Zákon, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Typ Zákon
Publikace 2018-06-15
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu

Čl. I

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 341/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

„§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) pro oblast zájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje

(2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdy nebo spojené cestovní služby

(3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.“.

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

„§ 1a

Typy služeb cestovního ruchu

Službou cestovního ruchu je

§ 1b

Zájezd

(1) Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud

(2) Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby

(3) Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelář.

(4) Prodejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezdu.

§ 1c

Spojené cestovní služby

(1) Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelář zákazníkovi

(2) Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb.

§ 1d

Prodejní místo

Prodejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby.“.

„(1) Cestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnosti (dále jen „koncese“)^4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1.

^4) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„(2) Cestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

„§ 4

(1) Zákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena.

(2) Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelář se zákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezdu.“.

„§ 5

Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře

(1) Žádost o koncesi pro provozování cestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem^9) obsahuje

(2) Pokud cestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku^14), může doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4.

(3) K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona^8) ministerstvo, a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo 2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání zájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb.

(4) Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže

(5) Pokud cestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na pořádání zájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1 přiměřeně.

^8) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^9) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 503 občanského zákoníku.“.

„§ 5a

Seznam cestovních kanceláří

Ministerstvo vede seznam cestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje

„(1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku pro případ úpadku, na základě kterých vzniká zákazníkovi cestovní kanceláře právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku

„(2) Cestovní kancelář zprostředkující spojené cestovní služby je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku i na veškeré platby, které obdržela od zákazníka. Repatriaci zákazníka je cestovní kancelář povinna pojistit jen v případě, že je odpovědná za přepravu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

„(8) Nepřihlíží se k ujednání smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch zákazníka.“.

„§ 7a

(1) Pojišťovna poskytne zákazníkovi plnění podle § 6 za služby cestovního ruchu, které mu nebyly poskytnuty z důvodu úpadku cestovní kanceláře. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.

(2) Sjedná-li pojišťovna s cestovní kanceláří lhůtu podle § 2869 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců.

(3) Plnění nad limit pojistného plnění vyplácí pojišťovna z peněžních prostředků, které obdrží z garančního fondu.

(4) Pojistné plnění podle § 6 je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události. Plnění s využitím prostředků garančního fondu podle § 10i odst. 2 je splatné do 60 dnů od skončení šetření pojistné události.“.

„§ 7b

(1) Pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví^11) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění záruky. Ministerstvo při výkonu kontroly dodržování povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „kontrola“) v souvislosti s kontrolou pojistných podmínek spolupracuje s Českou národní bankou.

(2) Cestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění záruky pro případ úpadku povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. V případě, že nároky zákazníků přesahují sjednaný limit pojistného plnění, budou uspokojeny v plné výši postupem podle § 10i.

(3) Pojištění záruky pro případ úpadku se musí vztahovat na důvodně předvídatelné náklady. Tyto náklady zahrnují platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd nebo za spojené cestovní služby, přičemž se zohlední období mezi obdržením záloh a doplatků a dokončením zájezdu nebo spojených cestovních služeb, jakož i odhadované náklady na repatriaci. Sjednaný limit pojistného plnění musí také zohlednit typ zájezdu nebo spojených cestovních služeb včetně způsobu přepravy či místa určení cesty nebo pobytu.

(4) Cestovní kancelář je povinna vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.