Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

„(4) Přestane-li likvidátor splňovat podmínky pro své jmenování, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku, která bez zbytečného odkladu jmenuje jiného likvidátora.“.

• 1. V § 126 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Česká národní banka může nakládat s informacemi podle odstavce 1 pouze pro plnění povinností podle tohoto zákona, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není jejich poskytnutí orgánu činnému v trestním řízení a pro potřeby správního nebo soudního řízení, a to za předpokladu, že se informace netýkají třetí osoby jednající s cílem obnovit finanční zdraví pojišťovny nebo zajišťovny.“.

• 1. V § 127 odst. 1 větě první se slovo „dozorčího“ nahrazuje slovem „kontrolního“ a slova „, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí“ se zrušují.

• 1. V § 128 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo správním řízení vedeném ve věci správního deliktu“.

• 1. V § 128 odst. 1 se vkládají písmena m) a n), která znějí:

• „m) finančního arbitra v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost, nebo

• n) Ministerstva vnitra ve věcech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců,“.

• 1. V § 128 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „orgánu nebo úřadu podle písmen a) až j)“ nahrazují slovy „příslušného orgánu“.

• 1. V § 128 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „příslušnými orgány dohledu členských států“ nahrazují slovy „Českou národní bankou a orgány dohledu jiných členských států, orgány dohledu třetích států a také výměna informací mezi Českou národní bankou“.

• 1. V § 128 odst. 3 písmeno d) zní:

• „d) nezávislými znalci pojišťoven a zajišťoven provádějícími dohled nad těmito pojišťovnami a zajišťovnami a úřady odpovědnými za kontrolu těchto znalců při výkonu jejich činností,“.

• 1. V § 128 odst. 7 se za slovo „vyplývající“ vkládají slova „z tohoto zákona,“.

• 1. V § 129 odstavce 2 až 9 znějí:

„(2) Je-li příčinou vzniku pojistné události z pojištění podle odstavce 1 dopravní nehoda, poskytne pojišťovně na její písemnou žádost údaje týkající se této nehody příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Policie České republiky, a to v rozsahu a za podmínek podle zákona upravujícího silniční provoz.

(3) Pojišťovna využívá k plnění úkolů podle tohoto zákona údaje

• a) ze základního registru obyvatel,

• b) z informačního systému evidence obyvatel a

• c) z informačního systému cizinců.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

• b) datum narození,

• c) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a

• d) adresa místa pobytu.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) datum úmrtí,

• d) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a

• e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

• a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

• b) datum narození,

• c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

• d) druh a adresa místa pobytu a

• e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(8) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.

(9) Údaje podle odstavců 4 až 6 poskytuje příslušný orgán veřejné moci způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

• 1. Za § 129a se vkládají nové § 129b a 129c, které včetně nadpisů znějí:

㤠129b

Sdílení informací

(1) Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.

(2) Ten, o kom se informace podle odstavce 1 vedou, má právo na požádání seznámit se bezplatně s údaji, které jsou o něm vedeny.

(3) Pojišťovna přistupuje k získaným údajům jiné pojišťovny tak, jako by šlo o údaje z její vlastní činnosti.

§ 129c

Částka vyjádřená v eurech

(1) Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince do 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro 31. říjen roku, v němž toto období začíná.

(2) Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.“.

• 1. V § 131 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 se slovo „eur“ nahrazuje slovem „EUR“.

• 1. Za § 131 se vkládá nový § 131a, který včetně nadpisu zní:

㤠131a

Zvláštní ustanovení k soupojištění v rámci členských států

(1) Je-li soupojištěním kryto jedno nebo více velkých pojistných rizik nacházejících se na území členských států a jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2, pak

• a) částku technických rezerv stanoví jednotliví soupojistitelé podle pravidel určených jejich domovským členským státem, popřípadě podle obvyklé praxe v tomto státě, neexistují-li taková pravidla,

• b) úhrn technických rezerv je roven alespoň technickým rezervám stanoveným vedoucím soupojistitelem podle pravidel jeho domovského členského státu a

• c) v případě likvidace pojišťovny jsou závazky vyplývající z její účasti na soupojištění plněny stejně jako závazky z jí uzavřených pojistných smluv bez rozlišení státní příslušnosti pojistníků a jiných oprávněných osob.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije, pokud

• a) je riziko kryto jedinou smlouvou za jediné souhrnné pojistné na totéž pojistné období 2 nebo více pojišťovnami, z nichž je alespoň jedna tuzemskou pojišťovnou,

• b) vedoucím soupojistilem je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z jiného členského státu,

• c) se pro účely krytí rizika podle odstavce 1 na vedoucího soupojistitele pohlíží tak, jako kdyby byl pojišťovnou kryjící celé riziko,

• d) se alespoň jeden ze soupojistitelů účastní smlouvy prostřednictvím sídla nebo pobočky usazených v jiném členském státě než ve státě vedoucího soupojistitele a

• e) vedoucí soupojistitel stanoví podmínky pojištění, sazby pojistného a plní další povinnosti spojené s touto jeho funkcí.

(3) Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 22 a § 23 odst. 2 se na tuzemskou pojišťovnu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči národní kanceláři pojistitelů a garančnímu fondu jiného členského státu a pro povinnost zřídit na území jiného členského státu škodního zástupce v případě pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodu 10 písm. a) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(4) Jsou-li současně splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, pak § 28 a 30 se na pojišťovnu z jiného členského státu vztahují pouze tehdy, je-li vedoucím soupojistitelem. To se použije obdobně pro plnění jejích povinností vůči České kanceláři pojistitelů podle zákona upravujícího pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

(5) Česká národní banka

• a) si vyměňuje s orgány dohledu členských států informace týkající se krytí rizik podle odstavce 1 a

• b) posuzuje v rámci spolupráce s Evropskou komisí a orgány dohledu podle písmene a) provádění soupojištění podle odstavce 1, zejména vyhodnocuje plnění povinností vedoucího soupojistitele a posuzuje oprávněnost krytí rizika prostřednictvím tohoto soupojištění.

(6) Tuzemská pojišťovna, která se účastní soupojištění podle odstavce 1, je povinna shromažďovat, uchovávat a s ostatními soupojistiteli vzájemně sdílet statistické údaje týkající se rozsahu operací soupojištění v rámci Evropské unie, kterých se účastní, a vést seznam členských států, jichž se operace soupojištění týkají.“.

• 1. V nadpisu pod § 134 se slova „Komisi evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.

• 1. V § 134 odst. 1 se slova „sděluje Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „poskytuje Evropské komisi“ a slova „právních předpisů Evropských společenství“ se nahrazují slovy „předpisů Evropské unie“.

• 1. V § 134 odst. 2 se slova „Komisi Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské komisi“.

• 1. V § 134 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstvo financí sděluje Evropské komisi pojistná nebezpečí, na něž se vztahuje povinnost uzavřít pojištění včetně právních předpisů týkajících se tohoto pojištění a údajů, které musejí být uvedeny v osvědčení o uzavření pojistné smlouvy, pokud se vydání takového osvědčení vyžaduje.“.

• 1. V nadpisu části šesté se za slovo „ZMOCŇOVACÍ,“ vkládá slovo „ZÁVĚREČNÁ,“.

• 1. § 136 zní:

㤠136

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7b odst. 7, § 13 odst. 5, § 19 odst. 3, § 24 odst. 3, § 32 odst. 4, § 34a odst. 3, § 36 odst. 5, § 40 odst. 1, § 42 odst. 3, § 47 odst. 2, § 50a odst. 2, § 54b odst. 1 a 4, § 78 odst. 2, § 81 odst. 5, § 82 odst. 2, § 89c odst. 6, § 100 odst. 3, § 104 odst. 6, § 107 odst. 6, § 122 odst. 2 a § 123 odst. 3.

(2) Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 76 odst. 2, § 83 odst. 1 a 2, § 92k odst. 1, pokud k jejich provedení nebyl vydán přímo použitelný předpis Evropské unie.

(3) Vzory formulářů žádostí podle tohoto zákona Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.“.

• 1. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní:

㤠136a

(1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

• a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

• b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

• c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019,

• d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020,

• e) 8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

• f) 7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

• g) 6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a

• h) 5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:

• a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,

• b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,

• c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a

• d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.

(4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.“.

• 1. V příloze č. 1 části A bodu IV. se slova „odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. a) bodu iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.

• 1. V příloze č. 1 části A bodu VI. se slova „pojistně matematickém“ nahrazuje slovem „pojistněmatematickém“ a slovo „jimiž“ se nahrazuje slovem „kdy“.

• 1. V příloze č. 1 části A bodu VIII. se slova „odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. b) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.

• 1. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. a) se slovo „odpovědnost“ zrušuje.

• 1. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. b) a c) se slova „odpovědnost za škodu“ nahrazují slovy „za újmu“.

• 1. V příloze č. 2 bodu XIV. se slovo „škodu“ nahrazuje slovem „újmu“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňuje požadovanou míru solventnosti podle § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nemá primární kapitál použitelný ke krytí minimálního kapitálového požadavku podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna tento požadavek splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti Česká národní banka postupuje podle § 116 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která používá pro výpočet kapitálového požadavku úplný nebo částečný interní model, je povinna do dne 31. prosince 2017 při výpočtu minimálního kapitálového požadavku uplatňovat procentní hodnoty podle § 79 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výhradně na solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle standardního vzorce.

• 1. Nucená správa zavedená podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce vedené v souvislosti s tímto porušením se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení pokuty, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Řízení o udělení povolení a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádala Českou národní banku o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v celém rozsahu tohoto povolení nebo jí bylo do této doby takové povolení rozhodnutím České národní banky odňato, se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 nevstoupila do likvidace do dne 31. prosince 2018, řídí se ode dne 1. ledna 2019 zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Česká národní banka může rozhodnout o zkrácení doby podle bodu 8, pokud je to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků takové pojišťovny nebo zajišťovny.

• 1. Po dobu, po kterou se pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 řídí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky.

• 1. Body 7 až 10 se vztahují pouze na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která

• a) není součástí skupiny, nebo je součástí takové skupiny, ve které všechny pojišťovny a zajišťovny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestaly uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy,

• b) je v likvidaci a ze zprávy likvidátora o průběhu likvidace, její účetní závěrky ani z jiných výkazů a dokladů podle § 124 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předkládaných České národní bance nevyplývá nebezpečí ohrožení splnitelnosti jejích závazků, nebo

• c) požádala o odnětí povolení podle bodu 7.

• 1. Česká národní banka uveřejňuje seznam pojišťoven a zajišťoven podle bodu 7, který poskytuje dohledovým orgánům ostatních členských států.

• 1. Po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do

• a) třídy 1 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které

• 1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve,

• 1. lze podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 50 % požadované míry solventnosti, a

• 1. by podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyly zařazeny do třídy 1 nebo 2, a

• b) třídy 2 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které

• 1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, a

• 1. lze podle dosavadní právní úpravy zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 25 % požadované míry solventnosti.

• 1. Požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 60 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na sekuritizaci úvěrů, se vztahují na pojišťovnu a zajišťovnu, která investuje do těchto nástrojů vydaných přede dnem 1. ledna 2011, pokud nové podkladové expozice byly přidány nebo nahrazeny po dni 31. prosince 2014.

• 1. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu splňuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona požadavky podle § 76 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nesplní solventnostní kapitálový požadavek podle tohoto zákona do dne 31. prosince 2016, předloží do konce měsíce ledna 2017 České národní bance k informaci zprávu o postupu k dosažení úrovně použitelného kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby zajistila soulad s tímto požadavkem nejpozději do dne 31. prosince 2017. Až do splnění tohoto požadavku předkládá každé 3 měsíce České národní bance zprávu o přijatých opatřeních a o postupu pro dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pokud z této zprávy nebo z jiného zjištění České národní banky vyplývá, že situace nevede k dosažení daného souladu, přijme Česká národní banka opatření podle § 98 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna i poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie podle § 88 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sídlo v České republice a tvoří-li tyto osoby část skupiny, která má podstatně odlišný rizikový profil od zbytku skupiny, může tato poslední osoba držící účast v České republice až do dne 31. března 2022 požádat Českou národní banku o odsouhlasení použití skupinového interního modelu podle § 90a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vůči této části skupiny.

• 1. Body 13 až 15, 18 až 23 a § 136a odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně na úrovni skupiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 15 také v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast podle § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravenou míru solventnosti podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek podle § 89b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Pro závazky vyplývající z pojistných a zajišťovacích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mimo závazků vyplývajících ze smluv tímto dnem nebo později obnovených nebo prodloužených, a ke kterým byly vytvořeny technické rezervy podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu po předchozím souhlasu České národní banky při stanovení bezrizikové výnosové křivky podle § 54a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít úpravu bezrizikové výnosové křivky, která se počítá pro každou měnu závazku jako rozdíl

• a) výše použité technické úrokové míry podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platné ke dni 31. prosince 2015 a

• b) roční efektivní úrokové míry vyjádřené jednou diskontní sazbou, jejíž použití na portfolio závazků přípustných pro tuto úpravu vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia těchto závazků vypočtené v souladu s § 53 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Pro rok 2016 činí úprava bezrizikové výnosové křivky 100 % rozdílu podle bodu 18 písm. a) a b). Na konci každého následujícího roku se úprava lineárně snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhla 0 %. Jestliže tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu využívá úpravu podle § 54c až 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušná bezriziková výnosová křivka podle bodu 18 písm. b) zahrnuje i tuto úpravu.

• 1. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodů 18 a 19, pak v případě závazků, na které se tento postup vztahuje,

• a) nepoužije § 54b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

• b) nezahrnuje tyto závazky do výpočtu úpravy podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

• c) nepostupuje podle bodu 23 a

• d) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení pro bezrizikovou výnosovou křivku podle bodů 18 a 19, a kvantifikaci dopadu při neaplikování tohoto přechodného opatření na její finanční pozici.

• 1. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neplní výši technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po předchozím souhlasu České národní banky použít přechodné snížení technických rezerv. Toto snížení se použije na úrovni rizikově homogenních skupin podle § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Snížení odpovídá rozdílu výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami, a výše technických rezerv vypočtené podle dosavadní právní úpravy, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění; pokud pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypočítá za použití koeficientu volatility k bezrizikové výnosové křivce. Pro rok 2016 je snížení rovno 100 % takto vypočteného rozdílu a na konci každého následujícího roku se snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhlo 0 %.

• 1. Česká národní banka může požadovat přepočítání částek podle bodu 21 každých 24 měsíců. Pokud se rizikový profil tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podstatně změnil, může toto přepočítání požadovat i častěji. Výši odečitatelné částky může Česká národní banka upravit, jestliže by snížení podle bodu 21 mohlo vést k poklesu požadavků na finanční zdroje v porovnávání s požadavky podle § 51 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodu 21,

• a) nepostupuje podle bodů 18 a 19,

• b) a jestliže by bez použití odpočtu nesplnila solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo snížení jejího rizikového profilu k obnovení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

• c) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení podle bodu 21, a kvantifikaci dopadu při neaplikování přechodného opatření na její finanční pozici.

• 1. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která postupuje podle bodů 18 až 23, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, že bez použití tohoto postupu by nesplňovala solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 2 měsíců ode dne takového zjištění České národní bance předloží plán opatření směřujících k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději k poslednímu dni přechodného období podle bodů 19 a 21, během kterého lze tento plán aktualizovat.

• 1. Pojišťovna a zajišťovna podle bodu 24 předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v poslední den přechodného období podle bodů 19 a 21. Česká národní banka svůj souhlas s použitím postupu podle bodů 18 až 23 zruší, pokud ze zprávy nebo jiných zjištění vyplývá, že dosažení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem nejpozději k poslednímu dni přechodného období je nereálné.

• 1. Vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c odst. 1 písm. b) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu provede jak bez, tak se zohledněním postupu podle bodů 18 až 23. Pokud Česká národní banka dojde k závěru, že se rizikový profil dané pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů, na nichž jsou přechodná opatření podle bodů 18 až 23 založena, postupuje podle § 95a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Česká národní banka během přechodného období podle bodů 19 a 21 informuje každoročně Evropský orgán dohledu o

• a) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících postup podle bodů 18 až 22,

• b) vlivu použití postupu podle bodů 18 až 22 na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, a

• c) případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny postupují podle bodů 18 až 22, a zda jsou v souladu s plány k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, a o výhledech na snížení závislosti na přechodných opatřeních podle bodu 24, včetně opatření podle bodu 25, která byla přijata nebo se očekává, že budou přijata pojišťovnami a zajišťovnami a Českou národní bankou, zohledňující regulatorní prostředí České republiky.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

• 1. Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.

• 1. Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

• 1. Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.

• 1. Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb.

• 1. Vyhláška č. 326/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o živnostenském podnikání

Čl. IV

V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se slova „a odpovědných pojistných matematiků^12)“ zrušují.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmů

Čl. V

V § 6 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., odstavec 1 zní:

„(1) Rezervou v pojišťovnictví, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je technická rezerva s výjimkou jiné technické rezervy vytvořená podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výši, ve které je zaúčtována podle těchto právních předpisů.“.

Čl. VI

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi souvisejícími, se použije § 6 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o finančních konglomerátech

Čl. VIII

Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 186/2016 Sb., se mění takto:

• 1. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostních kapitálových požadavků“.

• 1. V § 20 odst. 1 se slova „požadovanou míru solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění

Čl. IX

Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto:

• 1. V § 10a odst. 3 se ve větě první slova „mají odborné vzdělání a praxi nezbytnou pro řízení instituce“ nahrazují slovem „způsobilé“.

• 1. V § 10a odst. 3 se ve větě třetí slova „, dosaženého odborného vzdělání a požadované praxe“ nahrazují slovy „a způsobilosti“.

• 1. V § 10d odst. 3 se věta druhá zrušuje.

• 1. V § 10d odst. 4 písm. b) se slova „odpovídají maximální technické úrokové míře stanovené Českou národní bankou podle zákona upravujícího pojišťovnictví“ nahrazují slovy „musí být stanoveny reálně“.

• 1. V § 10e odstavec 2 zní:

„(2) Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv podle odstavce 1 se použijí solventnostní pravidla podle § 10ga až 10gd.“.

• 1. Za § 10g se vkládají nové § 10ga až 10ge, které včetně nadpisů znějí:

„Solventnostní pravidla

§ 10ga

(1) Instituce se sídlem v České republice podle § 10e odst. 1 trvale udržuje disponibilní míru solventnosti nejméně ve výši požadované míry solventnosti, a to s ohledem na celý rozsah své činnosti.

(2) Disponibilní míra solventnosti zahrnuje aktiva instituce se sídlem v České republice očištěná od všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku včetně

• a) splaceného základního kapitálu,

• b) aktiv neurčených k vyrovnání přijatých závazků,

• c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a

• d) rezervy zisku obsažené v rozvaze pro krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení členům nebo oprávněným osobám.

(3) Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí se sídlem v České republice.

(4) Dohledový orgán může na základě žádosti instituce se sídlem v České republice rozhodnout, že disponibilní míra solventnosti zahrnuje také

• a) rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou technickou rezervou a technickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném, pokud se metoda zillmerizace nepoužívá, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném; takto vypočtená hodnota nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a technickými rezervami pro všechna pojištění, pro která je metoda zillmerizace možná, přičemž rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv,

• b) skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li výjimečnou povahu, nebo

• c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu, pokud splacená část základního kapitálu dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu, a to až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle § 10gb, podle toho, která hodnota je nižší.

(5) K žádosti podle odstavce 4 instituce se sídlem v České republice přiloží doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4.

§ 10gb

(1) Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu položek

• a) 4 % technických rezerv vztahujících se k závazkům z provozovaného zaměstnaneckého penzijního pojištění, převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění vynásobených poměrem celkových technických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým technickým rezervám, nejméně však 85 % hodnoty za předchozí účetní období, a

• b) v případě pojistných smluv, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, 0,3 % této pojistné částky vynásobené poměrem, který nesmí být nižší než 50 % za předchozí účetní období, celkové rizikové pojistné částky, kterou si instituce se sídlem v České republice ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí, k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění; pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 3 roky se použije 0,1 % z uvedené pojistné částky a 0,15 % v případě pojistné doby delší než 3 roky, ale kratší než 5 let.

(2) U operací umořování kapitálu podle části A bodu VI přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a).

(3) U operací podle bodu V přílohy č. 2 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % aktiv.

(4) U pojištění podle části A bodu III a u operací podle části A bodů VII a VIII přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti rovná součtu následujících položek

• a) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),

• b) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko, ale příděl zdrojů na náklady řízení je pevně stanoven na dobu delší než 5 let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených podle odstavce 1 písm. a),

• c) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice nenese investiční riziko a příděl zdrojů na náklady řízení není pevně stanoven na dobu delší než 5 let, částky odpovídající 25 % čistých správních nákladů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti, a

• d) v rozsahu, v jakém instituce se sídlem v České republice kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené podle odstavce 1 písm. b).

§ 10gc

(1) U doplňkových pojištění podle části A bodu I písm. c) přílohy č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se požadovaná míra solventnosti stanoví na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední 3 účetní období.

(2) Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

(3) Základ pojistného se vypočítá s použitím vyšší částky z hrubého předepsaného pojistného nebo příspěvků a hrubého přijatého pojistného nebo příspěvků. K součtu splatného pojistného nebo příspěvků v přímém pojištění v předchozím účetním období, včetně plateb souvisejících s pojistným nebo příspěvky, se přičte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období. Od tohoto součtu se odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do uvedeného součtu. Takto vypočítaná částka se rozdělí tak, aby první část činila 50 000 000 EUR a druhá zbytek, přičemž 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(4) Základ pojistného plnění se vypočítá tak, že se sečtou částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění, bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajišťovně nebo retrocesionáři, za období podle odstavce 1. K tomuto součtu se přičte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné účetní období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění. Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1. Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění. Jedna třetina takto získané částky se rozdělí tak, aby první část činila 35 000 000 EUR a druhá část zbytek, přičemž 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou. Tento součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí 3 účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou nese instituce se sídlem v České republice, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

(5) Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2 až 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízení pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

§ 10gd

Garanční fond

(1) Jedna třetina požadované míry solventnosti podle § 10gb a 10gc představuje garanční fond. Tento fond se skládá z položek podle § 10ga odst. 2, se souhlasem dohledového orgánu také z položek podle § 10ga odst. 4 písm. b).

(2) Garanční fond nesmí být nižší než 3 000 000 EUR.

(3) Částka podle odstavce 2 podléhá přezkumu s ohledem na změny evropského indexu spotřebitelských cen zveřejňovaného Eurostatem. Změna částky vyjádřená v tomto zákoně v eurech se použije nejpozději dnem, ke kterému uplyne 12 měsíců ode dne jejího zveřejnění Evropskou komisí v Úředním věstníku Evropské unie.

§ 10ge

Přepočet částek

Částka vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období ode dne 31. prosince do dne 30. prosince následujícího kalendářního roku přepočítává na částku v českých korunách kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu roku, v němž toto období začíná.“.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

Čl. X

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.