Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. I

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb. a zákona č. 306/2018 Sb., se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 137 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU.“.

• 1. V § 6 odst. 4 písm. b) se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“.

• 1. V § 7 odst. 7 písm. a) se částka „800 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 600 000 Kč“.

• 1. V § 7 odst. 7 písm. b) se částka „600 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 200 000 Kč“.

• 1. V § 7 odst. 7 písm. c) se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“.

• 1. V § 7 odst. 7 písm. d) se částka „400 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“.

• 1. V § 8 odst. 4 se za slova „a) až d)“ vkládají slova „a i)“.

• 1. V § 9 odst. 4 větě první se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“.

• 1. V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a ze zisku rodinné fundace“.

• 1. V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:

• „7. příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),“.

• 1. V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 13 doplňují slova „a z rodinné fundace“.

• 1. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.“.

• 1. V § 23 odst. 9 písm. a) se slova „, kmenových listů“ zrušují.

• 1. V § 23 se doplňuje odstavec 19, který zní:

„(19) Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.“.

• 1. V § 23 se doplňuje odstavec 20, který včetně poznámky pod čarou č. 140 zní:

„(20) V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů^140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.

^140) Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16.“.

• 1. V § 23d se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

• 1. V § 23d odstavec 2 zní:

„(2) Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody.“.

• 1. V § 23d se na konci odstavců 3 a 4 doplňuje věta „To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.“.

• 1. Za § 23d se vkládají nové § 23e až 23h, které včetně nadpisů znějí:

㤠23e

Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů

(1) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek

• a) 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo

• b) 80 000 000 Kč.

(2) Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

(3) Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí

• a) finanční výdaj,

• b) výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne,

• c) pomyslný úrok v rámci derivátu,

• d) výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c),

• e) výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d),

• f) úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,

• g) úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví,

• h) výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g).

(4) Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3.

(5) Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání,

• a) výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů,

• b) základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,

• c) samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4,

• d) odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,

• e) kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a

• f) nadměrných výpůjčních výdajů.

(6) Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce.

§ 23f

Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů

Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je

• a) bankou,

• b) spořitelním a úvěrovým družstvem,

• c) obchodníkem s cennými papíry,

• d) pojišťovnou,

• e) zajišťovnou,

• f) institucí penzijního pojištění,

• g) fondem penzijní společnosti,

• h) investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem,

• i) investiční společností obhospodařující investiční fond,

• j) ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,

• k) centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo

• l) poplatníkem, který nemá

• 1. přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti,

• 1. stálou provozovnu a

• 1. povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví.

§ 23g

Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví

(1) Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.

(2) Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku

• a) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí,

• b) poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice,

• c) spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice.

(3) Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku

• a) související s financováním cenných papírů,

• b) poskytovaného jako finanční kolaterál nebo

• c) pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity.

(4) Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna.

(5) Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u

• a) hmotného a nehmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení,

• b) majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

§ 23h

Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace

(1) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že

• a) státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen „stát zdroje“), není Česká republika, nebo

• b) státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.

(2) Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj z důvodu platby mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z této platby do základu daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, u které

• a) došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika,

• b) nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmu v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém tato platba snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.

(3) Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud

• a) došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo

• b) lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami.

(4) Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2.

(5) Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.“.

• 1. V § 34a odst. 1 písm. a) a b) se slova „realizaci projektu výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „výzkum a vývoj“.

• 1. V § 34b odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vynaložil“ vkládají slova „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“.

• 1. Za § 34b se vkládá nový § 34ba, který včetně nadpisu zní:

㤠34ba

Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje

(1) Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.

(2) V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést

• a) název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a

• b) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou

• 1. obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob,

• 1. jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a

• 1. daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.

(3) Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.“.

• 1. Nadpis § 34c zní:

„Projektová dokumentace“.

• 1. V § 34c odst. 1 úvodní část ustanovení zní:

„K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje“.

• 1. V § 34c odst. 1 písmeno d) zní:

• „d) předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,“.

• 1. V § 34c odst. 1 písm. e) se slova „budou odborně zajišťovat“ nahrazují slovy „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat“.

• 1. V § 34c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“.

• 1. V § 34c odst. 1 písm. g) se slova „a místo“ zrušují a slovo „projektu“ se nahrazuje slovy „projektové dokumentace“.

• 1. V § 34c odst. 1 písm. h) se slova „odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „osoby schvalující projektovou dokumentaci“.

• 1. V § 34c odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty.

(3) Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů

• a) fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka,

• b) právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.“.

• 1. V § 34c se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.“.

• 1. V § 34e odst. 1 se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „, který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,“.

• 1. V § 34e odst. 3 písm. a) se slovo „projekt“ nahrazuje slovy „název a cíle projektu“.

• 1. V § 34e odst. 3 písm. b), c) a e) se slovo „projektů“ nahrazuje slovem „projektu“.

• 1. V § 34e se odstavec 4 zrušuje.

• 1. V § 38d odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

• 1. Za § 38d se vkládá nový § 38da, který včetně nadpisu zní:

㤠38da

Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí

(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.

(2) Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1 ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice.

(3) Oznámení podle odstavce 1 lze podat jen

• a) na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

• b) na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo

• c) datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně

• 1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

• 1. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo

• 1. dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

(4) Má-li plátce daně nebo jeho zástupce datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm. c).

(5) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí podání uvést

• a) své identifikační údaje,

• b) identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce 1,

• c) údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.

(6) Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o

• a) příjmu, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářním měsíci 100 000 Kč,

• b) příjmu podle § 6 odst. 4.

(7) Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.“.

• 1. Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně nadpisu zní:

㤠38fa

Zdanění ovládané zahraniční společnosti

(1) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud

• a) ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a

• b) daň obdobná dani z příjmů právnických osob

• 1. ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo

• 1. ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky.

(2) Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a

• a) který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2, nebo

• b) jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností.

(3) Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí

• a) poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami

• 1. se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo

• 1. má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku,

• b) stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, která je součástí právního řádu a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou vynětí.

(4) Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby.

(5) Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí

• a) ve formě výpůjčních příjmů,

• b) ve formě licenčních poplatků,

• c) z podílu na zisku,

• d) z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob,

• e) z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,

• f) z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností,

• g) z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou,

• h) z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou.

(6) Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti.

(7) Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavcem 1. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje.

(8) Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1,

• a) ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem,

• b) ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností,

• c) poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem.

(9) Při snížení daně podle odstavce 8 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f.

(10) Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1.“.

• 1. Za § 38zf se vkládá nový § 38zg, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 141 zní:

㤠38zg

Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví

(1) Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který uzavřel s Českou republikou nebo Evropskou unií dohodu o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie^141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek.

(2) Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.

(3) V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze

• a) dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a

• b) poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena.

(4) Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy

• a) poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo

• b) byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1.

(5) Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky.

^141) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

• 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.

• 1. Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 a § 22 odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.

• 1. Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 23 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 23 odst. 19 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Ustanovení § 23 odst. 20 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2019 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Úroky, které jsou podle právních předpisů upravujících účetnictví součástí ocenění majetku uvedeného do užívání před 17. červnem 2016, a úroky obsažené v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem strany tohoto závazku na následný úplatný převod tohoto majetku ze smluv uzavřených před 17. červnem 2016 se nepovažují za výpůjční výdaje.

• 1. Ustanovení § 23g a § 38zg zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na přemístění majetku bez změny vlastnictví uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020.

• 1. Ustanovení § 23h zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.

• 1. Ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je projekt výzkumu a vývoje řešen.

• 1. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjmy, ze kterých byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. Rozhodnutí o zproštění oznamovací povinnosti vydaná na základě § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinná pro příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, které nejsou od daně osvobozeny a o kterých mezinárodní smlouva nestanoví, že nepodléhají zdanění v České republice. Tato rozhodnutí pozbývají účinnosti 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o dani z hazardních her

Čl. III

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:

• 1. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher“ nahrazují slovy „vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů“.

• 1. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „součin“ nahrazuje slovem „rozdíl“.

• 1. V § 3 odst. 2 písmena a) a b) znějí:

• „a) součinu

• 1. částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a

• 1. poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a

• b) úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.“.

• 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

• 1. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.“.

• 1. V § 8 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

• 1. Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. V případě vkladu přijatého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se při jeho vrácení použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vkladu přijatého v době od 1. ledna 2017 do dne bezprostředně předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona a vráceného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, při jehož vrácení se použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• 1. V případě turnaje živé hry, do něhož byly přijaty všechny vklady nebo z něhož byla vyplacena alespoň jedna výhra přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 3 odst. 3 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl. V

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 283/2018 Sb., se mění takto:

• 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty:

„Směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy. Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.“.

• 1. V § 2 odst. 1 písm. a) a b) se slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“.

• 1. V § 2 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo „uskutečněné“ nahrazuje slovy „s místem plnění“ a slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“.

• 1. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:

• „a) úplatou

• 1. částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,

• 1. dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,“.

• 1. V § 4 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.

Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m).

• 1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:

• „n) uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.“.

• 1. V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“.

• 1. V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu“.

• 1. V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, včetně dotace k ceně“ a slova „, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby,“ zrušují.

• 1. V § 4a odstavec 2 zní:

„(2) Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.“.

• 1. V § 5 odst. 1 větě první se slova „fyzická nebo právnická“ zrušují a slova „pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak“ se nahrazují slovy „nebo skupina“.

• 1. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Osobou povinnou k dani není

• a) člen skupiny,

• b) zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

• 1. V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.“.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

• 1. V § 5 odst. 4 větě první se slovo „úplatu“ nahrazuje slovy „poplatky nebo jiné úhrady“ a věty druhá a třetí se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 7b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

• 1. V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Osoba podle odstavce 4 se považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti,

• a) které jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo

• b) při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže tím, že osoba podle odstavce 4 nebyla považována nebo není považována za osobu povinnou k dani; tyto činnosti stanoví vláda nařízením.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

• 1. V § 5 se odstavec 7 zrušuje.

• 1. V § 5a odst. 1 se věta třetí zrušuje.

• 1. V § 6b odst. 2 se slova „obchodní korporace do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „právnické osoby do veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva příslušného státu“ a slova „obchodní korporace“ se nahrazují slovy „právnické osoby“.

• 1. V § 6k se slova „podle § 2b“ zrušují.

• 1. V § 9 odst. 1 větě první se za slova „osobě povinné k dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“.

• 1. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“.

• 1. V § 10i se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

„(3) Odstavec 1 se nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, pokud

• a) místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a

• b) celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně při použití směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017.

(4) Na poskytnutí služby, kterým byla překročena hodnota podle odstavce 3, se použije odstavec 1.

(5) Osoba poskytující službu podle odstavce 3 se může rozhodnout, že místo plnění se určí podle odstavce 1. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.“.

• 1. V § 11 odst. 2 větě první se slova „pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží“ nahrazují slovy „u tohoto pořízení, které bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, splnil v tomto členském státě povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“.

• 1. V § 11 odst. 3 větě první se slova „bylo předmětem daně v tuzemsku“ nahrazují slovy „byla z tohoto pořízení v tuzemsku přiznána daň nebo přiznáno plnění“, slova „odvedena daň“ se nahrazují slovy „zaplacena daň, nebo o hodnotu přiznaného plnění“ a na konci textu věty první se doplňují slova „; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“.

• 1. V § 11 odst. 4 se slova „přiznala a zaplatila daň“ nahrazují slovy „je osobou, která je povinna přiznat daň“.

• 1. V § 13 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

• 1. V § 13 odst. 3 písm. c) se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“.

• 1. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

• „f) předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odstavce 1.“.

• 1. V § 13 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží“.

• 1. V § 13 odst. 7 písm. e) se slovo „plátcem“ zrušuje.

• 1. V § 14 odst. 1 písmeno c) zní:

• „c) zřízení, trvání a zánik věcného břemene,“.

• 1. Za § 14 se vkládají nové § 15 až 15b, které včetně nadpisů znějí:

㤠15

Poukaz

(1) Poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí listina,

• a) se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a

• b) na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje:

• 1. zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo

• 1. osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.

(2) Jednoúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání o dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, známy alespoň tyto údaje:

• a) sazba daně v případě zdanitelného plnění nebo skutečnost, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a

• b) místo plnění.

(3) Víceúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz jiný než jednoúčelový poukaz.

(4) Poukaz je vydán okamžikem, kdy se převede na prvého nabyvatele.

§ 15a

Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě jednoúčelového poukazu

(1) Převod jednoúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden.

(2) Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz vlastním jménem

• a) vydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo

• b) nevydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, touto osobou osobě, která poukaz vlastním jménem vydala.

(3) Přijme-li osoba povinná k dani jednoúčelový poukaz jako část úplaty za skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě tohoto poukazu, platí odstavec 2 pro skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby v části odpovídající této části úplaty.

§ 15b

Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu

(1) Převod víceúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

(2) Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.

(3) Je-li v přímé souvislosti s převodem víceúčelového poukazu osobou povinnou k dani jinou než osobou, která má povinnost tento poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty, poskytnuta samostatná služba, odstavec 1 se na poskytnutí této služby nepoužije.“.

• 1. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, která není“ nahrazují slovy „nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, které nejsou“.

• 1. V § 16 odst. 5 písm. d) se slova „jiného členského“ nahrazují slovem „jiného“, slovo „Organizace“ se zrušuje a za slovo „smlouvy,“ se vkládají slova „nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír,“.

• 1. V § 19 odstavec 6 zní:

„(6) Osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení nebo ve lhůtě pro podání daňového přiznání, jde-li o identifikovanou osobu; tyto lhůty nelze prodloužit. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena.“.

• 1. V § 19 odst. 7 se slovo „motorových“ zrušuje, slova „motorového vozidla“ se nahrazují slovy „dopravního prostředku“ a slova „, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání“ se zrušují.

• 1. V § 21 odst. 1 písm. c) a v § 21 odst. 2 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.

• 1. V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „V ostatních případech se zdanitelné plnění“ nahrazují slovy „Zdanitelné plnění se“.

• 1. V § 21 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

• „c) dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b),“.

Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).

• 1. V § 21 odst. 4 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje.

• 1. V § 21 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

• „j) dnem převodu jednoúčelového poukazu.“.

• 1. V § 21 odst. 6 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.

• 1. V § 21 odstavec 8 zní:

„(8) Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato; to neplatí

• a) pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,

• b) v případech podle odstavce 4 písm. b), nebo

• c) v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.

• 1. V § 25 odst. 2 se za slovo „plátci“ vkládají slova „nebo identifikované osobě“.

• 1. V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa.“.

• 1. V § 28 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

• 1. V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Plátce je povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití.“.

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.

• 1. V § 28 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.“.

• 1. V § 29 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

• „b) rozsah plnění, není-li v případě přijetí úplaty znám,“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

• 1. V § 31b odstavec 1 zní:

„(1) Souhrnný daňový doklad lze vystavit za

• a) více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo

• b) jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.“.

• 1. V § 31b odst. 2 písm. b) se slova „, pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty“ zrušují.

• 1. V § 31b odst. 3 se slovo „plnění“ nahrazuje slovy „zdanitelná plnění nebo úplaty“.

• 1. V § 31b odstavec 4 zní:

„(4) Souhrnný daňový doklad musí vždy obsahovat tyto údaje, a to samostatně pro

• a) každé samostatné zdanitelné plnění

• 1. rozsah a předmět plnění,

• 1. den uskutečnění plnění,

• 1. jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,

• 1. základ daně,

• 1. sazbu daně a

• 1. výši daně,

• b) každou úplatu

• 1. rozsah a předmět plnění; rozsah plnění se uvede pouze v případě, je-li znám,

• 1. den přijetí úplaty,

• 1. základ daně,

• 1. sazbu daně a

• 1. výši daně.“.

• 1. V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Doklad o použití neobsahuje tyto údaje:

• a) označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,

• b) daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

• 1. V části první hlavě II nadpisu dílu 6 se slova „, opravný daňový doklad“ zrušují.

• 1. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 36 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 1

Základ daně a výpočet daně“.

• 1. V § 36 odst. 1 se za slova „třetí osoby,“ vkládají slova „a to“.

• 1. V § 36 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

• 1. V § 36 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.“.

• 1. V § 36 odst. 6 písm. a) se za slova „až d)“ vkládají slova „a f)“.

• 1. V § 36 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

• „c) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí,

• d) dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí.“.

• 1. V § 36 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je vše, co jako úplatu za víceúčelový poukaz uhradila nebo má uhradit osoba, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo třetí osoba, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci snížená o daň.

(8) Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úplaty za uskutečněné zdanitelné plnění, stanoví se základ daně za toto plnění jako součet částky stanovené podle odstavce 7 pro část úplaty odpovídající víceúčelovému poukazu a částky stanovené podle odstavce 1 pro zbývající část úplaty.“.

Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 9 až 13.

• 1. V § 36 se doplňuje odstavec 14, který zní:

„(14) Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou

• a) v případě zboží částka, která

• 1. není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo

• 1. odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,

• b) v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.“.

• 1. V § 36a odst. 1 a 2 se slova „cena obvyklá“ nahrazují slovy „obvyklá cena“.

• 1. V § 36a odst. 3 písm. d) se slova „, jsou-li plátci“ zrušují.

• 1. § 37 včetně nadpisu zní:

㤠37

Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby

Daň se vypočte jako

• a) součin základu daně a sazby daně, nebo

• b) rozdíl mezi

• 1. částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a

• 1. částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.“.

• 1. V § 37a odst. 2 písm. a) se slovo „platná“ nahrazuje slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platné“.

• 1. V § 37a odst. 2 písm. b) se slova „, která byla uplatněna“ nahrazují slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, které byly uplatněny“.

• 1. V § 37a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; obdobně se postupuje, byly-li uplatněny různé kurzy pro přepočet cizí měny na českou měnu“.

• 1. V § 38 odst. 3 větě první se slova „jako součin základu daně a sazby daně“ nahrazují slovy „podle § 37 písm. a)“ a věta druhá se zrušuje.

• 1. V § 39 odst. 2 a v § 40 odst. 3 se text „odstavce 1“ nahrazuje textem „písm. a)“.

• 1. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 42 vkládá označení oddílu 2, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 2

Oprava základu daně a oprava výše daně“.

• 1. V nadpisu § 42 se slova „a oprava výše daně“ zrušují.

• 1. V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výši daně“ nahrazují slovy „, nastanou-li tyto skutečnosti:“.

• 1. V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo „při“ zrušuje.

• 1. V § 42 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

• 1. V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „při“ zrušuje.

• 1. V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „pokud“ zrušuje a text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“.

• 1. V § 42 odst. 1 písm. d) se slovo „při“ a slovo „nebo“ zrušují.

• 1. V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „pokud byla úplata“ nahrazují slovy „použití úplaty“ a slovo „použita“ se zrušuje.

• 1. V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:

• „f) další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění.“.

• 1. V § 42 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Opravu základu daně podle odstavce 1 písm. f) v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.

(3) Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné

• a) dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně,

• b) dnem schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu,

• c) dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení, nebo

• d) dnem přeměny reorganizace v konkurs v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny.“.

• 1. V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Při opravě základu daně plátce

• a) vystaví opravný daňový doklad, nebo

• b) provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce

• 1. neměl povinnost vystavit daňový doklad nebo

• 1. vystavil daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu mu není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.

(5) Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů ode dne uvedeného v odstavci 3.

(6) Oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění; to neplatí pro samostatné zdanitelné plnění uskutečněné podle odstavce 3 písm. b) až d).“.

Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 7 až 13.

• 1. V § 42 odst. 7 větě první se slova „a výše daně se uplatní sazba daně platná“ nahrazují slovy „plátce opraví výši daně, pro kterou použije sazbu daně platnou“, na konci textu věty první se doplňují slova „, z níž vznikla povinnost přiznat daň“ a ve větě poslední se slova „a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. f)“.

• 1. V § 42 odst. 8 se slova „a výše daně nelze provést“ nahrazují slovy „nelze provést, pokud den uvedený v odstavci 3 nastane“ a doplňují se věty druhá a třetí „Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně; v případě insolvenčního řízení lhůta pro opravu základu daně neběží v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne schválení reorganizačního plánu. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.“.

• 1. V § 42 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ zrušují.

• 1. V § 42 odst. 9 písm. b) a c) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“.

• 1. V § 42 odst. 10 se slova „a výše daně“ zrušují, text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“ a text „odst. 1“ se nahrazuje textem „písm. a)“.

• 1. V § 42 odst. 11 se slova „se oprava základu daně provede“ nahrazují slovy „provede plátce nebo identifikovaná osoba opravu základu daně“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „9“.

• 1. V § 42 odst. 13 větě první se slova „se postupuje“ nahrazují slovy „postupuje plátce nebo identifikovaná osoba“, slova „, 2, 4 a 5“ se nahrazují slovy „a 4 až 8“ a ve větě druhé se slova „a výše daně“ zrušují.

• 1. V nadpisu § 43 se slova „v jiných případech“ zrušují.

• 1. V § 43 odst. 1 větě druhé se slova „, podle odstavce 2“ zrušují.

• 1. V § 43 odstavec 2 zní:

„(2) V případě opravy výše daně podle odstavce 1 plátce nebo identifikovaná osoba

• a) vystaví opravný daňový doklad, nebo

• b) provedou opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce nebo identifikovaná osoba

• 1. neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo

• 1. vystavili daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.“.

• 1. V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Při poskytnutí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, platí odstavce 1 až 4 obdobně.“.

• 1. § 44 se včetně nadpisu zrušuje.

• 1. V § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují.

• 1. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

• „k) den uvedený v § 42 odst. 3.“.

• 1. V § 45 odst. 2 se za slova „zjednodušený daňový doklad“ vkládají slova „a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, není plátci dostatečně známa“.

• 1. V § 45 odst. 4 větě první se slova „a oprava výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují.

• 1. V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu.“.

• 1. V části první hlavě II dílu 6 se nad § 46 vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní:

„Oddíl 3

Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky“.

• 1. § 46 včetně nadpisu zní:

㤠46

Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud

• a) pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu,

• b) pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,

• c) se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

• 1. rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

• 1. schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

• 1. zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

• d) došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,

• e) bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

(2) Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nastanou skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) až d) zakládající provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, které mají za následek

• a) zvýšení opraveného základu daně, je věřitel povinen provést další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky; podmínky pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena,

• b) snížení opraveného základu daně, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.

(3) Opravu základu daně podle odstavce 1 nelze provést, pokud

• a) věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli

• 1. kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo

• 1. osobami blízkými,

• b) věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,

• c) dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou,

• d) oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu uvedeného v odstavci 1, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny,

• e) dlužník není věřiteli dostatečně znám,

• f) věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,

• g) věřitel neopravil základ daně podle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42, nebo

• h) dlužník přestal být plátcem.

(4) Opravu základu daně podle odstavců 1 a 2 nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém

• a) se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo

• b) došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění.

(5) Lhůta pro opravu základu daně podle odstavce 4 neběží

• a) po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele,

• b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

• c) po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

• d) po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních podle odstavce 1 písm. a) až d) svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo

• e) od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka.

(6) Věřitelem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce,

• a) který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci, z něhož mu vznikla povinnost přiznat daň,

• b) který daň z tohoto plnění přiznal,

• c) který neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a

• d) jehož právo na plnění z pohledávky nezaniklo.

(7) Dlužníkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce, který přijal od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část.“.

• 1. Za § 46 se vkládají nové § 46a až 46g, které včetně nadpisů znějí:

㤠46a

Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky se provede ve výši základu daně stanoveného z

• a) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, která nebyla vymožena v exekučním řízení,

• b) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo při přeměně reorganizace v konkurs,

• c) předpokládané neobdržené úplaty podle zprávy pro oddlužení v případě schválení oddlužení,

• d) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě zastavení insolvenčního řízení,

• e) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění na základě výsledku skončeného řízení o pozůstalosti; opravu základu daně nelze provést do výše, v jaké povinnost k úhradě dluhů věřitele přešla na dědice, nebo

• f) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění určené kvalifikovaným odhadem na základě dosavadního výsledku a průběhu příslušného řízení, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. e).

(2) Při stanovení výše základu daně podle odstavce 1 se neobdržená úplata sníží o částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.

(3) Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky došlo ke skutečnostem zakládajícím provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, věřitel při stanovení výše této další opravy zohlední všechny změny základu daně provedené předešlou opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky a opravami nebo změnami s ní souvisejícími.

(4) Pokud nebyla pohledávka v insolvenčním řízení v rámci přezkoumání přihlášených pohledávek zjištěna v hodnotě, kterou měla v době svého vzniku, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky zjištěné na přezkumném jednání nebo při přezkumu provedeném insolvenčním správcem v oddlužení.

(5) Pokud byla pohledávka přezkoumávána v rámci likvidace pozůstalosti, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky, v jaké je pohledávka v řízení o pozůstalosti považována za zjištěnou.

(6) Pokud je úplata za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny určené ke dni jeho uskutečnění, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z této obvyklé ceny.

(7) Byl-li u původního zdanitelného plnění stanoven základ daně v nesprávné výši, může věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše odpovídající správně stanovenému základu daně.

(8) Dojde-li před provedením opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky k opravě základu daně, opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo opravě výše daně, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z opraveného základu daně nebo opravené výše daně.

§ 46b

Změna výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem

(1) Věřitel je povinen změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud

• a) nastaly skutečnosti zakládající oprávnění k provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) a

• b) z těchto skutečností vyplývá, že skutečná výše základu daně stanoveného z neobdržené úplaty neodpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem.

(2) Změnit výši opravy základu daně podle odstavce 1 nelze, pokud je absolutní hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určené kvalifikovaným odhadem nižší než 1 000 Kč.

(3) Je-li hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určenou kvalifikovaným odhadem

• a) kladná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,

• b) záporná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.

§ 46c

Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata.

(2) První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení.

(3) Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.

(4) Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata.

(5) Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4

• a) kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,

• b) záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.

(6) Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 5 obdobně.

§ 46d

Zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

(1) Věřitel je povinen provést zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka a insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu

• a) zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek,

• b) zjištění, že není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, nebo

• c) souhlasu všech věřitelů a insolvenčního správce s návrhem dlužníka na zrušení konkursu.

(2) Zrušení opravy základu daně podle odstavce 1 provede věřitel ve výši poslední známé neobdržené úplaty.

§ 46e

Opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky

(1) Rozhodne-li se věřitel opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen vystavit základní opravný daňový doklad do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých se rozhodl tuto opravu provést.

(2) Věřitel je povinen vystavit opravný daňový doklad

• a) v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,

• b) v případě dodatečné opravy základu daně do 30 dnů ode dne snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, nebo

• c) při zrušení opravy základu daně do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost provést zrušení opravy základu daně.

(3) Základní opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:

• a) označení věřitele,

• b) daňové identifikační číslo věřitele,

• c) označení dlužníka,

• d) daňové identifikační číslo dlužníka,

• e) odkaz na příslušné ustanovení § 46 odst. 1, podle kterého je oprava základu daně prováděna,

• f) informaci o tom, že se jedná o další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se jedná o opravu základu daně podle § 46 odst. 2,

• g) spisovou značku insolvenčního řízení, je-li oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,

• h) evidenční číslo základního opravného daňového dokladu,

• i) den vystavení základního opravného daňového dokladu,

• j) den uskutečnění opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,

• k) informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to

• 1. evidenční číslo daňového dokladu,

• 1. den uskutečnění původního zdanitelného plnění,

• 1. výši úplaty,

• 1. základ daně,

• 1. sazbu daně a

• 1. výši daně,

• l) informace vztahující se k předchozí opravě základu daně, změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravě základu daně a zrušení opravy základu daně, pokud byly provedeny, a to

• 1. evidenční číslo základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,

• 1. den vystavení základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,

• 1. den uskutečnění zdanitelného plnění,

• 1. výši předchozí opravy základu daně, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně a zrušení opravy základu daně,

• 1. výši opravy poslední známé daně,