Vyhláška o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

• a) způsob vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (dále jen „vyhodnocení důsledků“) při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska,

• b) obsah a způsob vyhodnocení důsledků u návrhů na stanovení dobývacích prostorů,

• c) postupy k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách, při geologickém a hydrogeologickém průzkumu,

• d) způsob provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody a

• e) náležitosti pedologického průzkumu.

Způsob vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace

§ 2

(1) Předmětem vyhodnocení důsledků zásad územního rozvoje jsou plochy a koridory.

(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování zásad územního rozvoje obsahuje

• a) označení a navržené využití plochy nebo koridoru, jichž se předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu (dále jen „zábor“) týká,

• b) odhad výměry záboru u jednotlivých ploch a koridorů podle jejich navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany; u koridoru se uvede výměra záboru zjištěná podle § 9 odst. 3 včetně členění podle tříd ochrany,

• c) odhad výměry záboru u jednotlivých ploch a koridorů, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu jejich výměr bez ohledu na typ navrženého využití,

• d) souhrn výměr stanovených odhadem záboru podle typu navrženého využití ploch a koridorů, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• e) souhrn výměr stanovených odhadem záboru navrhovaných ploch a koridorů bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• f) informace o existenci závlah^1), odvodnění^2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody^3), které se nacházejí na území více obcí nebo ovlivní území více obcí, v rozsahu územně analytických podkladů^4), a

• g) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.

(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) jsou zobrazeny graficky ve vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území^4).

(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až f) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 1.

§ 3

(1) Předmětem vyhodnocení důsledků územního plánu jsou koridory, zastavitelné plochy, plochy přestavby a plochy změn v krajině; pro vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu je rozhodující hlavní využití plochy, a není-li hlavní využití plochy stanoveno, je rozhodující přípustné využití plochy.

(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu obsahuje

• a) označení a navržené využití plochy nebo koridoru, jichž se zábor týká,

• b) výměru záboru podle navrženého využití jednotlivých ploch a koridorů, která je dále členěna podle tříd ochrany; u koridoru se uvede výměra záboru zjištěná podle § 9 odst. 3 včetně členění podle tříd ochrany,

• c) odhad výměry záboru, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu těchto výměr bez ohledu na typ navrženého využití,

• d) souhrn výměr záboru podle typu navrženého využití ploch a koridorů, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• e) souhrn výměr záboru navrhovaných ploch a koridorů bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• f) informaci o existenci závlah^1), odvodnění^2) a staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody^3), v rozsahu územně analytických podkladů^4),

• g) informaci o plochách a koridorech obsažených v platné územně plánovací dokumentaci, které obsahují zemědělskou půdu I. nebo II. třídy ochrany, a nemá-li návrhem územního plánu dojít ke změně využití těchto koridorů a ploch,

• h) údaje o dotčení sítě účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a sítě polních cest navrhovaným řešením,

• i) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.

(3) Grafická část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu obsahuje

• a) zákres ploch a koridorů, na nichž se předpokládá zábor,

• b) plochy záboru, u kterých se jedná výhradně o dočasné odnětí zemědělské půdy nebo dočasné odnětí převažuje,

• c) hranice tříd ochrany, včetně bonitovaných půdně ekologických jednotek, v rozsahu územně analytických podkladů,

• d) plochy zemědělské půdy pod závlahami^1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním^2), v rozsahu územně analytických podkladů,

• e) stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody^3), v rozsahu územně analytických podkladů^4),

• f) účelové komunikace sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a polní cesty,

• g) hranice zastavěného území,

• h) hranice koridorů a ploch uvedených v informaci podle odstavce 2 písm. g) a

• i) hranice katastrálních území.

(4) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 2.

§ 4

(1) Předmětem vyhodnocení důsledků regulačního plánu jsou jednotlivé pozemky.

(2) Textová část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu obsahuje

• a) údaje z katastru nemovitostí o pozemku nebo jeho části, kterého se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,

• b) využití pozemku navržené regulačním plánem,

• c) výměru záboru podle navrženého využití jednotlivých pozemků, která je dále členěna podle tříd ochrany,

• d) odhad výměry záboru, na které bude po ukončení nezemědělské činnosti provedena rekultivace zpět na zemědělskou půdu, včetně souhrnu těchto výměr podle typu navrženého využití a souhrnu těchto výměr bez ohledu na typ navrženého využití,

• e) souhrn výměr záboru podle typu navrženého využití pozemků, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• f) souhrn výměr záboru navrhovaných pozemků bez ohledu na typ navrženého využití, který je dále členěn podle tříd ochrany,

• g) informaci o existenci závlah^1), odvodnění^2) a staveb k ochraně pozemku před erozní činností vody^3), v rozsahu územně analytických podkladů^4),

• h) údaje o dotčení sítě účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a sítě polních cest navrhovaným řešením a

• i) zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona.

(3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až g) se předkládají formou tabulky uvedené v příloze k této vyhlášce jako tabulka 3.

(4) Grafická část vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu obsahuje

• a) zákres plochy záboru na snímku katastrální mapy s vyznačením navrhovaného trvalého a dočasného odnětí,

• b) hranice tříd ochrany, včetně bonitovaných půdně ekologických jednotek,

• c) plochy zemědělské půdy pod závlahami^1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním^2), v rozsahu územně analytických podkladů^4),

• d) stavby k ochraně pozemku před erozní činností vody^3), v rozsahu územně analytických podkladů^4),

• e) účelové komunikace sloužící k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a polní cesty a

• f) hranici zastavěného území.

§ 5

Obsah zdůvodnění navrhovaného řešení

Zdůvodnění řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější podle § 5 odst. 1 zákona, obsahuje

• a) zdůvodnění navrženého řešení včetně vyhodnocení dodržení zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu stanovených v § 4 zákona, (dále jen „zásady ochrany zemědělského půdního fondu“); je-li návrh předkládán variantně, zdůvodnění obsahuje srovnání variant, a

• b) prokázání výrazně převažujícího veřejného zájmu u záboru zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu podle § 4 odst. 3 zákona, nejedná-li se o případ podle § 4 odst. 5 zákona.

§ 6

Posuzování návrhu zásad územního rozvoje

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu v návrhu zásad územního rozvoje nebo návrhu aktualizace zásad územního rozvoje posoudí plochy a koridory na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování zásad územního rozvoje a odůvodnění zásad územního rozvoje jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků podle § 2, 5 a 9.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí jednotlivé varianty samostatně, jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách.

(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé plochy a koridory dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem zásad územního rozvoje souhlasí, a plochy a koridory, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem zásad územního rozvoje z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.

§ 7

Posuzování návrhu územního plánu

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí návrh územního plánu na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územního plánu a odůvodnění návrhu územního plánu jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků podle § 3, 5 a 9.

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu dále posoudí návrh na vymezení zastavěného území a, jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách, posoudí orgán ochrany zemědělského půdního fondu jednotlivé varianty samostatně.

(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé plochy a koridory dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem územního plánu souhlasí, a plochy a koridory, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem územního plánu z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Plochy a koridory, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.

(4) Návrh na vymezení zastavěného území orgán ochrany zemědělského půdního fondu buď potvrdí, nebo uvede požadavky na jeho úpravu.

§ 8

Posuzování návrhu regulačního plánu

(1) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posuzuje návrh regulačního plánu na základě vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování regulačního plánu a odůvodnění návrhu regulačního plánu jako celku z hlediska souladu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž vychází zejména z údajů a požadavků na vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace podle § 4, 5 a 9.

(2) Jedná-li se o návrh zpracovaný ve variantách, orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí jednotlivé varianty samostatně.

(3) Na základě posouzení orgán ochrany zemědělského půdního fondu ve stanovisku podle § 5 odst. 2 zákona uvede jednotlivé pozemky dotčené záborem, případně jejich části, s jejichž využitím v souladu s návrhem regulačního plánu souhlasí, a pozemky, případně jejich části dotčené záborem, s jejichž využitím v souladu s návrhem regulačního plánu z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí. Pozemky, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu souhlasí, identifikuje označením, navrženým využitím a odhadem záboru, který je členěn podle tříd ochrany. Pozemky, případně jejich části, s jejichž navrženým využitím orgán ochrany zemědělského půdního fondu nesouhlasí, identifikuje označením a navrženým využitím.

§ 9

Společná ustanovení pro obsah a rozsah vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace a pro způsob posuzování územně plánovací dokumentace

(1) Plochy, případně pozemky vymezené v územně plánovací dokumentaci se vyhodnocují pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, která má být dotčena nezemědělskou činností.

(2) U ploch těžby nerostů se ve vyhodnocení důsledků při pořizování a zpracování územně plánovací dokumentace uvede

• a) informace, zda se jedná o těžbu v dobývacím prostoru nebo mimo dobývací prostor,

• b) plánovaný způsob těžby,

• c) druh těženého nerostu nebo suroviny a

• d) informace, zda po ukončení těžební činnosti bude možná rekultivace na zemědělskou půdu.

(3) Vyhodnocení výměry záboru u koridoru se provede vynásobením délky koridoru s odhadovanou šířkou tělesa stavby včetně započtení odhadované průměrné šíře náspů, zářezů a příkopů včetně ostatních součástí stavby. U staveb nadzemního nebo podzemního vedení, k jejichž realizaci je nutný souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, se za délku koridoru považuje součet odhadovaných délek vstupních šachet podzemního vedení a součet odhadovaných délek základů stožárů nadzemního vedení.

(4) Předpokládaný zábor zemědělského půdního fondu se nevyhodnocuje pro plochy a koridory územních rezerv.

(5) Odstavce 1 až 4 a ustanovení § 2 až 8 se použijí obdobně na variantní řešení územně plánovací dokumentace a při aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace v rozsahu měněných částí.

§ 10

Obsah a způsob vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů

(1) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů žadatel o souhlas s návrhem na stanovení dobývacího prostoru zpracovává pro celou výměru půdy náležející do zemědělského půdního fondu, na které má být dobývací prostor stanoven, včetně jeho oddělených částí a včetně výměry ploch dotčených souvisejícími akcemi; pro účely této vyhlášky se souvisejícími akcemi rozumí odvaly, výsypky, odkaliště, úpravárenské plochy, provozní zařízení, deponie, manipulační pruhy, zařízení staveniště a dopravní napojení.

(2) Vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje textovou část, grafickou část a studii rekultivace.

(3) Textová část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje

• a) výměry pozemků nebo jejich částí, jichž se zábor týká, a jejich celkový součet, členěný na dočasné a trvalé odnětí,

• b) výměry pozemků nebo jejich částí podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,

• c) údaje z katastru nemovitostí o pozemcích nebo jejich částech, jichž se zábor týká, a to parcelní číslo, katastrální území, výměru, druh pozemku, způsob využití pozemku,

• d) údaje o hydrologických a odtokových poměrech a sítích účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,

• e) informace o existenci závlah^1), odvodnění^2) a stavbách k ochraně pozemku před erozní činností vody^3),

• f) údaje o územním systému ekologické stability,

• g) údaje o úložných poměrech na ložisku a způsobu jeho dobývání, jako jsou mocnost suroviny, existence nebilančních bloků, výše hladiny podzemní vody, kóty těžební báze,

• h) předběžnou bilanci skrývky,

• i) údaje o umístění skrývky a souvisejících akcí,

• j) odůvodnění, proč jsou řešení navržená v návrhu na stanovení dobývacího prostoru v území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější, a

• k) odůvodnění, proč je navržený způsob rekultivace z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.

(4) Grafická část vyhodnocení důsledků při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů obsahuje

• a) snímek katastrální mapy s uvedením čísla parcel a s vyznačením hranic

• 1. navrhovaného dobývacího prostoru,

• 1. bonitovaných půdně ekologických jednotek a tříd ochrany,

• 1. bloků zásob nerostů podle výsledků geologického průzkumu,

• 1. plochy zemědělské půdy pod závlahami^1) a plochy zemědělské půdy s vybudovaným odvodněním^2) a

• 1. zastavěného území a

• b) mapu širšího území v měřítku v podrobnosti nejméně 1 : 10 000 s vyznačením hranic

• 1. navrhovaného dobývacího prostoru,

• 1. chráněného ložiskového území a

• 1. dalších dobývacích prostorů téže suroviny.

(5) Studie rekultivace obsahuje

• a) informace o způsobu těžby, zejména těžební postupy, kótu těžební báze a výšku hladiny podzemní vody,

• b) předběžnou bilanci skrývky a jejího umístění a předběžnou bilanci hlušiny a jejího umístění,

• c) údaje o způsobu rekultivace, případně úpravy dobývacího prostoru, nepřichází-li zpětná rekultivace v úvahu, zejména druh pozemku po rekultivaci nebo úpravě,

• d) výkres území dotčeného těžbou a souvisejícími akcemi s vyznačenými hranicemi pozemků v měřítku v podrobnosti nejméně 1 : 5 000 s vyznačením navrhovaných způsobů rekultivace,

• e) podélné a příčné řezy dobývacím prostorem, které charakterizují území po rekultivaci s vyznačením

• 1. nejnižší kóty dosažené povolenou povrchovou těžební činností,

• 1. výše hladiny podzemní vody,

• 1. úrovně terénu po rekultivaci a

• 1. navázání rekultivovaného území na okolní pozemky a