Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a stanoví

• a) pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny,

• b) způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a

• c) způsob využití hodnocení bezpečnosti.

§ 2

Pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) analýzou nejistot hodnocení vlivu nejistot spojených s jednotlivými prvky logického modelu aktuálního stavu jaderného zařízení vytvořeného v rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti (dále jen „model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti“) na celkové výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,

• b) analýzou citlivosti analýza míry vlivu použitých předpokladů a zadaných vstupních údajů hodnocení určité skutečnosti na výsledky tohoto hodnocení,

• c) generickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent nezaložený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízení a použitelný pro určení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent tohoto jaderného zařízení,

• d) iniciační událostí událost vyžadující odezvu jaderného zařízení nebo jeho obsluhy pro převedení jaderného zařízení do bezpečného stavu, která by v případě selhání odezvy mohla vést k poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení,

• e) scénářem posloupnost událostí zahrnující zejména náhodný výskyt iniciační události, odezvu jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent zajišťujících bezpečnostní funkce a převedení jaderného zařízení do bezpečného nebo jiného stavu,

• f) specifickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent založený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízení a

• g) velkým časným únikem únik více než 1 % počátečního množství ^137Cs v jaderném zařízení do 10 hodin od vyhlášení radiační havárie.

§ 3

Obecné požadavky na hodnocení bezpečnosti

(1) Hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle aktuálních a praktickou aplikací prověřených metodik v souladu se stávající úrovní vědy a techniky a správnou praxí.

(2) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit změny způsobilé ovlivnit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, ke kterým dojde v průběhu životního cyklu jaderného zařízení.

(3) Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit nové poznatky z provozních zkušeností a informace o rizicích a následcích využívání jaderné energie relevantní z hlediska jaderné bezpečnosti, které by mohly významně ovlivnit hodnocení bezpečnosti.

(4) Při postupu podle odstavců 2 a 3 musí být uplatněn odstupňovaný přístup podle vlivu zohledňovaných skutečností na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

§ 4

Deterministické hodnocení bezpečnosti

(1) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být prokazována přijatelnost důsledků odezvy jaderného zařízení a jeho systémů, konstrukcí a komponent a pracovníků na iniciační události z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti a zvládání radiační mimořádné události.

(2) Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být posouzena

• a) schopnost jaderného zařízení zajistit plnění principů bezpečného využívání jaderné energie,

• b) odolnost, spolehlivost a účinnost bezpečnostních systémů a dalších systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost v podmínkách, pro které jsou určeny, a

• c) schopnost pracovníků zajistit plnění základních bezpečnostních funkcí jaderného zařízení.

(3) Deterministické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit plnění požadavků vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízení.

(4) Výsledky deterministického hodnocení bezpečnosti musí být uvedeny v zadávací bezpečnostní zprávě, předběžné bezpečnostní zprávě, provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, provozní bezpečnostní zprávě a bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu jaderného zařízení.

Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti

§ 5

(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat

• a) 1. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci musí být prováděna analýza projektu jaderného zařízení a jeho provozu, včetně předcházejících fází životního cyklu, tak, aby byl odhalen sled událostí, které mohou vést k poškození jaderného paliva nebo systému, konstrukce nebo komponenty obsahující jiné radioaktivní látky vyskytující se v tomto zařízení a stanovena frekvence výskytu za rok, s níž může dojít k takovému poškození v důsledku sledu těchto událostí, a

• b) 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci musí být prováděna analýza chronologického rozvoje následků poškození jaderného paliva a jiných systémů, konstrukcí nebo komponent s obsahem radioaktivních látek vyskytujících se v jaderném zařízení, odhalených v rámci 1. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, včetně kvantitativního hodnocení fenoménů z toho vyplývajících; v rámci 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být odhaleny způsoby, jimiž se uniklé radioaktivní látky mohou šířit do životního prostředí.

(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zohlednit

• a) radioaktivní látky vyskytující se v jaderném zařízení,

• b) provozní režimy jaderného zařízení, včetně odstávek, a

• c) vnitřní a vnější iniciační události, včetně plošně působících vnitřních a vnějších iniciačních událostí.

(3) V rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být vytvořen model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, který musí být založen na realistickém modelování průběhu rozvoje vnitřních a vnějších iniciačních událostí.

§ 6

(1) Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být

• a) využívány údaje projektu jaderného zařízení o skutečnostech majících vliv na jadernou bezpečnost, radiační ochranu a zvládání radiační mimořádné události,

• b) zdůvodněno stanovení doby, pro kterou se modeluje odezva jaderného zařízení na vnitřní a vnější iniciační události,

• c) provozní režimy jaderného zařízení rozděleny do dílčích provozních stavů podle skutečností souvisejících se stavem jaderného zařízení, které mohou vést ke stejné odezvě jaderného zařízení na iniciační události,

• d) pro dílčí provozní stavy určeny iniciační události, které nejsou prakticky vyloučeny,

• e) vytvořeny skupiny iniciačních událostí podle písmene d) a stanoveny frekvence jejich výskytu za rok,

• f) stanovena kritéria přijatelnosti pro zabránění tavení jaderného paliva nebo úniku radioaktivních látek,

• g) použita kauzální analytická metoda pro vyhodnocení průběhu procesu a jeho událostí vedoucích k možné radiační mimořádné události využívající kritéria přijatelnosti podle písmene f),

• h) sestrojeny stromy událostí pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí formou grafického logického modelu na základě výsledků použití kauzální analytické metody,

• i) odhalena a odstraněna zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,

• j) použita deduktivní metoda založená na pravděpodobnostním přístupu, která zpětně analyzuje rozvoj nežádoucí události nebo poruchy systému, pro nalezení všech řetězců příčin, které mohou vést k této události, využívající kritéria přijatelnosti podle písmene f),

• k) sestrojeny stromy poruch pro každé zařízení využívané při odezvě na iniciační událost formou grafického logického modelu na základě výsledků použití deduktivní metody,

• l) provedena komplexní analýza lidského faktoru tak, aby byly zahrnuty možné chyby pracovníků vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie, činnosti v rámci expozičních situací a činnosti při zvládání radiační mimořádné události; v této analýze musí být zohledněny faktory způsobilé ovlivnit činnost pracovníků ve všech dílčích provozních stavech jaderného zařízení, a to včetně závislostí mezi lidskými chybami,

• m) provedena komplexní analýza poruch ze společné příčiny a

• n) provedena analýza radiačních mimořádných událostí vedoucích k úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení.

(2) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být dále zohledněny

• a) všechny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo komponentami a závislosti vyplývající z jejich umístění,

• b) vzájemné závislosti skutečností ovlivňujících jadernou bezpečnost, které mohou nastat následkem selhání jaderného zařízení, a

• c) vzájemné závislosti mezi různými jadernými zařízeními umístěnými ve stejném území k umístění jaderného zařízení.

§ 7

Na základě modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být

• a) proveden výpočet frekvence poškození jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) za rok zahrnující

• 1. celkovou frekvenci výskytu,

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,

• b) proveden výpočet frekvence výskytu poškození jaderného paliva v aktivní zóně a mimo aktivní zónu za rok zahrnující

• 1. celkovou frekvenci výskytu,

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,

• c) proveden výpočet frekvence výskytu velkého časného úniku radioaktivních látek za rok zahrnující

• 1. celkovou frekvenci výskytu,

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a

• 1. frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostí,

• d) stanovena přesnost výpočtu modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti tak, aby bylo dosaženo realistických výsledků,

• e) identifikovány hlavní scénáře vedoucí k poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,

• f) pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikovány nejmenší množiny událostí,

• 1. jejichž společný výskyt ve scénáři vede k poškození jaderného paliva nebo k úniku radioaktivní látky z jaderného zařízení a

• 1. které nejvýznamněji přispívají k celkovému riziku představovanému jaderným zařízením,

• g) provedeno hodnocení důležitosti pro celkové výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, a to u jednotlivých

• 1. systémů, konstrukcí a komponent,

• 1. chyb způsobených lidským faktorem a

• 1. poruch ze společné příčiny a

• h) při provozu jaderného zařízení prováděno monitorování úrovně rizika představovaného jaderným zařízením.

§ 8

(1) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být provedena

• a) analýza statistických nejistot souvisejících s údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu chyb pracovníků a

• b) analýza citlivosti veličin, které vykazují vysokou míru nejistoty, mohou mít významný vliv na výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a jsou spojeny s

• 1. výchozími předpoklady použitými při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,

• 1. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent pro plnění jejich předepsané funkce a

• 1. údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti potřebnými ke stanovení pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu chyb pracovníků.

(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být porovnány s pravděpodobnostními kritérii přijatelnosti k ověření, zda je s nimi jaderná bezpečnost v souladu. Při porovnávání výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s pravděpodobnostními kritérii přijatelnosti musí být zohledněny výsledky provedených analýz citlivosti a analýz nejistot.

(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být následně po jeho provedení podrobeno nezávislému odbornému hodnocení tak, aby byly odhaleny jeho případné nedostatky.

(4) Všechny prvky, které mají vliv na prováděné pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti, musí být zohledněny v rámci tohoto pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, je-li použito pro posouzení

• a) četnosti provádění zkoušek systémů, konstrukcí a komponent,

• b) přípustných dob vyřazení systémů, konstrukcí a komponent z provozu, nebo

• c) změn veličin podle písmene a) nebo b).

§ 9

Lhůty provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti

(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 12 měsíců od provedení změny při využívání jaderné energie, a to v částech, které by mohly být touto změnou ovlivněny, jde-li o změnu s vlivem na

• a) vlastnosti území k umístění jaderného zařízení,

• b) skutečný stav a provoz jaderného zařízení po provedené změně projektu jaderného zařízení nebo změně způsobu testování a údržby jaderného zařízení,

• c) aktuální stav vnitřních předpisů,

• d) údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých lidských chyb, založené zejména na získání specifických provozních údajů z jaderného zařízení nebo jaderného zařízení podobného typu,

• e) aktuální technické informace o stavu jaderného zařízení, nebo

• f) aktuální informace o vlastnostech a chování jaderného zařízení při provozní události, včetně radiační mimořádné události.

(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno souhrnně nejméně jednou za 5 let provozu jaderného zařízení.

(3) Při pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti podle odstavce 2 musí být

• a) zohledněny aktualizované údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých chyb pracovníků založené na

• 1. specifických provozních údajích z jaderného zařízení nebo jaderného zařízení podobného typu, jsou-li dostupné, nebo

• 1. generických provozních údajích z jaderného zařízení nebo jaderného zařízení podobného typu a

• b) užity aktuálně dostupné analytické metody a nástroje odpovídající správné praxi.

Využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti

§ 10

(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno během životního cyklu jaderného zařízení při hodnocení významných informací o riziku a následcích využívání jaderné energie, při přehodnocování stávající úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a zvládání radiační mimořádné události a při přijímání opatření k předcházení snížení jejich úrovně a k jejich zlepšování.

(2) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být průběžně využíváno k omezení rizika představovaného jaderným zařízením pro zjišťování potřeby změn projektu jaderného zařízení plynoucích z nedostatků

• a) projektu jaderného zařízení, nebo

• b) vnitřních předpisů.

(3) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k určování priorit při plánování opatření ke zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a zvládání radiační mimořádné události. Při tomto plánování musí být kladen důraz na opatření s významným dopadem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení celkového rizika představovaného jaderným zařízením.

(5) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k ověření

• a) vyváženosti projektu jaderného zařízení,

• b) absence malých odchylek vlastností jaderného zařízení od jejich obvyklých hodnot stanovených právními předpisy, které jsou způsobilé vyvolat významné snížení úrovně jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,

• c) absence prvků projektu jaderného zařízení nebo skupiny iniciačních událostí představujících nepřiměřeně velký příspěvek k celkovému riziku představovanému jaderným zařízením a

• d) podílu činitelů, které jsou stanoveny s významnou neurčitostí, na dosažení celkově nízké úrovně rizika představovaného jaderným zařízením.

(6) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení

• a) potřeby a přijatelnosti změn jaderného zařízení,

• b) potřeby a přijatelnosti změn v limitech a podmínkách,

• c) potřeby a přijatelnosti změn vnitřních předpisů a

• d) závažnosti událostí na jaderném zařízení.

(7) Způsob využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti podle odstavce 1 v podmínkách držitele povolení musí být stanoven vnitřním předpisem držitele povolení.

§ 11

(1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno při zpracování havarijních předpisů a při ověřování jejich správnosti.

(2) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány k prověření toho, zda program provozních kontrol zahrnuje všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost.

(3) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány k prověření toho, zda procesu řízeného stárnutí podléhají všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost.

(4) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k identifikaci systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, jejichž provozuschopnost musí být vždy zajištěna. Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikující takové systémy, konstrukce a komponenty musí být uvedeny v předběžné bezpečnostní zprávě, v provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem, v provozní bezpečnostní zprávě a v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozu jaderného zařízení.

(5) Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány jako vstupní informace při přípravě a ověřování bezpečnostně významných výcvikových programů pracovníků, včetně výcviku operátorů blokové dozorny na simulátoru.