Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie^1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^2) a upravuje

• a) způsob výpočtu solventnostního kapitálového požadavku,

• b) podmínky pro použití úplného nebo částečného interního modelu pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku,

• c) výpočet skupinové solventnosti,

• d) podmínky pro použití a způsob výpočtu vyrovnávací úpravy bezrizikové výnosové křivky,

• e) vyhodnocování citlivosti technických rezerv a použitelného kapitálu,

• f) náležitosti a strukturu zprávy o ověření uveřejňovaných informací ve zprávě o solventnosti a finanční situaci,

• g) způsob výplaty a stanovení odměny a náhrady hotových výdajů nuceného správce tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jeho zástupce a likvidátora tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pobočky pojišťovny z třetího státu nebo pobočky zajišťovny z třetího státu.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) diverzifikačními efekty snížení expozice pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích nebo zajišťovacích skupin vůči rizikům související s diverzifikací jejich činnosti, které vyplývá ze skutečnosti, že nepříznivý dopad jednoho rizika může být vyrovnán příznivějším dopadem jiného rizika, pokud uvedená rizika nejsou plně korelovaná,

• b) likvidačním majetkem majetkový zůstatek, který zbude po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace před vypořádáním odměny likvidátora,

• c) testem užití vyhodnocení použití interního modelu v řídicím a kontrolním systému, zejména pak integrace interního modelu do systému řízení rizik a příslušných rozhodovacích procesů,

• d) standardy kalibrace požadavky na kalibraci stanovené v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví a standardy kalibrace pro účely interního modelu podle § 12.

ČÁST DRUHÁ

SOLVENTNOST POJIŠŤOVNY A ZAJIŠŤOVNY

HLAVA I

VÝPOČET SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU PODLE STANDARDNÍHO VZORCE

§ 3

Základní solventnostní kapitálový požadavek

(1) Základní solventnostní kapitálový požadavek zahrnuje kapitálové požadavky alespoň k rizikovým modulům

• a) neživotního upisovacího rizika,

• b) životního upisovacího rizika,

• c) zdravotního upisovacího rizika,

• d) tržního rizika,

• e) rizika selhání protistrany a

• f) dalším rizikovým modulům stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(2) Rizikové moduly podle odstavce 1 písm. a) až e) se skládají alespoň z rizikových podmodulů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a dále z rizikových podmodulů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

(3) Pro účely výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku se kapitálové požadavky k rizikovým modulům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e) agregují pomocí korelačních koeficientů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Pro účely odstavce 1 písm. a) až c) se pojistné a zajistné operace zařadí do modulu upisovacího rizika, který nejlépe zohledňuje technickou povahu podkladových rizik dané operace.

§ 4

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku zohledňuje operační rizika v rozsahu, ve kterém nejsou zohledněna v rizikových modulech podle § 3.

§ 5

Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty

(1) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty^3) odráží případné částečné vyrovnání neočekávaných ztrát prostřednictvím současného snížení technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti nebo kombinací obojího.

(2) Úprava o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty odráží efekt snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku z pojistných smluv v rozsahu, pro který je tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna schopna prokázat, že snížení uvedených plnění lze použít na krytí případných neočekávaných ztrát.

§ 6

Zjednodušený výpočet

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může pro rizikové moduly nebo podmoduly podle § 3 odst. 2 použít zjednodušený výpočet stanovený přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku, pokud je to přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Zjednodušený výpočet tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna provede v souladu s ustanoveními § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví.

§ 7

Prováděcí opatření k solventnostnímu kapitálovému požadavku

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku, kapitálových požadavků k jednotlivým rizikovým modulům a podmodulům podle § 3, kapitálového požadavku k operačnímu riziku podle § 4, úpravy podle § 5 a uplatňování podmínek a pravidel pro použití zjednodušeného výpočtu podle § 6 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku.

§ 8

Solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu

Ustanovení § 3 až 7 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.

HLAVA II

VÝPOČET SOLVENTNOSTNÍHO KAPITÁLOVÉHO POŽADAVKU PROSTŘEDNICTVÍM ÚPLNÉHO NEBO ČÁSTEČNÉHO INTERNÍHO MODELU

§ 9

Test užití

Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna v rámci testu užití prokazuje, že interní model je v jejím řídicím a kontrolním systému široce a soustavně používán, a to alespoň v rozsahu § 78 odst. 4 písm. a) a b) zákona o pojišťovnictví.

Standardy statistické kvality

§ 10

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zajistí, že interní model, včetně stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti, ze které interní model vychází, splňuje požadavky stanovené v odstavcích 2 až 6 a v § 11.

(2) Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na vhodných pojistněmatematických a statistických metodách a musí být v souladu s metodami používanými pro výpočet technických rezerv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. Metody používané ke stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti musí být založeny na aktuálních a spolehlivých informacích a na realistických předpokladech. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna odůvodní České národní bance předpoklady, které jsou základem pro její interní model.

(3) Data použitá pro interní model musí být přesná, úplná, vhodná a spolehlivá. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna alespoň jednou ročně aktualizuje soubory dat, které používá při stanovení prognózy rozdělení pravděpodobnosti.

(4) Interní model musí zahrnovat rizika uvedená v § 74 odst. 4 zákona o pojišťovnictví a všechna další významná rizika, jimž je nebo by mohla být tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vystavena.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna ve svém interním modelu přesně posoudí jednotlivá rizika související s finančními garancemi a veškerými smluvními opcemi, jsou-li významná. Posoudí rovněž rizika související s opcemi pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a smluvními opcemi tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, včetně dopadu, které by mohly mít budoucí změny finančních i jiných než finančních podmínek na uplatnění uvedených opcí.

(6) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna zohlední ve svém interním modelu veškeré platby pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám, o kterých předpokládá, že budou provedeny, bez ohledu na to, zda jsou uvedené platby smluvně zaručeny, či nikoli.

§ 11

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu přihlédnout k závislostem v rámci jednotlivých kategorií rizik i mezi těmito kategoriemi, pokud jde o diverzifikační efekty a zároveň odůvodní České národní bance, že systém používaný pro měření diverzifikačních efektů je vhodný.

(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu plně zohlednit účinky technik snižování rizika, pokud jsou v interním modelu úvěrové riziko a jiná rizika vyplývající z použití daných technik řádně zohledněna.

(3) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může ve svém interním modelu zohlednit budoucí opatření svého vedení, jejichž uskutečnění lze očekávat, a to s ohledem na dobu nezbytnou k jejich provedení.

§ 12

Standardy kalibrace

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna může pro účely konstrukce interního modelu použít jiné časové období nebo míru rizika než ty, které jsou stanoveny v § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví, pokud lze výstupy interního modelu používat pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku způsobem, který pojistníkům, pojištěným a oprávněným osobám poskytne úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví.

(2) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna odvodí solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem za použití metody hodnoty v riziku podle § 74 odst. 3 zákona o pojišťovnictví.

(3) Pokud tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna nemůže odvodit solventnostní kapitálový požadavek přímo z prognózy rozdělení pravděpodobnosti vytvořené interním modelem, může při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použít aproximace, pokud je schopna České národní bance prokázat, že je pojistníkům poskytována úroveň ochrany podle § 74 zákona o pojišťovnictví.

§ 13

Standardy pro ověřování platnosti interního modelu

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna pravidelně ověřuje platnost interního modelu podle § 78 zákona o pojišťovnictví a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Součástí ověřování platnosti interního modelu je alespoň sledování jeho chování, přezkum trvalé vhodnosti jeho specifikace a porovnání jeho výsledků s pozorovanou zkušeností.

(2) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat účinný statistický proces pro ověřování platnosti interního modelu, kterým tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna prokazuje České národní bance, že interním modelem stanovené výsledné kapitálové požadavky jsou odpovídající podle § 74 odst. 2 a 3 zákona o pojišťovnictví.

(3) Ověřováním podle odstavce 2 tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna statistickými metodami testuje vhodnost prognózy rozdělení pravděpodobnosti vůči

• a) škodní zkušenosti a

• b) veškerým dalším významným souvisejícím novým údajům a informacím.

(4) Proces ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat analýzu jeho stability, zejména testování citlivosti výsledků interního modelu na změny klíčových předpokladů. Dále musí zahrnovat rovněž posouzení přesnosti, úplnosti, vhodnosti a spolehlivosti dat používaných v interním modelu.

§ 14

Dokumentační standardy interního modelu

(1) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna podrobně dokumentuje konstrukci svého interního modelu a jeho fungování.

(2) Dokumentace musí prokazovat soulad s požadavky stanovenými v § 73 odst. 3 a § 78 odst. 3 zákona o pojišťovnictví a v § 9 až 13.

(3) Dokumentace musí obsahovat popis teorie, předpokladů a matematického a empirického základu interního modelu.

(4) V dokumentaci musí být uvedeny okolnosti, za nichž interní model nefunguje správně.

(5) Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna dokumentuje veškeré významné změny svého interního modelu.

§ 15

Prováděcí opatření k internímu modelu

Způsob plnění požadavků stanovených v § 9 až 14, požadavky na externí modely a data, připisování zisků a ztrát a způsob integrace částečného interního modelu do standardního vzorce pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím výpočet solventnostního kapitálového požadavku prostřednictvím interního modelu nebo částečného interního modelu.

§ 16

Interní modely pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu

Ustanovení § 9 až 15 se použijí obdobně pro pojišťovnu z třetího státu nebo zajišťovnu z třetího státu ve vztahu k závazkům z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované na území České republiky.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA PRO VÝPOČET SKUPINOVÉ SOLVENTNOSTI

§ 17

Obecná ustanovení

(1) Při výpočtu skupinové solventnosti zohlední osoba držící účast podle § 89c odst. 1 zákona o pojišťovnictví (dále jen „odpovědná osoba“) poměrný podíl držený v přidružených osobách. Poměrný podíl se stanoví jako

• a) procento použité pro sestavování konsolidovaných účtů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výpočet skupinové solventnosti v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnosti metodu účetní konsolidace, nebo

• b) součet přímého a nepřímého podílu odpovědné osoby na základním kapitálu přidružené osoby v případě, že odpovědná osoba používá pro výpočet skupinové solventnosti metodu odpočtu agregovaných dat.

(2) Pokud má některá z ovládaných pojišťoven nebo zajišťoven použitelný kapitál nižší než solventnostní kapitálový požadavek, použije se při výpočtu skupinové solventnosti celkový deficit solventnosti takové pojišťovny nebo zajišťovny, nikoli pouze poměrný podíl.

(3) Pokud jsou odpovědnost nebo ručení odpovědné osoby za závazky ovládané pojišťovny nebo zajišťovny přesně a jednoznačně omezeny výší jejího podílu na základním kapitálu ovládané osoby, je po schválení Českou národní bankou, je-li orgánem dohledu nad skupinou, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu v kolegiu možné při výpočtu skupinové solventnosti zohlednit nesoulad mezi výší použitelného kapitálu a solventnostním kapitálovým požadavkem této ovládané pojišťovny nebo zajišťovny v poměrném podílu.

§ 18

Zákaz vícenásobného použití kapitálu

(1) Při výpočtu skupinové solventnosti je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostních kapitálových požadavků u různých osob v téže skupině.

(2) Pro účely odstavce 1 se při výpočtu skupinové solventnosti vyloučí hodnota aktiv

• a) pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku jí přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, a

• b) přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, která jsou použita pro financování položek kapitálu použitelných ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, která na ní drží účast, nebo jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.

(3) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku lze použít

• a) disponibilní bonusový fond podle § 65 zákona o pojišťovnictví pojišťovny provozující činnost podle odvětví životních pojištění uvedených v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví nebo zajišťovny provozující činnost v životním zajištění přidružené odpovědné osobě a

• b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovny nebo zajišťovny přidružené odpovědné osobě,

a to v té výši, ve které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovny nebo zajišťovny. Tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 4.

(4) Ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku nelze použít

• a) upsaný, ale nesplacený základní kapitál, který představuje závazek pojišťovny nebo zajišťovny držící účast,

• b) upsaný, ale nesplacený základní kapitál pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, který představuje závazek přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, nebo

• c) upsaný, ale nesplacený základní kapitál přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, který představuje závazek jiné pojišťovny nebo zajišťovny přidružené této pojišťovně nebo zajišťovně držící účast.

(5) Pokud příslušný orgán dohledu rozhodne, že některá z dalších položek kapitálu přidružené pojišťovny nebo zajišťovny není použitelná ke krytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící v této přidružené pojišťovně nebo zajišťovně účast, může být hodnota těchto položek zahrnuta do kapitálu použitelného ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku pouze do té výše, do které jsou tyto položky použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

(6) Celková hodnota použitelných položek kapitálu uvedených v odstavcích 3 a 5 nesmí přesáhnout výši solventnostního kapitálového požadavku dané přidružené pojišťovny nebo zajišťovny.

(7) Položky kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, které podléhají předchozímu souhlasu orgánu dohledu domovského členského státu, lze použít ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, pouze pokud byly tímto orgánem dohledu schváleny.

§ 19

Vyloučení vzájemného financování

Při výpočtu skupinové solventnosti nelze zohlednit žádnou položku použitelného kapitálu, která vznikla ze vzájemného financování mezi osobami patřícími do stejné skupiny. Vzájemným financováním se rozumí situace, kdy pojišťovna nebo zajišťovna nebo její přidružená osoba přímo nebo nepřímo drží podíl v osobě, která přímo nebo nepřímo drží položky kapitálu použitelné ke krytí solventnostního kapitálového požadavku této pojišťovny nebo zajišťovny, nebo této osobě poskytuje úvěry.

§ 20

Metoda účetní konsolidace

(1) Výpočet skupinové solventnosti pomocí metody účetní konsolidace vychází z konsolidovaných účtů. Skupinová solventnost se určí jako rozdíl mezi

• a) kapitálem použitelným ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku určeným z konsolidovaných účtů a

• b) skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkem vypočítaným z konsolidovaných účtů.

(2) Skupinový solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný z konsolidovaných účtů nesmí být nižší než součet

• a) minimálního kapitálového požadavku odpovědné osoby a

• b) poměrné výše minimálního kapitálového požadavku přidružených pojišťoven nebo zajišťoven zahrnutých do výpočtu.

(3) Na úrovni skupiny musí být k dispozici primární kapitál ve výši podle § 71 odst. 4 zákona o pojišťovnictví alespoň ve výši součtu podle odstavce 2. Ustanovení § 89c odst. 4 a 5 a § 89d až 89g zákona o pojišťovnictví a § 17 až 19 se pro účely stanovení použitelného kapitálu podle věty první použijí obdobně.

§ 21

Metoda odpočtu agregovaných dat

(1) Skupinová solventnost počítaná metodou odpočtu agregovaných dat se určí jako rozdíl mezi

• a) součtem použitelného kapitálu podle odstavce 2 a

• b) součtem účetní hodnoty podílu a položek kapitálu odpovědné osoby na přidružené pojišťovně, zajišťovně nebo pojišťovací holdingové osobě ke dni sestavení účetní závěrky a agregovaného solventnostního kapitálového požadavku podle odstavce 3.