Vyhláška k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

• a) obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity,

• b) uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity,

• c) délku období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, a

• d) požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity.

§ 2

Požadavky na zpracovatele

Zpracovatelem, který sestavuje výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity, může být

• a) statutární auditor nebo auditorská společnost, jsou-li oprávněni provádět auditorskou činnost podle zákona upravujícího činnost auditorů,

• b) znalec zapsaný do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním pro obor Ekonomika, odvětví Účetní evidence nebo znalecký ústav zapsaný do seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním k výkonu znalecké činnosti pro obor Ekonomika, nebo

• c) osoba, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací, a výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity zpracovává prostřednictvím osob podle písmena a) nebo b).

§ 3

Sestavování podle úplných podkladů

Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se sestavuje podle údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a pouze v případě, že zpracovatel má přístup k úplným podkladům, kterých je třeba k sestavení, zejména ke všem účetním knihám, účetním dokladům a ostatním účetním záznamům dlužníka a též k veškerým písemnostem dlužníka vztahujícím se k jeho podnikání.

§ 4

Návaznost na účetní předpisy

(1) Položky výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity mají stejný obsah jako shodně označené položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(2) V případě dlužníka, na kterého se nevztahuje vyhláška č. 500/2002 Sb., se pro položky výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity použijí ty položky účetní závěrky dlužníka, které jim obsahově odpovídají. Pokud účetní závěrka dlužníka neobsahuje položku, která by obsahově odpovídala položce výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity, použije se přiměřeně obsahové vymezení podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. s přihlédnutím k dlužníkem použitým účetním metodám.

§ 5

Výkaz stavu likvidity

(1) Ve výkazu stavu likvidity se uvede velikost mezery krytí za účelem posouzení, zda taková mezera krytí dosahuje desetiny výše splatných peněžitých závazků dlužníka.

(2) Výkaz stavu likvidity zahrnuje stranu majetku, stranu závazků a komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje informace obsažené na straně majetku a na straně závazků. Komentář vždy obsahuje prohlášení zpracovatele, že měl k dispozici veškeré podklady, které považoval za nezbytné k sestavení výkazu stavu likvidity, a jejich výčet.

(3) Strana majetku obsahuje souhrn disponibilních prostředků dlužníka a strana závazků souhrn jeho splatných peněžitých závazků.

(4) Uspořádání a označování položek výkazu stavu likvidity se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 6

Datum posouzení likvidity

(1) Výkaz stavu likvidity se sestavuje k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka (dále jen „datum posouzení likvidity“).

(2) Dlužník nebo insolvenční soud může stanovit, že se výkaz stavu likvidity sestaví k datu, které o měsíc předchází datum posouzení likvidity, (dále jen „odlišné datum posouzení likvidity“), jestliže

• a) se výkaz stavu likvidity sestavuje před uplynutím 20. dne měsíce, v němž bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka,

• b) dlužník provozuje svoji činnost prostřednictvím organizační složky svého závodu v zahraničí, nebo

• c) pro takový postup existují jiné vážné důvody.

(3) Jestliže odlišné datum posouzení likvidity stanovil dlužník, uvede zpracovatel v komentáři k výkazu stavu likvidity důvody, pro které se tak stalo.

§ 7

Zdroj údajů

(1) Dlužník sestaví za účelem sestavení výkazu stavu likvidity mezitímní účetní závěrku k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, z níž výkaz stavu likvidity vychází.

(2) Pokud se zpracovatel ve výkazu stavu likvidity odchýlí od stavu jednotlivých položek uvedeného v rozvaze, která je součástí mezitímní účetní závěrky, popíše a zdůvodní tuto odchylku v komentáři.

(3) Při sestavování výkazu stavu likvidity zpracovatel přihlédne k případnému výkazu stavu likvidity téhož dlužníka zveřejněnému v insolvenčním rejstříku v posledních 3 letech před datem posouzení likvidity nebo odlišným datem posouzení likvidity.

§ 8

Strana majetku

(1) Na straně majetku se do výkazu stavu likvidity zahrnuje pouze krátkodobý finanční majetek v položkách C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně a C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech, popřípadě v položce C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek, aktivní strany rozvahy podle § 12 a 12a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Zpracovatel v komentáři uvede, jakým způsobem ověřil fyzickou existenci peněžních prostředků v pokladně dlužníka.

(2) Z položek C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně a C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech se peníze na cestě zahrnují pouze v případě, že jejich předání do dispozice dlužníka či připsání na účet je nepochybné. Z finančních prostředků na vázaných účtech, v notářských či soudních úschovách a v podobných režimech se zahrnují pouze ty, kterým odpovídají závazky zahrnuté na stranu závazků výkazu stavu likvidity.

(3) Z položky C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek se zahrnují pouze cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a podíly, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie nebo v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to pouze ve výši jejich reálné hodnoty. Seznam takových cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů zpracovatel uvede v komentáři.

(4) Na stranu majetku výkazu stavu likvidity lze zahrnout nevyčerpané kontokorentní nebo obdobné úvěry poskytované bankami, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny. Zpracovatel v takovém případě ověří zejména dodržování podmínek úvěru ze strany dlužníka a výši nevyčerpaných prostředků a podrobnosti uvede v komentáři.

(5) Zpracovatel může na straně majetku výkazu stavu likvidity uvést také přehled veškerých ostatních aktiv dlužníka, považuje-li to s ohledem na povahu podnikání dlužníka za vhodné.

§ 9

Strana závazků

(1) Na straně závazků se do výkazu stavu likvidity zahrnují veškeré peněžité dluhy dlužníka splatné k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, a to zejména dluhy vykázané pod položkou C.II. Krátkodobé závazky podle § 18 a přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(2) Za splatné se nepovažují dluhy, u kterých věřitelé přistoupili na odklad jejich splatnosti. Odklad splatnosti je třeba věrohodně prokázat způsobem, který je v souladu s příslušnou smluvní dokumentací. Počet, celkovou výši a druh takových dluhů, včetně základních parametrů sjednaného odkladu splatnosti, popíše zpracovatel v komentáři.

(3) Položky, které se jinak vykazují jako krátkodobé závazky, zejména v položce C.II.8.6. Dohadné účty pasivní, které nepředstavují splatné a vymahatelné dluhy, se na stranu závazků výkazu stavu likvidity nezahrnují. Závazky z kontokorentních a obdobných úvěrů v položce C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím se nezahrnují, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny; zpracovatel popíše ověření těchto skutečností v komentáři.

(4) Zpracovatel ověří, zda jsou pod položkami uvedenými v odstavci 1 správně vykázány veškeré splatné dluhy dlužníka, a to zejména kontrolou ostatních položek strany závazků rozvahy; přitom přihlédne též k pohledávkám přihlášeným a uplatněným v insolvenčním řízení dlužníka.

(5) Na straně závazků výkazu stavu likvidity se uvádí také vážený průměr dob po splatnosti u jednotlivých položek stanovený podle výše jednotlivých dluhů v dané položce. Počet dní po splatnosti u jednotlivých položek může být nahrazen kategorizací podle účetnictví dlužníka.

(6) Zpracovatel uvede na straně závazků výkazu stavu likvidity také přehled veškerých dluhů dlužníka včetně nesplatných, nepovažuje-li to s ohledem na povahu podnikání dlužníka za nevhodné; důvody, pro které považuje uvedení všech závazků za nevhodné, vysvětlí v komentáři.

§ 10

Závazky v koncernu a podřízené závazky

(1) Splatné závazky vůči osobám, s nimiž dlužník tvoří koncern, se zahrnují na stranu závazků výkazu stavu likvidity. To neplatí, prohlásí-li věřitel takové pohledávky písemně, že souhlasí s odkladem splatnosti o dobu delší než 12 týdnů od data posouzení likvidity nebo o dobu delší než 16 týdnů od odlišného data posouzení likvidity.

(2) Závazky odpovídající podřízeným pohledávkám podle § 172 odst. 2 insolvenčního zákona se na stranu závazků výkazu stavu likvidity zahrnují, pokud jsou podřízené pouze některým závazkům dlužníka. Závazky podřízené všem ostatním závazkům dlužníka se na stranu závazků nezahrnují. Seznam podřízených závazků uvede zpracovatel v komentáři.

§ 11

Sporné závazky a započtení

(1) Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze vyloučit pohledávky věřitelů, vůči kterým má dlužník k započtení způsobilé pohledávky, není-li zde důvod, který by bránil dlužníkovi v provedení započtení. Splnění zákonných či smluvních podmínek započtení zpracovatel prověří a své zjištění popíše v komentáři.

(2) Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze vyloučit také pohledávky věřitelů, které jsou sporné, pokud dlužník existenci takových pohledávek věrohodně popírá, a to zejména u pohledávky, která se dovolává faktury vystavené bez doloženého plnění věřitele či jednání dlužníka. Skutečnosti, na jejichž základě dlužník pohledávky popírá, zpracovatel prověří. Zpracovatel v komentáři uvede informace o výši a důvodu takových pohledávek, důvody jejich popření ze strany dlužníka a také případný dopad zohlednění těchto pohledávek na mezeru krytí stanovenou ve výkazu stavu likvidity.

§ 12

Dodatečné disponibilní prostředky

Zpracovatel ve výkazu stavu likvidity neuvede zjištění o existenci mezery krytí, pokud dlužník předloží listiny opravňující jej čerpat finanční prostředky dostačující na úhradu všech dluhů zařazených na stranu závazků výkazu stavu likvidity na základě závazku finanční instituce a pokud zpracovatel po posouzení bonity takové finanční instituce a dalších okolností uzavře, že dodatečné prostředky dostupné podle předložených listin umožňují dlužníkovi bez jakýchkoliv omezení splnit veškeré závazky zařazené na stranu závazků výkazu stavu likvidity ke dni vypracování výkazu stavu likvidity. Zpracovatel v komentáři uvede způsob, jakým rozhodné skutečnosti prověřil, označení příslušné finanční instituce, celkovou výši úvěrového rámce a výši jeho nevyčerpané části.

§ 13

Způsob sestavování výkazu stavu likvidity

(1) Zpracovatel při sestavování výkazu stavu likvidity prověří údaje a podklady poskytnuté dlužníkem, případně si vyžádá přístup k dalším podkladům, kterých je třeba k sestavení, a zejména

• a) posoudí soulad poskytnutých údajů a podkladů s pomocnými účetními knihami, knihami analytické evidence, hlavní knihou a mezitímní účetní závěrkou sestavenou k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity,

• b) posoudí soulad mezitímní účetní závěrky sestavené k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity s alespoň dvěma předcházejícími řádnými účetními závěrkami a posoudí případné významné odchylky,

• c) se seznámí s činností dlužníka s cílem identifikovat případný nesoulad mezi činností dlužníka a poskytnutými údaji a podklady a

• d) provede kontrolu formální správnosti číselných údajů v poskytnutých podkladech.

(2) Při prověřování údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a sestavování výkazu stavu likvidity zpracovatel prověří zejména

• a) existenci peněžních prostředků v pokladně, a to obvykle pomocí odsouhlasení dokumentace z provedené inventury pokladny na stav pokladny v účetnictví dlužníka,

• b) existenci peněžních prostředků na účtech dlužníka, a to obvykle pomocí odsouhlasení bankovních výpisů na stav peněžních prostředků v účetnictví dlužníka,

• c) přijetí cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a podílů k obchodování na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie nebo v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

• d) plnění podmínek pro čerpání nevyčerpaných kontokorentních a obdobných úvěrů poskytovaných bankami a dodržování podmínek, jejichž porušením by se staly dluhy z kontokorentních a obdobných úvěrů splatné, a to pomocí potvrzení obdržených od těchto bank nebo pomocí stanovení ukazatelů, na nichž plnění podmínek pro čerpání případně záleží,

• e) úplnost krátkodobých dluhů, a to obvykle pomocí posouzení správné klasifikace dlouhodobých dluhů a jiných položek pasiv v účetnictví dlužníka s přihlédnutím k pohledávkám přihlášeným a uplatněným v insolvenčním řízení dlužníka, a

• f) podřízenost závazků podřízených všem ostatním závazkům dlužníka, a to obvykle pomocí potvrzení vystaveného věřitelem podřízené pohledávky.

§ 14

Výhled vývoje likvidity

(1) Výhled vývoje likvidity představuje krátkodobý plán vývoje oběžných aktiv, krátkodobých závazků a peněžních toků dlužníka. Jeho účelem je posouzení schopnosti dlužníka splnit jeho splatné závazky v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje.

(2) Výhled vývoje likvidity obsahuje pro období, na které se sestavuje, přehled předpokládaných nákladů a výnosů dlužníka, přehled předpokládaných příjmů a výdajů dlužníka a přehled předpokládaného vývoje vybraných položek rozvahy dlužníka, včetně odhadovaného výkazu stavu likvidity k poslednímu dni tohoto období. Výhled vývoje likvidity dále obsahuje komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje údaje a informace podle věty první.

(3) Uspořádání a označování položek výhledu vývoje likvidity se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 15

Období posouzení likvidity

(1) Výhled vývoje likvidity se sestavuje na období 8 týdnů od data posouzení likvidity (dále jen „období posouzení likvidity“), a to jako týdenní přehled pro toto období.

(2) Jestliže byl výkaz stavu likvidity sestaven k odlišnému datu posouzení likvidity, činí délka období posouzení likvidity 12 týdnů od tohoto data.

(3) Ve výjimečných případech lze období posouzení likvidity prodloužit, a to nejvýše o 4 týdny. Zpracovatel výhled vývoje likvidity sestaví na delší období na žádost dlužníka pouze v případě, že

• a) dlužník doloží, že nemůže splnit své splatné závazky v neprodlouženém období z důvodu prodlení třetí osoby se splněním jejího závazku vůči dlužníkovi a že o bonitě této třetí osoby ani o existenci jejího závazku vůči dlužníkovi nejsou pochybnosti,

• b) dlužník doloží, že obdobné prodlení třetích osob je v příslušném odvětví obvyklé a že důvodem prodlení není porušení povinností dlužníka, a

• c) zpracovatel nemá žádné pochybnosti o schopnosti dlužníka uzavřít mezeru krytí v prodlouženém období posouzení likvidity.

(4) Jestliže se výhled vývoje likvidity sestavuje na prodloužené období posouzení likvidity, zpracovatel v komentáři prohlásí, že má za to, že podmínky pro takový postup jsou splněné, a vysvětlí, jak jejich splnění ověřil.

§ 16

Zdroj údajů

(1) Výhled vývoje likvidity vychází zejména z

• a) mezitímní účetní závěrky pro informace o počátečních stavech; pokud se údaje o počátečních stavech odchýlí od stavu jednotlivých položek uvedených v rozvaze, která je součástí mezitímní účetní závěrky, zpracovatel popíše a zdůvodní tuto odchylku v komentáři,

• b) očekávané doby inkasa pohledávek dlužníka existujících k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, přičemž zpracovatel prověří zejména dobytnost pohledávek, které jsou k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity po splatnosti,

• c) očekávaných výnosů podložených reálnými zakázkami,

• d) očekávané splatnosti pohledávek z těchto zakázek,

• e) očekávaných nákladů a plateb závazků odpovídajících těmto nákladům, včetně dob splatnosti jednotlivých závazků; pokud nejsou sjednány doby splatnosti závazků, použije zpracovatel lhůtu splatnosti 15 dnů, nevyplývá-li ze zvyklostí či dokumentace vztahující se k podnikání dlužníka jiná lhůta splatnosti, a

• f) možnosti financování z cizích zdrojů a využití alternativních forem financování, zejména factoringu.

(2) Zpracovatel v komentáři podrobně popíše vývoj jednotlivých položek uvedených v odstavci 1, vysvětlí, z jakých zdrojů vycházel při stanovení jednotlivých položek, jak hodnotil věrohodnost těchto zdrojů. Ve vztahu ke sporným pohledávkám se ustanovení § 11 odst. 2 použije obdobně.

(3) Odpovídá-li to povaze podnikání dlužníka, může zpracovatel do výhledu vývoje likvidity zahrnout také

• a) očekávané výnosy nepodložené zakázkami, smlouvami či objednávkami, pokud lze takové výnosy rozumně předpokládat na základě analýzy vývoje dlužníkova podnikání a vývoje odvětví, v němž podniká, v 5 letech předcházejících datum posouzení likvidity nebo odlišné datum posouzení likvidity a pokud lze tyto výnosy připsat jednotlivým zákazníkům dlužníka,

• b) jiné výnosy než výnosy uvedené v písmenu a), pokud zpracovatel ověří, že dosažení takových výnosů je vysoce pravděpodobné.

(4) Zpracovatel v komentáři popíše jednotlivé položky uvedené v odstavci 3 a skutečnosti, na jejichž základě dospěl k jejich zařazení do výhledu vývoje likvidity.

(5) Nedoložené nebo pochybné výnosy či příjmy a výnosy z prodeje dlouhodobého majetku zpracovatel do výhledu vývoje likvidity nezahrnuje.

(6) Při sestavování výhledu vývoje likvidity zpracovatel přihlédne k případnému výhledu vývoje likvidity téhož dlužníka zveřejněnému v insolvenčním rejstříku v posledních 3 letech před datem posouzení likvidity nebo odlišným datem posouzení likvidity.

§ 17

Způsob sestavení věrohodného výhledu

(1) Výhled vývoje likvidity se sestavuje tak, aby byl věrohodný.

(2) Výhled vývoje likvidity je věrohodný, je-li postaven na reálných předpokladech. Předpoklady lze považovat za reálné, zejména jestliže

• a) očekávané prodeje a tržby vycházejí z již uzavřených smluv nebo smluv, jejichž uzavření se jeví jako vysoce pravděpodobné,

• b) očekávané náklady na produkci vycházejí z podložených a odůvodněných kalkulací,

• c) očekávané inkaso stávajících pohledávek není ohroženo platební neschopností nebo odepřením plnění ze strany dlužníkových odběratelů a

• d) doba splatnosti závazků činí 15 dnů nebo jestliže je delší doba splatnosti závazků podložena písemnou smlouvou.