← Aktuální text · Historie

Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Aktuální text a fecha 2016-12-31

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Čl. I

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:

Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí:

„^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

^2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006.“.

Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k).

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).

„(3) Financováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva^29).

^29) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

„(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je

(5) Politicky exponovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí

„(7) Korespondenčním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí

„(8) Osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou.

(9) Nepřímým vlivem se pro účely tohoto zákona rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob.

(10) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.

(11) Blízkým podnikatelským vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí taková materiální provázanost v rámci podnikatelské činnosti, kdy prospěch nebo újmu jedné osoby by mohla druhá osoba důvodně pociťovat jako prospěch či újmu vlastní.“.

„(2) Odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, mohou být kromě informací v odstavci 1 získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli.“.

„(1) Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.“.

Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).

Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).

„(4) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů, na které se nevztahuje odstavec 2, stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede identifikaci klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.“.

„(3) V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda klient není politicky exponovanou osobou nebo zda není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

„(5) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavce 2. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného, opatrovník předloží i příslušné rozhodnutí soudu.“.

„§ 9

Kontrola klienta

(1) Kontrolu klienta provádí povinná osoba

(2) Kontrola klienta zahrnuje

(3) Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 písm. c) a d) v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle § 35 odůvodní povinná osoba přiměřenost rozsahu kontroly klienta a doloží způsob jejího provádění nebo ověření splnění podmínek pro zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta podle § 13 nebo pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a, a to s ohledem na výše uvedená rizika.

(4) Při posuzování možného rizika podle odstavce 3 povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.

(5) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede kontrolu klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.

(6) Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u

(7) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů.

(8) Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona.“.

„(1) Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy.“.

„(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e) a g) nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny osobou stejného typu působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a v němž je vůči ní uplatňován dozor na úrovni odpovídající právu Evropské unie.“.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.

„(3) Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí mít zajištěno poskytnutí informací, včetně kopií příslušných dokladů, o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti skutečného majitele od úvěrové nebo finanční instituce nebo osoby, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla.

(4) Za provedení úkonů podle odstavců 1 a 2 odpovídá povinná osoba, jako by je provedla sama. Povinná osoba nepřevezme informace o identifikaci klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle odstavců 1 a 2, vzniká-li pochybnost o správnosti nebo úplnosti těchto informací, a není-li předem zajištěno naplnění podmínky podle odstavce 3.“.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

„(7) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) a b) bodech 1 až 11, která uzavře s klientem písemnou smlouvu o poskytnutí finanční služby, může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou, provést identifikaci klienta, jestliže

(8) Bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem klienta, je-li klient právnickou osobou, může povinná osoba provést identifikaci klienta, jestliže

^30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.

„(10) Povinné osoby si při postupu podle odstavců 1 a 2 za účelem plnění povinností podle § 9 mohou vzájemně vyměňovat příslušné informace související s obchody, jež se jejich prostřednictvím uskutečňují. Výměna informací a spoléhání se na jinou osobu při činnostech podle odstavců 1, 2 a 5 až 8 není možné u osob působících ve vysoce rizikových třetích zemích, s výjimkou poboček a dceřiných společností osob usazených v některém z členských států Evropské unie, naplňujících v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie.“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno c).

„(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 postačí, když povinná osoba pouze

„§ 13a

Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta

(1) Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u

(2) Platební prostředky uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží nebo služeb a nesmí být pořizovány nebo dobíjeny prostřednictvím anonymních elektronických peněz.

(3) Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele platebního prostředku zpětně vyměněna částka vyšší než 100 EUR.

(4) Povinná osoba sleduje transakce týkající se platebního prostředku uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchod podle § 6.“.

„§ 14

Výjimka z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků

Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků^20) se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb, pokud

§ 15

Neuskutečnění obchodu

(1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo ukončí obchodní vztah v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 a

(2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ majetku užitého v obchodu.

(3) Souhlas statutárního orgánu povinné osoby nebo jím pověřené osoby k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je třeba k

^20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847.“.

„(1) Povinná osoba uchovává po dobu 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem

„(4) Oznámení podezřelého obchodu přijímá Úřad. Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchodu zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

„(1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle § 21a a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osoby.“.

„(9) Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní banka v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) vyhláškou stanovit požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad a hodnocení rizik podle § 21a některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled^21).

^21) Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 21a

Hodnocení rizik

(1) Povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Při posuzování rizik zohlední povinná osoba i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) vypracuje nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahů, a to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Zohlední v něm rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují.

(3) Součástí hodnocení rizik podle odstavců 1 a 2 jsou i opatření pro vnitřní kontrolu, kontrolu dodržování právních předpisů a prověřování zaměstnanců povinné osoby a podle rozsahu a povahy činností povinné osoby i zřízení nezávislého útvaru pro testování těchto opatření, strategií a postupů podle § 21 odst. 1.

(4) Povinná osoba hodnocení rizik podle odstavce 2 pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů.

(5) Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně postupů ochrany údajů v rozsahu, který právo třetího státu umožňuje, a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny. Uvedené strategie a postupy se rovněž uplatňují v pobočkách a dceřiných společnostech v jiných členských státech a třetích zemích.“.

„(2) Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů^31). Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jak jsou uvedeny v § 1.

^31) § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 24a

(1) Povinná osoba ve svých pobočkách a dceřiných společnostech^32), působících ve státech, které nejsou státy Evropského hospodářského prostoru, uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie^1). Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech.

(2) Povinná osoba, která má pobočku nebo dceřinou společnost ve státě, jehož právní předpisy nedovolují uplatňování rovnocenných opatření podle odstavce 1, o tom informuje Úřad a přijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropského hospodářského prostoru.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě Evropské unie, zajistí, že tato pobočka nebo provozovna dodržuje vnitrostátní předpisy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tohoto jiného členského státu.

(4) Povinná osoba na žádost Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém, odpovídající velikosti instituce a povaze její podnikatelské činnosti.

^32) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 4.

„§ 29b

Uchovávání údajů o skutečném majiteli

(1) Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.

(2) Svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti zaznamenává údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele svěřenského fondu nebo právního uspořádání ve smyslu § 4 odst. 4 písm. d).

(3) Údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele podle odstavců 1 a 2 uchovává právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu.

(4) Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(5) Není-li to uvedeno v evidenci údajů o skutečných majitelích nebo při pochybnostech o správnosti tam uvedených údajů právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti na žádost povinné osoby, Úřadu, soudu, orgánu činného v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky nebo Celní správy České republiky sdělí, kdo je nebo byl jejím skutečným majitelem a uvede údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti; právnická osoba sdělí i údaje o jím skutečně držené účasti nebo jiné důvody, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.“.

„Úřad

§ 29c

(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.

(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto a dalšími právními předpisy, včetně rozhodování o zahájení a způsobu ukončení šetření, o získávání, zpracování a sdílení informací a o provádění kontrol.

(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

§ 29d

(1) Úřad řídí ředitel.

(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.“.

„(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.

(4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů^32), informačního systému evidence cestovních dokladů^33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů^33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel^34), katastru nemovitostí^35), základního registru obyvatel^36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^36), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí^36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností^36), informačního systému územní identifikace^36), registru silničních vozidel^37), centrálního registru silničních vozidel^37), registru historických a sportovních vozidel^37), registru řidičů^38) a centrálního registru řidičů^38).

(5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.

^32) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

^33) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

^34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

^36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

^37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.

„§ 30a

Hodnocení rizik na úrovni České republiky

(1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni České republiky (dále jen „národní hodnocení rizik“). Na zpracování národního hodnocení rizik a jeho průběžné aktualizaci se podílí rovněž povinné osoby, Česká národní banka, orgány činné v trestním řízení, ostatní zainteresované státní orgány a další instituce.

(2) Posouzení rizik podle odstavce 1 zohlední i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a hodnocení rizik provedená orgány Evropské unie a dalšími nadnárodními nebo mezinárodními institucemi.

(3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.

(4) Národní hodnocení rizik se aktualizuje zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie.

(5) Na základě dílčího hodnocení rizik jednotlivými subjekty podle odstavce 1 Úřad vypracovává a předkládá vládě k projednání konečnou verzi národního hodnocení rizik a jeho aktualizace.“.

„(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.“.

„(6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.“.

„(4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až m)

„§ 45

Nesplnění informační povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“.

„(3) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí správního deliktu tím, že

„(4) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

„§ 51a

(1) Za správní delikt povinné osoby podle § 43 až 49 může správní orgán uvedený v § 35 odst. 1 s přihlédnutím k povaze a závažnosti, jakož i k dalším okolnostem spáchaného správního deliktu, uložit též sankci zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu.

(2) Sankce zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu spočívá v uveřejnění výrokové části pravomocného rozhodnutí o správním deliktu na internetových stránkách Úřadu po dobu 5 let.

(3) Sankce zveřejnění rozhodnutí o správním deliktu nelze uložit, pokud se má za to, že

(4) Obsahem zveřejněného rozhodnutí o správním deliktu nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než pachatele.“.

„(5) Správní delikty podle tohoto zákona, s výjimkou správních deliktů podle § 50, projednává orgán uvedený v § 35 odst. 1, který porušení zákona zjistil.“.

Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.

„§ 52a

(1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 (dále jen „evidence“).

(2) Příslušný dozorčí úřad, který zahájil řízení o správním deliktu podle § 43 až 49, sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence následující údaje:

(3) Po pravomocném ukončení řízení o správním deliktu podle § 43 až 49 příslušný dozorčí úřad sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o správním deliktu.

(4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu uvedenému v § 35 odst. 1 pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o správních deliktech podle § 43 až 49 a na vyžádání dozorčích úřadů je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.“.

„(4) Je-li platba rozdělena na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tato plnění souvisí.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

„(7) Smlouva o účtu, jednorázový vklad, pojistná smlouva a poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní sítě je pro účely tohoto zákona vždy obchodním vztahem.

(8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.

(9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající jménem klienta.

(10) Pravidla zákona o ochraně osobních údajů se na činnosti vykonávané povinnými osobami podle tohoto zákona použijí v rozsahu povinností správce při zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů^39).

^39) § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb.“.

„(4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.“.

„Příloha č. 2 k zákonu č. 253/2008 Sb.

Demonstrativní výčet faktorů možného vyššího rizika podle § 21a odst. 1 a § 30a odst. 2

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

Čl. III

Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:

„(7) Pokuty a náhrady nákladů řízení jsou splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Příjem z pokut a z náhrad nákladů řízení je příjmem státního rozpočtu.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o bankách

Čl. V

V § 38 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 135/2014 Sb., se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“.

ČÁST PÁTÁ

Změna daňového řádu

Čl. VI

V § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o svobodném přístupu k informacím

Čl. VII

V § 11 odst. 4 písm. e) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 123/2010 Sb. a zákona č. 181/2014 Sb., se slova „Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančního analytického úřadu“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o informačních systémech veřejné správy

Čl. VIII

V § 3 odst. 3 písm. f) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „Finančním analytickým úřadem“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu

Čl. IX

V § 6 odst. 4 písm. c) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se slova „příslušné organizační složce Ministerstva financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech

Čl. X

V § 640 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, se slova „Ministerstvu financí“ nahrazují slovy „Finančnímu analytickému úřadu“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o pojišťovnictví

Čl. XI

V § 128 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, odstavec 7 zní:

„(7) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není též plnění povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu vyplývající ze zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu^35) nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí^36) a vůči Ministerstvu financí, jde-li o plnění povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pro účely analýz finančního trhu a přípravy právních předpisů v oblasti finančního trhu.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ

ÚČINNOST

Čl. XV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou částí třetí, jedenácté a dvanácté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.