušební komise musí být vždy lichý.

(3) Dílčí zkušební komise rozhoduje o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky uchazeče výrokem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(4) Uchazeč může písemně požádat Komoru o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy byl o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky vyrozuměn.

(5) Přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky provádí nejméně tříčlenná odvolací zkušební komise složená z členů zkušební komise, kteří nerozhodovali o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky. Předsedu a členy odvolací zkušební komise jmenuje Komora.

(6) Odvolací zkušební komise rozhodne o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky, pokud zjistí, že při této dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky byly porušeny právní předpisy nebo byly zjištěny jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky; v opačném případě hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky potvrdí. Proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se nelze odvolat.

(7) Opakování dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky se koná nejpozději do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 6, a to před dílčí zkušební komisí jmenovanou Komorou z členů zkušební komise.

(8) Správní řád se nevztahuje na rozhodování o hodnocení výsledku dílčí části auditorské zkoušky nebo dílčí části rozdílové zkoušky dílčí zkušební komisí.“.

„(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorovi z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a složí rozdílovou zkoušku. Komora nevyžaduje složení rozdílové zkoušky po auditorovi z jiného členského státu, pokud je úroveň jeho znalostí právního řádu České republiky, které se týkají povinného auditu, srovnatelná s úrovní požadovanou podle § 8.

(2) Auditorskou činnost, s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět také fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění s výjimkou provádění povinného auditu.

(3) Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů podle odstavce 2 se použije zákon o uznávání odborné kvalifikace^13). Uznávacím orgánem je Komora.“.

„§ 10a

Schvalování auditorů ze třetích zemí

Na základě vzájemnosti je auditorskou činnost podle tohoto zákona oprávněn na území České republiky provádět také auditor ze třetí země, pokud doloží, že splňuje požadavky rovnocenné požadavkům uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) a složí rozdílovou zkoušku. Této osobě Komora vydá auditorské oprávnění.“.

„§ 10b

Auditorská osoba z jiného členského státu a volné poskytování služeb

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu jejím jménem je statutárním auditorem.

(2) Za účelem posouzení požadavků podle odstavce 1 si Komora vyžádá od příslušného orgánu domovského členského státu potvrzení o oprávnění auditorské osoby z jiného členského státu k provádění povinného auditu v domovském členském státě.

(3) Komora bezodkladně informuje Radu a příslušný orgán domovského členského státu o vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1.

(4) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona; § 7 odst. 2 písm. b) a § 24 až 24i se nepoužijí.

(5) Auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

(6) Komora bezodkladně informuje Radu, příslušný orgán domovského členského státu a příslušné orgány jiného členského státu, v nichž je auditorská osoba z jiného členského státu, které bylo vydáno auditorské oprávnění, oprávněna provádět povinný audit, o zániku auditorského oprávnění podle odstavce 5 písm. a).

(7) Dočasně nebo příležitostně, a vždy s výjimkou povinného auditu, může na území České republiky provádět auditorskou činnost také jiná než fyzická osoba, která je oprávněna k provádění auditorské činnosti v jiném členském státě nebo Švýcarské konfederaci, oznámí-li před zahájením provádění dočasné nebo příležitostné auditorské činnosti písemně Komoře záměr vykonávat tuto činnost na území České republiky; § 10 odst. 5 se použije obdobně.“.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).

Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).

„§ 13a

Profesní skepticismus auditora

Statutární auditor při provádění povinného auditu zastává postoj, který obnáší kritické myšlení, všímavost a citlivost na okolnosti, které by mohly ukazovat na možnou nesprávnost způsobenou chybou nebo podvodným jednáním, a kritické posuzování důkazních informací, a to nezávisle na své dřívější zkušenosti s poctivostí a integritou vedení účetní jednotky, u které provádí povinný audit, a osob pověřených jejím řízením; statutární auditor zastává tento postoj zejména při přezkumu odhadů vedení účetní jednotky, pokud jde o

„§ 14

Nezávislost

(1) Auditor musí být nezávislý na účetní jednotce, u které provádí auditorskou činnost. Provádí-li auditor u účetní jednotky povinný audit, musí být nezávislý nejméně po dobu odpovídající účetnímu období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, a dále do vydání zprávy auditora.

(2) Má se za to, že auditora nelze považovat za nezávislého na účetní jednotce, pokud

(3) Auditora lze považovat za nezávislého v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 2 nevyvolávají střet zájmů nebo neohrožují dodržování požadavků stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Auditor nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud

(5) Auditor též nesmí u účetní jednotky provést povinný audit, pokud podmínky podle odstavce 4 písm. c) naplňuje

(6) Odstavce 1 až 4 se obdobně použijí i na osobu, která by mohla ovlivnit výsledek povinného auditu.

(7) V případě, že v účetním období, za které se účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, dojde k přeměně právnické osoby, u které je prováděn povinný audit, auditor ve vztahu k osobám zúčastněným na přeměně posoudí schopnost pokračovat v provádění povinného auditu účetní jednotky i po rozhodném dni přeměny, a to s ohledem na podmínky nezávislosti uvedené v odstavcích 2 až 5. Pokud auditor zjistí naplnění některé z podmínek uvedených v odstavci 2, 4 nebo 5, přijme bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději do 3 měsíců, nezbytná opatření.

(8) Odstavec 7 se použije obdobně v případě přeměny jiných účetních jednotek nebo v případě převzetí podílu v právnické osobě, u které je prováděn povinný audit nebo pokud tato právnická osoba převezme podíl v jiné právnické osobě.“.

„§ 14a

Nezávislost osob při provádění auditorské činnosti

(1) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, zajistí auditorská společnost, aby do provádění této auditorské činnosti nezasahovali způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti,

(2) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti; ustanovení odstavce 1 písm. d) až f) se použijí obdobně.

(3) Zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění auditorské činnosti, nesmějí dále osoba ovládaná auditorem nebo osoba ovládající auditora.

(4) Auditor, statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a osoby uvedené v § 14 odst. 5 nesmějí požadovat ani přijímat peněžité ani nepeněžité dary nebo jiné výhody od účetní jednotky, u které auditor provádí povinný audit, nebo od s ní spřízněné strany, ledaže lze označit hodnotu takových peněžitých nebo nepeněžitých darů nebo jiných výhod za nepatrnou. Spřízněnou stranou v tomto případě je spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy.

(5) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora případy ohrožení své nezávislosti a nestrannosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

§ 14b

Příprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti

(1) Auditor před přijetím auditorské zakázky posoudí zejména, zda

(2) Skutečnosti podle odstavce 1 auditor zdokumentuje, a pokud přijme auditorskou zakázku, založí dokumentaci jako součást spisu auditora.

§ 14c

Řídicí a kontrolní systém auditora

(1) Auditorská společnost zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 3 až 5 a odstavce 1 písm. b) a c).

(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nemusí zavést řídicí a kontrolní systém podle odstavce 2, provádí-li auditorskou činnost pouze u mikro účetních jednotek nebo malých účetních jednotek podle zákona o účetnictví nebo provádí-li auditorskou činnost s výjimkou povinného auditu; v takovém případě zavede alespoň postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů nebo ohrožení nezávislosti a nestrannosti auditora a pravidelnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z etického kodexu, auditorských standardů podle § 18 a vnitřních předpisů nebo metodik.

(4) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s auditorskou činností auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a musí pokrývat všechny jejich činnosti.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, že požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a jeho součásti a postupy k jejich splnění, jakož i požadavky podle § 14d až 14f, jsou promítnuty do vnitřních předpisů nebo metodik. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet stanoví postup pro přijímání, změnu a uplatňování vnitřních předpisů nebo metodik.

§ 14d

Zabezpečení a uspořádání výkonu činnosti auditora

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavedou

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet využívají vhodné systémy, zdroje a postupy s cílem zajistit kontinuitu a pravidelnost provádění činnosti související s povinným auditem.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pravidelně ověřují a hodnotí účinnost vnitřního systému řízení kvality a dalších opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 a přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet provedou nejméně jednou ročně hodnocení vnitřního systému řízení kvality.

§ 14e

Rozpoznávání a zamezování střetu zájmů

(1) Auditorská společnost zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 1 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zavede postupy nebo jiná opatření, kterými zajistí, aby osoby uvedené v § 14a odst. 2 a 3 nezasahovaly do provádění auditorské činnosti způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zajistí, aby v případě provádění činností prostřednictvím jiné osoby nedošlo ke snížení kvality provádění auditorské činnosti a nedošlo k omezení výkonu veřejného dohledu podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Tímto postupem není dotčena odpovědnost auditora za provedení auditorské činnosti.

(4) Postupy nebo jiná opatření zavedená auditorskou společností a statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet musí být přiměřené a úměrné rozsahu a složitosti činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet.

§ 14f

Informace a komunikace

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o závěrech hodnocení podle § 14d odst. 3 a o případných opatřeních navržených za účelem změny vnitřního systému řízení kvality.

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a auditorská společnost zavedou postupy pro své zaměstnance nebo zástupce k internímu hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

§ 14g

Vybrané aspekty provádění povinného auditu

(1) Auditorská společnost určí alespoň jednoho klíčového auditorského partnera jako osobu odpovědnou za provedení povinného auditu jménem auditorské společnosti, a to u každé účetní jednotky nebo skupiny, u které provádí povinný audit.

(2) Hlavním kritériem při určení klíčového auditorského partnera je zajištění kvality povinného auditu, požadavků na nezávislost a nestrannost auditora a provedení povinného auditu s odbornou způsobilostí a řádnou péčí.

(3) Klíčový auditorský partner musí být aktivně zapojen do provádění povinného auditu.

(4) Auditorská společnost klíčovému auditorskému partnerovi určenému podle odstavce 1 a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet k provedení povinného auditu zajistí

§ 14h

Záznamy, evidence a uchovávání dokumentů

(1) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vyhotoví alespoň jednou ročně přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality a s obsahem tohoto přehledu seznámí své zaměstnance. Přehled opatření přijatých za účelem nápravy a za účelem změny vnitřního systému řízení kvality obsahuje shrnutí všech opatření souvisejících s porušením tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, které bylo zjištěno v rámci činnosti auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo které bylo předmětem kárného řízení nebo řízení o správním deliktu.

(2) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet zdokumentují zadání, rozsah a způsob poskytnutí poradenských služeb jinou osobou při provádění auditorské činnosti.

(3) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o účetní jednotce, u které provádí povinný audit; tyto záznamy obsahují

(4) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet vedou záznamy o případných písemných stížnostech v souvislosti s prováděním povinných auditů a o porušeních tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podle odstavce 1.

(5) Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet uchovávají záznamy vyhotovené v souladu s odstavci 1 až 4 a čl. 6 a 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nejméně po dobu 10 let od prvního dne kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly vyhotoveny.

§ 14i

Vztah statutárního auditora k auditované účetní jednotce

(1) Statutární auditor nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby zaměstnané v účetní jednotce, které její pracovní postavení dává významný vliv nebo ji činí odpovědnou za provádění strategií navržených řídicím nebo kontrolním orgánem a koncepcí schválených řídicím nebo kontrolním orgánem účetní jednotky nebo za výkon jiné funkce, kterou označila účetní jednotka na základě vyhodnocení jako klíčovou pro činnost účetní jednotky, nebo funkci člena výboru pro audit anebo člena řídicího nebo kontrolního orgánu (dále jen „osoba v klíčové funkci“), před uplynutím 1 roku poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, které zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

(3) Fyzická osoba, která se podílela na činnosti související s povinným auditem, které bylo vydáno auditorské oprávnění k výkonu auditorské činnosti, nesmí v účetní jednotce přijmout pozici osoby v klíčové funkci, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).

„(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se auditor nemůže dovolávat v souvislosti s uplatňováním práv a povinností Komory nebo Rady v souvislosti s kontrolní činností a dohledovou činností nebo uplatňováním přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.“.

„§ 15a

Zproštění auditora povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může auditora zprostit

(2) Povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a účetní jednotkou, ve které provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem; povinností zachovávat mlčenlivost není auditor vázán též v jiných řízeních, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako auditora.

(3) Povinností zachovávat mlčenlivost nejsou zaměstnanec nebo zástupce auditora, společník a člen orgánu auditorské společnosti, fyzická osoba, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, vázáni v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi auditorem a účetní jednotkou, ve které tento auditor provádí nebo prováděl auditorskou činnost, nebo jejím právním nástupcem, a to v rozsahu, v jakém byl auditor zproštěn povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1.

(4) Na zaměstnance nebo zástupce auditora, společníka a člena orgánu auditorské společnosti, fyzickou osobu, jejíchž služeb auditor využívá v souvislosti s výkonem auditorské činnosti, se odstavec 2 a § 15 odst. 2 a 3 použijí obdobně.

§ 15b

Povinnost dalších osob zachovávat mlčenlivost

(1) Člen orgánu Rady, člen orgánu Komory, zaměstnanec Komory, zaměstnanec Rady a osoba pověřená k výkonu činnosti Komory a Rady jsou povinni, pokud tento nebo jiný zákon nestanoví jinak, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce nebo zaměstnání nebo které se týkají činnosti Komory nebo Rady, a to i po zániku takové funkce nebo ukončení pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu; tato povinnost se vztahuje i na osobu, která na základě pověření Komorou nebo Radou má nebo měla k takovým informacím přístup.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 může ve zvlášť odůvodněných případech zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které nejsou veřejně známy,

(3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací osobami uvedenými v odstavci 1 a v čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, Radě, Komoře, příslušným orgánům členských států nebo třetích zemí nebo Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem pro účely výkonu působnosti Rady podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, kontroly kvality nebo spolupráce s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.“.

„§ 16

Odměna za povinný audit

Auditor nesmí od účetní jednotky požadovat nebo přijmout odměnu za provedení povinného auditu, která je

„(2) Nemá-li účetní jednotka uvedená v odstavci 1 nejvyšší orgán, určí auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet její kontrolní orgán, nejsou-li členové kontrolního orgánu členy řídicího orgánu.“.

„§ 17a

Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu

(1) Účetní jednotka může závazek ze smlouvy o povinném auditu vypovědět nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupit, pouze

(2) Účetní jednotka závazek ze smlouvy o povinném auditu vypoví nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupí,

(3) Nepostupuje-li účetní jednotka podle odstavce 1 nebo 2, zruší soud závazek ze smlouvy o povinném auditu na návrh Rady nebo toho, kdo v účetní jednotce nakládá samostatně nebo společně podílem na hlasovacích právech představujícím alespoň 5 % všech hlasů v účetní jednotce, která je subjektem veřejného zájmu podle zákona upravujícího účetnictví (dále jen „subjekt veřejného zájmu“) z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo pokud byla porušena pravidla pro určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu.

(4) Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu.

(5) Výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou, auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet oznámí účetní jednotka, auditorská společnost nebo statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet neprodleně Radě; smluvní strana, která závazek ze smlouvy o povinném auditu vypověděla nebo od smlouvy o povinném auditu odstoupila, uvede v oznámení důvody, pro které k výpovědi nebo odstoupení došlo.

§ 17b

Zakázaná ujednání

Ke smluvnímu ujednání mezi účetní jednotkou a třetí stranou, kterým je určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit omezeno na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, se nepřihlíží.“.

„(2) Auditor skupiny pro účely povinného auditu konsolidované účetní závěrky posoudí a písemně zdokumentuje povahu, časové rozpětí a rozsah činnosti provedené auditorem části skupiny a přezkoumá a písemně zdokumentuje způsob jejího provedení. Auditorem části skupiny se rozumí auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu, auditor ze třetí země nebo auditorská osoba ze třetí země, kteří provádějí činnost vztahující se k povinnému auditu konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor skupiny uchovává dokumentaci podle odstavce 2 nejméně po dobu uvedenou v § 20a odst. 2, a to v rozsahu, která příslušnému orgánu umožní řádné přezkoumání činnosti auditora skupiny.

(4) Pro účely uvedené v odstavci 2 si auditor skupiny vyžádá souhlas auditora části skupiny s předáním jím provedené příslušné dokumentace o provedené činnosti.

(5) Není-li auditor skupiny schopen přezkoumat a písemně zdokumentovat způsob provedení činnosti provedené auditorem části skupiny podle odstavce 2, přijme vhodná opatření s cílem zjistit, jakým způsobem byla tato činnost provedena auditorem části skupiny, případně zajistí provedení dodatečné činnosti nebo ji provede sám. O této skutečnosti informuje Radu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 6 až 8.

„(9) Auditor skupiny je povinen na žádost Komory nebo Rady zpřístupnit dokumentaci podle odstavce 2 pro účely systému zajištění kvality podle § 24 nebo šetření podle § 40b.“.

„(2) Provádí-li auditor povinný audit subjektu veřejného zájmu, uvede ve zprávě auditora údaje podle odstavce 1 a čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

„(3) Spis auditora musí být uzavřen nejpozději do 60 dní ode dne následujícího po dni data vyhotovení zprávy auditora.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena h) až j).

„§ 20c

Společné provádění povinného auditu

Určí-li účetní jednotka více než jednoho statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo více než jednu auditorskou společnost pro společné provedení povinného auditu, vyhotovují určení auditoři společnou zprávu auditora obsahující společný výrok auditora; § 20 se použije obdobně. Dospějí-li statutární auditoři vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti vzájemně k rozdílnému stanovisku auditora, ve společné zprávě auditora uvede každý z nich vlastní výrok auditora a důvody neshody.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

„§ 24

Systém zajištění kvality

(1) Kontrolou kvality u auditora se zjišťuje, zda auditor postupuje při provádění auditorské činnosti v souladu s

(2) Systém zajištění kvality zahrnuje kontroly kvality organizované a řízené

(3) Systému zajištění kvality podléhají všichni auditoři, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Systém zajištění kvality musí splňovat tato kritéria:

(5) Za auditora provádějícího povinný audit alespoň jednoho subjektu veřejného zájmu se pro účely systému zajištění kvality považuje auditor, který provedl povinný audit u subjektu veřejného zájmu

(6) Jednou ročně Komora zpracovává dílčí zprávu o výsledcích kontrol kvality prováděných Komorou, kterou předává Radě ve lhůtě nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku.

(7) Jednou ročně vydává Rada souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality, v níž uvádí podstatná zjištění, zejména opakované nedostatky vnitřních systémů řízení kvality u auditorů, které vyplývají z provedených kontrol kvality. Souhrnná zpráva o systému zajištění kvality obsahuje i informace vycházející z dílčí zprávy zpracované podle odstavce 6. Souhrnnou zprávu o systému zajištění kvality zveřejní Rada na svých internetových stránkách nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního roku.

§ 24a

Organizace systému zajištění kvality

(1) Kontrolní výbor organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s řádem ke kontrolám kvality, plánem kontrol kvality a požadavky na zajištění kvality podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Dozorčí komise organizuje a řídí kontroly kvality v souladu s dozorčím řádem, plánem kontrol kvality a doporučeními vydanými Radou podle § 38 odst. 2 písm. i).

(3) Řád ke kontrolám kvality podle odstavce 1 vydá Rada jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

(4) Dozorčí řád podle odstavce 2 vydá Komora jako svůj vnitřní předpis a stanoví v něm postupy pro organizační a personální zabezpečení systému zajištění kvality.

§ 24b

Plán kontrol kvality

(1) Komora předloží Radě v každém kalendářním pololetí návrh plánu na provedení kontrol kvality organizovaných a řízených dozorčí komisí. Při předložení návrhu plánu Radě Komora vždy uvede, jakým způsobem zohlednila kritéria uvedená v § 24 odst. 4 písm. d).

(2) V návrhu plánu podle odstavce 1 Komora uvede jméno auditora, u něhož je kontrola kvality plánována, jméno, popřípadě jména kontrolorů kvality pověřených provedením kontroly kvality, jméno navrženého vedoucího kontrolní skupiny a termín zahájení kontroly kvality.

(3) Rada zpracuje plán kontrol kvality kontrolního výboru a dozorčí komise pro účely splnění kritérií uvedených v § 24 odst. 4 písm. d); při jeho zpracování zohlední návrh plánu předložený Komorou. Plán kontrol kvality obsahuje údaje podle odstavce 2.

(4) O záměru provést kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí, která není zahrnuta v plánu kontrol kvality, je Komora povinna informovat Radu s uvedením důvodů nebo rizik, pro které má být taková kontrola kvality provedena.

§ 24c

Kontrolor kvality

(1) Kontrolorem kvality může být pouze fyzická osoba, která

(2) Školení podle odstavce 1 písm. c) organizuje Rada.

(3) Před provedením kontroly kvality kontrolor kvality prokáže čestným prohlášením, že v provedení kontroly mu nebrání skutečnosti uvedené v § 24d odst. 1, a to

„§ 24d

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

(2) Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti

(3) Kontrola kvality u statutárního auditora, který provádí auditorskou činnost pro auditorskou společnost nebo pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, se provádí společně s kontrolou kvality této auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 24 odst. 2.

§ 24e

Rozsah kontroly kvality

(1) Kontrolor kvality provede kontrolu kvality v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly kvality podle § 24 odst. 1 a její závěry doloží potřebnými podklady. Rozsah kontroly kvality musí být přiměřený a úměrný rozsahu a složitosti činnosti kontrolovaného auditora.

(2) Kontrolor kvality při kontrole kvality především

(3) Při kontrole kvality prověřuje kontrolor kvality spisy auditora vybrané na základě provedené analýzy rizik spočívající v analýze možného nesprávného provádění auditorské činnosti.

(4) Při kontrole kvality organizované a řízené kontrolním výborem kontrolor kvality dále přezkoumává obsah zprávy o transparentnosti s ohledem na zjištění učiněná podle odstavce 2 a dodržování požadavků uvedených v čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 24f

Protokol o kontrole kvality

(1) Zjistí-li kontrolor kvality v rámci kontroly kvality, že auditor nepostupoval při provádění auditorské činnosti v souladu s tímto zákonem, auditorskými standardy podle § 18, etickým kodexem a vnitřními předpisy Komory nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, uvede tuto skutečnost v kontrolním zjištění.

(2) Před vyhotovením protokolu o kontrole projedná kontrolor kvality s kontrolovaným auditorem kontrolní zjištění a případná navrhovaná opatření spočívající v nápravě nedostatků podle odstavce 1 zjištěných v rámci kontroly kvality (dále jen „opatření k nápravě“).

(3) Kontrolní zjištění a opatření k nápravě kontrolor kvality uvede v protokolu o kontrole a stanoví přiměřenou lhůtu k provedení opatření k nápravě, která nesmí být delší než 12 měsíců ode dne doručení stejnopisu protokolu o kontrole kontrolovanému auditorovi.

(4) Kopii protokolu o kontrole po ukončení kontroly kvality předá kontrolor kvality

(5) Kontrolovaný auditor provede opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.

§ 24g

Uchovávání spisu o kontrole kvality

Spis o kontrole kvality se uchovává po dobu 10 let ode dne jeho uzavření; tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení kárného řízení, řízení o správním deliktu nebo trestního řízení.

§ 24h

Kontrola kvality prováděná třetí osobou

Je-li kontrola kvality prováděna podle čl. 26 odst. 5 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, § 24d až 24g se použijí obdobně.

§ 24i

Společná kontrola kvality

(1) Rada je oprávněna provést společnou kontrolu kvality u auditora, která se vztahuje k jím provedenému povinnému auditu společnosti, která vydala cenné papíry v třetí zemi nebo která je součástí skupiny zveřejňující konsolidovanou účetní závěrku v třetí zemi, s příslušným orgánem této třetí země, který splňuje požadavky, které Evropská komise prohlásí za přiměřené, za účelem zajištění účinného dohledu za podmínek stanovených tímto zákonem a pracovními ujednáními podle § 49.

(2) Společné kontroly kvality provádí osoba nebo osoby, které splňují požadavky stanovené tímto zákonem na provádění kontrol kvality, pověřené Radou společně s osobami pověřenými příslušným orgánem třetí země.

(3) Pracovní ujednání uzavřená mezi Radou a příslušným orgánem třetí země zajistí, kromě požadavků podle § 49 odst. 2, že

(4) Společná kontrola kvality musí splňovat tyto požadavky:

(5) Na společnou kontrolu kvality se použijí § 24c až 24g obdobně.“.

Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 4 až 10.

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 5 až 8.

„(7) Rozhodnutí o uložení opatření veřejného napomenutí vykoná Komora zveřejněním na svých internetových stránkách. Toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo zveřejněno. Obsah veřejného napomenutí určí kárná komise Komory tímto rozhodnutím.“.

„§ 25b

Vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti

(1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem řídicího orgánu ve všech auditorských společnostech; zánik funkce oznámí Komora nebo Rada soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík.

(2) Ten, kdo poruší zákaz uložený mu rozhodnutím o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, ručí za splnění všech povinností auditorské společnosti, které vznikly v době, kdy vykonával přes zákaz činnost člena jejího řídicího orgánu, ač se jím nestal anebo jím být přestal.

(3) Je-li členem řídicího orgánu auditorské společnosti jiná auditorská společnost, použijí se ustanovení o vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu i na fyzickou osobu, která byla touto auditorskou společností určena k tomu, aby takovou funkci za ni vykonávala.“.

„(2) Odpovědnost za kárné provinění nebo porušení povinnosti podle § 25 odst. 3 a 4 zaniká, uplynula-li ode dne, kdy ke kárnému provinění nebo porušení povinnosti došlo, doba 6 let.

(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9.

„(1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení opatření uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a) až c) se opatření považuje za zahlazené. Opatření uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) a e) se považuje za zahlazené, uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let.“.

„§ 27a

Zveřejnění rozhodnutí o kárném provinění

(1) Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku bezodkladně poté, co nabude právní moci. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o kárném provinění.

(2) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění v rejstříku, pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Komora pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o kárném provinění.

(3) Komora na základě rozhodnutí kárné komise Komory nezveřejní rozhodnutí o kárném provinění statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti kárného provinění.

(4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Komora zveřejní rozhodnutí o kárném provinění na svých internetových stránkách bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

(5) O rozhodnutí o kárném provinění auditora, který provádí auditorskou činnost v účetní jednotce, jež podléhá dohledu České národní banky, a které Komora nezveřejní podle odstavce 2 nebo 3, informuje Komora Českou národní banku; v informaci uvede jméno auditora, prohlášení viny, uložení opatření, případně prohlášení neviny a den nabytí právní moci rozhodnutí.

(6) Je-li proti rozhodnutí o kárném provinění podána žaloba, zveřejní Komora tuto skutečnost v rejstříku. Komora zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.

(7) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o kárném provinění nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož kárném provinění bylo rozhodnuto.“.

„(1) Asistentem auditora může být fyzická osoba, která

(2) Fyzickou osobu, která splňuje podmínky podle odstavce 1, zapíše Komora do rejstříku jako asistenta auditora, pokud vykonává odbornou praxi podle § 29.“.

Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.

„(3) Auditor, u kterého asistent auditora vykonává odbornou praxi, je povinen tuto skutečnost bezodkladně oznámit Komoře. V oznámení auditor uvede jméno asistenta auditora, rodné číslo, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum narození a datum zahájení odborné praxe. K oznámení auditor přiloží doklad podle odstavce 4 a své prohlášení o zaměstnání asistenta auditora.

(4) Splnění požadavku uvedeného v odstavci 1 písm. c) se prokazuje dokladem nebo doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(3) Způsob řízení odborné praxe asistenta auditora auditorem a jejího vykazování stanoví Komora vnitřním předpisem.“.

„(6) Komora zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

„(3) Kárná komise informuje nejméně jednou za 6 měsíců Komoru a Radu o výsledcích své činnosti.

(4) Kárná komise poskytne Radě pravidelně jednou za kalendářní čtvrtletí informace o uložených opatřeních podle § 25 pro účely § 38 odst. 2 písm. q).“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e).

„§ 37a

Rozpočet Rady

(1) Rada sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a spolu s účetní závěrkou Rady za předcházející účetní období jej ve lhůtách stanovených pro sestavování státního rozpočtu České republiky a státního závěrečného účtu České republiky předkládá Ministerstvu financí. Rozpočet Rady schvaluje Ministerstvo financí.

(2) Finančními zdroji Rady jsou

(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Radě každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Rady ve výši určené k pokrytí správy a činnosti Rady nepokryté z finančních zdrojů podle odstavce 2 písm. b) až d).

(4) Finanční prostředky Rady lze použít pouze k úhradě nákladů spojených se správou a činností Rady schválených v rámci rozpočtu Rady.“.

Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena e) až n).

Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno l).

„(4) Rada zveřejní účetní závěrku Rady za předcházející účetní období na svých internetových stránkách nejpozději do 30. června a dále informace podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014. Tyto informace musejí být na internetových stránkách zveřejněny po dobu alespoň 5 let od jejich zveřejnění včetně případných oprav.

(5) Rada informuje Českou národní banku o výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo o odstoupení od smlouvy o povinném auditu podle § 17a, je-li smluvní stranou účetní jednotka podléhající dohledu České národní banky.

(6) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti Výboru evropských orgánů dohledu nad auditem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(7) Rada se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci spolupráce příslušných orgánů podle čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(8) Rada sdělí na požádání České národní bance výsledek kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky, jež podléhá dohledu České národní banky.“.

„(2) Prezidium je šestičlenné.“.

„(7) Plnění funkce člena Prezidia je výkonem veřejné funkce.“.

„§ 39a

Podmínky členství v Prezidiu

(1) Členem Prezidia může být jmenována fyzická osoba, která

(2) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 nebo hlavy XI, které není ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeno.

(3) Výkon funkce člena Prezidia končí

(4) Ministr financí po dohodě s Českou národní bankou odvolá člena Prezidia, pokud

(5) Přestane-li člen Prezidia splňovat kteroukoliv podmínku stanovenou tímto zákonem pro členství v Prezidiu, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně ministrovi financí.“.

„§ 39b

Disciplinární výbor

(1) Disciplinární výbor má 5 členů.

(2) Členové disciplinárního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů disciplinárního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Disciplinární výbor se při své činnosti řídí disciplinárním řádem Rady, který je vnitřním předpisem Rady.

(3) Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o sankcích podle hlavy XI. Odvolacím orgánem je Prezidium.

(4) Disciplinární výbor vykonává působnost Rady v šetření podle § 40b.

(5) Plnění funkce člena disciplinárního výboru je výkonem veřejné funkce.

§ 39c

Kontrolní výbor

(1) Kontrolní výbor má 5 členů.

(2) Členem kontrolního výboru může být jmenována fyzická osoba uvedená v čl. 21 třetí pododstavec písm. a) až d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(3) Členové kontrolního výboru jsou jmenováni Prezidentem Rady na návrh Prezidia. Funkční období členů kontrolního výboru, způsob jejich odvolání, odměňování a pravidla pro rozhodování stanoví statut Rady. Kontrolní výbor se při své činnosti řídí řádem ke kontrolám kvality, který je vnitřním předpisem Rady.

(4) Kontrolní výbor

(5) Plnění funkce člena kontrolního výboru je výkonem veřejné funkce.

„(3) Prezidium je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(5) Nelze-li přijmout rozhodnutí podle odstavce 4 z důvodu vyloučení těch členů Prezidia, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti, je rozhodnutí přijato, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina členů, kteří nejsou z těchto důvodů vyloučeni z hlasování, a v případě jejich rovnosti je rozhodný hlas Prezidenta Rady. Prezidenta Rady nelze vyloučit z rozhodování Prezidia.“.

„§ 40a

Zásady odměňování a poskytování cestovních náhrad

(1) Členu Prezidia náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví prováděcí právní předpis podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce.

(2) Členu disciplinárního výboru a kontrolního výboru náleží za výkon funkce odměna, kterou stanoví Rada podle složitosti, míry odpovědnosti, náročnosti a rozsahu výkonu funkce.

(3) Členu orgánu Rady přísluší při cestách v souvislosti s výkonem funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce pro zaměstnance v pracovním poměru s tím, že za pravidelné pracoviště se pro tyto účely považuje místo bydliště člena orgánu Rady.

(4) Odměnu a cestovní náhrady členu orgánu Rady poskytuje Rada. Odměna je splatná ve shodných termínech jako u zaměstnanců Rady.

(5) Rada vnitřním předpisem upraví principy poskytování mzdy zaměstnancům, v nichž zohlední rozpočtové možnosti Rady.

§ 40b

Šetření prováděné Radou

Rada je oprávněna provést pro účely veřejného dohledu šetření u

§ 40c

Uchovávání spisu

Informace poskytnuté Radě je Rada povinna chránit před zneužitím. Rada uchovává spis po dobu 10 let ode dne ukončení šetření, tato doba se prodlužuje o dobu nezbytnou pro vedení řízení o správním deliktu nebo trestního řízení.

§ 40d

Přenesení úkolů Radou na příslušný orgán jiného členského státu

(1) Pokud Rada přenese některou činnost, kterou by jinak vykonávala nebo mohla vykonávat sama podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, na orgán jiného členského státu, který byl v tomto členském státě určen jako příslušný orgán odpovědný za provádění úkolů stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, není tím dotčena odpovědnost Rady.

(2) Rada zajistí, že v souvislosti s přenesením činnosti podle odstavce 1

(3) Rada uzavírá smlouvu upravující přenesení činnosti podle odstavce 1 způsobem, který umožňuje zachycení obsahu, kontrolovatelnost a vymahatelnost, jakož i uchovatelnost této smlouvy.

§ 40e

Oznamování případů porušení

Rada zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo domnělého porušení tohoto zákona, jiného právního předpisu upravujícího výkon auditorské činnosti, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, etického kodexu, vnitřních předpisů Komory nebo auditorských standardů podle § 18 a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

„§ 43

Určení auditora subjektem veřejného zájmu

(1) Subjekt veřejného zájmu určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro povinný audit podle čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 17 odst. 3 nebo 4 navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, kontrolní orgán; přitom zohlední doporučení výboru pro audit. Navrhne-li kontrolní orgán tomu, kdo je určuje, auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet jiné, než kteří byli doporučeni výborem pro audit, je takový návrh povinen řádně odůvodnit, zejména uvede, z jakých důvodů se odchýlil od doporučení výboru pro audit.

(3) Nemá-li subjekt veřejného zájmu kontrolní orgán, navrhuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet tomu, kdo je určuje, výbor pro audit.

(4) Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie upravující specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu, subjekt veřejného zájmu může určit auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu nejdéle na dobu 20 let v případě, že nejdéle po uplynutí 10 let od určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, avšak ne dříve než 18 měsíců před uplynutím doby trvání zakázky, uskuteční na provedení povinného auditu na období bezprostředně následující po uplynutí 10 let výběrové řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(5) Nemá-li subjekt veřejného zájmu nejvyšší orgán, vykonává působnost nejvyššího orgánu pro účely určení auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu ten, kdo určuje auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet pro provedení povinného auditu.

(6) Určí-li subjekt veřejného zájmu auditorskou společnost nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet postupem podle § 17 odst. 2, 3 nebo 4, neprodleně o tom informuje Radu.“.

„§ 43a

Vztah statutárního auditora k subjektu veřejného zájmu

(1) Statutární auditor nesmí v subjektu veřejného zájmu, u kterého provádí povinný audit nebo se podílí na činnostech souvisejících s povinným auditem, přijmout pozici osoby v klíčové funkci, funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídicího nebo kontrolního orgánu před uplynutím 2 let poté, co provedl povinný audit této účetní jednotky nebo se podílel na činnostech souvisejících s povinným auditem.

(2) Odstavec 1 se použije obdobně na fyzickou osobu, která prováděla povinný audit nebo se podílela na činnostech souvisejících s povinným auditem, jestliže jí zaniklo oprávnění k výkonu auditorské činnosti.

§ 43b

Poskytování některých neauditorských služeb

(1) Auditor, který provádí povinný audit subjektu veřejného zájmu, může v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, za podmínek stanovených tímto zákonem a pokud

(2) Auditor, který je členem sítě, do které náleží auditor, auditor z jiného členského státu nebo auditorská osoba z jiného členského státu provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu zřízeného podle práva členského státu, může tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice v období počínajícím prvním dnem účetního období, za které je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřována, a dále do vydání zprávy auditora, poskytovat neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, a to za podmínek stanovených v odstavci 1.

(3) Na poskytování služeb uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) bodu i), bodu iv) až vii) a v písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci^25) se sídlem v České republice, členem sítě, do které náleží auditor provádějící povinný audit tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

(4) Auditor nesmí poskytnout subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci nebo jeho dceřiné obchodní korporaci, neauditorské služby neuvedené v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 bez schválení kontrolním orgánem podle § 44a odst. 1 písm. m) nebo výborem pro audit podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 43c

Omezení v provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu

Auditor nesmí provést povinný audit, rozhodne-li tak výbor pro audit podle čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

§ 43d

Informační povinnosti auditora

Auditorská společnost a statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet do 30 dnů od uzavření smlouvy o povinném auditu se subjektem veřejného zájmu informují o této skutečnosti Radu a Komoru; v oznámení uvedou též období, na které byli subjektem veřejného zájmu určeni.

^25) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.

„(3) Předsedu výboru pro audit volí a odvolávají členové výboru pro audit. Nezvolí-li členové výboru pro audit předsedu výboru pro audit, jmenuje a odvolává předsedu výboru pro audit kontrolní orgán. Předseda výboru pro audit musí být nezávislý.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

„§ 44aa

Další působnost a povinnosti výboru pro audit

(1) Výbor pro audit je oprávněn nahlížet do dokladů a záznamů týkajících se činnosti subjektu veřejného zájmu, který jej zřídil, v rozsahu nezbytném pro výkon činnosti výboru pro audit.

(2) Výbor pro audit nebo orgán, který podle § 44b odst. 2 vykonává činnosti výboru pro audit a který je podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 určeným příjemcem dodatečné zprávy pro výbor pro audit, postoupí na vyžádání tuto zprávu vhodnou formou bez zbytečného odkladu

(3) Jednou ročně výbor pro audit vyhotoví zprávu o činnosti, ve které zhodnotí svoji činnost ve vztahu k činnostem uvedeným v § 44a odst. 1, a poskytne ji Radě.“.

V části první se dosavadní hlavy IX až XI označují jako hlavy X až XII.

„§ 44c

Zřízení výboru pro audit některými subjekty s majetkovou účastí státu

(1) Výbor pro audit dále zřizuje účetní jednotka, která není subjektem veřejného zájmu, a která je

(2) Na zřízení a působnost výboru pro audit se § 44 až 44aa použijí obdobně.

§ 45

Další požadavky na auditora subjektu s majetkovou účastí státu

(1) Auditor, který provádí povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c, je povinen

(2) Auditor provádějící povinný audit účetní jednotky uvedené v § 44c předloží nejpozději v den předložení zprávy auditora výboru pro audit písemnou dodatečnou zprávu určenou výboru pro audit; dodatečná zpráva určená výboru pro audit musí obsahovat

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

„(7) V případě ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí o výměně informací v oblasti dohledu nad auditory provádějícími povinný audit subjektů veřejného zájmu se dále postupuje podle čl. 36 až 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.“.

„(1) Statutární auditor nebo fyzická osoba, které zaniklo auditorské oprávnění, se dopustí přestupku tím, že přijme v účetní jednotce pozici osoby v klíčové funkci v rozporu s § 14i nebo § 43a.“.

„(2) Statutární auditor se jako klíčový auditorský partner určený podle § 14g odst. 1 dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu neukončí účast na provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu nejpozději do 7 let od svého jmenování klíčovým auditorským partnerem nebo provede povinný audit subjektu veřejného zájmu před uplynutím 3 let poté, co v něm ukončil účast na provádění povinného auditu jako klíčový auditorský partner.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

„(4) Statutární auditor se jako osoba pověřená přezkumem řízení kvality auditorské zakázky dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nevede záznamy o výsledcích přezkumu řízení kvality zakázky.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

„(6) Za přestupek uvedený v odstavci 1, 2 nebo 4 lze statutárnímu auditorovi samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).“.

„§ 49b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

(3) Statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že při provádění povinného auditu subjektu veřejného zájmu

(4) Auditorská společnost se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu nestanoví postup pro určení způsobu řešení neshody mezi klíčovým auditorským partnerem a osobou provádějící přezkum řízení kvality auditorské zakázky.

(5) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako člen sítě, do níž náleží auditor provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

(6) Účetní jednotka se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o povinném auditu Radě.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta do

(8) Za správní delikt uvedený v odstavci 1, 2, 3 nebo 4 lze samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e).“.

§ 49c

Správní delikty Komory

(1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 300 000 Kč.“.

„§ 49d

Správní delikty subjektu veřejného zájmu

(1) Subjekt veřejného zájmu se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Subjekt veřejného zájmu se dále dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifické požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

§ 49e

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, k jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 6 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Lhůta podle odstavce 3 neběží

(5) Správní delikty podle § 49a až 49d projednává Rada.

(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 49f

Zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu

(1) Rada ve spolupráci s Komorou zajistí, aby po nabytí právní moci rozhodnutí bylo v rejstříku bez zbytečného odkladu zveřejněno rozhodnutí o správním deliktu. Zveřejňuje se výroková část rozhodnutí o správním deliktu.

(2) Odchylně od odstavce 1 lze postupovat v případě, pokud by zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu ohrozilo stabilitu finančních trhů, probíhající trestní řízení vedené proti auditorovi, nebo způsobilo účastníkům řízení nepřiměřené škody. Má-li Rada pochybnosti o možném ohrožení stability finančních trhů, může si vyžádat stanovisko České národní banky; přílohou žádosti je kopie rozhodnutí o správním deliktu.

(3) Rada nezajistí zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu statutárního auditora v rejstříku, pokud by zveřejnění osobních údajů bylo nepřiměřené vzhledem k povaze a závažnosti správního deliktu.

(4) V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Rada zveřejní rozhodnutí o správním deliktu bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

(5) Je-li proti rozhodnutí o správním deliktu podána žaloba, zveřejní Rada tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Rada zveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu.

(6) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož správním deliktu bylo rozhodnuto.

§ 49g

Zahlazení postihu za správní delikt

(1) Po uplynutí 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce se sankce za správní delikt považuje za zahlazenou; v případě sankce zákazu uplynula-li ode dne, k němuž bylo vykonáno opatření zákazu, doba 7 let.

(2) Jde-li o rozhodnutí o správním deliktu zveřejněné postupem podle § 49f odst. 1, Rada ve spolupráci s Komorou zajistí bez zbytečného odkladu jeho výmaz z rejstříku po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.

(3) Byla-li sankce zahlazena, nelze na auditora nebo jinou osobu pohlížet, jako by se dopustila správního deliktu.

(4) Zahlazená sankce nesmí být zveřejňována v rejstříku.“.

„§ 50

Vztah k jiným právním předpisům

(1) Na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, ve věcech kontrol kvality podle § 24 až 24i a šetření podle § 40b se postupuje podle kontrolního řádu.“.

„§ 50a

Zmocnění

Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 40a odst. 1.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů

Čl. III

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:

„(8) Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby.“.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření

Čl. V

Zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se mění takto:

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.