Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

§ 1

Seznam odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti

[K § 4 odst. 4 písm. d) zákona]

(1) Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je tvořen moštovými odrůdami ve Státní odrůdové knize^1) nebo v Odrůdových knihách ostatních zemí Evropské unie^11). Uvádí-li odrůdová kniha podle věty první synonyma názvů moštových odrůd, lze používat tato synonyma.

(2) Názvy některých odrůd podle odstavce 1 lze nahradit synonymy uvedenými v příloze č. 1.

(3) Názvy odrůd podle odstavce 1 lze nahradit zkratkami. Použití zkratek se týká pouze obalů, které nejsou určeny pro spotřebitele, evidenčních knih a průvodních dokladů. Seznam zkratek pro jednotlivé odrůdy je stanoven v příloze č. 2.

§ 2

Podrobnější požadavky na výrobu některých produktů a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů

[K § 11 odst. 3 písm. a) zákona]

(1) Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení vína je uveden v příloze č. 3.

(2) Smyslové požadavky na jakost vína, s výjimkou šumivého vína, perlivého vína, likérového vína, odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína, jsou uvedeny v příloze č. 4.

(3) Smyslové požadavky na jakost perlivého vína a šumivého vína jsou uvedeny v příloze č. 5.

(4) Smyslové požadavky na jakost likérového vína jsou uvedeny v příloze č. 6.

(5) Smyslové požadavky na jakost odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína jsou uvedeny v příloze č. 8.

(6) Fyzikální a chemické požadavky na jakost vína, s výjimkou odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína, jsou uvedeny v příloze č. 9.

§ 3

(1) U vína s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením vyrobeného z hroznů révy vinné sklizených v České republice lze zvýšit celkový obsah alkoholu na 15 % objemových^2).

(2) U jakostních vín s přívlastkem výběr z bobulí nebo ledové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 30 miliekvivalentů na litr vína. U jakostních vín s přívlastkem výběr z cibéb nebo slámové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 35 miliekvivalentů na litr vína^3).

§ 4

Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů

[K § 11 odst. 3 písm. b) zákona]

(1) Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů se provádí

• a) jejich prodejem,

• b) jejich destilací,

• c) jejich likvidací ve vinici, nebo

• d) jiným prokazatelným způsobem.

(2) O množství vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů provede výrobce záznam do evidenční knihy podle přílohy č. 16 a přílohy č. 22, 23 nebo 24. V případě odstranění vedlejších produktů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) přiloží doklad prokazující, že došlo tímto způsobem k odstranění vedlejších produktů.

(3) Minimální obsah alkoholu ve vedlejších produktech, zejména matolinách a vinných kalech, musí činit minimálně 5 % z objemu celkového alkoholu obsaženého v získaném víně.

§ 5

Hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů

(K § 12 odst. 7 zákona)

(1) Přípustné technologické ztráty při výrobě produktů (dále jen „normy ztrát“) se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem produktu po zkvašení před prvním stáčením z kvasničných kalů.

(2) Normy ztrát při výrobě produktů podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby produktu jsou stanoveny takto:

• a) první stáčení

• 1. bez použití bentonitu do 6,0 %,

• 1. s použitím bentonitu do 8,0 %,

• b) druhé stáčení

• 1. bez použití bentonitu do 1,5 %,

• 1. s použitím bentonitu do 2,0 %,

• c) školení, přičemž školením se rozumí technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína,

• 1. bez použití bentonitu do 0,5 %,

• 1. s použitím bentonitu do 1,0 %,

• d) filtrace do 1 %,

• e) plnění produktu do obalu do 2 %,

• f) manipulační ztráty do 1 %,

• g) skladovací ztráty (odpar) pro dřevěné sudy za každý měsíc do 0,4 %.

(3) Souhrn norem ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 písm. a) až f) nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

• a) prvním stáčení produktu vyrobené množství produktu před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,

• b) druhém stáčení produktu vyrobené množství produktu před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,

• c) školení množství školeného produktu násobí normou ztrát pro školení,

• d) filtraci násobí filtrované množství produktu normou ztrát pro filtraci,

• e) plnění produktu násobí množství produktu předaného k plnění výše uvedenou normou ztrát pro daný typ plnění,

• f) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, mísení a dalších činnostech, provedených mimo první nebo druhé stáčení kalů,

• g) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ počáteční zásoba produktu po druhém stáčení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na produkty vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 60 litrů.

§ 6

Lhůty pro sdělení výsledku rozborů u nebaleného vína

(K § 14b zákona)

Lhůty pro doručení výsledků rozborů nebaleného vína podle § 14b zákona jsou stanoveny v příloze č. 10. Při kombinaci více rozborů platí lhůta delší. Za skutečnost určující počátek lhůty se považuje odebrání vzorku nebaleného vína.

§ 7

Podrobnosti týkající se označování produktů

(K § 16 odst. 11 zákona)

(1) Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovem „barrique“, pokud takové víno zrálo nejméně 6 měsíců v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

(2) Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením lze označit tradičním výrazem

• a) „růžák“ nebo „ryšák“, pokud je barva vína meruňková, růžová, lososová nebo tmavorůžová a pokud bylo víno vyrobeno výhradně ze směsi

• 1. modrých a bílých nebo červených vinných hroznů, přičemž je přípustná i směs modrých, bílých a červených vinných hroznů, nebo

• 1. hroznového moštu z modrých a bílých nebo červených vinných hroznů, přičemž je přípustná i směs modrých, bílých a červených vinných hroznů;

• b) „archivní víno“, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně,

• c) „mladé víno“, pokud je víno nabízeno ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do 30. dubna následujícího roku po roce sklizně vinných hroznů použitých při výrobě tohoto vína,

• d) „panenská sklizeň“ nebo „panenské víno“, pokud víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň uskutečněná nejdříve ve druhém roce po výsadbě vinice,

• e) „zrálo na kvasnicích“ nebo „školeno na kvasnicích“ anebo „krášleno na kvasnicích“ nebo „sur lie“, pokud víno při výrobě bylo ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců,

• f) „klaret“, pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení,

• g) „labín“, pokud se jedná o víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení ve vinařské oblasti Čechy.

(3) Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu lze označit tradičním výrazem

• a) „rezerva“, pokud víno, s výjimkou šumivého a perlivého vína, zrálo nejméně 24 měsíců, z toho v dřevěném sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína a zbytek uvedené doby v lahvích,

• b) „rezerva“, pokud jakostní šumivé víno nebo jakostní šumivé víno stanovené oblasti nebo pěstitelský sekt, vyrobené tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, zrálo nejméně 18 měsíců v lahvi na kalech,

• c) „grand rezerva“, pokud jakostní šumivé víno nebo jakostní šumivé víno stanovené oblasti nebo pěstitelský sekt, vyrobené tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, zrálo nejméně 30 měsíců v lahvi na kalech,

• d) „botrytický sběr“ nebo „premium“, pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.

(4) Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovy

• a) „zrálo v sudu“, pokud víno zrálo v dřevěném sudu po dobu nejméně 6 měsíců, dále lze uvést druh dřeva, ve kterém takové víno zrálo^12),

• b) „kvašeno v sudu“ nebo „školeno v sudu“, pokud takové víno bylo kvašeno nebo školeno v dřevěném sudu, dále lze uvést druh dřeva, ve kterém bylo takové víno kvašeno nebo školeno^12).

(5) Víno lze označit údajem o barvě vína slovy „bílé“, „růžové“ nebo „červené“; označení barvy růžové lze nahradit označením „rose“ nebo „rosé“. Vína s chráněným označením původu nebo vína s chráněným zeměpisným označením nelze označit jako „rose“, „rosé“ nebo „růžové“, pokud vznikla mísením bílého a červeného vína.

(6) Víno s chráněným zeměpisným označením nebo víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky lze označit údajem o barvě slovy „Oranžové“, případně „Orange“; pokud víno prošlo dlouhou macerací, drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. U těchto vín není přípustné zvyšování přirozeného obsahu alkoholu, slazení a přidávání jiných činidel a přípravků pro úpravu moštu nebo vína s výjimkou bentonitu a konzervantu oxidu siřičitého; maximální přípustný obsah zbytkového cukru je 4 g/l; maximální přípustný obsah celkového oxidu siřičitého je 70 mg/l. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(7) Šumivé nebo perlivé víno s chráněným zeměpisným označením nebo šumivé nebo perlivé víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo šumivé nebo perlivé víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky, lze označit výrazem „pétillant naturel“, případně „pét nat“, případně „PET NAT“, pokud je proces primárního kvašení dokončen v lahvi bez přídavku tirážního likéru. Drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(8) Víno s chráněným zeměpisným označením nebo víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky lze označit údajem „Nefiltrované víno“, případně „Nefiltrováno“ s ohledem k deklarované technologii bez použití ostré filtrace, tj. pod 20 mikrometrů, přičemž drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. U těchto vín není přípustné zvyšování přirozeného obsahu alkoholu a slazení; maximální přípustný obsah zbytkového cukru je 4 g/l; maximální přípustný obsah celkového oxidu siřičitého je 70 mg/l. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(9) Tam, kde je dovoleno v označení vína uvádět název odrůdy nebo jeho synonymum, uvede se tento název nebo jeho synonymum v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 nebo podle příloh č. 1 a 11.

(10) V označení produktu v obalu určeném pro spotřebitele lze uvést informace pro spotřebitele týkající se

• a) způsobu výroby produktu,

• b) charakteristických smyslových nebo analytických vlastností produktu,

• c) historie produktu, jeho výrobce nebo osob, které se podílely na uvádění produktu do oběhu, nebo činností v odvětví vinohradnictví nebo vinařství vážících se k území České republiky, pokud je produkt vyroben z hroznů sklizených na území České republiky,

• d) přírodních nebo technických podmínek, které dávají základní charakteristické vlastnosti tomuto produktu,

• e) vyzrálosti produktu dosažené skladováním produktu,

• f) doporučení, ke kterému jídlu je vhodné produkt podávat,

• g) způsobu, jakým je vhodné produkt předložit ke spotřebě,

• h) způsobu skladování produktu,

• i) označení „víno ze šlechtitelských a výzkumných ploch“, pokud víno pochází z vinic, kde se provádí uznávací řízení ke sklizni množitelských materiálů révy vinné nebo se řeší výzkumný úkol financovaný grantem z veřejných prostředků.

(11) Názvy tradičních výrazů lze nahradit zkratkami. Použití zkratek se týká pouze obalů, které nejsou určeny pro spotřebitele. Seznam zkratek tradičních výrazů je stanoven v příloze č. 2.

§ 8

Zemské víno

[K § 17 odst. 1 písm. a) a c) zákona]

(1) Požadavky na jakost zemského vína vyplývají ze zeměpisného označení:

• a) české zemské víno, nebo

• b) moravské zemské víno.

(2) Zemské víno lze vyrábět z odrůd, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti podle § 1 odst. 1, a dále z odrůd uvedených v příloze č. 11.

§ 9

Rozsah charakteristiky vlastností vína uvedeného v žádosti o povolení přiznávat označení vína originální certifikace

(K § 23 odst. 14 zákona)

Charakteristika vína uvedeného v žádosti podle § 23 odst. 5 písm. d) zákona musí obsahovat smyslové požadavky na jakost vína a chemické a fyzikální požadavky na jakost vína, a to nejméně v rozsahu potřebném pro hodnocení jakostního vína stanovené oblasti podle § 2 tak, aby tato charakteristika vína definovala odlišnost vína originální certifikace.

§ 10

Způsob odběru, velikost vzorků vína a přípustné odchylky od výsledků rozboru z laboratoře

(K § 26 odst. 12 zákona)

(1) Odběr vzorků vína podle § 26 odst. 4 zákona se provádí tak, že se odebere

• a) dílčí vzorek A pro potřebu rozboru laboratoře - jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr,

• b) dílčí vzorek B pro smyslové hodnocení vína - jedna láhev o minimálním objemu 0,5 litru, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 0,5 litru,

• c) dílčí vzorek C k uložení jako referenční vzorek u Inspekce k případnému prověření výsledků rozborů z laboratoře, nebo k ověření identity zatřiďované šarže vína, nebo jako záložní vzorek ke smyslovému hodnocení vína v případě, že by byl dílčí vzorek B nevyhovující po korku - jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr.

(2) Předkládané dílčí vzorky vína A, B a C musí být odebrány takovým způsobem, aby byly reprezentativní pro celou šarži vína předkládanou k zatřídění.

(3) Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu u vína uváděného do oběhu musí odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky. Přípustné jsou následující odchylky, které zahrnují rozšířené nejistoty stanovení pro použité metody rozboru u

• a) skutečného obsahu alkoholu +/- 0,9 % objemových, u vína skladovaného v lahvích déle než 3 roky je přípustná odchylka +/- 1,2 % objemových,

• b) celkového obsahu alkoholu +/- 0,9 % objemových, u vína skladovaného v lahvích déle než 3 roky je přípustná odchylka +/- 1,2 % objemových,

• c) obsahu bezcukerného extraktu +/- 2,5 g na litr.

§ 11

Náležitosti a doba platnosti průvodního dokladu pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky

(K § 27 odst. 14 zákona)

(1) Osoba, která má sídlo nebo bydliště na celním území Evropské unie a přepravuje nebo nechává přepravovat vinařský produkt pouze na území České republiky (dále jen „přepravce“), může při této přepravě místo průvodních dokladů podle čl. 10 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2018/273^4) použít průvodní doklad, který obsahuje tyto údaje:

• a) obchodní firmu anebo jméno nebo název, adresu sídla nebo bydliště a identifikační číslo osoby, která má sídlo nebo bydliště na celním území Evropské unie a odesílá nebo nechává odeslat vinařský produkt (dále jen „odesílatel“),

• b) adresu místa odeslání, pokud se liší od adresy podle písmene a),

• c) obchodní firmu anebo jméno nebo název, adresu sídla nebo bydliště a identifikační číslo osoby, která má sídlo nebo bydliště na celním území Evropské unie a které je odesílán vinařský produkt (dále jen „příjemce“), pokud jde o osobu odlišnou od odesílatele,

• d) adresu cílového místa dodání vinařského produktu, pokud jde o adresu odlišnou od adresy podle písmene c), popřípadě od adresy podle písmene a),

• e) obchodní firmu anebo jméno nebo název, adresu sídla nebo bydliště a identifikační číslo osoby přepravce vinařského produktu, pokud jde o osobu odlišnou od odesílatele nebo příjemce,

• f) datum zahájení přepravy vinařského produktu,

• g) datum ukončení přepravy vinařského produktu, pokud je odlišné od data podle písmene f),

• h) číslo průvodního dokladu, které jednoznačně odlišuje jednotlivé přepravy vinařských produktů příslušného odesílatele,

• i) označení druhu vinařského produktu podle přílohy I části XII nebo přílohy VII části II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013,

• j) identifikaci vinařského produktu, která spočívá v označení

• 1. moštové odrůdy nebo uvedení tradičního výrazu, jde-li o víno v obalu určeném pro spotřebitele, označeném údaji podle čl. 118 a 119 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a opatřeném jednorázovým uzávěrem, pokud je toto víno některým z těchto údajů označeno, nebo

• 1. provenience, jde-li o jiný vinařský produkt než podle bodu 1,

• k) označení šarže^5),

• l) jednoznačné identifikační údaje stáčírny nebo výrobce, pokud jsou odlišné od údajů o odesílateli podle písmene a),

• m) množství přepravovaného vinařského produktu podle přílohy V oddílu A nařízení Komise (EU) 2018/273 v

• 1. objemových jednotkách, pokud jde o nebalený vinařský produkt,

• 1. počtu balení a jejich objemu, pokud jde o balený vinařský produkt, nebo

• 1. hmotnostních jednotkách, pokud jde o vinné hrozny čerstvé, jiné než stolní, a