Vyhláška o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje

• a) obsah dokumentace k povolení odborné přípravy, další odborné přípravy vybraných pracovníků a přípravy osob zajišťujících radiační ochranu registranta,

• b) výčet činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

• c) druh a stupeň požadovaného vzdělání pro jednotlivé činnosti,

• d) typ a délku odborné praxe pro jednotlivé činnosti,

• e) náplň a způsob provádění odborné přípravy pro jednotlivé činnosti,

• f) výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a způsob ověřování osobnostní způsobilosti,

• g) rozsah, obsah a způsob provedení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro jednotlivé činnosti a způsob jejího hodnocení,

• h) podmínky opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost,

• i) délku trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti,

• j) náplň další odborné přípravy a způsob a četnost jejího provádění,

• k) interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• l) doby nevykonávání činností, které jsou předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, a

• m) rozsah, způsob a četnost provádění přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

§ 2

Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 31 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

(1) Činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti vykonávanou na jaderně energetickém zařízení je

• a) řízení uvádění do provozu a provozu jaderně energetického zařízení a samostatné odstavení jaderného reaktoru a dohled nad nimi, včetně manipulací na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny,

• b) řízení uvádění do provozu a provozu jednoho reaktorového bloku a samostatné odstavení jaderného reaktoru a dohled nad ním, včetně manipulací na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny,

• c) manipulace na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny týkající se primární části reaktorového bloku, včetně

• 1. samostatného odstavení jaderného reaktoru a

• 1. řízení uvádění do provozu a provozu primární části reaktorového bloku a dohledu nad nimi,

• d) manipulace na blokové dozorně a záložním pracovišti blokové dozorny týkající se sekundární části reaktorového bloku, včetně řízení uvádění do provozu a provozu a dohledu nad nimi,

• e) řízení provádění jednotlivých kroků testů fyzikálního a energetického spouštění na blokové dozorně, nebo

• f) řízení manipulací s jednotlivými palivovými soubory uvnitř reaktorového bloku mimo uzel čerstvého paliva a dohled nad nimi.

(2) Činností zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti vykonávanou na výzkumném jaderném zařízení je

• a) manipulace na dozorně, řízení provádění jednotlivých kroků testů fyzikálního a energetického spouštění jaderného reaktoru a řízení dalších spouštěcích prací a dohled nad nimi,

• b) manipulace na dozorně, řízení uvádění do provozu a provozu jaderného reaktoru a dohled nad nimi, řízení manipulací s jaderným palivem v aktivní zóně jaderného reaktoru a dohled nad nimi a řízení činnosti směny a dohled nad ní,

• c) řízení sestavení a uspořádání aktivní zóny jaderného reaktoru a dohled nad nimi, provádění fyzikálních měření v průběhu fyzikálního a energetického spouštění jaderného reaktoru a řízení základního kritického experimentu a dohled nad ním, nebo

• d) manipulace na dozorně a řízení uvádění do provozu a provozu jaderného reaktoru a dohled nad nimi.

§ 3

Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

[K § 31 odst. 6 písm. a) atomového zákona]

Činností zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany je

• a) vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany jako

• 1. dohlížející osoba, nebo

• 1. osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou,

• b) řízení a vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona, a to

• 1. zdroje ionizujícího záření používaného pro lékařské ozáření a pro veterinární radioterapii,

• 1. jiného zdroje ionizujícího záření, nebo

• c) řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 1 až 3 a 5 až 7 atomového zákona.

§ 4

Druh a stupeň vzdělání pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 31 odst. 6 písm. b) atomového zákona]

(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení je požadováno pro činnost uvedenou

• a) v § 2 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály a

• b) v § 2 odst. 1 písm. d)

• 1. vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály, nebo

• 1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, technická chemie nebo obecně odborná příprava.

(2) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení je požadováno pro činnost uvedenou

• a) v § 2 odst. 2 písm. a) a c) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály a

• b) v § 2 odst. 2 písm. b) a d)

• 1. vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie nebo strojírenství, technologie a materiály, nebo

• 1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, technická chemie nebo obecně odborná příprava.

§ 5

Typ a délka odborné praxe pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 31 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení je požadován pro činnost uvedenou

• a) v § 2 odst. 1 písm. a)

• 1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) po dobu 2 let na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo

• 1. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů,

• b) v § 2 odst. 1 písm. b)

• 1. výkon činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 1 písm. d) po dobu 1 roku na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu, nebo

• 1. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let doplněný výcvikem na plnorozsahovém simulátoru jaderně energetického zařízení, pro které je žádáno o oprávnění, v délce 50 výcvikových dnů a

• c) v § 2 odst. 1 písm. d) výkon činnosti na souvisejících funkcích po dobu 4 let na jaderně energetickém zařízení přiměřeného typu v případě vzdělání podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2.

(2) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení je požadován pro činnost uvedenou

• a) v § 2 odst. 2 písm. a) výkon činnosti podle § 2 odst. 2 písm. b) po dobu 1 roku a podle § 2 odst. 2 písm. c) po dobu 1 roku na výzkumném jaderném zařízení přiměřeného typu,

• b) v § 2 odst. 2 písm. b) výkon činnosti podle § 2 odst. 2 písm. d) po dobu 2 let na výzkumném jaderném zařízení přiměřeného typu,

• c) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let, nebo

• d) v § 2 odst. 2 písm. d)

• 1. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 2 let v případě vzdělání podle § 4 odst. 2 písm. b) bodu 1, nebo

• 1. výkon činnosti v oboru s příbuzným předmětem po dobu 3 let v případě vzdělání podle § 4 odst. 2 písm. b) bodu 2.

§ 6

Náplň a způsob provádění odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 31 odst. 6 písm. d) atomového zákona]

(1) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti na jaderně energetickém zařízení musí být prováděna následujícím způsobem:

• a) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. a) a b)

• 1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• 1. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 5 výcvikových dnů a

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů,

• b) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. c) a d)

• 1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• 1. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. výcvik na plnorozsahovém simulátoru v délce 5 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• c) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 1 písm. e) a f)

• 1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• 1. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

(2) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti na výzkumném jaderném zařízení musí být prováděna následujícím způsobem:

• a) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 2 písm. a) a b)

• 1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• 1. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• b) pro činnost uvedenou v § 2 odst. 2 písm. c) a d)

• 1. teoretická příprava obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,

• 1. stáž na jaderném zařízení v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 25 výcvikových dnů, nejde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, a

• 1. zácvik do činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v délce 20 výcvikových dnů, jde-li o přechod z jiné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

(3) Odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí odpovídat typu jaderného zařízení, na kterém bude činnost vykonávána.

(4) Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

§ 7

Druh a stupeň vzdělání pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

[K § 31 odst. 6 písm. b) atomového zákona]

Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany je požadováno následující vzdělání:

• a) vysokoškolské vzdělání pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba na pracovišti při radiační činnosti s významným zdrojem ionizujícího záření, který je používán pro lékařské ozáření,

• b) vysokoškolské vzdělání pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba

• 1. na pracovišti III. kategorie, na kterém se neprovádí lékařské ozáření,

• 1. na pracovišti IV. kategorie, nebo

• 1. při vyřazování z provozu pracoviště podle bodu 1 nebo 2,

• c) střední vzdělání s maturitní zkouškou pro vykonávání soustavného dohledu jako dohlížející osoba při poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,

• d) vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu v oboru radiologická fyzika nebo způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření pro účely zobrazování, kromě zubního rentgenového zařízení,

• e) způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání klinického radiologického fyzika pro řízení hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření používaného v humánní nebo veterinární radioterapii pro léčebné účely,

• f) střední vzdělání bez maturitní zkoušky pro vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 3 písm. b) bodu 2,

• g) vysokoškolské vzdělání získané ve studijních programech v oblasti biologie a ekologie, elektrotechnika, energetika, fyzika, chemie, informační technologie, kybernetika a technologie, matematika a statistika, stavebnictví, strojírenství a materiály, těžba a zpracování nerostných surovin, vědy o zemi, veterinární lékařství, veterinární hygiena, všeobecné lékařství a zubní lékařství nebo zemědělství pro řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, kterými jsou

• 1. provádění osobní dozimetrie,

• 1. stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,

• 1. stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, nebo

• 1. měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,

• h) vysokoškolské vzdělání pro řízení vykonávání služby významné z hlediska radiační ochrany, kterou je monitorování

• 1. pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie,

• 1. výpustí z pracoviště podle bodu 1,

• 1. okolí pracoviště podle bodu 1,

• 1. okolí úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu,

• 1. odvalu, odkaliště nebo jiného zbytku po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, nebo

• 1. pro účely umísťování nebo výstavby jaderného zařízení a

• i) střední vzdělání s maturitní zkouškou pro jinou činnost zvláště důležitou z hlediska radiační ochrany.

§ 8

Typ a délka odborné praxe pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

[K § 31 odst. 6 písm. c) atomového zákona]

(1) Pro udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, s výjimkou řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2, 5, 6 a 7 atomového zákona, je požadována odborná praxe při této činnosti o délce 1 roku,

• a) u držitele povolení, u něhož

• 1. je prováděna tato činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, nebo

• 1. je prováděna obdobná činnost zvláště důležitá z hlediska radiační ochrany, v případě, že není možné zajistit výkon činnosti podle bodu 1 u jiného držitele povolení, a

• b) pod dohledem držitele oprávnění k vykonávání této nebo obdobné činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.

(2) Pro udělení oprávnění k činnosti podle § 3 písm. b) bodu 1 je dále požadována odborná praxe vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany, řízení nebo vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření po dobu 1 měsíce.

(3) V případě, že žadatel žádá o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany opakovaně a předchozí zkouška byla podle § 16 celkově hodnocena stupněm „nevyhověl“, praxe podle odstavce 1 dosažená před dokončením provedení předchozí zkoušky se nezapočítává.

§ 9

Náplň a způsob provádění odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

[K § 31 odst. 6 písm. d) atomového zákona]

(1) Odbornou přípravou pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany je absolvování vzdělávacího kurzu v délce 20 hodin vyučovacího času zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu.

(2) Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.

§ 10

Výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 31 odst. 6 písm. e) atomového zákona]

(1) Výkonové charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou

• a) intelektové schopnosti v pásmu průměru až nadprůměru,

• b) průměrná až vyšší úroveň poznávacích procesů,

• c) rezistence vůči percepční zátěži,

• d) rezistence vůči monotonii a

• e) spolehlivost rozhodovacích procesů a pracovního výkonu.

(2) Osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou

• a) emoční stabilita a odolnost vůči zátěži,

• b) vyšší úroveň sebekontroly a disciplinovanost,

• c) kooperativní přístup a ochota k týmové spolupráci,

• d) zájem učit se a aktivní přístup k učení,

• e) tendence k prosociálnímu, rozvážnému a odpovědnému chování a

• f) absence psychopatologické symptomatiky, absence sklonů k agresivnímu, rizikovému nebo impulzivnímu chování.

§ 11

Ověřování osobnostní způsobilosti

[K § 31 odst. 6 písm. e) atomového zákona]

(1) Osobnostní způsobilost je ověřována formou komplexního psychologického vyšetření.

(2) Komplexní psychologické vyšetření musí být provedeno psychologem, který je absolventem jednooborového magisterského studia psychologie.

(3) Komplexní psychologické vyšetření musí být provedeno v rozsahu ověřujícím výkonové a osobnostní charakteristiky podle § 10 a zahrnovat

• a) anamnestický dotazník,

• b) polostrukturovaný behaviorální rozhovor,

• c) testy intelektových schopností,

• d) osobnostní dotazníky,

• e) testy speciálních schopností a

• f) metody výkonové projektivní diagnostiky.

(4) Psycholog vydává doklad o osobnostní způsobilosti na základě výsledku komplexního psychologického vyšetření. Závěr o výsledku komplexního psychologického vyšetření uvedený v tomto dokladu zní

• a) „Osobnostně způsobilý“, je-li výsledek plně v souladu s požadavky § 10,

• b) „Osobnostně způsobilý s výhradou“, je-li výsledek v souladu s požadavky § 10 do té míry, že umožňuje plný výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti po omezenou dobu, nebo

• c) „Osobnostně nezpůsobilý“, není-li výsledek v souladu s požadavky § 10 alespoň do té míry, že umožňuje plný výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti po omezenou dobu.

§ 12

Interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 33 odst. 8 písm. b) atomového zákona]

Interval pravidelného ověřování osobnostní způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je

• a) 2 roky v případě činnosti podle § 2 odst. 1, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý“,

• b) 4 roky v případě činnosti podle § 2 odst. 2, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý“, nebo

• c) 1 rok, jestliže jeho osobnostní způsobilost je podle posledního ověřování hodnocena závěrem „Osobnostně způsobilý s výhradou“.

§ 13

Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 32 odst. 10 písm. a) atomového zákona]

(1) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být provedena v následujícím rozsahu:

• a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru pro činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až d),

• b) písemná část zkoušky,

• c) ústní část zkoušky a

• d) praktická část zkoušky, nejedná-li se o udělení oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v případě, kdy předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zaniklo uplynutím doby.

(2) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti může být provedena jako integrovaná zkouška v rozsahu ústní části zkoušky a zkoušky na plnorozsahovém simulátoru (dále jen „integrovaná zkouška“), jde-li o činnost podle

• a) § 2 odst. 1 písm. a) nebo b) v případě, kdy předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zaniklo uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo

• b) § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) v případě, kdy nejméně 2 předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti zanikla uplynutím doby, na kterou byla udělena.

(3) Žadatel vykoná část zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. c) a d) poté, co úspěšně vykonal části zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. a), je-li vyžadována, a odstavce 1 písm. b).

(4) Je-li vyžadována zkouška na plnorozsahovém simulátoru, koná se nejvýše 6 měsíců před ústní částí zkoušky. Písemná část zkoušky se koná nejvýše 6 měsíců před ústní částí zkoušky.

(5) Jde-li o prvé udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, ústní část zkoušky se provádí jako standardní ústní část zkoušky.

(6) Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(7) Postup při provádění zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

§ 14

Hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a podmínky jejího opakování

[K § 32 odst. 10 písm. a) a b) atomového zákona]

(1) Zkušební komise provádí hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti následujícím způsobem:

• a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru a ústní část zkoušky stupněm 1 až 4, a to v případě

• 1. výborného výsledku stupněm 1,

• 1. velmi dobrého výsledku stupněm 2,

• 1. dobrého výsledku stupněm 3, nebo

• 1. nevyhovujícího výsledku stupněm 4 a

• b) písemná část zkoušky a praktická část zkoušky stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(2) Žadatel úspěšně složí zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti, pokud při ní podle celkového hodnocení dosáhne vyhovujícího výsledku.

(3) Žadatel dosahuje podle celkového hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti vyhovujícího výsledku, jestliže

• a) zkouška na plnorozsahovém simulátoru je hodnocena stupněm 1 až 3,

• b) ústní část zkoušky je hodnocena stupněm 1 až 3,

• c) písemná část zkoušky je hodnocena stupněm „vyhověl“ a

• d) praktická část zkoušky je hodnocena stupněm „vyhověl“.

(4) Celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti provádí zkušební komise v případě

• a) vyhovujícího výsledku stupněm 1, 2 nebo 3, nebo

• b) nevyhovujícího výsledku stupněm 4.

(5) Postupy hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

(6) V případě opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti v rámci 12 měsíců od podání žádosti není žadatel povinen absolvovat části této zkoušky, které byly při minulých pokusech o úspěšné složení hodnoceny stupněm „vyhověl“ nebo stupněm 1 až 3. Tyto části se pro účely celkového hodnocení aktuálního pokusu o úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti hodnotí stupněm, který byl dosažen při minulých pokusech o úspěšné složení.

§ 15

Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

[K § 32 odst. 10 písm. a) atomového zákona]

(1) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. a), písm. b) bodu 2 a písm. c) musí být provedena v následujícím rozsahu:

• a) písemná část zkoušky a

• b) ústní část zkoušky.

(2) Zkouška ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. b) bodu 1 musí být provedena v následujícím rozsahu:

• a) písemná část zkoušky a

• b) praktická část zkoušky.

(3) Pokud žadatel, který žádá o ověření zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. b) bodu 1 v rámci jediného řízení, požaduje tuto zvláštní odbornou způsobilost pro více než jednu modalitu zdroje ionizujícího záření, provádí se písemná a praktická část zkoušky pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření zvlášť.

(4) Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.

§ 16

Hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a podmínky jejího opakování

[K § 32 odst. 10 písm. a) a b) atomového zákona]

(1) Zkušební komise provádí hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v závislosti na výkonu žadatele stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Postup hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v závislosti na výkonu žadatele stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.

(2) Žadatel úspěšně složí zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, pokud při ní podle celkového hodnocení dosáhne vyhovujícího výsledku.

(3) Celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany provádí zkušební komise v závislosti na výkonu žadatele stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(4) Celkově lze výkon žadatele hodnotit stupněm „vyhověl“, jestliže jsou všechny části zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany hodnoceny stupněm „vyhověl“.

(5) V případě opakování zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany v rámci 12 měsíců od podání žádosti není žadatel povinen absolvovat části této zkoušky, které byly při minulých pokusech o úspěšné složení hodnoceny stupněm „vyhověl“. Tyto části se pro účely celkového hodnocení posledního pokusu o úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany hodnotí stupněm „vyhověl“.

§ 17

Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti

[K § 32 odst. 10 písm. c) atomového zákona]

(1) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je v případě prvého udělení oprávnění 2 roky.

(2) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti je

• a) pro prvé opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až f) a odst. 2 písm. a) až d), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

• 1. stupně 1, 4 roky,

• 1. stupně 2, 3 roky, nebo

• 1. stupně 3, 2 roky,

• b) pro druhé opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a odst. 2 písm. a) až c), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

• 1. stupně 1, 6 let,

• 1. stupně 2, 4 roky, nebo

• 1. stupně 3, 2 roky a

• c) pro třetí a další opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a odst. 2 písm. a) až c), je-li celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

• 1. stupně 1, 8 let,

• 1. stupně 2, 4 roky, nebo

• 1. stupně 3, 2 roky.

(3) Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je poloviční nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 3. Délka trvání oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti pro opětovné udělení oprávnění k výkonu téže činnosti je kratší o 1 rok nežli stanovená v odstavci 2, pokud bylo celkové hodnocení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti při předchozím udělení oprávnění stupně 2.

§ 18

Další odborná příprava

[K § 33 odst. 8 písm. a) atomového zákona]

(1) Další odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti musí být prováděna

• a) absolvováním teoretické přípravy obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, v délce 4 dnů za kalendářní rok a

• b) pro činnost podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) výcvikem na plnorozsahovém simulátoru v délce 10 výcvikových dnů za kalendářní rok.

(2) Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

(3) Další odborná příprava pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany musí být prováděna absolvováním

• a) vzdělávacího kurzu v délce 6 hodin vyučovacího času zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu, nebo

• b) odborné přípravy podle § 9.

(4) Vzdělávací kurz podle odstavce 3 musí být absolvován každých 5 let.

(5) Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.

§ 19

Doba vedoucí ke zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany

[K § 33 odst. 8 písm. c) atomového zákona]

(1) Dobou nevykonávání činností, která je předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, je v případě činnosti podle

• a) § 2 odst. 1 písm. a) až d) více než 6 po sobě jdoucích měsíců,

• b) § 2 odst. 1 písm. e) a f) více než 18 po sobě jdoucích měsíců, nebo

• c) § 2 odst. 2 více než 12 po sobě jdoucích měsíců.

(2) Dobou nevykonávání činností, která je předpokladem zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany, je v případě

• a) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření a řízení vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany více než 5 po sobě jdoucích let, nebo

• b) činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany neuvedené v písmenu a) více než 30 po sobě jdoucích let.

§ 20

Příprava osoby zajišťující radiační ochranu registranta

[K § 70 odst. 2 písm. a) atomového zákona]

(1) Příprava osoby zajišťující radiační ochranu registranta musí být prováděna absolvováním vzdělávacího kurzu v délce 6 hodin vyučovacího času u držitele povolení podle § 9 odst. 6 písm. b) atomového zákona zakončeného úspěšným absolvováním závěrečného testu.

(2) Vzdělávací kurz podle odstavce 1 musí být absolvován každých 5 let.

(3) Fyzická osoba, která je držitelem dokladu zvláštní odborné způsobilosti podle § 3 písm. a) a pravidelně absolvuje další odbornou přípravu podle § 18, se považuje za osobu splňující požadavky na přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

(4) Náplň vzdělávacího kurzu podle odstavce 1 stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

§ 21

Obsah dokumentace k povolení odborné přípravy, další odborné přípravy vybraných pracovníků a přípravy osob zajišťujících radiační ochranu registranta

(K § 24 odst. 7 atomového zákona)

(1) Obsahem dokladů dokumentujících organizační a technickou způsobilost je popis způsobu personálního a technického zajištění.

(2) Obsahem dokladů dokumentujících způsob přípravy jsou výcvikové programy stanovující obsah, rozsah, cíle a způsob provádění přípravy, včetně

• a) osnov přípravy,

• b) metodiky výuky, včetně postupů pro hodnocení a analýzu procesu výuky,

• c) způsobu ověřování znalostí pracovníka získaných v procesu přípravy,

• d) způsobu ověřování dovedností pracovníka získaných v procesu přípravy a

• e) vzorového závěrečného testu, který obsahuje 20 testovacích otázek s pravidly pro vyhodnocení úspěšnosti pro odbornou přípravu a další odbornou přípravu pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a pro přípravu osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

(3) Obsahem dokladů dokumentujících odbornou způsobilost pracovníků žadatele je seznam lektorů a jejich profesní kvalifikace, včetně dosaženého vzdělání, praxe a dalších údajů osvědčujících jejich způsobilost k zajišťování odborné přípravy, další odborné přípravy nebo přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta v dané oblasti.

§ 22

Zrušovací ustanovení

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 193/2005 Sb., o stanovení seznamu teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaných v České republice pro výkon regulovaných činností náležejících do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se zrušuje.

§ 23

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.

Předsedkyně:

Ing. Drábová, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

A. Náplň odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

A.1. Náplň odborné přípravy, nejde-li o přechod z jiné činnosti

Obecné informace:

• 1. jaderná bezpečnost a radiační ochrana,

• 1. bezpečnost a ochrana zdraví při práci, první pomoc, požární ochrana, ochrana životního prostředí,

• 1. zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů,

• 1. základy jaderné a reaktorové fyziky,

• 1. základy hydromechaniky a termomechaniky,

• 1. základy elektrotechniky,

• 1. základy systému kontroly a řízení jaderného zařízení,

• 1. právní předpisy České republiky, Evropské unie a Euratomu v oblasti mírového využívání jaderné energie.

Zvláštní informace:

• 1. princip, účel a funkce jaderného zařízení,

• 1. dispoziční uspořádání jaderného zařízení,

• 1. konstrukce jaderného reaktoru,

• 1. hlavní komponenty jaderného zařízení, uspořádání základních technologických zařízení, jejich umístění a systém jejich značení,

• 1. primární část jaderně energetického zařízení: hlavní komponenty a jejich charakteristiky, účel a uspořádání základních zařízení primární části, umístění jednotlivých zařízení, systém značení technologických zařízení primární části; tyto informace se neuplatní v případě výzkumného jaderného zařízení,

• 1. sekundární část jaderně energetického zařízení: hlavní komponenty a jejich charakteristiky, účel a uspořádání základních zařízení sekundární části, umístění jednotlivých zařízení, systém značení technologických zařízení sekundární části; tyto informace se neuplatní v případě výzkumného jaderného zařízení,

• 1. chemie v jaderném zařízení, základy chemických procesů, úprava vody, chemický a radiochemický režim v jaderném zařízení, chemická kontrola, zpracování radioaktivního odpadu,

• 1. elektrické schéma jaderného zařízení, účel a uspořádání hlavních elektrotechnických komponent, umístění jednotlivých elektrotechnických zařízení, systém značení elektrotechnických zařízení,

• 1. systém kontroly a řízení jaderného zařízení, získávání údajů a přenos informací, měření elektrických a neelektrických veličin, měření neutronového toku, umístění jednotlivých zařízení systému kontroly a řízení, systém značení zařízení systému kontroly a řízení, ochranné a bezpečnostní systémy, technologické informační systémy, popis řídících center jaderného zařízení,

• 1. informatika, používané informační technologie a programové vybavení jaderného zařízení,

• 1. radiační ochrana na jaderném zařízení, detektory ionizujícího záření, vymezené kontrolované pásmo na jaderném zařízení, popis a charakteristika systému monitorování radiační situace jaderného zařízení, monitorování radiační situace technologických celků, výpustí, okolí jaderného zařízení a fyzických osob v jaderném zařízení, připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost, odezva na radiační mimořádnou událost,

• 1. vnitřní předpisy pro stavy jaderného zařízení, ostatní provozní dokumentace a dokumentace vyplývající z požadavků právních předpisů,

• 1. normální provoz, abnormální provoz, havarijní podmínky jaderného zařízení, zvládání provozních stavů a havarijních podmínek, zvládání radiační mimořádné události, transport čerstvého jaderného paliva a jeho skladování v jaderném zařízení, výměna jaderného paliva, skladování a transport vyhořelého jaderného paliva, zajištění jaderné bezpečnosti při manipulacích s jaderným palivem, bezpečnostní limity a nastavení ochranných systémů, limitní podmínky pro provoz, příkazy a omezení provozu jaderného zařízení, pravidla směnového provozu,

• 1. provozní fyzika jaderného zařízení, vybrané procesy střednědobé a dlouhodobé kinetiky jaderného reaktoru, řízení reaktivity,

• 1. údržba jaderného zařízení, realizace oprav výrobního zařízení, ekonomika údržby, vady materiálu, defektoskopické kontroly, diagnostika,

• 1. experimentální vybavení a metodiky, základní kritický experiment, difuzní a transportní teorie, provozní neutronové výpočty; tyto informace se neuplatní v případě jaderně energetického zařízení,

• 1. systém řízení jaderného zařízení,

• 1. dispečerské řízení energetické sítě,

• 1. principy pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, bezpečnostní zprávy, havarijní analýzy, systém řízení, kultura bezpečnosti, kvalita lidského výkonu, lidský faktor,

• 1. zásady řídící práce a komunikace, adaptace a psychická zátěž v operátorské činnosti, řešení konfliktních situací.

Zvláštní informace se týkají jaderně energetického zařízení nebo výzkumného jaderného zařízení, na kterém bude pracovník vykonávat činnost.

A.2. Náplň odborné přípravy při přechodu z jiné činnosti na jaderně energetickém zařízení

A.2.1. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. b) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. a)

• 1. řízení směnového provozu,

• 1. jaderná bezpečnost reaktorového bloku,

• 1. koordinace a realizace údržby

• 1. zvládání radiační mimořádné události,

• 1. dispečerské řízení elektrizační soustavy,

• 1. provozní stavy,

• 1. havarijní podmínky,

• 1. manažerská příprava.

A.2.2. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. b)

• 1. chemie jaderně energetického zařízení,

• 1. elektrická část jaderně energetického zařízení,

• 1. radiační ochrana,

• 1. zvládání radiační mimořádné události,

• 1. jaderná bezpečnost reaktorového bloku,

• 1. manipulace s jaderným palivem,

• 1. vnější technologická zařízení,

• 1. provozní stavy a havarijní podmínky,

• 1. manažerská příprava.

A.2.3. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. d) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. c)

• 1. primární část jaderně energetického zařízení,

• 1. provozní a reaktorová fyzika,

• 1. chemie jaderně energetického zařízení,

• 1. systém kontroly a řízení jaderně energetického zařízení,

• 1. radiační ochrana,

• 1. provozní stavy,

• 1. havarijní podmínky,

• 1. manipulace s jaderným palivem.

A.2.4. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. d)

• 1. sekundární část jaderně energetického zařízení,

• 1. chemie jaderně energetického zařízení,

• 1. elektrická část jaderně energetického zařízení,

• 1. provozní stavy,

• 1. havarijní podmínky.

A.2.5. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. f) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. e)

• 1. fyzikální spouštění,

• 1. energetické spouštění.

A.2.6. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. f)

• 1. manipulace s jaderným palivem,

• 1. práce a činnosti se zavážecím strojem.

A.2.7. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 1 písm. c) nebo d) na činnost podle § 2 odst. 1 písm. e) nebo f)

• 1. fyzikální spouštění,

• 1. energetické spouštění,

• 1. manipulace s jaderným palivem,

• 1. práce a činnosti se zavážecím strojem.

A.3. Náplň odborné přípravy při přechodu z jiné činnosti na výzkumném jaderném zařízení

A.3.1. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) na činnost podle § 2 odst. 2 písm. a)

• 1. dynamika a termohydraulika výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. bezpečnostní zprávy, havarijní analýzy,

• 1. konstrukce výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. systémy ochran a řízení výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. dozimetrie a radiační ochrana,

• 1. jaderná bezpečnost,

• 1. limity a podmínky,

• 1. provozní stavy a havarijní podmínky.

A.3.2. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 2 písm. d) na činnost podle § 2 odst. 2 písm. b)

• 1. zvládání radiační mimořádné události,

• 1. bezpečnostní zprávy, havarijní analýzy,

• 1. jaderná bezpečnost,

• 1. limity a podmínky,

• 1. provozní stavy a havarijní podmínky.

A.3.3. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo d) na činnost podle § 2 odst. 2 písm. c)

• 1. reaktorová fyzika,

• 1. dynamika a termohydraulika výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. jaderná bezpečnost,

• 1. bezpečnostní zprávy, havarijní analýzy,

• 1. limity a podmínky.

A.3.4. Náplň odborné přípravy při přechodu z činnosti podle § 2 odst. 2 písm. c) na činnost podle § 2 odst. 2 písm. d)

• 1. konstrukce výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. systémy ochran a řízení výzkumných jaderných reaktorů,

• 1. dozimetrie a radiační ochrana,

• 1. provozní stavy a havarijní podmínky.

B. Náplň další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

• 1. poznatky a zkušenosti z provozu, rozbor poruch,

• 1. organizační změny, zpětná vazba, kultura bezpečnosti,

• 1. nová technická řešení systémů, konstrukcí a komponent,

• 1. limity a podmínky, změny vnitřních předpisů, nové vnitřní předpisy,

• 1. změny v právních předpisech, požadavky orgánů státní správy,

• 1. zabezpečení jaderného zařízení, ochrana životního prostředí,

• 1. radiační ochrana,

• 1. zvládání radiační mimořádné události,

• 1. informatika, kybernetická bezpečnost,

• 1. provozní fyzika,

• 1. provozní stavy a havarijní podmínky.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Náplň odborné přípravy a další odborné přípravy pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany

• Držitel povolení, který provádí odbornou přípravu a další odbornou přípravu, upraví rozsah témat uvedených v této příloze a jejich zařazení do konkrétního kurzu podle aktuálních poznatků a zaměření kurzu tak, aby byl splněn cíl odborné přípravy a další odborné přípravy.

Obecné informace:

• 1. základy atomové a jaderné fyziky,

• 1. radiobiologické podklady radiační ochrany, zejména interakce ionizujícího záření s živou hmotou, účinky deterministické (tkáňové reakce), účinky stochastické, hodnocení zdravotních důsledků, zdravotní újma,

• 1. způsoby detekce a metody měření ionizujícího záření,

• 1. veličiny a jednotky používané v dozimetrii a radiační ochraně,

• 1. principy radiační ochrany, odůvodnění, optimalizace, limitování dávek a zabezpečení zdrojů ionizujícího záření,

• 1. systém zdravotní péče o profesně ozářené fyzické osoby (pracovnělékařské služby) a o fyzické osoby ozářené při radiační mimořádné události,

• 1. kritická skupina obyvatel, reprezentativní osoba, způsob jejich stanovení,

• 1. usměrňování ozáření,

• 1. kategorizace zdrojů ionizujícího záření, radioaktivní látka, uzavřený a otevřený radionuklidový zdroj, kritéria zproštění zdrojů ionizujícího záření z regulace, uvolňovací úrovně,

• 1. ionizující záření jako rizikový faktor pracovních podmínek, hodnocení zdravotních rizik,

• 1. vyřazování z provozu pracoviště III. a IV. kategorie u činností souvisejících s těmito pracovišti,

• 1. předání a likvidace zdrojů ionizujícího záření, uvolňování radionuklidů do životního prostředí,

• 1. monitorování pracoviště, osobní, výpustí a okolí, limity pro radiační pracovníky a odvozené limity, referenční úrovně,

• 1. připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost, odezva na radiační mimořádnou událost, omezování ozáření, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, výpočet stínění,

• 1. druhy kontaminace, dekontaminace,

• 1. přeprava zdrojů ionizujícího záření,

• 1. požadavky právních předpisů na zkoušky zdrojů ionizujícího záření, rozsah a metodiky k provádění zkoušek provozní stálosti zdrojů ionizujícího záření, interpretace naměřených veličin, hodnocení výsledků.

Informace o organizaci radiační ochrany:

• 1. základní právní předpisy a další akty v oblasti radiační ochrany platné v České republice, předpisy Evropské unie a Euratomu, doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jiná mezinárodní doporučení, související národní právní předpisy a související normy,

• 1. náplň práce dohlížející osoby,

• 1. role dalších fyzických osob vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany,

• 1. systém řízení, jeho kontrola a vnitřní havarijní plán u pracovišť III. a IV. kategorie,

• 1. navrhování neodkladného ochranného opatření, a to evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování u pracoviště IV. kategorie, které má stanovenu zónu havarijního plánování,

• 1. evidence zdrojů ionizujícího záření, veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany,

• 1. požadavky na povolení k činnostem v rámci expozičních situací, ohlášení, registrace,

• 1. kategorizace pracovišť, radiačních pracovníků, zdrojů ionizujícího záření,

• 1. vymezení sledovaného a kontrolovaného pásma,

• 1. osobní radiační průkazy a podmínky jejich používání.

Zvláštní informace:

I. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany na pracovištích s generátory záření a uzavřenými radionuklidovými zdroji pro průmyslové použití podle § 3 písm. a) a b)

• 1. usměrňování vstupu do vymezených prostor přechodných pracovišť,

• 1. pravidla bezpečného provozu pracovišť, kde se používají zdroje ionizujícího záření pro průmyslové použití,

• 1. přeprava radionuklidových zdrojů,

• 1. potencionální riziko při nakládání s daným typem radionuklidového zdroje,

• 1. omezení ozáření pracovníků, kteří nejsou radiačními pracovníky,

• 1. znalost postupu a zásahové instrukce, je-li vyžadována právními předpisy, pro případ radiační mimořádné události.

II. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany na pracovištích s otevřenými radionuklidovými zdroji pro průmyslové použití podle § 3 písm. a)

• 1. riziko spojené s přípravou a používáním radionuklidů,

• 1. zvláštní podmínky nakládání s radioaktivním odpadem,

• 1. zvláštní podmínky spojené s vědomým a záměrným používáním radionuklidů,

• 1. druhy kontaminace, způsoby dekontaminace.

III. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany na pracovištích, kde se provádí lékařské ozáření, podle § 3 písm. a) a b)

• 1. základní pojmy a požadavky právních předpisů a jiných dokumentů v oblasti radiační ochrany při lékařském ozáření,

• 1. úloha indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a radiologického fyzika, klinická odpovědnost,

• 1. způsob ochrany pacientů, princip optimalizace a jeho aplikace v praxi, indikační kritéria, diagnostické referenční úrovně, dávkové optimalizační meze, vliv technických parametrů na dávku pacienta,

• 1. postupy při stanovování dávek pacientů a pracovníků, výpočet stínění,

• 1. zkoušky zdrojů ionizujícího záření, a to přejímací, dlouhodobé stability a provozní stálosti, klinické audity,

• 1. specifické požadavky na zdroje ionizujícího záření používané pro lékařské ozáření, znalost doporučení Úřadu,

• 1. způsoby ochrany před nežádoucím zevním ozářením a vnitřní kontaminací v případech, kdy k ní může dojít,

• 1. pro činnosti, u nichž může vzniknout, nakládání s radioaktivním odpadem ve zdravotnických zařízeních,

• 1. národní radiologické standardy, radiologické události.

IV. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. b)

• 1. fyzikální a technická podstata vzniku ionizujícího záření a jeho interakcí s hmotou a tkání,

• 1. v případě radioterapie určování dávky a kvality záření vhodné pro daný terapeutický účinek, principy dodání předepsané dávky do cílového objemu, jeho přesnost a ověřování a způsoby ochrany před nežádoucími účinky ionizujícího záření při terapeutickém ozařování,

• 1. spektrum ionizujícího záření a jeho vlastnosti a souvislosti s tvorbou a s interakcemi ionizujícího záření,

• 1. fyzikální a technická podstata detekce ionizujícího záření, používané měřitelné a odvozené dozimetrické veličiny, jejich definice, význam a vzájemné vztahy a stanovení radiační zátěže pacientů, v případě lékařského ozáření, a ostatních fyzických osob,

• 1. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření fyzikální a technická podstata tvorby obrazu a jeho rekonstrukce,

• 1. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření při lékařském ozáření způsoby kvantitativního hodnocení kvality obrazu a její vztahy s dávkou pacienta,

• 1. možnosti snižování dávek pacientů, při lékařském ozáření, a ostatních fyzických osob při zachování účelu ozáření,

• 1. měřidla a další pomůcky používané při zkouškách zdrojů ionizujícího záření, principy jejich fungování a konstrukce,

• 1. teorie měření a jeho nepřesnosti, rozbor nepřesností, hodnocení výsledků testů, formalismus nejistot při měření,

• 1. praktické znalosti provádění zkoušek zdrojů ionizujícího záření, a to praktické provádění testů, klíčové parametry a nastavení, používané pomůcky a měřidla, význam testů, tolerance, možné závady a jejich dopad a hodnocení výsledků testů.

V. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. c)

• 1. riziko přírodního ozáření, způsob jeho hodnocení a regulace,

• 1. princip optimalizace a jeho aplikace v praxi,

• 1. základy měřicích metod, včetně spektrometrie, metrologické požadavky,

• 1. metodiky a doporučení Úřadu,

• 1. Radonový program České republiky,

• 1. základy pedologie jako podmínka pro uplatnění metody odborného posouzení plynopropustnosti zemin,

• 1. stavební a geologické faktory ovlivňující přísun radonu do staveb, klimatické, ventilační a jiné režimy ovlivňující množství radonu ve stavbě, postupy ke snížení ozáření ve stavbách,

• 1. problematika osobní dozimetrie a stanovení osobních dávek,

• 1. problematika uvolňování radionuklidu z pracovišť s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a cest, modelů a hodnocení ozáření jednotlivce z obyvatelstva.

VI. Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany podle § 3 písm. a) při poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie

• 1. zdroje ionizujícího záření na pracovišti IV. kategorie, riziko ozáření a kontaminace,

• 1. požadavky právních předpisů na externí pracovníky,

• 1. požadavky na vedení osobního radiačního průkazu,

• 1. organizace zajištění radiační ochrany na pracovišti IV. kategorie, a to povinnosti provozovatele a poskytovatele služby,

• 1. požadavky na výkon činností na jaderném zařízení, a to plánování činností s ohledem na radiační situaci v různých prostorách, podmínky práce v prostření zvýšeného radiačního rizika, ochranné pomůcky a prostředky a zajištění jejich dostupnosti.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

I. Obsah zkoušky na plnorozsahovém simulátoru

Zkouškou na plnorozsahovém simulátoru je ověřována schopnost žadatele

• 1. prakticky řešit úlohy z oblasti zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek a

• 1. reagovat v souladu s vnitřními předpisy na vzniklou událost bez její přesné identifikace jen na základě příznaků, jimiž jsou hodnoty bezpečnostních parametrů a základních bezpečnostních funkcí s ohledem na výkon činnosti.

II. Obsah písemné části zkoušky

• 1. Soubor zkušebních úloh pro písemnou část zkoušky je zpracován v členění podle odborných oblastí pro příslušné činnosti.

• 1. Písemná část zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až f) sestává z 80 otázek.

• 1. Otázky písemné části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí z oblastí

• 3.1. reaktorové fyziky,

• 3.2. hydro a termomechaniky,

• 3.3. systému kontroly a řízení,

• 3.4. elektrozařízení,

• 3.5. chemie,

• 3.6. provozu primárního a sekundárního okruhu,

• 3.7. limitů a podmínek,

• 3.8. jaderné bezpečnosti,

• 3.9. zvládání stavů jaderného zařízení,

• 3.10. pracovních postupů a omezení a

• 3.11. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost.

• 1. Písemná část zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 písm. a) a b) sestává z 24 otázek.

• 1. Písemná část zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 písm. c) a d) sestává z 20 otázek.

• 1. Otázky písemné části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí z oblastí

• 6.1. jaderné a neutronové fyziky,

• 6.2. dynamiky a termohydrauliky jaderných reaktorů a havarijních analýz,

• 6.3. výzkumných jaderných reaktorů,

• 6.4. jaderné bezpečnosti,

• 6.5. právních předpisů,

• 6.6. limitů a podmínek,

• 6.7. organizace provozu,

• 6.8. manipulace s jaderným palivem,

• 6.9. základního kritického experimentu,

• 6.10. přestavby aktivní zóny jaderného reaktoru a

• 6.11. připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost.

III. Obsah standardní ústní části zkoušky

• 1. Soubor zkušebních úloh standardní ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) zahrnuje otázky

• 1.1. z normálního provozu jaderného zařízení,

• 1.2. ze zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek,

• 1.3. z připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a odezvy na radiační mimořádnou událost,

• 1.4. z principů a zásad zvládání těžkých havárií a

• 1.5. z jaderné bezpečnosti a reaktorové fyziky.

• 1. Soubor zkušebních úloh standardní ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) a f) zahrnuje

• 2.1. otázky z provozní fyziky a termohydrauliky jaderného reaktoru,

• 2.2. otázky z manipulace s jaderným palivem,

• 2.3. otázky ze spouštění reaktorového bloku po výměně jaderného paliva a

• 2.4. příklady z reaktorové fyziky.

• 1. Soubor zkušebních úloh ústní části zkoušky pro činnosti podle § 2 odst. 2 zahrnuje otázky z

• 3.1. teorie jaderných reaktorů,

• 3.2. konstrukce jaderných reaktorů,

• 3.3. jaderné bezpečnosti jaderných reaktorů a

• 3.4. provozu jaderných reaktorů.

• 1. Odborné otázky jsou doplněny o podotázku z oblasti požadavků plynoucích pro žadatele z právních předpisů pro danou činnost.

IV. Obsah ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky

• 1. Soubor zkušebních úloh ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky zahrnuje otázky ze zvládání

• 1.1. abnormálního provozu a

• 1.2. havarijních podmínek.

• 1. Odborné otázky jsou doplněny o podotázku z oblasti požadavků plynoucích pro žadatele z právních předpisů pro danou činnost.

V. Obsah praktické části zkoušky

• 1. Praktickou část zkoušky vykonává žadatel na jaderném zařízení jako pracovní činnost v rámci příslušné činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti.

• 1. Obsah praktické části zkoušky stanoví výcvikový program zpracovaný držitelem povolení k odborné přípravě a další odborné přípravě vybraných pracovníků.

• 1. Praktická část zkoušky probíhá v následujících oblastech:

• 3.1. činnosti na pracovním místě,

• 3.2. zvládání normálního provozu a

• 3.3. zvládání abnormálního provozu a havarijních podmínek.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Postup při provádění zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

I. Postup při provádění zkoušky na plnorozsahovém simulátoru

• 1. Jestliže jsou v rámci jedné zkoušky ověřovány znalosti více žadatelů, počet členů zkušební komise je stanoven tak, aby každého žadatele mohl sledovat alespoň jeden její člen.

• 1. Žadatel je v rámci zkoušky na plnorozsahovém simulátoru zařazen do standardní obsluhy blokové dozorny s ohledem na výkon činnosti.

• 1. Zkušební komise zvolí úlohu tak, aby co nejlépe ověřila schopnosti zkoušeného žadatele.

• 1. Instruktor výcviku na plnorozsahovém simulátoru zadá vybranou zkušební úlohu na programových prostředcích plnorozsahového simulátoru a oznámí všem přítomným, že úloha byla zadána bez toho, že by členové obsluhy, do které je žadatel zařazen, znali obsah zkušební úlohy.

• 1. Instruktoři výcviku na plnorozsahovém simulátoru zajišťují provedení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru po technické stránce a sledují a zaznamenávají činnost obsluhy, zejména žadatele, během zkoušky.

• 1. Po ukončení zkoušky provedou instruktoři výcviku na plnorozsahovém simulátoru rozbor činnosti a postupů obsluhy, zejména žadatele. Členové zkušební komise mohou klást žadateli doplňující otázky.

• 1. Zkouška žadatele na plnorozsahovém simulátoru je ukončena standardně, jestliže jaderné zařízení bylo uvedeno do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy pro abnormální provoz a havarijní podmínky. Je proveden rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.

• 1. Zkouška na plnorozsahovém simulátoru může být přerušena na základě chybného rozhodnutí nebo postupu žadatele, který spočívá v odklonu od správného řešení, při němž je zřejmé, že jaderné zařízení nebude uvedeno do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy. V takovém případě může kterýkoli člen zkušební komise navrhnout přerušení zkoušky. Je proveden rozbor postupu a činnosti žadatele. Po nápravě chybného rozhodnutí nebo postupu může zkouška pokračovat až do uvedení jaderného zařízení do stabilizovaného stavu v souladu s vnitřními předpisy pro abnormální provoz a havarijní podmínky. Je proveden závěrečný rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.

• 1. Podle závažnosti chybného rozhodnutí nebo postupu žadatele může být zkouška předčasně ukončena. Je proveden závěrečný rozbor postupu a činnosti žadatele a zkouška je celkově vyhodnocena na základě hodnocení jednotlivých kritérií.

• 1. Pokud chybné rozhodnutí nebo postup způsobí nezkoušený člen obsluhy, může být v závislosti na závažnosti chybného rozhodnutí nebo postupu zkouška přerušena. O pokračování zkoušky rozhodne zkušební komise.

• 1. Je-li celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 4, žadatel musí zkoušku na plnorozsahovém simulátoru opakovat. V takovém případě následuje standardní ústní část zkoušky.

• 1. Výsledek zkoušky na plnorozsahovém simulátoru oznámí předsedající zkušební komise žadateli.

II. Postup při provádění písemné části zkoušky

• 1. Písemná část zkoušky se provádí formou testu výběrem z daných možností nebo písemných odpovědí na položené otázky.

• 1. Před začátkem písemné části zkoušky je žadatel seznámen s dobou stanovenou na vypracování, která činí 60 minut, a se způsobem hodnocení písemné části zkoušky.

• 1. Výsledek písemné části zkoušky oznámí zkušební komise žadateli.

III. Postup při provádění standardní ústní části zkoušky

• 1. Otázky pro ústní část zkoušky si žadatel vylosuje z připravených souborů otázek.

• 1. Žadatel odpovídá na otázky postupně bez času na přípravu.

• 1. Pro standardní ústní část zkoušky je žadateli na zodpovězení otázek vyhrazen čas 60 minut.

• 1. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.

• 1. Standardní ústní část zkoušky může být předčasně ukončena na návrh předsedajícího zkušební komise nebo některého z přítomných členů zkušební komise se souhlasem předsedajícího zkušební komise, pokud jsou v průběhu zkoušky u žadatele zjištěny základní neznalosti.

• 1. Výsledek standardní ústní části zkoušky oznámí předsedající zkušební komise žadateli.

• 1. Standardní ústní část zkoušky mohou se souhlasem předsedajícího zkušební komise sledovat jako pozorovatelé další fyzické osoby.

IV. Postup při provádění ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky

• 1. Jestliže žadatel nevykonával tutéž činnost, pro kterou žádá o udělení oprávnění, déle než 2 roky a je přihlášen ke zkoušce pro opětovné získání oprávnění, nelze vykonat ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky, ale pouze jako standardní ústní část zkoušky.

• 1. Jestliže byla zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 3, žadatel není oprávněn pokračovat ústní částí zkoušky v rámci integrované zkoušky, ale je oprávněn ji vykonat v rámci standardní ústní části zkoušky.

• 1. O provedení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky rozhodne předseda zkušební komise, pokud žadatel dosáhl při zkoušce ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro předchozí oprávnění k vykonávání téže činnosti celkového hodnocení zkoušky vyhovujícím výsledkem stupně 1.

• 1. Pro ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky si žadatel vylosuje otázku z oblasti abnormálního provozu nebo havarijních podmínek podle toho, z jaké oblasti řešil úlohu na plnorozsahovém simulátoru, a to tak, aby otázka byla z jiné oblasti.

• 1. Žadatel odpovídá na otázku bez času na přípravu.

• 1. Ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky lze předčasně ukončit na návrh předsedajícího zkušební komise nebo některého z přítomných členů zkušební komise se souhlasem předsedajícího zkušební komise, pokud jsou v průběhu zkoušky u žadatele zjištěny základní neznalosti.

• 1. Ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky mohou se souhlasem předsedajícího zkušební komise sledovat jako pozorovatelé další fyzické osoby.

• 1. V případě, že žadatel neuspěje při ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky, je oprávněn ústní část zkoušky opakovat pouze jako standardní ústní část zkoušky.

• 1. Výsledek ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky oznámí předsedající zkušební komise žadateli.

• 1. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.

V. Postup při provádění praktické části zkoušky

• 1. Délku praktické části zkoušky stanoví zkušební komise na základě

• 1.1. celkového hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru a

• 1.2. celkového hodnocení standardní ústní části zkoušky.

• 1. Pro stanovení délky praktické části zkoušky je rozhodující nižší stupeň hodnocení z hodnocení podle bodu 1. Zkušební komise může stanovit delší praktickou část zkoušky, než je stanoveno v bodě 3, pokud je nutné dále prověřit schopnosti žadatele nebo výsledky zkoušky na plnorozsahovém simulátoru nebo ústní části zkoušky.

• 1. Je-li hodnocení

• 3.1. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. a) až d) stupněm

• 3.1.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 18 směn,

• 3.1.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 27 směn, nebo

• 3.1.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 36 směn,

• 3.2. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. f) stupněm

• 3.2.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 6 směn,

• 3.2.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 9 směn, nebo

• 3.2.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 12 směn,

• 3.3. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) stupněm

• 3.3.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 5 směn,

• 3.3.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 7 směn, nebo

• 3.3.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 9 směn,

• 3.4. u pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. e) a f) stupněm

• 3.4.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 10 směn,

• 3.4.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 14 směn, nebo

• 3.4.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 18 směn,

• 3.5. u pracovníků se středním vzděláním s maturitní zkouškou pro činnosti podle § 2 odst. 1 písm. d) stupněm

• 3.5.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 36 směn,

• 3.5.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 54 směn, nebo

• 3.5.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 72 směn a

• 3.6. u pracovníků pro činnosti podle § 2 odst. 2 stupněm

• 3.6.1. výborný, délka praktické části zkoušky je 24 směn,

• 3.6.2. velmi dobrý, délka praktické části zkoušky je 36 směn, nebo

• 3.6.3. dobrý, délka praktické části zkoušky je 48 směn.

• 1. Výsledek praktické části zkoušky oznámí člen zkušební komise žadateli.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Postupy hodnocení částí zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti

I. Postup hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru

• 1. Pro hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru jsou použita standardní kritéria pro výcvik zaměřená na

• 1.1. teoretické znalosti,

• 1.2. provozní dovednosti,

• 1.3. diagnostické dovednosti,

• 1.4. komunikační dovednosti,

• 1.5. práci s provozní dokumentací,

• 1.6. týmovou spolupráci,

• 1.7. vedení týmu a

• 1.8. používání technik předcházení vzniku chyb.

• 1. O celkovém hodnocení zkoušky na plnorozsahovém simulátoru rozhodnou přítomní členové zkušební komise hlasováním na základě rozboru a výsledků hodnocení standardních kritérií pro výcvik po jejím ukončení bez účasti žadatele.

• 1. Jsou-li všechna standardní kritéria pro výcvik hodnocena stupněm 1 až 3, je celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 1 až 3 váženým průměrem všech standardních kritérií pro výcvik.

• 1. Je-li některé standardní kritérium pro výcvik hodnoceno stupněm 4, je celkově zkouška na plnorozsahovém simulátoru hodnocena stupněm 4 jako nevyhovující.

• 1. V případě předčasného ukončení je zkouška žadatele, který způsobil chybné rozhodnutí nebo nesprávný postup, hodnocena stupněm 4.

II. Postup hodnocení písemné části zkoušky

• 1. U písemné části zkoušky formou testu výběrem z daných možností je každá otázka hodnocena 1 bodem za správnou a úplnou odpověď a 0 body za nesprávnou nebo chybějící odpověď.

• 1. Písemná část zkoušky formou testu výběrem z daných možností je hodnocena podle počtu dosažených bodů následovně:

• 2.1. při 90 % a více bodů stupeň „vyhověl“, nebo

• 2.2. při méně než 90 % bodů stupeň „nevyhověl“.

• 1. U písemné části zkoušky formou písemných odpovědí na položené otázky je každá otázka hodnocena 2 body za správnou a úplnou odpověď, 1 bodem za správnou, ale neúplnou odpověď a 0 body za nesprávnou nebo chybějící odpověď.

• 1. Písemná část zkoušky formou písemných odpovědí na položené otázky je hodnocena podle počtu dosažených bodů následovně:

• 4.1. při 90 % a více bodů stupeň „vyhověl“, nebo

• 4.2. při méně než 90 % bodů stupeň „nevyhověl“.

III. Postup hodnocení standardní ústní části zkoušky

• 1. Hodnocení standardní ústní části zkoušky je prováděno u jednotlivých otázek a celkově.

• 1. Je-li některá otázka standardní ústní části zkoušky hodnocena stupněm 4, je celkově standardní ústní část zkoušky hodnocena jako nevyhovující.

IV. Postup hodnocení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky

• 1. Hodnocení ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky je prováděno pro položenou otázku a celkově.

• 1. Je-li otázka ústní části zkoušky v rámci integrované zkoušky hodnocena stupněm 4, je celkově ústní část zkoušky v rámci integrované zkoušky hodnocena jako nevyhovující.

V. Postup hodnocení praktické části zkoušky

• 1. Při hodnocení praktické části zkoušky jsou posuzována následující hlediska:

• 1.1. míra zvládnutí úloh programu ve stanoveném čase a rozsahu,

• 1.2. schopnost orientace v systémech a zařízeních,

• 1.3. schopnost orientace v dokumentaci,

• 1.4. úroveň teoretických znalostí a jejich využívání,

• 1.5. zájem o práci, snaha poznat problematiku pracoviště a

• 1.6. způsobilost práce v kolektivu.

• 1. Vyhodnocení praktické části zkoušky provede člen zkušební komise pověřený předsedou zkušební komise.

• 1. Jsou-li výsledky žadatele v rámci všech posuzovaných hledisek uspokojivé, je celkově praktická část zkoušky hodnocena jako vyhovující.

Příloha č. 6

Obsah zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany a postupy hodnocení částí zkoušky

I. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 1 písm. a)

• 1. Písemná část zkoušky sestává ze sad otázek s nabízenými 3 řešeními. Sady otázek tvoří

• 1.1. základní sada s 20 otázkami ze základních znalostí radiační ochrany a její regulace,

• 1.2. specifické sady

• 1.2.1. pro činnosti uvedené v § 3 písm. a) a písm. b) bodu 2 jedna sada po 20 otázkách na každou z tematických oblastí souvisejících s činnostmi zvláště důležitými z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce, maximálně však tři specifické sady,

• 1.2.2. pro činnosti uvedené v § 3 písm. c) jedna sada po 20 otázkách na každý typ činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, o které žadatel žádá v přihlášce.

• 1. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření znalostí

• 2.1. o činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany,

• 2.2. o organizaci radiační ochrany,

• 2.3. ze základů atomové a jaderné fyziky,

• 2.4. ze základů účinků ionizujícího záření a

• 2.5. radiobiologických podkladů pro zásady radiační ochrany.

• 1. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.

• 1. Jednotlivé sady písemné části zkoušky jsou hodnoceny

• 5.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,

• 5.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.

• 1. Písemná zkouška je hodnocena

• 6.1. stupněm „nevyhověl“ jako celek, pokud byla hodnocena stupněm „nevyhověl“ základní sada otázek,

• 6.2. stupněm „vyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „vyhověl“, v případě, že byla stupněm „vyhověl“ hodnocena základní sada,

• 6.3. stupněm „nevyhověl“ pro činnost, s níž souvisí specifická sada otázek, která byla hodnocena stupněm „nevyhověl“.

II. Obsah ústní části zkoušky

• 1. Soubor zkušebních otázek pro ústní část zkoušky sestává

• 1.1. z 1 otázky z oblasti používání zdrojů ionizujícího záření nebo z oblasti činnosti podle § 3, kterou hodlá žadatel vykonávat,

• 1.2. ze 2 otázek z oblasti právních předpisů pro danou činnost a

• 1.3. v případě činnosti podle § 3 písm. b) a c) z 1 otázky z oblasti interpretace naměřených veličin ve vztahu k účinkům ionizujícího záření na člověka.

• 1. Členové zkušební komise jsou oprávněni klást žadateli doplňující otázky.

• 1. Jde-li o činnost podle § 3 písm. a), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 2 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.

• 1. Jde-li o činnost podle § 3 písm. b) nebo c), je ústní část zkoušky hodnocena stupněm „vyhověl“, jsou-li 3 ze zkušebních otázek pro ústní část zkoušky zodpovězeny správně.

III. Obsah písemné části zkoušky podle § 15 odst. 2 písm. a)

• 1. Písemná část zkoušky pro jednu modalitu zdroje ionizujícího záření sestává z jedné sady otázek formou testu s nabízenými 3 řešeními. Počet otázek v sadě je

• 1.1. 5 otázek v případě žádosti o vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,

• 1.2. 8 otázek v případě žádosti o řízení a vykonávání hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření.

• 1. Otázky písemné části zkoušky jsou zaměřeny zejména na prověření

• 2.1. znalostí o fyzikálních a technických aspektech požadované činnosti,

• 2.2. znalostí o pacientské dozimetrii,

• 2.3. schopnosti vypočítat podstatné parametry hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření,

• 2.4. znalostí z teorie měření.

• 1. Výběr správného řešení je ohodnocen 1 bodem.

• 1. Písemná část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena

• 4.1. stupněm „vyhověl“ při dosažení 80 % nebo více z celkového množství dosažitelných bodů,

• 4.2. stupněm „nevyhověl“ při dosažení méně než 80 % z celkového množství dosažitelných bodů.

IV. Obsah praktické části zkoušky

• 1. Obsahem praktické zkoušky je jeden úkol pro každou požadovanou modalitu zdroje ionizujícího záření.

• 1. Úkol zahrnuje praktické provedení tematicky uzavřené části hodnocení vlastností daného zdroje ionizujícího záření.

• 1. V rámci úkolu jsou žadateli pokládány související fyzikální, technické a dozimetrické otázky a otázky z oblasti radiační ochrany, uspořádané do následujících okruhů:

• 3.1. parametry a nastavení testovaného zdroje ionizujícího záření, jeho příslušenství, testovacích pomůcek a měřidel, používané pomůcky a měřidla, význam prováděných testů, jejich tolerancí, možných závad na testovaném zdroji ionizujícího záření nebo jeho příslušenství zjištěných během testů a hodnocení výsledků testů,

• 3.2. fyzikální podstata ionizujícího záření a jeho interakce s hmotou a tkání,

• 3.3. fyzikální a technická podstata detekce ionizujícího záření,

• 3.4. používané měřitelné a odvozené dozimetrické veličiny,

• 3.5. v případě radioterapie určení dávky a kvality ionizujícího záření vhodných pro požadovaný terapeutický účinek, principy dodání předepsané dávky do cílového objemu, jeho přesnost a ověřování a způsoby ochrany před nežádoucími účinky ionizujícího záření při terapeutickém ozařování,

• 3.6. stanovení radiační zátěže pacienta a jiné fyzické osoby,

• 3.7. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření fyzikální a technická podstata tvorby obrazu a jeho rekonstrukce a způsoby kvantitativního hodnocení kvality obrazu a její vztahy s dávkou pacientům,

• 3.8. možnosti snižování dávek pacienta při lékařském ozáření a jiné fyzické osoby při zachování účelu ozáření,

• 3.9. měřidla a další pomůcky používané při zkouškách zdroje ionizujícího záření, principy jejich fungování a konstrukce,

• 3.10. teorie měření a jeho nepřesnosti, rozbor nepřesností, hodnocení výsledků testů, formalismus nejistot při měření a

• 3.11. praktické znalosti provádění zkoušek zdroje ionizujícího záření, zejména praktické provádění testů.

• 1. Pokud v rámci plnění zadaného úkolu žadatel správně zodpoví nadpoloviční většinu položených souvisejících otázek a zároveň správně provede požadované praktické úkony, je úkol hodnocen jako splněný a praktická část zkoušky pro danou modalitu zdroje ionizujícího záření je hodnocena stupněm „vyhověl“.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 409/2016 Sb.

Náplň vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta

I. Obecné informace

Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující obecné informace:

• 1. základy fyziky ionizujícího záření s ohledem na zaměření registrované činnosti,

• 1. radiobiologické podklady radiační ochrany, zejména

• 2.1. interakce ionizujícího záření s živou hmotou a

• 2.2. stochastické účinky ionizujícího záření a tkáňové reakce a hodnocení jejich zdravotních důsledků,

• 1. způsoby detekce a metody měření ionizujícího záření,

• 1. veličiny a jednotky používané v dozimetrii a pro účely radiační ochrany,

• 1. principy radiační ochrany, a to odůvodnění, optimalizace, limitování dávek a zabezpečení zdrojů ionizujícího záření,

• 1. usměrňování ozáření,

• 1. kategorizace zdrojů ionizujícího záření,

• 1. monitorování pracoviště,

• 1. limity pro radiační pracovníky,

• 1. odvozené limity a

• 1. minimalizace rizika ionizujícího záření, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, stínění a jeho použití.

II. Informace o organizaci radiační ochrany

Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující informace v oblasti organizace radiační ochrany:

• 1. role osoby zajišťující radiační ochranu registranta,

• 1. požadavky na registranta a registraci,

• 1. správná praxe při kolimaci u intraorálního snímkování a při indikaci vyšetření na zubním výpočetním tomografu a

• 1. národní radiologické standardy a interní klinický audit pro lékařské ozáření ve stomatologii nebo v kostní denzitometrii.

III. Zvláštní informace

Náplní vzdělávacího kurzu k přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta jsou následující zvláštní informace:

• 1. požadavky právních předpisů v oblasti radiační ochrany při lékařském ozáření ve stomatologii, kostní denzitometrii nebo při veterinárních aplikacích,

• 1. odpovědnost za odůvodnění a indikace ve stomatologii nebo kostní denzitometrii,

• 1. princip optimalizace, diagnostické referenční úrovně v zubní radiodiagnostice, vliv technických parametrů na dávku pacienta, pracovníků a doprovodu,

• 1. zkoušky zdroje ionizujícího záření, a to zkoušky přejímací, dlouhodobé stability a provozní stálosti,

• 1. základní způsoby ochrany před zevním ozářením,

• 1. požadavky na postupy pro zajištění radiační ochrany při používání zdroje ionizujícího záření a

• 1. požadavky na rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti a způsob jejich provádění.

^1) Směrnice ze dne 5. března 1962 o volném přístupu ke kvalifikovaným povoláním v oblasti jaderné energie. Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.