Vyhláška o monitorování radiační situace

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Euratomu^2) a upravuje

• a) výčet změn ovlivňujících monitorování radiační situace pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie,

• b) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost v oblasti monitorování radiační situace,

• c) výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace,

• d) rozsah a způsob sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska monitorování radiační situace a uchovávání informací o nich,

• e) rozsah a způsob předávání informací Úřadu o veličinách a skutečnostech důležitých z hlediska monitorování radiační situace,

• f) okruh údajů předávaných Evropské komisi a Úřadu a způsob jejich předávání,

• g) výčet změn souvisejících s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření,

• h) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření a jejího oznamování Úřadu,

• i) rozsah a způsob monitorování úložiště radioaktivního odpadu,

• j) podrobné požadavky na formu a způsob monitorování radiační situace a rozsah provádění monitorování správními orgány,

• k) kritéria pro výběr dalších osob pro provádění monitorování radiační situace,

• l) obsah národního programu monitorování,

• m) požadavky na činnosti vykonávané měřicí laboratoří a její vybavení,

• n) rozsah a způsob provádění porovnávacích měření a

• o) obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) smíšenou stravou směs vybraných základních potravin, která složením a množstvím ve směsi odpovídá průměrné denní spotřebě obyvatele České republiky, a

• b) položkami smíšené stravy jednotlivé základní druhy potravin.

§ 3

Monitorování radiační situace

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

Monitorování radiační situace na území České republiky ke stanovení velikosti zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva musí být provedeno tak, aby

• a) při normálním monitorování

• 1. bylo zajištěno systematické a trvalé měření úrovně ozáření,

• 1. byly stanoveny obvyklé hodnoty ozáření,

• 1. bylo umožněno včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty a

• 1. byl potvrzen vznik nehodové expoziční situace,

• b) při havarijním monitorování

• 1. byl identifikován a charakterizován nastalý únik radioaktivní látky a šíření ionizujícího záření; jedná-li se o nehodovou expoziční situaci vzniklou na území České republiky, je součástí monitorování radiační situace odhad šíření nastalého úniku radioaktivní látky a ionizujícího záření v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, na němž k radiační mimořádné události došlo, nebo v okolí místa, kde byla nehodová expoziční situace vyvolána svévolným činem,

• 1. bylo identifikováno kontaminované území a

• 1. bylo umožněno předpovědět vývoj nehodové expoziční situace.

§ 4

Monitorovací sítě

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorování je organizováno prostřednictvím monitorovacích sítí.

(2) Monitorovací sítě se dělí

• a) podle území na síť řídkou^3) a hustou^4), která se dále dělí na teritoriální síť, která pokrývá celé území České republiky, lokální síť, která pokrývá vybrané území a je na něm cíleně zahuštěná, a hraniční síť, která pokrývá hranice vymezeného, popřípadě uzavřeného prostoru, a

• b) podle účelu a použitého způsobu měření nebo provádění odběrů na síť pro zevní a vnitřní ozáření.

(3) Podrobnosti k dělení monitorovacích sítí jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

Monitorovací místa

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorovací místa se dělí na měřicí, odběrová a sběrná.

(2) Monitorovací místa se dále dělí na stálá a na nestálá. Pro nestálá monitorovací místa, ve kterých se provede pouze jedno měření, jeden odběr nebo jeden sběr vzorku, se určuje alespoň zeměpisná šířka a zeměpisná délka a pro stálá monitorovací místa se určuje též název a nadmořská výška. Všem monitorovacím místům je datovým střediskem Úřadu přidělen identifikátor.

(3) Měřicí a odběrová místa s výjimkou měřicích míst v monitorovacích trasách a v hraničních sítích se stanovují před zahájením příslušného měření nebo odběru tak, aby byl minimalizován případný vliv okolních budov, porostu a dalších objektů na výsledek měření. Měřicí a odběrová místa v lokálních sítích, měřicí místa v monitorovacích trasách a sběrná místa se stanovují tak, aby při havarijním monitorování bylo možné využít výsledky monitorování pro zpracování návrhu na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření.

(4) Měřicí místa pro provádění měření v monitorovacích sítích

• a) pro zevní ozáření s výjimkou monitorovacích tras musí umožnit umístění měřicích zařízení do výšky nejméně 1 m nad zemí,

• b) včasného zjištění musí být stanovena tak hustě, aby umožnila včasné zjištění zvýšené úrovně zevního ozáření nad obvyklé hodnoty na území České republiky s tím, že za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních měření provedených v daném měřicím místě, a

• c) teledozimetrického systému musí umožnit při nehodové expoziční situaci vzniklé v energetickém jaderném zařízení nebo při podezření na ni včasné zjištění případného úniku radioaktivních látek nebo šíření ionizujícího záření do ovzduší a provedení odhadu jeho velikosti.

(5) Odběrová místa se stanovují tak, aby byl prováděn odběr vzorků

• a) životního prostředí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu; stálá odběrová místa pro odběr vzorků povrchové vody se stanovují na vodotečích a vodních plochách, a

• b) potravního řetězce v obchodní síti nebo u producenta mléka, mléčných výrobků, položek smíšené stravy nebo krmiva; odběrová místa pro provádění odběru vzorků samosběrem lesních plodin a hub musí být volena tak, aby charakterizovala území jejich výskytu.

(6) Sběrná místa jsou místa shromažďování a sběru vzorků z exkretů, při havarijním monitorování navíc i vzorků z potravního řetězce, a místa soustředění osob k měření obsahu radionuklidů ve vybraných orgánech lidského těla nebo v celém lidském těle.

§ 6

Monitorované položky

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Monitorovanými položkami charakterizujícími pole ionizujícího záření zdrojů, které mohou způsobit zevní ozáření a které se nacházejí v atmosféře, hydrosféře, pedosféře a na zemském nebo jiném povrchu, jsou ovzduší, voda, půda a povrch lidského těla, těla zvířete a předmětu.

(2) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje obsah radionuklidů a které mohou při požití nebo vdechnutí způsobit vnitřní ozáření, jsou ovzduší a voda, které reprezentují životní prostředí, dále mléko, mléčné výrobky, smíšená strava, položky smíšené stravy a krmiva, které reprezentují potravní řetězec.

(3) Monitorovanými položkami, ve kterých se sleduje vnitřní ozáření, jsou exkrety, vybrané orgány lidského těla nebo celé lidské tělo.

(4) Podrobnosti k členění monitorovaných položek podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 7

Měření a vyhodnocování fyzikálních veličin

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Přímé měření musí být provedeno jako okamžité v určitém čase nebo integrální za určitý časový úsek, kontinuální po určitou dobu, jednorázové nebo opakované. Nepřímé měření musí být provedeno v měřicí laboratoři po odběru a případném zpracování vzorku; přiřazení typu měření k jednotlivým sítím je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Nové postupy měření nebo jejich revize se zavádějí do praxe po jejich úspěšném prověření, zejména v rámci nácviku nebo porovnávacího měření. Prověřuje se srovnatelnost hodnot získaných různými postupy, splnění požadavků na nejmenší detekovatelné hodnoty měřených fyzikálních veličin, popřípadě na rozsah měření, uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Při vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách se

• a) stanovuje výsledek měření, který tvoří

• 1. hodnota měřené fyzikální veličiny,

• 1. nejistota jejího stanovení a

• 1. příslušná jednotka fyzikální veličiny,

• b) posuzuje splnění požadavků na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce a

• c) porovnává změřená hodnota s obvyklou hodnotou, přičemž za obvyklé hodnoty se považují horní meze běžně se vyskytujících hodnot ze všech dosavadních provedených měření v daném monitorovacím místě; při výkyvu měřené veličiny od obvyklých hodnot se zjišťují příčiny tohoto výkyvu.

(4) Data z monitorování tvoří výsledek měření, datum a časové údaje měření a zeměpisné souřadnice monitorovacího místa, pokud se jedná o nestálé monitorovací místo, nebo identifikátor, pokud se jedná o stálé monitorovací místo.

(5) Data z monitorování jsou použitelná pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva, pokud obsahují všechny potřebné údaje uvedené v odstavci 4, pokud při měření byly splněny požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu nebo rozsah měření stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce a pokud nejistota měření vyhovuje laboratorním či měřicím postupům. Data z monitorování získaná při kalibraci měřicích zařízení nebo při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo ovlivněná extrémními meteorologickými jevy nebo jinými činnostmi se pro hodnocení zevního a vnitřního ozáření obyvatelstva nepoužijí.

(6) Podrobnosti k měření a vyhodnocování fyzikálních veličin v monitorovaných položkách jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 8

Měřicí a odběrová zařízení

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Měřicí zařízení, které slouží k měření příslušné fyzikální veličiny na měřicích místech, musí

• a) splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny nebo na rozsah měření, který je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce,

• b) být schopno měřit i ve ztížených meteorologických podmínkách,

• c) poskytovat v síti včasného zjištění spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření a

• d) poskytovat na monitorovacích trasách spolu s výsledkem měření datum a časové údaje měření, zeměpisné souřadnice měřicího místa.

(2) Měřicí zařízení používané k měření příslušné fyzikální veličiny charakterizující obsah radionuklidu v monitorovaných položkách musí umožnit stanovení obsahu radionuklidu ve vzorku odebraném na odběrovém místě nebo ve vzorku reprezentujícím lidské tělo nebo v celém těle a musí splňovat požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Odběrové zařízení

• a) používané na odběrovém místě musí umožnit provedení odběru vzorků tak, aby následné měření vzorků splňovalo požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,

• b) určené k odběrům vzduchu a aerosolů musí umožnit provádění kontinuálního odběru a stanovení průtoku nebo objemu odebraného vzduchu a

• c) umístěné stabilně na odběrovém místě musí být schopné provádět odběry i za ztížených meteorologických podmínek.

(4) U zařízení podle odstavců 1 až 3 určených v programu monitorování nebo v národním programu monitorování se provádí metrologické ověření, kalibrace a kontrola stálosti parametrů.

§ 9

Vzorky

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Vzorek se odebírá jako

• a) bodový nebo kontinuální,

• b) směsný nebo reprezentativní.

(2) Vzorek musí být odebrán v množství umožňujícím jeho měření, které splní požadavek na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, popřípadě i jeho opakované měření, pokud je to pro danou monitorovanou položku určeno v příslušném programu monitorování. Vzorek pro opakované měření musí být uchován nejméně tak dlouho, dokud datové středisko Úřadu nevydá pokyn k jeho likvidaci.

(3) Ke každému odebranému vzorku musí být proveden záznam o odběru, který obsahuje údaje, jejichž přehled, forma a minimální rozsah jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Odebraný vzorek včetně potřebných údajů musí být předán neprodleně přímo měřicí laboratoři nebo prostřednictvím sběrných míst.

§ 10

Měřicí laboratoř

[K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. a) atomového zákona]

(1) Měřicí laboratoř musí provést příjem vzorku odebraného v souladu s § 9, přípravu k měření, popřípadě zpracování, měření a vyhodnocení měření odebraného vzorku.

(2) Měřicí laboratoř musí

• a) převzít vzorek a potvrdit jeho převzetí,

• b) převzít vyplněný záznam o odběru,

• c) zkontrolovat úplnost údajů v záznamu,

• d) zkontrolovat, zda označení vzorku odpovídá příslušným údajům v záznamu o odběru,

• e) zaevidovat vzorek a přidělit jednoznačné označení vzorku a

• f) třídit vzorky podle kontaminace za nehodové expoziční situace.

(3) Měřicí laboratoř dále musí

• a) provést měření obsahu jednotlivých radionuklidů ve vzorcích v souladu s požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu měřené fyzikální veličiny uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce,

• b) při měření soustavně kontrolovat správné provádění měření tak, aby byla zajištěna jeho opakovatelnost, přesnost a citlivost,

• c) předat údaje o vzorku ze záznamů o odběru a o měření minimálně v rozsahu uvedeném v příloze č. 4 k této vyhlášce do datového střediska Úřadu,

• d) účastnit se porovnávacího měření a provádět nácvik havarijního monitorování a

• e) o prováděných činnostech vést a uchovávat záznamy po dobu 10 let, jedná-li se o činnosti prováděné v souvislosti s havarijním monitorováním při radiační havárii, uchovává záznamy po dobu 30 let. Pokud měřicí laboratoř není schopna dobu pro uchování záznamů dodržet, musí předat záznamy datovému středisku Úřadu.

§ 11

Předávání dat z monitorování

[K § 149 odst. 6 písm. a) a § 150 odst. 4 písm. c) atomového zákona]

(1) Osoby podle § 149 odst. 2 atomového zákona musí předat data z monitorování všech jimi monitorovaných položek datovému středisku Úřadu neprodleně po jejich získání, dálkovým přístupem^5) v datovém formátu, který musí splňovat požadavky souboru technických opatření (dále jen „datové rozhraní“) uvedeného v národním programu monitorování. Předávaná data musí obsahovat kromě výsledků měření také datum, čas a zeměpisné údaje.

(2) Datové rozhraní pro data z monitorování ze sítě včasného zjištění, sítě integrálního měření, sítě okamžitého měření, hraniční sítě a ze sítě vnitřního ozáření musí být pro danou síť jednotné.

(3) Pokud je dálkový přístup podle odstavce 1 nefunkční nebo za nehodové expoziční situace není možné předání dat dálkovým přístupem, je přípustné předávání dat v analogové formě nebo na jiných nosičích digitálních dat odsouhlasených datovým střediskem Úřadu.

(4) Obsah výroční zprávy o monitorování výpustí a okolí pracoviště s jaderným zařízením je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Přiměřeně se použije i pro ostatní pracoviště držitelů povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště. Standardizované informace o uvolňování radionuklidů z pracoviště s energetickým jaderným zařízením formou výpustí do ovzduší a do vodotečí během normálního provozu jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přiměřeně se použijí i pro uvolňování radionuklidů z pracoviště s výzkumným reaktorem.

(5) Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením Úřadu předává čtvrtletně zprávu o monitorování výpustí a okolí pracoviště, ve které uvede výpočet ozáření reprezentativní osoby od začátku kalendářního roku do konce uvedeného čtvrtletí. Provozovatel pracoviště s energetickým jaderným zařízením nebo výzkumným reaktorem Úřadu předává v měsíčních zprávách týdenní přehled bilancí výpustí do ovzduší a měsíční přehled bilancí výpustí do vodotečí.

§ 12

Datové středisko Úřadu

[K § 149 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Datové středisko Úřadu data z monitorování

• a) nepřetržitě přijímá prostřednictvím datového rozhraní stanoveného v národním programu monitorování,

• b) posuzuje z hlediska jejich použitelnosti podle § 7 odst. 5,

• c) porovnává s monitorovacími úrovněmi uvedenými v národním programu monitorování; v případě překročení příslušné monitorovací úrovně prověřuje, zda toto překročení není důsledkem vzniku nehodové expoziční situace; pokud se jedná o chybu, vyšetřuje její příčinu a požaduje zjednání nápravy u dodavatele dat,

• d) shromažďuje, ukládá a uchovává; pokud se jedná o data z normálního monitorování provedeného při havarijním cvičení, nácviku nebo porovnávacím měření nebo o data z havarijního monitorování, ukládá a uchovává data odděleně od ostatních předávaných dat,

• e) zveřejňuje^6) přednostně jako prostorová data^7), a to způsobem umožňujícím dálkový přístup a zobrazení dat pro potřeby řešení krizových situací za využití jednotných zeměpisných podkladů v souladu s jiným právním předpisem^8),

• f) zpracovává ve formě podkladů potřebných pro vypracování návrhu Úřadu podle § 208 písm. f) atomového zákona k zavedení, potvrzení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, pokud se jedná o data z havarijního monitorování,

• g) zpracovává do výroční zprávy o monitorování radiační situace na území České republiky a

• h) starší 10 let uchovává na datových nosičích umožňujících případné budoucí zpracování v historických řadách.

(2) Datové středisko Úřadu předává Evropské komisi dálkovým přístupem podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii^9) použitelná data

• a) z monitorování radiační situace na území České republiky prováděného v monitorovacích sítích zevního a vnitřního ozáření z radionuklidů obsažených v ovzduší průběžně,

• b) z normálního monitorování provedeného v rámci řídké sítě za kalendářní rok do 30. června následujícího roku^10) a

• c) z monitorování výpustí z energetických jaderných zařízení za kalendářní rok ve formě standardizovaných informací podle přílohy č. 6 k této vyhlášce do 30. září následujícího roku^11).

(3) Datové středisko Úřadu dále

• a) poskytuje měřicí laboratoři identifikátory stálých monitorovacích míst a dodavateli dat z přímého měření identifikátory stálých měřicích míst,

• b) poskytuje držiteli povolení datové formáty pro předávání dat,