Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů

• c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součásti těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).

• d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, nesmějí přispívat k šíření požáru a rovněž nasávat vodu a vlhkost.

• e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Pojistky musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu. Při výměně musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky.

• 9.12.2. Spínače, ochranná zařízení

• a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech jsou potřebné tepelné jističe, musí být nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

• b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

• c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

• d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

• e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

• 9.12.3. Měřící a kontrolní zařízení

• a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

• b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

• 9.12.4. Umístění elektrických rozvaděčů

• a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.

• b) Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

• c) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

• d) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

• 9.13. Nouzové jističe

• 9.13.1. Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

• 9.14. Montážní příslušenství

• 9.14.1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

• 9.14.2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

• 9.14.3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu.

• 9.14.4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.

• 9.15. Kabely

• 9.15.1. Kabely musí zpomalovat hořeni, byt samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech může subjekt pověřený prohlídkami povolit použiti jiných typů kabelů, pokud jsou účinně chráněny, zpomalují hoření nebo jsou samozhášecí. Aby mohl být elektricky kabel považován za kabel zpomalující hoření, musí být dodrženy požadavky evropských norem řady EN 603321 a EN 603323 ve znění platném ke dni 6. července 2017 nebo rovnocenné předpisy ČR.

• 9.15.2. Vodiče kabelů musí mít pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez jádra 1,5 mm^2.

• 9.15.3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

• 9.15.4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

• 9.15.5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.

• 9.15.6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

• 9.15.7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

• 9.15.8. Procházejí-li kabely přepážkami, dělicími stěnami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a požární odolnost těchto přepážek a palub.

• 9.15.9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické protipožární vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace.

• 9.15.10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně flexibilní a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

• 9.16. Světelné spotřebiče

• 9.16.1. K osvětlení na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb jsou povoleny pouze elektrické světelné spotřebiče a zařízení.

• 9.16.2. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

• 9.16.3. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání signálních světel.

• 9.16.4. Pro níže uvedené prostory a místa musí být zajištěno přiměřené osvětlení a nouzové osvětlení:

• a) místa, na nichž jsou uskladněny záchranné prostředky, a místa, kde jsou tyto prostředky obvykle připraveny k použití,

• b) únikové cesty, vstupy pro cestující, včetně přechodových lávek, vchodů a východů, spojovacích chodeb, výtahů a schodů v obytných prostorech, v oblasti kajut a obytných prostorů,

• c) označení únikových cest a nouzových východů,

• d) v ostatních prostorech určených pro osoby s omezenou pohyblivostí,

• e) provozní místnosti, strojovny, místnosti s kormidelním strojem a jejich východy,

• f) kormidelna,

• g) místnost s nouzovým zdrojem energie,

• h) místa, na nichž se nacházejí hasicí přístroje, a místa, z nichž se ovládají požární soustavy a

• i) prostory, v nichž se shromažďují cestující, lodní personál a posádka v případě nebezpečí.

• 9.16.5. Na převozní lodi nebo na plovoucím zařízení služeb musí být nezávislý zdroj energie pro nouzové osvětlení na dobu opuštění plavidla (evakuace všech osob a zvířat), nejméně 30 minut.

• 9.16.6. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení, elektrické motory a rovněž se vztahuje na průchody a společenské místnosti pro cestující nebo zákazníky.

• 9.17. Signální světla

• 9.17.1. Rozvaděče a pulty pro signální světla musí být umístěny v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

• 9.17.2. Jsou-li na plavidle požadována signální světla, musí mít náhradní zdroj energie.

• 9.17.3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 6.04.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

• 9.17.4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

• 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

• 9.18.1. Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

• a) Výstražné systémy

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

• b) Bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

• 9.19. Elektronické zařízení

• 9.19.1. Obecná ustanovení

Zkušební podmínky v čl. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

• 9.19.2. Zkušební podmínky

• a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

• b) Kolísání napětí a kmitočtu

| | Kolísání | | | | trvalé | krátkodobé | | | | --- | --- | --- | --- | | Obecně | kmitočet | ± 5 % | ± 10 % 5 s | | napětí | ± 10 % | ± 20 % 1,5 s | | | Provoz akumulátoru | napětí | + 30 %/-25 % | |

• c) Tepelná zkouška

Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

• d) Zkouška při nízké teplotě

Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

• e) Vibrační zkouška

Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

Obecně:

f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

(amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

• f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000- 4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

• g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.

• 9.20. Elektromagnetická kompatibilita

• 9.20.1. Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména

• a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

• b) snížením příčin rušení u zdroje;

• c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

• 10.01. Kotevní zařízení

• 10.01.1. Převozní loď musí být vybavena kotvou, jejíž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k x B x T [kg],

kde:

k je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla:

k=c×L8×B,

kde:

c je výtlak plavidla

• 10.01.2. Celková hmotnost P stanovená pro kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy.

• 10.01.3. Zadní kotvy nejsou požadovány.

• 10.01.4. Kotvy z litiny nejsou povoleny.

• 10.01.5. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.

• 10.01.6. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.

• 10.01.7. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně 25 m.

• 10.01.8. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

R = 0,35 x P' [kN],

kde:

P' je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle čl. 10.01.1.

Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno v čl. 10.01.1, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

• 10.01.9. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy se silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení plavidla pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle čl. 10.01.1 a 10.01.8.

• 10.01.10. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.

• 10.01.11. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.

• 10.02. Jiné vybavení

• 10.02.1. Na plavidle musí být nejméně toto vybavení:

• a) vybavení pro denní, noční a akustickou signalizaci plavidla,

• b) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla a

• c) radiotelefonní zařízení, je-li vyžadováno podle právního předpisu upravujícího radiotelefonní provoz na vnitrozemských vodních cestách^14).

Na převozní lodi plující volně nebo plovoucím zařízení služeb musí být tyto nádoby:

• a) označená sběrná nádoba na běžný odpad,

• b) a v případě, že je to relevantní, také samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu, o objemu nejméně 10 l, určené ke shromažďování

• utěrek znečištěných olejem,

• nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,

• nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů,

• splašků,

• jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu.

• 10.02.2. Kromě toho k vybavení patří

• a) uvazovací ocelová lana: Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími lany.

Jejich minimální délka činí:

• první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,

• druhé lano: 2/3 prvního lana,

• třetí lano: 1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m. Ocelová lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

pro L×B×T do 1 000m3:Rs=60+L×B×T10 kNa

pro L×B×T více než 1 000m3:Rs=150+L×B×T100 kN.

Pro předepsaná lana musí mít provozovatel k dispozici osvědčení podle evropské normy EN 10 204 v platném znění, č. 3.1.

Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu lan musí být uvedena v osvědčení;

• b) lodní hák;

• c) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb lékárničku s vybavením odpovídajícím minimálně autolékárničce pro osobní automobily a instrukcemi k záchraně nebo oživování osob na plavidle. Lékárnička je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou lodní lékárničky uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem;

• d) na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;

• e) na převozní lodi světlomet, který lze ovládat z kormidelny.

• 10.02.3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nezatíženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky, lávka nebo žebřík.

• 10.02.4. U plovoucích zařízení pracovních se čl. 10.02.2 písm. a) nepoužije, je-li pro stabilizaci polohy použito jiných rovnocenných technických prostředků.

• 10.03. Přenosné hasicí přístroje

• 10.03.1. Na každém plavidle, na kterém je nebezpečí vzniku požáru, musí být k dispozici přenosné hasicí přístroje odpovídající příslušnému druhu hořlavé látky, a to:

• a) v kormidelně nebo na ovládacím stanovišti,

• b) poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor,

• c) v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn,

• d) u vchodu do každé strojovny nebo kotelny a

• e) na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasicímu přístroji větší než 10 metrů.

• 10.03.2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.

• 10.03.3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.

• 10.03.4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasicích přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m^3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.

• 10.03.5. Přenosné hasicí přístroje musí být kontrolovány ve stanovených termínech podle zvláštního právního předpisu stanovujícího podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru^15).

• 10.03.6. Pokud jsou hasicí přístroje umístěny z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje s délkou strany nejméně 10 cm podle obrázku 3 v dodatku.

• 10.04. Stabilní vodní hasicí soustavy

• 10.04.1. Soustavy hydrantů musí být navrženy a dimenzovány tak, aby každé místo plavidla bylo v dosahu:

• a) nejméně dvou hydrantů nacházejících se na různých místech;

• b) u každého hydrantu lze počítat pouze s jedinou hadicí dlouhou nejvýše 20 m;

• c) tlak u hydrantů je nejméně 300 kPa a

• d) na všech palubách lze dosáhnout délky proudu vody nejméně 6 m.

Jsou-li hydranty umístěny ve skříních, musí být na vnější straně skříňky umístěn symbol „požární hadice“ podle obrázku 5 v dodatku I k této příloze s délkou strany nejméně 10 cm.

• 10.04.2. Ventily hydrantů se závity nebo kohouty musí být možné nastavit tak, aby požární hadice mohla být sundána a odstraněna během provozu požárních čerpadel.

• 10.04.3. Požární hadice ve vnitřních prostorech musí být navinuty na otočně připojený naviják.

• 10.04.4. Materiály požárního zařízení musí být buď žáruvzdorné nebo vhodně chráněny před poruchou v případě vystavení vysokým teplotám.

• 10.04.5. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se předešlo možnosti zamrznutí.

• 10.04.6. Požární čerpadla musí:

• a) být instalována nebo umístěna v oddělených prostorech;

• b) být ovladatelná nezávisle na sobě;

• c) každé být schopné na všech palubách udržet potřebný tlak u hydrantů a dosáhnout požadované délky proudu vody;

• d) být instalována před záďovou přepážkou.

Požární čerpadla lze využívat i k obecným účelům.

• 10.05. Stabilní hasicí zařízení k ochraně obytných prostorů, kormidelen a prostorů pro cestující

• 10.05.1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako stabilními hasicími zařízeními.

• 10.05.2. Zabudování nebo přestavbu těchto zařízení musí provádět pouze osoby mající oprávnění podle zvláštního právního předpisu^16).

• 10.05.3. Zařízení musí být vyrobena z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.

• 10.05.4. Zařízení musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m^2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.

• 10.05.5. Ověření požadavků provádí odborně způsobilá osoba splňující harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).

• 10.05.6. Zařízení musí zkontrolovat osoba způsobilá podle právního předpisu upravujícího požární ochranu^17)

• a) před prvním uvedením do provozu,

• b) před opětovným uvedením do provozu po spuštění,

• c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě a

• d) pravidelně nejméně každé dva roky.

• 10.05.7. Při kontrole podle odstavce čl. 10.05.6 je ověřováno, zda zařízení splňují požadavky čl. 10.05. Kontrola musí zahrnovat alespoň

• a) vnější prohlídku celého zařízení;

• b) kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;

• c) kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.

• 10.05.8. Doklad o provedení prohlídky obsahuje datum, závěr kontroly a podpis osoby, která prohlídku vykonala.

• 10.05.9. Počet instalovaných zařízení se zapíše do osvědčení plavidla.

• 10.06. Stabilní hasicí zařízení k ochraně motorových prostorů, strojoven a kotelen.

• 10.06.1. Požární ochrana motorových prostorů, kotelen a strojoven převozních lodí u plovoucích zařízení služeb musí být zajištěna stabilními hasicími zařízeními, ve kterých se použijí tyto hasicí náplně:

• a) CO2 (oxid uhličitý);

• b) HFC 227ea (heptafluorpropan);

• c) IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý);

• d) FK-5-1-12 (dodekafluoro-2-methylpentan-3-on).

• 10.06.2. Stabilní hasicí zařízení musí splňovat požadavky normy ES-TRIN.

• 10.06.3. Systém požárního poplachu

Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

• 10.06.4. Potrubní soustava

• a) Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.

• b) Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně. Hasivo musí být účinné i pod podlahovými deskami.

• 10.06.5. Spouštěcí zařízení

• a) Hasicí zařízení s automatickým spouštěním nejsou přípustná.

• b) Musí být možné spustit hasicí zařízení z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.

• c) Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva. Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999. Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I k této příloze, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

„Hasicí zařízení Feuerlöscheinrichtung Fire-fighting installation“.

• d) Má-li hasicí zařízení chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.

• e) Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v českém jazyce a v jednom z jazyků členských států Evropské unie. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o

• spuštění hasicího zařízení;

• nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;

• opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění hasicího zařízení a v případě vstupu do chráněných prostor po spuštění nebo zaplnění, zejména s ohledem na možnou přítomnost nebezpečných látek;

• opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy hasicího zařízení.

• f) Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním hasicího zařízení musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.

• 10.06.6. Výstražný systém

• a) Stabilní hasicí zařízení musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.

• b) Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.

• c) Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.

• d) Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.

• e) Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.

• f) U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

„Pozor, hasicí zařízení! Opusťte prostor, jakmile zazní varovný signál!

Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung! Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

Warning, fire-fighting installation! Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

• 10.06.7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení

• a) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí být v souladu s požadavky jiného právního předpisu^18).

• b) Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.

• c) Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.

• d) Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.

• e) Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.

• 10.06.8. Množství hasiva

Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

• 10.06.9. Instalace, prohlídka a dokumentace

• a) Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze osoba, oprávněná podle jiného právního předpisu k výkonu těchto činností. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem hasicího zařízení (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).

• b) Soustavu musí zkontrolovat osoba způsobilá podle jiného právního předpisu;

• před prvním uvedením do provozu;

• před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

• před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě;

• pravidelně nejméně každé dva roky.

• c) Při prohlídce se kontroluje, zda soustava splňuje požadavky kapitoly 10.

• d) Prohlídka zahrnuje alespoň

• vnější prohlídku celého zařízení;

• zkoušku těsnosti potrubí;

• zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;

• kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;

• kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;

• kontrolu systému požárního poplachu;

• kontrolu výstražného systému.

• e) Musí být vystaven doklad o provedené prohlídce, který obsahuje výsledek prohlídky, datum a podpis osoby, která prohlídku vykonala.

• f) Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení plavidla.

• 10.06.10. Hasicí zařízení s CO2

Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň CO2 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

• a) Nádoby s CO^2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO^2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.

• b) Prostory k uložení nádob s CO^2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.

• c) Nádoby s CO^2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO^2 je 0,56 m^3/kg.

• d) Objem CO^2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.

• e) Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.

• f) Přiměřená doba uvedená v čl. 10.05.6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO^2.

• 10.06.11. Hasicí zařízení s HFC-227ea

Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1. až 10.06.9. splňovat tato ustanovení:

• a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.

• b) Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.

• c) Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.

• d) Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m^3/kg.

• e) Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.

• f) Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.

• g) Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.

• h) Hasicí zařízení nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.

• 10.06.12. Hasicí zařízení s IG-541

Hasicí zařízení používající jako hasicí náplň IG-541 musí kromě požadavků podle čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

• a) Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením.

• b) Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěno.

• c) Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.

• d) Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.

• e) Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.

• 10.06.13. FK-5-1-12-požární soustavy

Hasicí zařízení s FK-5-1-12 jako hasicí náplní musí kromě požadavků čl. 10.06.1 až 10.06.9 splňovat tato ustanovení:

• a) Má-li být chráněno několik prostor s různým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastním hasicím zařízením;

• b) Každý zásobník s FK-5-1-12, který je instalován v prostoru, jež má být chráněn, musí být opatřen přetlakovým ventilem k uvolnění přetlaku. Přetlakový ventil musí bez nebezpečí uvolnit obsah zásobníku do prostoru, který má být chráněn, pokud je zásobník vystaven účinkům požáru a hasicí zařízení nebylo spuštěn;

• c) Každý zásobník musí být vybaven zařízením ke kontrole tlaku plynu;

• d) Zásobníky nesmějí být naplněny na více než 1,00 kg/l. Měrný objem nestlačeného FK-5-1-12 je 0,0719 m^3/kg;

• e) Objem nestlačeného FK-5-1-12 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 5,5% hrubého objemu prostoru. Zaplnění prostoru musí být uskutečněno do 10 s;

• f) Zásobníky FK-5-1-12 musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku náplně spouští akustický a vizuální signál v kormidelně. Není-li na plavidle kormidelna, výstražný signál musí být spuštěn mimo prostor, který má být chráněn;

• g) Po zaplnění chráněného prostoru FK-5-1-12, nesmí být koncentrace FK-5-1-12 v tomto prostoru větší než 10 %.

• 10.07. Záchranné kruhy a vesty

• 10.07.1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144-2003. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samočinně spínaným akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.

• 10.07.2. Na převozní lodi nebo plovoucím zařízení služeb musí být, kromě záchranných kruhů podle čl. 10.07.1, všechny části paluby, které jsou určeny pro cestující nebo zákazníky a nejsou uzavřené, vybaveny záchrannými kruhy, a to na obou stranách plavidla vždy ve vzdálenosti nejvýše 20 m.

• 10.07.3. Záchranné kruhy se považují za vyhovující, pokud mají vztlak nejméně 110 N, úchopné lano po obvodu a jsou odolné proti působení ropných produktů.

• 10.07.4. Polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena plovoucí šňůrou nejméně 30 m dlouhou o průměru 8 až 11 mm. Druhá polovina předepsaných záchranných kruhů musí být vybavena samočinně se zapínajícím světlem na akumulátor, které ve vodě nezhasne.

• 10.07.5. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN ISO 12402-3:2006 nebo EN ISO 12402-4:2006.

• 10.07.6. Výraz „kolektivní záchranné prostředky“ zahrnuje lodní čluny, záchranné vory a dodatečné záchranné prostředky. Dodatečné záchranné prostředky musí mít vztlak nejméně 100 N na osobu, musí na nich být uvedeno, pro kolik osob jsou určeny a musí být odolné proti působení ropných produktů.

• 10.07.7. Dodatečnými kolektivními záchrannými prostředky jsou prvky záchranných prostředků, které zajišťují udržení se na vodě pro několik osob nacházejících se ve vodě. Musí

• a) mít nápis s uvedením jejich účelu a počtu osob, pro nějž jsou schváleny;

• b) mít ve sladkých vodách vztlak nejméně 100 N na osobu;

• c) být vyrobeny z vhodného materiálu a být odolné vůči naftě a ropným produktům a teplotám do 50 °C;

• d) zaujmout a udržovat stabilní sklon a v tomto ohledu být vybaveny vhodnými držáky pro uvedený počet osob;

• e) mít fluoreskující oranžovou barvu nebo fluoreskující povrchy viditelné ze všech stran o velikosti nejméně 100 cm^2;

• f) být takové, aby je z místa, kde jsou uloženy, mohla uvolnit a spustit přes palubu rychle a bezpečně jedna osoba, nebo aby se mohly z místa, kde jsou uloženy, volně spouštět na vodu.

• 10.07.8. Nafukovací kolektivní záchranné prostředky kromě toho musí

• a) skládat se z nejméně dvou samostatných vzduchových komor;

• b) nafukovat se automaticky nebo ručním spuštěním při spuštění na vodu;

• c) zaujmout a udržovat stabilní sklon bez ohledu na zatížení, i když je nafouknuta teprve polovina vzduchových komor.

• 10.07.9. Záchranné prostředky musí být na plavidle uloženy tak, aby v případě potřeby byly snadno dosažitelné. Zakrytá skladovací místa musí být zřetelně označena.

• 10.07.10. Záchranné vesty musí být kontrolovány podle pokynů výrobce.

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

• 11.01. Obecná ustanovení

• 11.01.1. Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.

• 11.01.2. Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.

• 11.02. Ochrana před pádem

• 11.02.1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže.

• 11.02.2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.

• 11.02.3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou.

• 11.02.4. Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím s výškou nejméně 0,90 m podle normy ČSN EN 711. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit:

• a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a

• b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 této přílohy o průměru nejméně 15 cm.

Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné zábradlí.

• 11.03. Rozměry pracovišť

• 11.03.1. Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.

• 11.04. Boční paluby

• 11.04.1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m. Požadavky tohoto ustanovení platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou.

• 11.05. Přístup na pracoviště

• 11.05.1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo manipulaci s předměty, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že

• a) před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb;

• b) světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

• c) světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.

• 11.05.2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření.

• 11.05.3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.

• 11.05.4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy.

• 11.06. Východy a nouzové východy

• 11.06.1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.

• 11.06.2. Východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jako nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m^2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

• 11.07. Žebříky, stupadla a podobná zařízení

• 11.07.1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly.

• 11.07.2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.

• 11.07.3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.

• 11.07.4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí zajištěno, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích.

• 11.08. Vnitřní prostory

• 11.08.1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty.

• 11.08.2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.

• 11.09. Ochrana proti hluku a vibracím

• 11.09.1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

• 11.09.2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem.

• 11.09.3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I.

• 11.10. Navijáky

• 11.10.1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.

• 11.10.2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.

• 11.11. Jeřáby

• 11.11.1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s požadavky stanovenými právním předpisem upravujícím technické požadavky na strojní zařízení^19). Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu.

• 11.11.2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:

• a) jméno a adresa výrobce,

• b) označení CE s uvedením roku výroby,

• c) označení řady nebo typu a

• d) případně výrobní číslo.

• 11.11.3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení. U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení.

• 11.11.4. Musí být instalována ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje.

• 11.11.5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání. Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolované upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu. Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovačích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb. Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech.

• 11.11.6. Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách nebo opravě nebo pravidelně nejméně každých deset let je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky. Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, lze důkaz pomocí výpočtu částečně nebo zcela nahradit zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu. Přejímací zkoušku podle první nebo druhé věty provede odborník na zdvihací zařízení uznaný Státní plavební správou (dále jen „inspektor určeného technického zařízení“).

• 11.11.7. Jeřáby musí být pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců podrobeny kontrole vykonané inspektorem UTZ. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkou.

• 11.11.8. Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu, nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné technické údaje.

• 11.11.9. Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto doklady:

• a) návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací:

• pracovní rozsah a funkce ovládačů,

• nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu,

• nejvyšší přípustné naklonění jeřábu,

• návod k montáži a údržbě,

• pokyny týkající se pravidelných kontrol,

• obecné technické údaje a

• b) osvědčení o zkouškách a kontrolách provedených podle čl. 11.11.6 až 11.11.7.

• 11.12. Skladování hořlavých kapalin

• 11.12.1. Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidle existovat větraná skříň z nehořlavého materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I k této příloze.

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

• 12.01. Obecná ustanovení

• 12.01.1. Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.

• 12.01.2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu.

• 12.01.3. Splnění podmínek stanovených v kapitole 12 nemusí být vyžadováno, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky, které zajišťují stejnou úroveň ochrany.

• 12.01.4. Případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z čl. 12.01.3. se zapíší do osvědčení plavidla.

• 12.02. Zvláštní požadavky na konstrukci

• 12.02.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.

• 12.02.2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.

• 12.02.3. V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.

• 12.02.4. Společenské místnosti a ložnice musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, kterými mohou být i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m^2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi.

• 12.02.5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit

• a) 70 dB(A) ve společenských místnostech;

• b) 60 dB(A) v ložnicích. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení plavidla.

Měření hluku se provádí podle normy ES-TRIN.

• 12.02.6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.

• 12.02.7. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m^2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m^2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).

• 12.02.8. Krychlový obsah každé místnosti v uzavřených obytných prostorách a ložnicích nesmí být menší než 7 m^3.

• 12.02.9. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m^3. V ložnicích musí být nejméně 5 m^3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m^3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Ložnice nesmí být, pokud možno, určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

• 12.02.10. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m.

• 12.02.11. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud

• a) nejsou užší než 0,60 m,

• b) výška stupně je nejméně 0,15 m,

• c) stupně jsou neklouzavé a

• d) schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí.

• 12.02.12. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.

• 12.03. Sociální zařízení

• 12.03.1. Na plavidlech s uzavřenými obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení:

• a) jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky nebo lodního personálu; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem,

• b) jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky nebo lodního personálu a

• c) jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky.

• 12.03.2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně.

• 12.03.3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m^2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany).

• 12.04. Pitná voda

• 12.04.1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.

• 12.04.2. Zařízení na pitnou vodu

• a) musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;

• b) nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a

• c) být chráněny proti nadměrnému zahřívání.

• 12.04.3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu

• a) mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky nebo lodního personálu,

• b) mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit,

• c) být vybaveny ukazatelem hladiny a

• d) mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry.

• 12.04.4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.

• 12.04.5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

• 12.05. Topení a větrání

• 12.05.1. Uzavřené obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.

• 12.05.2. Uzavřené Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky.

• 12.06. Ostatní vybavení obytných prostor

• 12.06.1. Každý člen posádky bydlící na plavidle musí mít samostatné lůžko a samostatnou skříňku na šaty vybavenou zámkem. Vnitřní rozměry lůžka musí být nejméně 2,00 x 0,90 m.

• 12.06.2. Musí být poskytnuty vhodné prostory pro uložení a sušení pracovních oděvů, ne však v ložnicích.

• 12.06.3. Všechny obytné prostory musí být vybaveny elektrickým osvětlením. Náhradní nebo nouzové plynové lampy nebo lampy na kapalné palivo lze používat pouze ve společenských místnostech. Osvětlovací zařízení na kapalné palivo musí být vyrobena z kovu a je možné v nich používat pouze palivo s bodem vzplanutí více než 55 °C nebo obchodní petrolej. Musí být umístěny nebo upevněny tak, aby nehrozilo nebezpečí požáru.

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

• 13.01. Obecná ustanovení

• 13.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn určená k topení, vaření a chlazení musí splňovat požadavky kapitoly 14.

• 13.01.2. Zařízení k topení, vaření a chlazení včetně příslušenství, musí být zhotovena a umístěna tak, aby nebyla nebezpečná ani v případě přehřátí. Musí být umístěna tak, aby se nemohla náhodně převrhnout nebo pohnout.

• 13.01.3. Zařízení podle čl. 13.01.2 se nesmí nacházet v prostorech, v nichž se používají nebo skladují látky s bodem vzplanutí do 55 °C. Uvedenými prostory nesmí procházet žádné odvětrávací potrubí těchto zařízení.

• 13.01.4. Musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování.

• 13.01.5. Topná zařízení musí být bezpečně připojena k odvětrávacímu potrubí, toto potrubí musí být vybaveno vhodnými kryty nebo zařízením, které zajišťuje ochranu před větrem. Odvětrávací potrubí musí být uspořádáno tak, aby bylo možné čištění.

• 13.02. Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

• 13.02.1. Zařízení k topení, vaření a chlazení, které používá kapalné palivo, lze používat pouze s palivy, jejichž bod vzplanutí je nad 55 °C.

• 13.02.2. Odchylně od čl. 13.02.1 lze v obytných prostorech a kormidelně povolit zařízení k vaření, topení a chlazení vybavené hořáky s knoty fungující na obchodní petrolej, pokud obsah palivové nádrže nepřesahuje 12 litrů.

• 13.02.3. Zařízení vybavená hořáky s knoty musí

• a) mít kovovou palivovou nádrž, jejíž plnicí otvor lze uzavřít a která nemá pod nejvyšší hladinou plnění žádné měkce pájené spoje a která je navržena a umístěna tak, aby palivovou nádrž nebylo možno neúmyslně otevřít nebo vyprázdnit;

• b) být možné zapálit bez pomocí dalšího kapalného paliva;

• c) být umístěna tak, aby bylo zajištěno bezpečné odvádění kouřových plynů.

• 13.03. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

• 13.03.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí být postavena v souladu s osvědčenými postupy.

• 13.03.2. Jsou-li naftová kamna s odpařovacími hořáky nebo naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva umístěna ve strojovně, musí být přívod vzduchu k topnému zařízení a motorům uspořádán tak, aby topné zařízení a motory mohly nezávisle na sobě fungovat účinně a bezpečně. Podle potřeby musí být zajištěn samostatný přívod vzduchu. Zařízení musí být umístěno tak, aby plamen z hořáku nemohl zasáhnout součásti ostatních zařízení ve strojovně.

• 13.04. Naftová kamna s odpařovacími hořáky

• 13.04.1. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být možné zapálit bez pomoci jiné hořlavé kapaliny. Musí být umístěna nad kovovou odkapovou nádobou, která zahrnuje všechny části vedoucí naftu, jejíž postranice jsou nejméně 20 mm vysoké a objem je nejméně 2 litry.

• 13.04.2. U naftových kamen s odpařovacími hořáky umístěných ve strojovně musí být postranice kovové odkapové nádoby podle odstavce 1 nejméně 200 mm vysoké. Spodní okraj odpařovacího hořáku musí být umístěn nad okrajem odkapové nádoby. Horní okraj odkapové nádoby musí sahat nejméně 100 mm nad podlahu.

• 13.04.3. Naftová kamna s odpařovacími hořáky musí být vybavena vhodným regulátorem, který při všech nastaveních zajišťuje prakticky stálý přívod paliva k hořáku a který při zhasnutí plamene zabraňuje rozlévání paliva. Za vhodné se považují regulátory, které fungují účinně i v případě, jsou-li vystaveny vibracím a nakloněny až o 12°, a které kromě plováku k regulaci hladiny mají

• a) druhý plovák, který bezpečně a spolehlivě zastavuje přívod paliva při překročení povolené hladiny, nebo

• b) přetokovou trubku, ale pouze tehdy, pokud odkapová nádoba má dostatečný objem, aby mohla zachytit alespoň obsah palivové nádrže.

• 13.04.4. Pokud je palivová nádrž naftových kamen s odpařovacími hořáky oddělená od zařízení,

• a) spád mezi nádrží a napájením hořáku nesmí překročit hodnotu uvedenou v návodu k obsluze dodaném výrobcem;

• b) musí být umístěna tak, aby byla chráněná před nepřípustným zahříváním a

• c) musí být možné z paluby přerušit tok paliva.

• 13.04.5. Odvětrávací potrubí naftových kamen s odpařovacími hořáky musí být vybaveno zařízením proti obrácení tahu.

• 13.05. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

• 13.05.1. Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva musí splňovat zejména tyto požadavky:

• a) před přívodem paliva je zajištěno přiměřené vyvětrání hořáku;

• b) přívod paliva musí být regulován termostatem;

• c) palivo musí být zažehnuto elektrickým přístrojem nebo zapalovacím plamenem;

• d) při zhasnutí plamene zastaví zařízení ke sledování plamene přívod paliva a

• e) hlavní spínač musí být umístěn na snadno dostupném místě mimo prostor, v němž se zařízení nachází.

• 13.06. Topné zařízení s nuceným tahem

• 13.06.1. Topné zařízení s nuceným tahem skládající se ze spalovací komory, kolem níž je topný vzduch veden pod tlakem k rozvodnému systému nebo do místnosti, musí splňovat tyto požadavky:

• a) Je-li palivo rozprašováno pod tlakem, musí být přívod spalovacího vzduchu zajištěn pomocí ventilátoru.

• b) Před zapálením hořáku musí být spalovací komora dobře vyvětrána. Větrání lze považovat za dobré, pokud ventilátor spalovacího vzduchu funguje i po zhasnutí plamene.

• c) Přívod paliva musí být automaticky zastaven,

• pokud oheň zhasne; přívod spalovacího vzduchu není dostatečný;

• ohřátý vzduch překračuje předem nastavenou teplotu nebo

• dojde k výpadku napájení bezpečnostních zařízení.

V těchto případech nesmí být přívod paliva po zastavení automaticky obnoven.

• d) Ventilátory spalovacího a topného vzduchu musí být možné vypnout mimo prostor, v němž se topné zařízení nachází.

• e) Je-li topný vzduch nasáván zvenku, vstupní větrací kanály musí být umístěny co nejvýše nad palubou. Musí být namontovány tak, aby se do nich nemohla dostat dešťová nebo rozstřikovaná voda.

• f) Vedení topného vzduchu musí být z kovu.

• g) Výstupní otvory topného vzduchu nesmí být možné úplně zavřít.

• h) Unikající palivo se nesmí dostat do vedení topného vzduchu.

• i) U topných zařízení s nuceným tahem nesmí být možné, aby nasávala topný vzduch ze strojovny.

• 13.07. Topení tuhými palivy

• 13.07.1. Zařízení k topení fungující na tuhá paliva musí být umístěno na kovové desce se zdviženými okraji, aby žádné hořící palivo nebo horké oharky nemohly vypadnout mimo tuto desku. Tento požadavek se nevztahuje na zařízení umístěna v odděleních postavených z ohnivzdorných materiálů, která jsou určena výhradně k umístění kotlů.

• 13.07.2. Kotle na tuhá paliva musí být vybaveny termostatickým zařízením k regulaci průtoku spalovacího vzduchu.

• 13.07.3. V blízkosti každého topného zařízení musí být umístěny prostředky, kterými lze uhlíky rychle uhasit.

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

• 14.01. Obecná ustanovení

• 14.01.1. Zařízení na zkapalněný plyn se skládá ze zásobovací jednotky zahrnující jeden nebo více plynových nádrží a jeden nebo více regulátorů tlaku, z rozvodného systému a řady plynových spotřebičů. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěné v zásobovací jednotce, se nepovažují za součást zařízení a vztahuje se na ně čl. 14.05.

• 14.01.2. Zařízení mohou být provozována pouze na obchodní propan-butan.

• 14.02. Zařízení

• 14.02.1. Zařízení na zkapalněný plyn musí být vhodné pro použití propan-butanu, musí být postaveno a umístěno v souladu s osvědčenými postupy.

• 14.02.2. Zařízení na zkapalněný plyn smí být užito pouze pro domácí účely v obytných prostorech a v kormidelně.

• 14.02.3. Na plavidle může být řada samostatných zařízení. Jednotlivá zařízení nesmí být použita k obsluze obytných prostorů oddělených podpalubním nákladovým prostorem nebo pevnou nádrží.

• 14.02.4. Ve strojovně nesmí být umístěna žádná součást zařízení na zkapalněný plyn.

• 14.03. Nádrže

• 14.03.1. Jsou povoleny pouze nádrže se schváleným obsahem mezi 5 a 35 kg. Komise může povolit použití nádrží s větším obsahem.

• 14.03.2. Nádrže musí být opatřeny úředním razítkem potvrzujícím, že byly převzaty po potřebných zkouškách.

• 14.04. Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

• 14.04.1. Zásobovací jednotky musí být umístěny na plavidle ve volně stojící nebo nástěnné skříňce umístěné mimo obytný prostor tak, že nebrání pohybu na plavidle. Nesmí být umístěny u příďové nebo záďové štítnice. Skříň může být nástěnná a usazená do nástavby, pokud je plynotěsná a může být otevírána jedině směrem ven. Musí být umístěna tak, aby rozvodné trubky vedoucí ke spotřebičům byly co nejkratší. Současně může pracovat pouze tolik nádrží, kolik je jich nezbytných pro fungování zařízení. Více nádrží lze připojit pouze tehdy, použije-li se zpětný propojovač. Na jednu zásobovací jednotku lze připojit až čtyři nádrže. Počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit šest na jedno zařízení. U plavidel s kuchyněmi nebo kantýnami pro cestující lze připojit až šest nádrží a počet nádrží na plavidle, včetně náhradních, nesmí převýšit devět na jedno zařízení. Regulátory tlaku, nebo v případě dvoustupňové regulace první regulátor, musí být připevněny ke stěně ve stejné skříňce jako nádrže.

• 14.04.2. Zásobovací jednotky musí být umístěny tak, aby jakýkoli unikající plyn mohl být odstraněn ze skříňky bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem plamene.

• 14.04.3. Skříňky musí být zkonstruovány z ohnivzdorných materiálů a musí být dostatečně větrány otvory nahoře a dole. Nádrže musí být umístěny ve skříňce svisle tak, aby se nemohly převrátit.

• 14.04.4. Skříňky musí být zkonstruovány a umístěny tak, aby teplota nádrží nemohla převýšit 50 °C.

• 14.04.5. K vnější straně skříňky musí být připevněn nápis „zkapalněný plyn“ a symbol „Zákaz manipulace s otevřeným ohněm“ o průměru nejméně 100 mm podle obrázku 2 v dodatku 1 k této příloze.

• 14.05. Náhradní a prázdné nádrže

• 14.05.1. Náhradní a prázdné nádrže, které nejsou umístěny v zásobovací jednotce, musí být uloženy mimo obytné prostory a kormidelnu ve skříňce zhotovené podle čl. 14.04.

• 14.06. Regulátory tlaku

• 14.06.1. Plynové spotřebiče mohou být spojeny s nádržemi pouze rozvodným systémem s jedním nebo více regulátory tlaku určenými ke snížení tlaku plynu na pracovní tlak. Tlak může být snížen v jedné, nebo ve dvou fázích. Všechny regulátory tlaku musí být stále nastaveny na tlak určený podle čl. 14.07.

• 14.06.2. Koncové regulátory tlaku musí být buď vybaveny, nebo ihned následovány zařízením automaticky chránícím potrubí proti nadměrnému tlaku v případě selhání funkce regulátoru tlaku. Musí být zajištěno, že v případě netěsnosti tohoto ochranného zařízení unikající plyn může být odveden do otevřeného prostoru bez jakéhokoli rizika, že by mohl proniknout do plavidla nebo přijít do styku se zdrojem zapálení; jeli to nutné, musí být pro tento účel zajištěno speciální potrubí.

• 14.06.3. Ochranné zařízení i odvětrávání musí být chráněny proti vniknutí vody.

• 14.07. Tlak

• 14.07.1. Pokud jsou použity dvoustupňové regulační systémy, nesmí být střední tlak vyšší oproti atmosférickému tlaku o více než 2,5 barů.

• 14.07.2. Tlak na výstupu z posledního regulátoru tlaku musí být s tolerancí 10 % o 0,05 baru vyšší než atmosférický tlak.

• 14.08. Potrubí a ohebné hadice

• 14.08.1. Potrubí se musí skládat z pevných ocelových nebo měděných trubek. Potrubí spojené se spotřebiči však musí být z vysokotlakých ohebných hadic nebo spirálových hadic vhodných pro propan-butan. Plynové spotřebiče, nejsou-li trvale připevněny, mohou být spojeny pomocí vhodných ohebných hadic, které nejsou delší než 1 m.

• 14.08.2. Potrubí musí vydržet jakékoli namáhání, zejména pokud jde o korozi a pevnost, které se může objevit při běžných pracovních podmínkách na plavidle, a jeho charakteristiky a uspořádání musí být takové, aby zajistily uspokojivý průtok plynu k plynovým spotřebičům při odpovídajícím tlaku.

• 14.08.3. Potrubí musí mít co nejméně spojů. Jak potrubí, tak spoje musí být plynotěsné a musí plynotěsnými zůstat bez ohledu na vibrace nebo roztahování, jimž mohou být vystaveny.

• 14.08.4. Trubky musí být snadno přístupné, řádně upevněné a chráněné ve všech místech, kde by mohly být vystaveny úderům nebo tření, zvláště v místech průchodu ocelovými přepážkami nebo kovovými stěnami. Celý vnější povrch ocelových trubek musí být protikorozně upraven.

• 14.08.5. Ohebné hadice a jejich spoje musí být schopné vydržet jakákoli namáhání, která se mohou objevit za běžných pracovních podmínek na plavidle. Musí být umístěny tak, aby nedošlo k namáhání tahem, jejich nadměrnému přehřátí a aby mohly být kontrolovány po celé své délce.

• 14.09. Rozvodný systém

• 14.09.1. Celý rozvodný systém musí být možné odpojit ventilem, který je kdykoli snadno a rychle přístupný.

• 14.09.2. Každý plynový spotřebič musí být napájen samostatnou větví rozvodného systému a každá větev musí být ovládána samostatným uzavíracím zařízením.

• 14.09.3. Ventily musí být pokud možno upevněny v místech, kde jsou chráněny před nepříznivým počasím a před nárazem.

• 14.09.4. Za každým regulátorem tlaku musí existovat kontrolní přípojka. Pomocí uzavíracího zařízení musí být zajištěno, že regulátor tlaku nebude při tlakové zkoušce vystaven zkušebnímu tlaku.

• 14.10. Plynové spotřebiče a jejich umístění

• 14.10.1. Jediné spotřebiče, které lze použít, jsou propan-butanové spotřebiče schválené v jednom z členských států Evropské unie a vybavené zařízením pro účinné zabránění úniku plynu jak v případě zhasnutí plamene, tak v případě zhasnutí zapalovacího hořáku.

• 14.10.2. Přístroje musí být umístěny a propojeny tak, aby se nemohly náhodně převrátit nebo posunout, a aby se zabránilo riziku zkroucení připojovacího potrubí.

• 14.10.3. Topidla a ohřívače vody a chladničky musí být spojeny s ventilací pro odvádění kouřových plynů do otevřeného prostoru.

• 14.10.4. Umístění plynových spotřebičů v kormidelně je dovoleno pouze tehdy, je-li kormidelna konstruována tak, aby uniklý plyn nemohl proniknout do spodních částí plavidla, zejména ovládacími prostupy vedoucími do strojovny.

• 14.10.5. Plynové spotřebiče smějí být umístěny v prostorech pro spaní pouze tehdy, probíhá-li spalování nezávisle na vzduchu z těchto prostorů.

• 14.10.6. Plynové spotřebiče, u kterých spalování závisí na vzduchu v místnostech, kde jsou umístěny, lze umístit jen do dostatečně velkých místností.

• 14.11. Větrání a odvádění kouřových plynů

• 14.11.1. V místnostech, kde jsou plynové spotřebiče, jejichž spalování závisí na okolním vzduchu, musí být zajištěna dodávka čerstvého vzduchu a odvádění kouřových plynů větracími otvory odpovídajících rozměrů se světlým průřezem nejméně 150 cm^2 na každý otvor.

• 14.11.2. Větrací otvory nesmí mít žádné uzavírací zařízení a nesmí vést do ložnic.

• 14.11.3. Odvětrávací zařízení musí být navržena tak, aby zajistila bezpečné odvádění kouřových plynů. Musí být provozně spolehlivá a ohnivzdorná. Jejich činnost nesmí být ovlivňována umělým větráním.

• 14.12. Provozní a bezpečnostní požadavky

• 14.12.1. Návod k obsluze musí být připevněn na plavidle na vhodném místě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:

„Ventily nádrží, které nejsou spojeny s rozvodným systémem, musí být uzavřeny, i pokud jsou nádrže považovány za prázdné.“

„Ohebné hadice musí být vyměněny, jakmile to jejich stav vyžaduje.“

„Všechny plynové spotřebiče musí být připojeny nebo příslušné spojovací potrubí musí být zapečetěno.“

• 14.13. Technická prohlídka

• 14.13.1. Před prvním uvedením zařízení na zkapalněný plyn do provozu, po jakékoli jeho úpravě nebo opravě a při každém obnovování potvrzení způsobilosti podle čl. 14.15. musí být celé zařízení schváleno inspektorem určeného technického zařízení.

• 14.14. Zkoušky

Zkoušky zařízení se provádějí za těchto podmínek:

• 14.14.1. Středotlaké potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 prvního regulátoru tlaku a ventily namontovanými před koncovým regulátorem tlaku:

• a) tlaková zkouška provedená vzduchem, inertním plynem nebo kapalinou, při tlaku o 20 barů přesahujícím atmosférický tlak;

• b) zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 3,5 barů přesahujícím atmosférický tlak.

• 14.14.2. Potrubí při pracovním tlaku mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ventily namontovanými před plynovými spotřebiči: zkouška těsnosti provedená vzduchem nebo inertním plynem při tlaku o 1 bar přesahujícím atmosférický tlak.

• 14.14.3. Potrubí mezi uzavíracím zařízením uvedeným v čl. 14.09.4 samostatného nebo koncového tlakového regulátoru a ovládacími prvky plynových spotřebičů: zkouška těsnosti při tlaku o 0,15 bar přesahujícím atmosférický tlak.

• 14.14.4. Při zkouškách podle čl. 14.14.1 písm. b) a čl. 14.14.2 a 14.14.3 je potrubí považováno za plynotěsné, není-li po uplynutí času potřebného k vyrovnání tlaku během následujících 10 minut zaznamenán pokles zkušebního tlaku.

• 14.14.5. Přípojky nádrží, potrubní spoje a přípojky armatur vystavené tlaku v nádržích a spoje mezi regulátory tlaku a rozvodným potrubím: zkouška těsnosti provedená pěnivou látkou při provozním tlaku.

• 14.14.6. Všechny plynové spotřebiče musí být uvedeny do provozu při jmenovité kapacitě a zkoušeny za účelem ověření uspokojivého a nerušeného spalování při různém nastavení regulačních prvků. U zapalovacích pojistek musí být zkontrolováno, zda uspokojivě fungují.

• 14.14.7. Po provedení zkoušky podle čl. 14.14.6 musí být pro každý plynový spotřebič připojený k ventilátoru ověřeno, zda po pěti minutách provozu při jmenovité kapacitě, uzavřených oknech a dveřích a s ventilátory v provozu nepronikají do místnosti jakékoli kouřové plyny přes přívod vzduchu.

• 14.15. Potvrzení způsobilosti

• 14.15.1. Po provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13. zaznamená plavební úřad v osvědčení plavidla, že zařízení na zkapalněný plyn odpovídá požadavkům této kapitoly, a vyznačí dobu platnosti záznamu, nejdéle však tři roky.

• 14.15.2. Platnost záznamu lze obnovit pouze po další přejímací zkoušce provedené podle čl. 14.13. Na žádost vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce lze bez provedení přejímací zkoušky podle čl. 14.13 prodloužit platnost záznamu o nejdéle tři měsíce.

KAPITOLA 15

STABILITA, BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST A VOLNÝ BOK

• 15.01. Stabilita

• 15.01.1. Stabilita v neporušeném stavu musí být přiměřená i v případě postupného nerovnoměrného zatěžování.

• 15.01.2. Splnění požadavku na přiměřenou stabilitu v neporušeném stavu se prokazuje pomocí výpočtu s použitím níže uvedených definic stability v neporušeném stavu a plném zatížení:

• a) k maximálnímu ramenu stability hmax musí dojít při úhlu náklonu (φmax ≥ (φmax + 3°) a nesmí být menší než 0,20 m. V případě φf < φmax nesmí být však vyrovnávací rameno páky při úhlu zaplavení φf menší než 0,20 m;

• b) úhel zaplavení φf nesmí být menší než (φmom + 3°);

• c) prostor A pod křivkou ramene stability musí pro hodnoty φf a φmax dosahovat nejméně těchto hodnot:

Případ	A
1	φmax ≤ 15° nebo φf ≤ 15°		0,05 m.rad až do úhlů φmax nebo φf
2	15° < φmax < 30°	φmax ≤ φf	0,035 + 0,001 × (30-φmax) m.rad do úhlu φmax
3	15° < φf < 30°	φmax > φf	0,035 + 0,001 × (30-φf) m.rad do úhlu φf
4	φmax ≥ 30° a φf ≥ 30°		0,035 m.rad do úhlu φ = 30°

kde

hmax je maximální rameno stability;

φ je úhel náklonu;

φf je úhel zaplavení, tj. úhel náklonu, při němž by otvory v lodním trupu, v nástavbě nebo kabinách na horní palubě, které nelze uzavřít tak, aby byly odolné povětrnostním vlivům, byly ponořeny;

φmom je maximální úhel náklonu podle písm. e);

φmax je úhel náklonu, při němž rameno stability dosáhne maximální hodnoty;

A je prostor pod křivkou ramene stability;

• d) počáteční metacentrická výška, GM^O, opravena o účinek volných hladin v nádržích na kapaliny, nesmí být menší než 0,15 m;

• e) v obou následujících případech nesmí úhel náklonu φmom překročit 12°;

• 1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a větrem podle čl. 15.01.3 a 15.01.4;

• 1. při použití klopného momentu způsobeného osobami a otáčením podle čl. 15.01.3 a 15.01.5;

• f) pro klopný moment způsobený nerovnoměrným zatížením osobami a věcmi, větrem a otáčením podle čl. 15.01.3, 15.01.4 a 15.01.5 nesmí být zbývající volný bok méně než 200 mm;

• g) u plavidel s okny nebo jinými otvory v lodním trupu umístěnými pod přepážkovými palubami, které nejsou vodotěsně uzavřeny, musí být zbývající bezpečnostní vzdálenost při použití tří klopných momentů podle písmene f) nejméně 100 mm.

• 15.01.3. Klopný moment způsobený nakupením osob na jednu stranu se vypočte podle vzorce:

Mp = g x P x y = g x ∑Pi x yi [kNm],

kde

P je celková hmotnost osob na plavidle v [t], vypočtena sečtením nejvyššího přípustného počtu cestujících a nejvyššího počtu lodního personálu a posádky za běžných provozních podmínek, přičemž se předpokládá průměrná hmotnost na osobu 0,075 t

y je boční vzdálenost těžiště celkové hmotnosti osob P od středové roviny v [m]

g je gravitační zrychlení (g = 9,81 m/s^2)

Pi je hmotnost osob nakupených na ploše Ai v [t];

Pi = ni x 0,075 x Ai [t],

kde

Ai je plocha, na níž se osoby nacházejí, v [m^2]

ni je počet osob na metr čtvereční

ni je 4 pro volné plochy paluby a plochy paluby s přenosným nábytkem; pro plochy paluby s pevně vestavěným sedacím nábytkem, např. lavicemi, se ni vypočte za předpokladu šířky sedadla 0,50 m a výšky sedadla 0,75 m na osobu.

yi je boční vzdálenost geometrického středu plochy Ai od středové roviny v [m]

Výpočet se provede pro nakupení osob na pravoboku i na levoboku. Rozložení osob musí být z hlediska stability nejméně příznivé. Pro výpočet případů zatížení se má za to, že těžiště osoby je 1 m nad nejnižším bodem paluby při 0,5 LWL (v polovině délky vodorysky), přičemž se nebere v úvahu zakřivení paluby a předpokládá se hmotnost 0,075 t na osobu. Od podrobného výpočtu lodních ploch, které jsou obsazeny osobami, lze upustit, použijí-li se tyto hodnoty:

P = 1,5 x Fmax x 0,075

kde

Fmax je nejvyšší přípustný počet cestujících na plavidle

y je B/2 v[m]

Přitom se bere v úvahu, že zatížení přepravovanými věcmi je rovnoměrné a věci jsou zabezpečeny proti náhodnému pohybu.

• 15.01.4. Klopný moment způsobený tlakem větru (Mw) se vypočte takto:

Mw = pw x Aw x (lw – T/2) [kNm]

kde

pw je specifický tlak větru 0,25 kN/m^2;

Aw je boční plocha plavidla nad rovinou ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m^2;

lw je vzdálenost těžiště boční plochy Aw od roviny ponoru podle uvažované podmínky zatížení v m.

Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.

• 15.01.5. Moment způsobený odstředivou silou (Mdr) vyvolanou otáčením převozní lodě se vypočte takto:

Mdr = cdr x CB x v^2 x D/LWL x (KG – T/2) [kNm]

kde:

cdr je koeficient 0,45;

CB je součinitel plnosti výtlaku (není-li znám, dosadí se 1,0);

v je maximální rychlost plavidla v m/s;

KG je vzdálenost mezi těžištěm a rovinou kýlu v m.

U převozní lodě s pohonnými systémy podle čl. 5.06 se Mdr odvodí ze zkoušek v plném měřítku nebo modelových zkoušek či jinak z odpovídajících výpočtů.

• 15.01.6. Přiměřenou stabilitu plavidla v narušeném stavu v případě zaplavení lze prokázat pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku. Všechny výpočty se provedou bez sklonu plavidla a klesání.

• 15.01.7. Plovatelnost plavidla při zaplavení je nutno prokázat pro plné zatížení. Matematický důkaz dostatečné stability se určí pro tři mezistupně zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení) a pro konečné zaplavení.

• 15.01.8. Převozní loď musí splňovat status 1 oddělení. Při zaplavení se berou v úvahu tyto předpoklady, pokud jde o rozsah poškození:

| | status 1 oddělení | | Rozsah poškození boku | | | --- | --- | | podélný l [m] | 0,10 × LWL, | | příčný b [m] | B/5 | | svislý h [m] | od dna směrem nahoru bez omezení | | Rozsah poškození dna | | | --- | --- | | podélný l [m] | 0,10 × LWL, | | příčný b [m] | B/5 | | svislý h [m] | 0,59 |

• a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.

• b) Nejnižší bod každého nevodotěsného otvoru (např. dveře, okna, přístupové jícny) musí ležet nejméně 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu. Přepážková paluba nesmí být při konečném zaplavení ponořena.

• c) Předpokládá se zaplavitelnost 95 %. Prokáže-li se výpočtem, že průměrná zaplavitelnost oddělení je menší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu. Převzaté hodnoty nesmí být menší než:

Společenské prostory	95 %
Strojovny a kotelny	85 %
Zavazadlové a skladovací prostory	75 %
Dvojitá dna, palivové a jiné nádrže v závislosti na tom, považují-li se v souladu s předpokládaným účelem u plavidla plovoucího v rovině největšího přípustného ponoru za plné nebo prázdné	0 nebo 95 %

• d) Pokud poškození menšího rozsahu, než je uvedeno výše, vyvolává nepříznivější účinky s ohledem na náklon nebo ztrátu metacentrické výšky, je nutno při výpočtu vycházet z tohoto poškození.

• 15.01.9. Pro všechny mezistupně zaplavení podle čl. 15.01.7 musí být splněna tato kritéria:

• a) úhel náklonu j v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15°;

• b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky ramena páky vratného momentu vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 25°;

• c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení;

• d) výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.

• 15.01.10. Během konečného stupně zaplavení musí být při zohlednění klopného momentu podle čl. 15.01.3. splněna tato kritéria:

• a) úhel náklonu φE nesmí být větší než 10°;

• b) nad rovnovážnou polohou musí pozitivní část křivky ramene stability vykazovat hodnotu ramene stability GZR ≥ 0,02 m s oblastí A ≥ 0,0025 m.rad.

Tyto minimální hodnoty stability musí být dodrženy až do ponoření prvního nechráněného otvoru nebo v každém případě před dosažením úhlu náklonu φm ≤ 25°;

[image omitted]

kde:

φE je úhel náklonu v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;

φm je úhel nulové stability nebo úhel, při němž je ponořen první nechráněný otvor nebo 25°, podle toho, která hodnota je nižší;

GZR je zbývající rameno stability v konečné fázi zaplavení zohledňující moment podle čl. 15.01.3.;

GZK je klopné rameno, které je výsledkem momentu podle čl. 15.01.3.;

• c) nevodotěsné otvory nesmí být ponořeny před dosažením rovnovážné polohy; dojde-li k ponoření zmíněných otvorů před tímto bodem, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.

• 15.01.11. Uzavírací zařízení, která lze uzavřít vodotěsně, musí být odpovídajícím způsobem označena.

• 15.01.12. Pro posouzení stability plovoucího zařízení se použijí alespoň ustanovení 15.01.2. písm. a), 15.01.3. a 15.01.4.

• 15.02. Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

• 15.02.1. Bezpečnostní vzdálenost musí odpovídat nejméně součtu

• a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z přípustného úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e) a

• b) zbývající bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 15.01.2 písm. g).

• 15.02.2. Volný bok musí odpovídat nejméně součtu

• a) dodatečného zanoření boku, které měřeno na vnější obšívce vyplývá z úhlu náklonu podle čl. 15.01.2 písm. e), a

• b) zbývajícího volného boku podle čl. 15.01.2 písm. f).

• 15.02.3. Rovinu největšího přípustného ponoru je nutno stanovit tak, aby byla dodržena bezpečnostní vzdálenost podle čl. 15.02.1. a volný bok podle čl. 15.02.2., čl. 15.01. a 2.02.

• 15.02.4. Z bezpečnostních důvodů může být stanovena větší bezpečnostní vzdálenost nebo větší volný bok.

• 15.03. Nejvyšší přípustné zatížení

• 15.03.1. Nejvyšší přípustné zatížení určí podle čl. 15.03.2 plavební úřad a zapíše je do osvědčení plavidla.

• 15.03.2. Nejvyšší přípustné zatížení nesmí překročit počet cestujících, který byl vzat v úvahu při výpočtu stability plavidla podle čl. 15.01.

KAPITOLA 16

MÍSTNOSTI A PROSTORY PRO CESTUJÍCÍ NEBO ZÁKAZNÍKY

• 16.01. Uzavřené prostory pro cestující nebo zákazníky musí:

• a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky, a

• b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen.

• 16.02. Skříně a místnosti uvedené v čl. 11.12, které jsou určeny ke skladování hořlavých kapalin, se musí nacházet mimo prostory pro cestující nebo zákazníky.

• 16.03. Počet a šířka východů z místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:

• 16.03.1. Prostor, který je navržen nebo zařízen pro 30 a více cestujících nebo zákazníků nebo mají lůžka pro 12 a více osob, musí mít nejméně dva východy. Na převozní lodi lze jeden z těchto dvou východů nahradit dvěma nouzovými východy. Prostor, kromě kajut, který má jen jeden východ, musí mít nejméně jeden nouzový východ.

• 16.03.2. Nachází-li se uzavřený prostor pod přepážkovou palubou, jedním východem mohou být vodotěsné přepážkové dveře, které vedou do přilehlého oddělení, z něhož se lze přímo dostat na horní palubu. Druhý východ musí vést přímo nebo, je-li to povoleno podle 16.03.1, jako nouzový východ do otevřeného prostoru nebo na přepážkovou palubu. Tento požadavek se nevztahuje na jednotlivé kajuty.

• 16.03.3. Východy podle písmen 16.03.1 a 16.03.2 musí být vhodně uspořádány a musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m a světlou výšku nejméně 2,00 m. U dveří kajut pro cestující a jiných malých místností může být světlá šířka snížena na 0,70 m.

• 16.03.4. U uzavřeného prostoru nebo skupin uzavřených prostorů určených pro více než 80 cestujících nebo zákazníků musí součet šířek všech východů určených pro použití v případě nouze činit nejméně 0,01 m na každou osobu.

• 16.03.5. Je-li pro celkovou šířku východů rozhodující počet cestujících nebo zákazníků, šířka každého východu musí být nejméně 0,005 m na každou osobu

• 16.03.6. Nouzové východy musí mít nejkratší stranu dlouhou nejméně 0,60 m nebo minimální průměr 0,70 m. Musejí se otevírat ve směru úniku a být označeny na obou stranách.

• 16.03.7. Východy z uzavřených prostor určených pro osoby s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 0,90 m. Východy obvykle používané k naloďování a vyloďování osob s omezenou pohyblivostí musí mít světlou šířku nejméně 1,50 m.

• 16.04. Dveře místností pro cestující nebo zákazníky musí splňovat tyto požadavky:

• 16.04.1. Kromě dveří vedoucích do spojovacích chodeb se musí otevírat směrem ven nebo být zkonstruovány jako posuvné dveře.

• 16.04.2. Dveře kajut musí být zhotoveny tak, aby se daly otevřít kdykoli i zvenku.

• 16.04.3. Dveře s pohonem se musí snadno otevírat v případě výpadku napájení tohoto mechanismu.

• 16.04.4. U dveří, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí na straně ve směru, v němž se dveře otevírají, být mezi vnitřním okrajem zárubní na straně se zámkem a přilehlou svislou stěnou minimální vzdálenost 0,60 m.

• 16.05. Spojovací chodby musí splňovat tyto požadavky:

• 16.05.1. Musí mít světlou šířku nejméně 0,80 m. Vedou-li k místnostem používaným více než 80 cestujícími, musí splňovat ustanovení uvedená v čl. 16.03.4 a 16.03.5, pokud jde o šířku východů vedoucích do spojovacích chodeb.

• 16.05.2. Jejich světlá výška musí být nejméně 2,00 m.

• 16.05.3. Spojovací chodby, které jsou určeny pro osoby s omezenou pohyblivostí, musí mít světlou šířku 1,30 m. Spojovací chodby širší než 1,50 m musí mít na každé straně madla.

• 16.05.4. Vede-li do části plavidla nebo do místnosti určené pro cestující pouze jedna spojovací chodba, musí být její světlá šířka nejméně 1,00 m.

• 16.05.5. Ve spojovacích chodbách nesmí být žádné výstupky.

• 16.05.6. Musí vést pouze na otevřené paluby, prostory nebo schodiště.

• 16.05.7. Slepé chodby ve spojovacích chodbách nesmí být delší než dva metry.

• 16.06. Únikové cesty

Kromě čl. 16.05 musí únikové cesty splňovat rovněž tyto požadavky:

• 16.06.1. Schodiště, východy a nouzové východy musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v kterékoli dané místnosti bylo možné bezpečně evakuovat ostatní prostory.

• 16.06.2. Únikové cesty musí vést nejkratší cestou do evakuačních prostor.

• 16.06.3. Únikové cesty nesmí vést přes strojovny nebo kuchyně.