Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna insolvenčního zákona

Čl. I

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

• 1. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, délku období, na které se sestavuje výhled vývoje likvidity, a požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, stanoví prováděcí právní předpis.“.

• 1. Poznámka pod čarou č. 59 zní:

„^59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.“.

• 1. V § 7b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro insolvenční řízení proti dlužníku, který je zapsán v obchodním rejstříku, je příslušný soud, v jehož obvodu byl obecný soud dlužníka ke dni, který předchází o 6 měsíců okamžik zahájení insolvenčního řízení; není-li takový soud, je příslušný soud podle věty první.“.

• 1. V § 7b se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Insolvenční soud, u něhož insolvenční řízení probíhá, učiní i před rozhodnutím o místní příslušnosti opatření, která nesnesou odkladu, a rozhodne o jmenování prozatímního věřitelského výboru, o jmenování předběžného správce, o tom, že se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nezveřejňují, o odmítnutí insolvenčního návrhu nebo o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost.“.

• 1. V § 18 odst. 1 se za slova „návrhu věřitele“ vkládají slova „, který lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis,“.

• 1. V § 18 odstavec 2 zní:

„(2) O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu takový návrh došel; ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Nerozhodne-li insolvenční soud ve lhůtě podle věty první, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl.“.

• 1. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Ustanovení § 177 odst. 2 až 5 a 7 se použije obdobně. Požadované doklady předloží nabyvatel pohledávky insolvenčnímu správci ve lhůtě 15 dní od vstupu do insolvenčního řízení.“.

• 1. V § 25 odst. 2 písm. b) se slovo „okresního“ nahrazuje slovem „krajského“ a slovo „obecným“ se nahrazuje slovem „insolvenčním“.

• 1. V § 29 odst. 1 se za větu první vkládá věta „O odvolání insolvenčního správce, kterým byla v rámci reorganizace povolené podle § 148 odst. 2 insolvenčním soudem ustanovena osoba určená v předloženém reorganizačním plánu podle § 25 odst. 1, a o ustanovení nového insolvenčního správce se mohou věřitelé usnést také na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přeměně reorganizace v konkurs.“.

• 1. V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, je toto usnesení přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) zároveň činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.“.

• 1. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Byl-li insolvenční správce odvolán postupem podle § 29 z funkce, insolvenční soud jej s jeho souhlasem ustanoví odděleným insolvenčním správcem k přezkumu pohledávky, kterou před svým odvoláním popřel, a k vedení s tím souvisejících incidenčních sporů a uplatňování majetkových práv vůči věřiteli, který hlasoval pro jeho odvolání z funkce, nestanoví-li insolvenční soud jinak.“.

• 1. V § 36 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce podle odstavců 1 a 2, § 31 odst. 6, § 136 odst. 5, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371, § 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 stanoví prováděcí právní předpis.“.

• 1. V § 38 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „V případě oddlužení činí výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím právním předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášených pohledávek v konkursu.“.

• 1. V § 38 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční správce uloží z měsíčních splátek částku odpovídající jeho odměně a náhradě hotových výdajů za dobu 6 měsíců jako zálohu na úhradu své odměny a náhrady hotových výdajů na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva zřízený za účelem ukládání těchto záloh.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

• 1. V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Soudní exekutor pověřený provedením exekuce v řízení, kde je povinným dlužník, poskytne insolvenčnímu správci součinnost podle odstavce 1 také tak, že na jeho písemnou žádost poskytne insolvenčnímu správci údaje o majetku a závazcích a o jiných zjištěních k hospodářské situaci dlužníka získané v exekučním řízení. Na písemnou žádost vydá nebo zapůjčí insolvenčnímu správci také znalecký posudek vypracovaný k ocenění majetku dlužníka nebo jeho části. Náklady na vypracování znaleckého posudku jsou pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, jestliže nebyly v exekučním řízení uhrazeny.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 47 odst. 1 se slova „alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek“ nahrazují slovy „, není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek; je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, svolá ji na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek“.

• 1. V § 48 odst. 2 se slovo „Předmětem“ nahrazuje slovy „Není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, předmětem“.

• 1. V § 51 odst. 1 se za slova „těchto věřitelů“ vkládají slova „na jejich návrh podle § 52 odst. 2“.

• 1. V § 51 odstavec 3 zní:

„(3) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud podle seznamu přihlášených pohledávek anebo na návrh dlužníka nebo některého z věřitelů podle § 52 odst. 2.“.

• 1. V § 52 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Návrh, aby insolvenční soud rozhodl o hlasovacím právu odlišně od seznamu přihlášených pohledávek, musí být doručen insolvenčnímu soudu nejpozději 7 dní před schůzí věřitelů; tato lhůta však neskončí dříve než 5 dní po zveřejnění seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku. Skutečnosti rozhodné pro hlasovací právo lze doplnit a důkazy k jejich osvědčení insolvenčnímu soudu předložit nejpozději 2 pracovní dny před schůzí věřitelů; soud o tom věřitele poučí ve vyhlášce o svolání schůze věřitelů.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

• 1. § 53 zní:

㤠53

(1) Věřitel, který s dlužníkem tvoří koncern anebo je osobou dlužníkovi blízkou, nesmí na schůzi věřitelů hlasovat, nestanoví-li zákon jinak; o reorganizačním plánu předloženém jinou osobou než dlužníkem nebo věřitelem podle věty před středníkem hlasovat může.

(2) Věřitel nesmí hlasovat ve věcech, kterých se účastní nebo kterých je nebo má být stranou, které se týkají

• a) nabývání majetku anebo jiného plnění z majetkové podstaty,

• b) právního jednání ohledně práva, které je anebo může být součástí majetkové podstaty,

• c) incidenčního sporu, nebo

• d) rozhodnutí o hlasovacím právu.

(3) Věřitel nesmí hlasovat ani ve věcech uvedených v odstavci 2, týkají-li se osoby, která je osobou věřiteli blízkou anebo s ním tvoří koncern.

(4) Insolvenční soud může z důvodů hodných zvláštního zřetele, není-li to v rozporu se společným zájmem věřitelů a nehrozí-li střet zájmů, na návrh podle § 52 odst. 2 a po slyšení insolvenčního správce povolit věřiteli hlasovat i v případě podle odstavců 1 až 3.

(5) Insolvenční soud může z důvodů hodných zvláštního zřetele, vyžaduje-li to ochrana společného zájmu věřitelů a hrozí-li střet zájmů, na návrh podle § 52 odst. 2 a po slyšení insolvenčního správce zakázat věřiteli hlasování i v případech neuvedených v odstavcích 1 až 3.

(6) Při určení většiny hlasů potřebné pro přijetí rozhodnutí schůze věřitelů se nepřihlíží k hlasům věřitele, který nesmí hlasovat.

(7) Odstavce 1 až 6 se použijí obdobně, hlasují-li věřitelé mimo schůzi věřitelů.“.

• 1. V § 58 odst. 3 se za větu šestou vkládá věta „Ustanovení § 53 odst. 1 až 6 se na hlasování člena věřitelského výboru použije obdobně; při posuzování schopnosti věřitelského výboru se usnášet se § 53 odst. 6 použije přiměřeně.“.

• 1. V § 61 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; to platí obdobně, nebyla-li v oddlužení schůze věřitelů svolána“.

• 1. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který zní:

㤠80a

(1) Osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě.

(2) Není-li podání učiněno na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, postupuje insolvenční soud podle § 43 občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí také tehdy, zřizuje-li se podle zvláštního právního předpisu datová schránka bez žádosti pouze zástupci osoby, která činí podání, nebo činí-li za dlužníka podání osoba podle § 390a odst. 1.“.

• 1. V § 92 se za slova „nejprve odvolání“ vkládají slova „proti rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost,“.

• 1. V § 97 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo byl-li insolvenční návrh podle § 390 odst. 1 podán za dlužníka osobou podle § 390a odst. 1 na základě zvláštní plné moci“.

• 1. V § 97 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) K insolvenčnímu návrhu, který není podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, se nepřihlíží.

(5) K insolvenčnímu návrhu dlužníka podle § 390 odst. 1, který není sepsán a podán osobou podle § 390a odst. 1 nebo 2, se nepřihlíží.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

• 1. V § 97 odst. 6 se slova „vyrozumí insolvenční soud insolvenčního navrhovatele“ nahrazují slovy „insolvenční soud vyrozumí insolvenčního navrhovatele a, byl-li insolvenční návrh podán podle § 390 odst. 1, také osobu, která jej za insolvenčního navrhovatele podala podle § 390a odst. 1,“.

• 1. Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu zní:

㤠100a

Předběžné posouzení insolvenčního návrhu podaného věřitelem

(1) Má-li insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem (§ 128a), rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují; učiní tak neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání insolvenčního návrhu.

(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není odvolání přípustné; rozhodnutí se pouze poznamená do spisu a tímto nabývá právní moci.

(3) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 insolvenční soud stručně uvede důvody, pro které se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nezveřejňují v insolvenčním rejstříku.

(4) Při postupu podle odstavců 1 a 2 má právo nahlížet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy pouze dlužník a insolvenční navrhovatel.

(5) Neshledá-li insolvenční soud důvod k rozhodnutí podle odstavce 1, učiní o tom ve lhůtě podle odstavce 1 záznam do spisu.

(6) Ustanovení § 128a není předběžným posouzením insolvenčního návrhu podaného věřitelem dotčeno.“.

• 1. V § 101 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „podaný dlužníkem nebo kdy byl učiněn záznam do spisu podle § 100a odst. 5“ a ve větě druhé se slova „dojde insolvenčnímu soudu“ nahrazují slovy „podaný dlužníkem insolvenčnímu soudu dojde nebo je záznam do spisu podle § 100a odst. 5 učiněn“.

• 1. V § 101 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Rozhodne-li insolvenční soud podle § 100a odst. 1 a neodmítne-li insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu poté, co uplynula lhůta podle § 128a odst. 1. Odmítne-li insolvenční soud v této lhůtě insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, oznámí zahájení insolvenčního řízení vyhláškou, kterou spolu s insolvenčním návrhem a jinými dokumenty v insolvenčním spise zveřejní v insolvenčním rejstříku nejpozději do 2 hodin po zahájení úředních hodin nejbližšího pracovního dne insolvenčního soudu po vydání rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost změněno.“.

• 1. V § 102 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:

„(1) Neprodleně poté, co byl insolvenčnímu soudu doručen insolvenční návrh podaný dlužníkem, a bylo-li insolvenční řízení zahájeno na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem, neprodleně poté, co byl učiněn záznam do spisu podle § 100a odst. 5, vyrozumí insolvenční soud o zahájení insolvenčního řízení“.

• 1. V § 102 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 64 zní:

• „d) příslušný orgán sociálního zabezpečení^64),

^64) § 3 a 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 102 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Rozhodne-li insolvenční soud podle § 100a odst. 1 a neodmítne-li insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení podle odstavce 1 neprodleně poté, co uplynula lhůta podle § 128a odst. 1. Odmítne-li insolvenční soud v této lhůtě insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení podle odstavce 1 neprodleně po vydání rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost změněno. Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí přiměřeně.“.

• 1. § 105 včetně poznámek pod čarou č. 65 a 66 zní:

㤠105

(1) Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona^65), povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona^66), soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje. Jde-li v případě pohledávky podle věty první o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

(2) Je-li insolvenčním navrhovatelem podle odstavce 1 věta první za středníkem zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá bydliště nebo sídlo na území České republiky, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s uznáním pohledávky dlužníkem s jeho ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo dokladem o tom, že o pohledávce účtuje podle účetních, daňových nebo jiných obdobných předpisů cizího státu, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce podle odstavce 1.

(3) Nesplní-li věřitel, který podal insolvenční návrh, povinnost podle § 177 odst. 2 až 4, platí, že pohledávku vůči dlužníkovi neosvědčil, ledaže jde o případ podle § 177 odst. 5 nebo 7.

^65) Například § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^66) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.“.