Vyhláška o požadavcích na projekt jaderného zařízení

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu^1) a upravuje

• a) požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost,

• b) výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost,

• c) bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto tříd,

• d) způsob zajištění ochrany do hloubky a

• e) obsah požadavků na projekt jaderného zařízení podle § 46 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), e), g), i), k) až m) a odstavce 3 atomového zákona.

Pojmy

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) prakticky vyloučenou skutečností podmínka, stav nebo událost, jejichž výskyt je považován za fyzikálně nemožný nebo které jsou s vysokým stupněm věrohodnosti velmi nepravděpodobné,

• b) základní bezpečnostní funkcí bezpečnostní funkce zajišťující plnění principů bezpečného využívání jaderné energie podle § 45 odst. 2 a 3 atomového zákona,

• c) bezpečným stavem jaderného zařízení stav jaderného zařízení, ve kterém je dlouhodobě zajištěno plnění základních bezpečnostních funkcí,

• d) normálním provozem stav jaderného zařízení, při kterém jsou dodrženy limity a podmínky,

• e) abnormálním provozem stav jaderného zařízení odchylující se od normálního provozu, který nevede k závažnému poškození systémů, konstrukcí nebo komponent s vlivem na jadernou bezpečnost a po kterém je jaderné zařízení bez opravy schopno normálního provozu,

• f) provozním stavem stav jaderného zařízení, který je normálním provozem nebo abnormálním provozem,

• g) havarijními podmínkami stav jaderného zařízení, který není provozním stavem,

• h) základní projektovou nehodou havarijní podmínky, při kterých správná funkce bezpečnostních systémů zajistí, že nedojde k překročení odpovídajících referenčních úrovní nebo limitů ozáření,

• i) postulovanou iniciační událostí odchylka od normálního provozu, která je náhodná, předpokládaná a je zahrnuta do projektových východisek a jejíž rozvoj může vést k abnormálnímu provozu nebo k havarijním podmínkám,

• j) rozšířenými projektovými podmínkami havarijní podmínky vyvolané scénáři závažnějšími než základní projektová nehoda, které jsou zohledněny při projektování jaderného zařízení,

• k) těžkou havárií havarijní podmínky, při kterých dochází k vážnému poškození jaderného paliva, a to vážným poškozením a nezvratnou ztrátou struktury aktivní zóny jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) nebo systému pro skladování jaderného paliva poškozením palivových souborů v důsledku tavení jaderného paliva,

• l) základními projektovými východisky projektová východiska, jejichž dodržení nebo nepřekročení zajistí, že nedojde k události závažnější, než je základní projektová nehoda,

• m) bezpečnostním systémem systém určený ke spolehlivému plnění základní bezpečnostní funkce při abnormálním provozu a základní projektové nehodě,

• n) pasivní funkcí systému, konstrukce nebo komponenty funkce nebo vlastnost systému, konstrukce nebo komponenty, jejíž zajištění nevyžaduje aktivaci, mechanický pohon nebo dodávku média nebo energie z jiného systému, a

• o) bezpečnostním limitem mezní hodnota parametru charakterizujícího stav jaderného zařízení nebo jiného vyjádření bezpečnostní, technické nebo administrativní podmínky, jejíž překročení znamená ohrožení jaderné bezpečnosti, radiační ochrany nebo technické bezpečnosti v důsledku poruchy systému, konstrukce nebo komponenty.

§ 3

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí

• a) konzervativním přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí znalostí, vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo statistickým vyhodnocením výsledku tak, že výsledek hodnocení posuzované položky zahrnuje též jeho nejméně příznivé věrohodné varianty,

• b) realistickým přístupem způsob posuzování vlivu neurčitostí znalostí, vstupních dat, použitých metod a modelů odborným odhadem nebo statistickým vyhodnocením výsledku hodnocení posuzované položky, při němž výsledek představuje jeho nejpravděpodobnější variantu,

• c) bezpečnostní rezervou hodnota vyjadřující rozdíl mezi kritériem přijatelnosti, které bylo stanoveno konzervativním přístupem, a bezpečnostním limitem,

• d) kvalifikací na prostředí schopnost systému, konstrukce nebo komponenty plnit požadavky stanovené jeho technickou specifikací na jeho funkci v pracovním prostředí a v podmínkách vyvolaných vlastnostmi území k umístění jaderného zařízení (dále jen „vlastnost území“),

• e) palivovým elementem jaderný materiál hermeticky uzavřený pokrytím,

• f) palivovým souborem seskupení palivových elementů, které je do jaderného reaktoru zaváženo jako jeden celek a umožňuje manipulace s jaderným palivem stanovené projektem jaderného zařízení,

• g) palivovým systémem projektem jaderného zařízení určená sestava palivových souborů a dalších komponent aktivní zóny nezbytných k řízení reaktivity a k udržení projektové struktury palivových souborů v aktivní zóně,

• h) jednoduchou poruchou událost, která vede ke ztrátě schopnosti některého systému, konstrukce nebo komponenty vykonávat stanovenou funkci, při níž jsou funkce ostatních systémů, konstrukcí a komponent zachovány; následné poruchy v témže systému, které vedou ke ztrátě schopnosti některé jeho další konstrukce nebo komponenty vykonávat stanovenou funkci vyvolané jednoduchou poruchou, jsou považovány za součást této jednoduché poruchy,

• i) poruchou ze společné příčiny porucha nebo selhání několika systémů, konstrukcí nebo komponent působením společné příčiny, které vedou ke ztrátě jejich bezpečnostní funkce,

• j) porušením palivového elementu narušení hermetičnosti pokrytí palivového elementu, které umožňuje únik radioaktivní látky z palivového elementu,

• k) projektovým limitem kritérium přijatelnosti, které je používáno pro hodnocení schopnosti jaderného zařízení nebo jeho systému, konstrukce nebo komponenty plnit jeho funkci předpokládanou projektem jaderného zařízení; projektovým limitem je zejména limit stanovený právním předpisem nebo na jeho základě odvozené kritérium přijatelnosti, které odpovídá způsobu hodnocení schopnosti jaderného zařízení plnit jeho funkci předpokládanou projektem jaderného zařízení,

• l) stabilizovaným podkritickým stavem ustálený stav jaderného zařízení dosažený v abnormálním provozu a v havarijních podmínkách působením systémů určených projektem jaderného zařízení, ve kterém je jaderný reaktor podkritický a jsou, po dobu potřebnou pro uplatnění opatření k dosažení bezpečného stavu jaderného zařízení, zajištěny základní bezpečnostní funkce,

• m) systémem kontroly a řízení systémy, konstrukce a komponenty, které slouží k měření parametrů jaderného zařízení, k jejich vyhodnocení a zobrazení pro potřeby pracovníků obsluhy jaderného zařízení a k ovládání jaderného zařízení, včetně spouštění a řízení zásahů potřebných pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,

• n) systémem ochranné obálky systémy, konstrukce a komponenty určené projektem jaderného zařízení k zabránění šíření ionizujícího záření a úniku radioaktivní látky z jaderného reaktoru a k ochraně jaderného reaktoru proti působení vlastností území a vnější hrozbě,

• o) diverzním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo organizační opatření pro zajištění nebo nahrazení bezpečnostní funkce v případě její ztráty v důsledku poruchy ze společné příčiny,

• p) alternativním prostředkem systém, konstrukce, komponenta nebo organizační opatření pro zvládání rozšířených projektových podmínek v situacích, kdy z důvodu poruchy ze společné příčiny může dojít při zajišťování základní bezpečnostní funkce ke ztrátě funkce bezpečnostního systému a funkce diverzního prostředku, určených projektem jaderného zařízení a

• q) blokovou dozornou řídicí pracoviště, odkud mohou pracovníci obsluhy jaderného zařízení dohlížet na provoz jaderného zařízení s jaderným reaktorem a ovládat jej při provozních stavech a v havarijních podmínkách.

ČÁST DRUHÁ

PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE

HLAVA I

OBECNÁ PRAVIDLA PLNĚNÍ PRINCIPŮ BEZPEČNÉHO VYUŽÍVÁNÍ JADERNÉ ENERGIE

§ 4

Bezpečnostní cíle projektu jaderného zařízení

(1) Projekt jaderného zařízení, včetně projektu změny jaderného zařízení, musí plnit tyto bezpečnostní cíle:

• a) předcházení havarijním podmínkám,

• b) zmírnění důsledků havarijních podmínek, pokud k nim dojde,

• c) zajištění, že prakticky vyloučenou skutečností jsou

• 1. radiační havárie, při které není dostatečný čas pro zavedení neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo (dále jen „časná radiační havárie“), a

• 1. radiační havárie, která vyžaduje neodkladná ochranná opatření pro obyvatelstvo, která nelze omezit místně nebo časově (dále jen „velká radiační havárie“),

• d) zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při nakládání s radioaktivním odpadem a při vyřazování z provozu jaderného zařízení,

• e) zohlednění vlivu lidského faktoru na funkci jaderného zařízení a jeho jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a ovlivňování lidského výkonu vlastnostmi jaderného zařízení a

• f) zavedení procesů, které zajišťují, že projekt jaderného zařízení bude po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení v souladu s aktuálním stavem

• 1. zkušeností z provozu jaderného zařízení,

• 1. mezinárodních zkušeností,

• 1. jaderného zařízení z hlediska stárnutí systémů, konstrukcí a komponent a

• 1. vědy a techniky.

(2) Projekt zárukového zařízení musí splňovat technické požadavky v oblasti záruk Mezinárodní agentury pro atomovou energii plynoucí z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána^2).

(3) Technickými požadavky podle odstavce 2 se rozumí technické požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení nebo na stavbu a její úpravy, které umožní účinné vykonávání kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii v zárukovém zařízení.

§ 5

Skutečnosti podmiňující projektování a provoz jaderného zařízení

Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování odolnosti a ochrany jaderného zařízení proti nebezpečí plynoucímu z vlastností území a z výskytu vnitřních událostí a podmínek zohlednit

• a) náhodnou poruchu systémů, konstrukcí a komponent,

• b) vnitřní událost vyvolanou

• 1. vlivem vlastností území,

• 1. vnitřními podmínkami,

• 1. důsledkem poruchy jaderného zařízení a

• 1. chybou pracovníků obsluhy jaderného zařízení a

• c) scénář způsobený kombinací účinků vlastností území, vnitřních událostí a abnormálního provozu nebo havarijních podmínek, které byly těmito účinky způsobeny, včetně interakce všech jaderných zařízení v témže území k umístění jaderného zařízení.

Uplatnění ochrany do hloubky

§ 6

(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit požadavky na jaderné zařízení zajišťující

• a) užití ochrany do hloubky u všech činností souvisejících s využíváním jaderné energie,

• b) vytvoření řady zálohujících se fyzických bezpečnostních bariér, které jsou vloženy mezi radioaktivní látky a okolí jaderného zařízení,

• c) systémy, konstrukce a komponenty a postupy k uplatnění bezpečnostních funkcí pro ochranu integrity a funkčnosti fyzických bezpečnostních bariér v jednotlivých úrovních ochrany do hloubky a

• d) zabránění vzniku radiační mimořádné události pomocí fyzických bezpečnostních bariér.

(2) Úlohu fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízení s jaderným reaktorem zajišťovat nezávislé systémy, konstrukce nebo komponenty, jimiž jsou

• a) pokrytí palivových elementů,

• b) tlaková hranice primárního okruhu chlazení jaderného reaktoru (dále jen „primární okruh“) a

• c) systém ochranné obálky.

(3) Funkci fyzických bezpečnostních bariér musí v případě jaderných zařízení bez jaderného reaktoru zajišťovat

• a) obalové soubory, nebo

• b) jiné systémy, konstrukce a komponenty pro

• 1. výrobu, zpracování a skladování jaderného materiálu nebo jiné radioaktivní látky a manipulaci s nimi, nebo

• 1. zpracování a ukládání radioaktivního odpadu.

(4) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit v rozumně proveditelné míře účinné předcházení

• a) ohrožení celistvosti a funkce fyzických bezpečnostních bariér,

• b) ztrátě funkce jedné nebo více fyzických bezpečnostních bariér v důsledku iniciační události,

• c) ztrátě funkce jedné fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku ztráty funkce jiné fyzické bezpečnostní bariéry,

• d) ztrátě funkce fyzické bezpečnostní bariéry v důsledku chyb v obsluze nebo údržbě jaderného zařízení a

• e) ztrátě funkce poslední fyzické bezpečnostní bariéry při těžké havárii dříve, než budou splněny bezpečnostní cíle podle § 4 odst. 1 písm. c) bodu 1.

(5) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky stanovit technická a organizační opatření pro prevenci a zvládání abnormálního provozu, základních projektových nehod a rozšířených projektových podmínek, včetně těžké havárie.

(6) Za rozumně proveditelné se má plnění požadavku stanoveného touto vyhláškou, je-li tímto plněním riziko radiační havárie, které vyplývá z nedostatečné schopnosti jaderného zařízení naplňovat stanovené bezpečnostní cíle, sníženo a současně nedochází k závažné změně důvodů a podmínek pro využívání jaderného zařízení.

§ 7

(1) Projekt jaderného zařízení může připouštět provoz jaderného zařízení při ztrátě bezpečnostní funkce fyzické bezpečnostní bariéry, je-li analýzou rizika pro vybrané provozní stavy jaderného zařízení s ohledem na existenci jiných fyzických bezpečnostních bariér prokázáno zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na uplatnění ochrany do hloubky zajistit, aby porucha systému, konstrukce nebo komponenty a ztráta bezpečnostní funkce v jedné úrovni ochrany do hloubky nesnížila účinnost bezpečnostních funkcí v následných úrovních ochrany do hloubky potřebných k nápravě nebo ke zmírnění důsledků iniciační události.

(3) Projekt jaderného zařízení může pro vytváření systémů následné úrovně ochrany do hloubky používat ze systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky jen systémy, konstrukce a komponenty, které

• a) nebyly v průběhu rozvoje odezvy jaderného zařízení na vnější nebo vnitřní iniciační událost nebo scénář porušeny a

• b) jsou od porušených nebo nepoužitelných částí systémů předcházející překonané úrovně ochrany do hloubky oddělitelné.

(4) Pokud postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínek v projektu jaderného zařízení předpokládají použití alternativních systémů a postupů, zahrnujících uplatnění mobilních prostředků, projekt jaderného zařízení musí zajistit na jaderném zařízení vytvoření připojovacích míst, která

• a) jsou fyzicky přístupná za rozšířených projektových podmínek,

• b) umožňují dodržení pravidel radiační ochrany u zasahujících pracovníků a

• c) zajišťují plánované použití mobilních prostředků.

(5) Projekt jaderného zařízení s jaderným reaktorem musí zajistit pro zvládání rozšířených projektových podmínek rozumně proveditelná technická a organizační opatření pro dosažení takové odolnosti jaderného zařízení, že

• a) těžká havárie, která by mohla vést k časné radiační havárii nebo velké radiační havárii, je prakticky vyloučenou skutečností a

• b) těžká havárie, která nepatří mezi prakticky vyloučené skutečnosti a která by mohla vést k radiační havárii, bude zvládána tak, že budou nutná nejvýše ochranná opatření podle § 104 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodů 2 a 3 atomového zákona.

(6) Projektem jaderného zařízení musí být stanovena a vyhodnocena rozumně proveditelná opatření pro zvládání postulované těžké havárie, která odpovídá typu jaderného zařízení, tak, aby

• a) byla chlazena poškozená a tavící se aktivní zóna a skladované jaderné palivo nebo jaderný materiál, s nímž je manipulováno, a zadržena tavenina poškozené a tavící se aktivní zóny,

• b) bylo zabráněno rozvoji následné štěpné řetězové reakce a

• c) byly splněny bezpečnostní cíle projektu podle § 4 odst. 1 písm. c).

(7) Požadavek podle odstavce 6 musí být naplněn též v případě, je-li dokumentací projektu jaderného zařízení konzervativním přístupem prokázáno, že je výskyt těžké havárie prakticky vyloučenou skutečností.

Požadavky na vybraná zařízení a bezpečnostní funkce

§ 8

(1) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění požadavků na vybraná zařízení stanovit technické specifikace, které obsahují technické požadavky na návrh, výrobu, montáž, kontroly a údržbu vybraného zařízení a dále požadavky na

• a) spolehlivé zásobování vybraného zařízení energií ve všech stavech jaderného zařízení, pro jejichž zvládání je vybrané zařízení projektem jaderného zařízení určeno,

• b) odolnost vybraného zařízení proti podmínkám pracovního prostředí,

• c) odolnost vybraného zařízení proti zátěži plynoucí z vlastností území,

• d) spolehlivost vybraného zařízení v pohotovostním režimu a

• e) úroveň zajištění kvality vybraného zařízení.

(2) Projekt jaderného zařízení musí v rámci zajišťování plnění bezpečnostních funkcí v souladu s jejich kategorizací členit systémy, konstrukce a komponenty na

• a) systémy, konstrukce a komponenty bez vlivu na jadernou bezpečnost,

• b) systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, a

• c) vybraná zařízení, a to

• 1. vybraná zařízení, která nejsou bezpečnostními systémy, a

• 1. bezpečnostní systémy.