Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Typ Zákon
Publikace 2018-06-15
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST PRVNÍ

Změna vodního zákona

Čl. I

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:

Poznámka pod čarou č. 56 zní:

„^56) Bod 11 přílohy č. 1 k zákonu č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a § 8 odst. 1 písm. c) v celkovém množství alespoň 6 000 m^3 vody v kalendářním roce nebo 500 m^3 vody v kalendářním měsíci, ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem, nebo ten, kdo má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v množství překračujícím objem podle § 88b, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.“.

„§ 16

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace

(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu.

(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu vypouštění odpadních vod z tohoto zařízení.

(3) Při vydávání tohoto povolení se § 38 odst. 10 až 12 použijí obdobně.

(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom zohlední požadavky schváleného kanalizačního řádu.

(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinností podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.“.

„(5) Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat pro následné uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8.“.

„(9) Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových nebo podzemních vod povolit ani provést.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.

„(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.“.

„(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.

(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací^10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.“.

Dosavadní odstavce 2 až 13 se označují jako odstavce 4 až 15.

Poznámky pod čarou č. 57 a 58 znějí:

„^57) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^58) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“.

Poznámka pod čarou č. 59 zní:

„^59) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod^59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.“.

Dosavadní hlavy XI až XIII se označují jako hlavy XII až XIV.

„Díl 1

Poplatek za odebrané množství podzemní vody

Oddíl 1

Poplatek

§ 88

Subjekt poplatku

(1) Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody.

(2) V případě, že oprávněný podle odstavce 1 umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu podle zákona upravujícího vodovody a kanalizace, je poplatníkem poplatku tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu.

§ 88a

Předmět poplatku

Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.

§ 88b

Osvobození od poplatku

Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m^3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m^3 v každém měsíci kalendářního roku.

§ 88c

Základ poplatku

Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m^3.

§ 88d

Sazba poplatku

Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 88e

Výpočet poplatku

Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.

§ 88f

Poplatkové období

Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.

§ 88g

Rozpočtové určení poplatku

Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z

§ 88h

Účelovost poplatku

(1) Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.

(2) Část výnosu poplatku, která je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod.

Oddíl 2

Správa poplatku

§ 88i

Správce poplatku

(1) Správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.

§ 88j

Poplatkové přiznání

(1) Poplatník poplatku za odebrané množství podzemní vody je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(3) Poplatkové přiznání se nepodává, je-li odebírání podzemní vody osvobozeno od poplatku.

(4) Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.

§ 88k

Splatnost poplatku

Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

§ 88l

Úrok z prodlení

U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.

Díl 2

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Oddíl 1

Poplatek

§ 89

Subjekt poplatku

Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.

§ 89a

Předmět poplatku

(1) Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových.

(2) Zdrojem znečištění se rozumí území obce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.

§ 89b

Osvobození od poplatku

Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.