Zákon, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

(2) Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.

(3) Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.

(4) Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.

§ 100f

Výplata příjmů z výkonu práv

(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.

(2) Kolektivní správce poskytne nositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o

• a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,

• b) příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.

(3) Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.

§ 100g

Výjimka pro rozhlasové a televizní vysílatele

Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílání^23), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání^24), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu^25) tohoto vysílání.

Oddíl 9

Postupy pro řešení sporů

§ 101

Využití prostředníka

Ke sjednávání kolektivní smlouvy, hromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správy (dále jen „zprostředkování“) mohou kolektivní správci, uživatelé nebo jejich sdružení nebo nositelé práv (dále jen „účastníci“) využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu vedeného ministerstvem.

§ 101a

Seznam prostředníků

(1) Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje uvedené v odstavci 3 a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.

(2) O zápis do seznamu prostředníků může požádat fyzická osoba, která

• a) je plně svéprávná,

• b) získala vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo v navazujícím magisterském studijním programu,

• c) prokázala odborné znalosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministr kultury, a

• d) je bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.

(3) V žádosti o zápis do seznamu prostředníků žadatel uvede, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, adresu pro doručování písemností na území České republiky, pokud je odlišná od adresy místa bydliště nebo od adresy místa podnikání, popřípadě elektronickou adresu.

§ 101b

Rozhodnutí o zápisu do seznamu prostředníků

O zápisu žadatele do seznamu prostředníků ministerstvo rozhodne, splňuje-li žadatel předpoklady podle § 101a odst. 2. Zápis provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu.

§ 101c

Hostující prostředník

(1) Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který požádá o zápis do seznamu prostředníků jako hostující prostředník a přiloží ověřenou kopii dokladu potvrzujícího, že v souladu s právními předpisy státu, jehož je příslušníkem, vykonává činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Pro účely zápisu do seznamu prostředníků uvede tato osoba náležitosti podle § 101a odst. 3. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků.

(2) Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.

§ 101d

Změny zapsaných údajů

Prostředník nebo hostující prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů uvedených v § 101a odst. 3. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.

§ 101e

Zrušení rozhodnutí o zápisu a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků

(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o zápisu prostředníka do seznamu prostředníků a vyškrtne jej z tohoto seznamu nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník

• a) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

• b) byl omezen ve svéprávnosti,

• c) požádal o zrušení zápisu do seznamu prostředníků,

• d) opakovaně v průběhu posledních 2 let nebo závažným způsobem i přes písemné upozornění ministerstva porušil povinnosti prostředníka stanovené zákonem, nebo

• e) přestane splňovat podmínku bezúhonnosti.

(2) Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže podle právních předpisů státu, jehož je příslušníkem, zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka.

(3) Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro zrušení rozhodnutí o zápisu do seznamu prostředníků nebo pro vyškrtnutí z tohoto seznamu, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.

§ 101f

Postup při využití prostředníka

(1) Žádost o zprostředkování podle § 101 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli z účastníků. V žádosti uvede dosavadní stav jednání a připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních účastníků. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Nedohodnou-li se účastníci na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost účastníka ministerstvo.

(3) Nevyjádří-li žádný z účastníků do tří měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej účastníci přijali.

(4) Nedohodnou-li se účastníci s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství.

(5) Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci^21) obdobně.

§ 101g

Vyřizování stížností kolektivním správcem

(1) Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.

(2) Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.

Díl 5

Dohled nad kolektivními správci

§ 102

(1) Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem kolektivní správy a dodržováním povinností kolektivních správců podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1, kromě výkonu obecných kontrolních pravomocí podle kontrolního řádu^26), oprávněno

• a) účastnit se jednání nejvyššího orgánu kolektivního správce,

• b) ukládat při zjištění porušení tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.

(3) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže^27) v rozsahu, v jakém se na jednání nevztahuje autorský zákon.

§ 102a

Přeshraniční spolupráce orgánů dohledu

(1) Ministerstvo je oprávněno požádat příslušný orgán dohledu nad výkonem kolektivní správy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „orgán dohledu“) o poskytnutí veškerých informací souvisejících s činností kolektivního správce se sídlem v České republice a vykonávajícím kolektivní správu na území takového jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.

(2) Ministerstvo poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dohledu na jeho odůvodněnou žádost informace týkající se činnosti kolektivního správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je-li tato činnost vykonávána na území České republiky.

(3) Domnívá-li se ministerstvo, že kolektivní správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor vykonávající kolektivní správu na území České republiky nedodržuje právní předpisy daného státu, je oprávněno předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu dohledu daného státu a požádat, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření.

(4) Ministerstvo odpoví ve lhůtě 3 měsíců na žádost orgánu dohledu o přijetí vhodných opatření týkajících se kolektivního správce, o kterém má orgán dohledu důvodně za to, že porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, a jde o kolektivního správce, který má sídlo v České republice a vykonává kolektivní správu na území příslušného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Díl 6

Poskytování oprávnění k výkonu práv k užití osiřelých děl a jiných osiřelých předmětů ochrany

§ 103

(1) Kolektivní správce na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy k dílům nebo druhům děl vykonává kolektivní správu pro nositele práv k osiřelému dílu vlastním jménem a na jeho účet i při výkonu těch majetkových práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými ani právy spravovanými v rámci rozšířené kolektivní správy. Při výkonu kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se má za to, že nositel práv k osiřelému dílu svolil k jeho zveřejnění a k tomu, aby osiřelé dílo bylo uváděno na veřejnost bez uvedení autora osiřelého díla, není-li určen.

(2) Vykonává-li kolektivní správu k témuž druhu děl více kolektivních správců a nedohodnou-li se tito kolektivní správci písemně jinak ani s využitím postupu podle § 101, určí ministerstvo rozhodnutím, který z takových kolektivních správců bude vykonávat kolektivní správu pro nositele práv k takovému druhu osiřelých děl. Při rozhodování podle věty první ministerstvo přihlédne zejména k tomu, jaká práva kolektivní správce spravuje na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy a zda splňuje předpoklady pro řádné zajištění postupů podle odstavců 1, 3 a 4.

(3) Licenční smlouvu o užití osiřelého díla uzavře příslušný kolektivní správce s uživatelem, který prokáže, že ani po důsledném vyhledávání nebyl určen nebo nalezen nositel práv k tomuto dílu. Touto smlouvou lze poskytnout oprávnění k výkonu práva užít osiřelé dílo pouze na dobu nepřesahující 5 let a pouze pro území České republiky. Tuto smlouvu lze uzavřít i opakovaně.

(4) Odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení vybrané v souvislosti s užitím osiřelého díla vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně po dobu 3 let od jejich výběru. Dojde-li během této doby k ukončení statusu příslušného osiřelého díla, je kolektivní správce povinen tyto odměny a příjmy vyplatit nositeli práv.

(5) Odměny a příjmy uvedené v odstavci 3, které nebylo možno podle tohoto ustanovení vyplatit, se uplynutím uvedené doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky, a pokud jde o osiřelá díla audiovizuální a audiovizuálně užitá, Státního fondu kinematografie; kolektivní správce je povinen tyto finanční prostředky ve lhůtě 15 dnů od uplynutí doby uvedené v odstavci 4 odvést na účet příslušného státního fondu.

(6) Určení nebo nalezení nositele práv k osiřelému dílu nemá vliv na platnost smlouvy uzavřené podle odstavce 3.

(7) Pro výkon kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se použije hlava IV přiměřeně.

(8) Odstavce 1 až 7 se nepoužijí pro počítačové programy. Pro zaznamenané umělecké výkony, zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.

Díl 7

Nezávislý správce práv

§ 104

Nezávislým správcem práv je právnická osoba, jejíž hlavní činností je podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která je na základě smlouvy oprávněna spravovat autorská práva nebo práva s nimi související jménem více než jednoho nositele práv k jejich společnému prospěchu jako její jediný nebo hlavní účel své činnosti a ve které nemají majetkovou účast ani ji neovládají nositelé práv, jejichž práva spravuje.

§ 104a

Ustanovení § 97b, § 98 odst. 2, § 98a, § 99f odst. 1 písm. a) až c) a f) až h), § 99j, § 102 a § 102a se použijí pro nezávislého správce práv obdobně.

§ 104b

Seznam nezávislých správců práv

(1) Ministerstvo vede seznam nezávislých správců práv.

(2) Právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost nezávislého správce práv, je povinna přihlásit se k evidenci a k tomu účelu doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením této činnosti písemné oznámení, které musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a dále

• a) jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, nejde-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,

• b) vymezení práv, která mají být nezávislým správcem práv spravována,

• c) vymezení předmětů práv podle písmene b) a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.

(3) Ministerstvo zapíše osobu uvedenou v odstavci 1 do seznamu nezávislých správců práv a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo.

(4) Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle odstavce 3 písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, pro které nositele práv a pro které předměty ochrany bude spravovat svěřená práva. Toto sdělení je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e.

(5) Nezávislý správce práv je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, k přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv.

(6) Každý má právo nahlížet do seznamu nezávislých správců práv a pořizovat si z něj výpisy nebo opisy.

^16) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^17) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

^18) § 1400 a násl. občanského zákoníku.

^19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^19a) § 18 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě.

^19b) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů.

^20) § 26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^21) Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).

^22) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^23) § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb.

^24) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).

^25) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^26) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

^27) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 105a odst. 2 se čárka za slovy „150 000 Kč“ nahrazuje slovem „a“, za slova „písm. b)“ se vkládají slova „nebo c)“ a slova „a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 50 000 Kč“ se zrušují.

• 1. V § 105b odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 105b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí:

• „d) vykonává kolektivní správu, aniž jí bylo uděleno oprávnění podle § 96a,

• e) neoznámí ministerstvu skutečnosti podle § 101f odst. 2, nebo

• f) se jako osoba, která hodlá vykonávat nebo vykonává činnost nezávislého správce práv, nepřihlásí k evidenci podle § 104b odst. 2.“.

• 1. V § 105b odstavec 2 zní:

„(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. d) se uloží pokuta do 500 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo f) pokuta do 150 000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. e) pokuta do 50 000 Kč.“.

• 1. Za § 105b se vkládají nové § 105ba a 105bb, které včetně nadpisů znějí:

㤠105ba

Správní delikty kolektivních správců

(1) Kolektivní správce se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní některou z povinností vůči nositelům práv podle § 97a,

• b) nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f, 99h, 99i, 99j nebo § 100d,

• c) nepověří společného zástupce podle § 97h odst. 2,

• d) nedodrží postup při uzavírání smlouvy s uživatelem podle § 98,

• e) nedodrží postup pro sjednávání sazebníku podle § 98f,

• f) nesplní některou z povinností při správě příjmů z výkonu práv nebo příjmů z investování příjmů z výkonu práv podle § 99 až 99e,

• g) nevyhotoví výroční zprávu podle § 99g odst. 1,

• h) v rozporu s § 99g odst. 2 nezajistí, aby výroční zpráva obsahovala požadované informace,

• i) v rozporu s § 99g odst. 3 nezajistí, aby výroční zpráva byla ověřena auditorem,

• j) v rozporu s § 99g odst. 4 nezajistí uveřejnění výroční zprávy stanoveným způsobem po stanovenou dobu,

• k) v rozporu s § 100c odst. 1 odmítne uzavřít smlouvu o poskytování licencí,

• l) nesplní některou z povinností při poskytování informací o užití a fakturaci podle § 100e,

• m) nerozdělí příjmy z výkonu práv podle § 100f odst. 1,

• n) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b), nebo

• o) vykonává kolektivní správu v rozporu s uděleným oprávněním.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

• a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo g) až j),

• b) 250 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c) až e), k) až m) nebo o),

• c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), f) nebo n).

§ 105bb

Správní delikty nezávislých správců práv

(1) Nezávislý správce práv se dopustí správního deliktu tím, že

• a) nesplní oznamovací povinnost podle § 104b odst. 4 a 5,

• b) nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f odst. 1 písm. a) až c), f) až h) nebo § 99j, nebo

• c) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b).

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se uloží pokuta do 100 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) pokuta do 500 000 Kč.“.

• 1. Nadpis § 105c zní: „Společná ustanovení ke správním deliktům“.

• 1. V § 105c odstavec 4 zní:

„(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává

• a) v přenesené působnosti v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán, jde-li o správní delikty podle § 105a odst. 1 a § 105b odst. 1 písm. a) až c),

• b) ministerstvo, jde-li o správní delikty podle § 105b odst. 1 písm. d) až f), § 105ba odst. 1 a § 105bb odst. 1.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 8a se zrušuje.

• 1. V § 105c odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Pokuty uložené ministerstvem jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.“.

• 1. Za § 105c se vkládá nový § 105d, který zní:

㤠105d

Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí vydané podle § 102 odst. 2 písm. b), § 105b odst. 1 písm. f), § 105ba a § 105bb do 1 měsíce po nabytí právní moci a ponechá je takto uveřejněné po dobu 3 let. Obsahem uveřejněného rozhodnutí nesmějí být údaje identifikující jinou osobu než pachatele.“.

• 1. V příloze č. 2 bodě 1 písm. a) se slova „České republiky“ zrušují.

• 1. V příloze č. 2 bodě 2 písm. a) se slova „České republiky“ zrušují.

• 1. Doplňuje se příloha č. 3, která zní:

„Příloha č. 3 k zákonu č. 121/2000 Sb.

Informace povinně uváděné ve výroční zprávě podle § 99g odst. 2

• 1. Základní informace:

• a) účetní závěrka podle zákona o účetnictví a přehled o peněžních tocích,

• b) zpráva o činnosti v účetním období,

• c) informace o případech odmítnutí udělit licenci podle § 98 odst. 1,

• d) popis právní formy a systému řízení kolektivního správce,

• e) informace o všech osobách, ve kterých má kolektivní správce majetkovou účast nebo je přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá,

• f) informace o celkové výši odměn vyplacených osobám vykonávajícím kontrolní funkci a osobám, které řídí kolektivního správce, a o jakýchkoli jiných výhodách, které jim byly poskytnuty v předchozím roce,

• g) informace uvedené v bodě 2 této přílohy,

• h) zvláštní zpráva o využití částek sražených na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.

• 1. Finanční informace:

• a) informace o celkové výši příjmů z výkonu práv podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití, včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv, a o použití těchto příjmů;

• b) informace o výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv s popisem alespoň těchto bodů:

• 1. provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,

• 1. provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,

• 1. provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,

• 1. zdroje použité k úhradě nákladů na správu práv,

• 1. srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv, způsobu užití a účelu srážky,

• 1. procentní výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům práv v porovnání s procentní výší příjmů z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;

• c) finanční informace o částkách příslušejících nositelům práv s úplným popisem alespoň těchto bodů:

• 1. celková částka přidělená nositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,

• 1. celková částka vyplacená nositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,

• 1. četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,

• 1. celková výše příjmů z výkonu práv před rozdělením mezi příslušné nositele práv, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

• 1. celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

• 1. důvody prodlení, pokud kolektivní správce neprovedl_rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v § 99c odst. 2,

• 1. celková výše nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;

• d) informace o vztazích s jinými kolektivními správci s popisem alespoň těchto bodů:

• 1. částky obdržené od jiných kolektivních správců a částky vyplacené jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,

• 1. úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,

• 1. úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými kolektivními správci s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,

• 1. částky rozdělené přímo nositelům práv pocházející od jiných kolektivních správců s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců.

• 1. Další informace:

• a) výše částek sražených na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu, a u každého účelu s rozdělením podle kategorií spravovaných práv,

• b) informace o použití částek uvedených v písmenu a) s rozdělením podle účelu, pro který byly použity.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Kolektivní správce je povinen nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona informovat nositele práv, kteří mu svěřili výkon kolektivní správy svých práv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jejich právech podle § 97a odst. 3 až 8 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Nejpozději do 31. srpna 2018 je kolektivní správce povinen navrhnout sazebníky uvedené v § 98f zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Výroční zpráva za rok 2015 vydaná podle § 99g zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí obsahovat údaje uvedené v příloze č. 3 k zákonu č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. V případě, kdy kolektivní správce, jemuž nositelé práv svěřili výkon kolektivní správy svých práv k užití hudebních děl online, do 10. dubna 2017 neposkytne licence ani nenabídne jejich poskytování ani neumožní, aby jiný kolektivní správce vykonával kolektivní správu těchto práv za uvedeným účelem podle § 100 až 100c zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou tito nositelé práv odvolat pověření tohoto kolektivního správce k výkonu kolektivní správy svých práv k užití hudebních děl online pro všechna území, aniž by museli odvolat toto pověření pro jednotlivá území, a zároveň mohou poskytovat tyto licence sami nebo prostřednictvím jiného subjektu, kterého k tomu pověří anebo prostřednictvím kteréhokoli kolektivního správce splňujícího požadavky pro poskytování těchto licencí podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Zprostředkovatelé kolektivních a hromadných smluv jmenovaní ministerstvem podle § 102 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za prostředníky podle § 101 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Kolektivní správce, kterému bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy podle dosavadních právních předpisů, je oprávněn ke kolektivní správě práv podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kolektivní správce je povinen přizpůsobit stanovy a vnitřní předpisy požadavkům stanoveným zákonem č. 121/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Řízení o správních deliktech, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 121/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Zveřejnil-li kolektivní správce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona návrh výše odměn nebo návrh způsobu jejich určení (návrh sazebníku), avšak pro období platné po nabytí jeho účinnosti, přesahující nárůst sazeb oproti poslednímu předchozímu sazebníku vyšší než trojnásobek inflace za období tří úplných kalendářních let předcházející období, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je povinen získat pro období po nabytí účinnosti tohoto zákona souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Při posouzení, zda souhlas vydá, Úřad přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3 a dále k tomu, zda nedochází ke zneužití dominantního postavení kolektivního správce v hospodářské soutěži anebo zda nehrozí jiná závažná újma při ochraně hospodářské soutěže podle zvláštního předpisu^1). Do doby, než získá tento souhlas, se lze ve sporu vyplývajícím z práva duševní vlastnictví^2) účinně dovolávat jen sazeb platných v posledním předchozím sazebníku odměn, navýšených nejvýše o trojnásobek inflace dle věty první tohoto odstavce, ledaže kolektivní správce prokáže, že sazba v takovém sazebníku uvedená je zcela zjevně nepřiměřená k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

^1) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 9 odst. 2 písm. g) občanského soudního řadu.