Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

ČÁST PRVNÍ

PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Uživatelem služby je fyzická osoba nebo právnická osoba, kterým je poskytována digitální služba nebo které činí digitální úkon, a které při poskytování digitální služby nebo při činění digitálního úkonu nemají postavení orgánu veřejné moci.

(2) Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy^1) v rámci agendy.

(3) Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.

(4) Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.

(5) Digitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu.

§ 2a

Digitální a informační agentura

(1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze.

(2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.

(3) Agentura

• a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,

• b) plní koordinační úlohu pro informační technologie,

• c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,

• d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,

• e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,

• f) provozuje kompetenční centra.

(4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.

§ 3

Právo na digitální službu

(1) Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.

(2) Práva a povinnosti podle jiných zákonů nejsou tímto zákonem dotčena.

§ 4

Právo činit digitální úkon

(1) Uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím

• a) své datové schránky^2),

• b) kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis,

• c) sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem^3) nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí^4) za podmínek stanovených jinými zákony,

• d) informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace^5), autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo

• e) jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.

(2) Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon.

(3) Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Agentury elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu^6).

(4) Orgán veřejné moci nemusí umožnit učinit digitální úkon podle odstavce 1 písm. d), pokud by mu to způsobilo nepřiměřenou zátěž.

(5) Orgán veřejné moci při posuzování míry nepřiměřené zátěže zohlední

• a) svou velikost, povahu a zdroje a

• b) své odhadované náklady a přínosy ve vztahu k očekávanému přínosu pro uživatele služby.

(6) Vyhodnotí-li orgán veřejné moci po posouzení podmínek podle odstavce 5, že by mu umožnění učinění digitálního úkonu podle odstavce 1 písm. d) způsobilo nepřiměřenou zátěž, zašle Agentuře žádost o vyjádření k tomuto závěru. V případě souhlasného vyjádření Agentury orgán veřejné moci vyznačí závěr v katalogu služeb. V případě nesouhlasného vyjádření Agentury a pokud orgán veřejné moci na závěru trvá, rozhodne o tom, zda by umožnění učinění digitálního úkonu podle odstavce 1 písm. d) způsobilo orgánu veřejné moci nepřiměřenou zátěž, vláda.

§ 5

Právo na osvědčení digitálního úkonu

(1) Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu.

(2) Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.

(3) Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem^7), je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil.

(4) Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.

§ 6

Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu

(1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném

• a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu^8) ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo

• b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.

(2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.

(3) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.

§ 7

Právo na využívání údajů

(1) Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.

(2) Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému; orgán veřejné moci je povinen tyto údaje využívat.

(3) Uživatel služby může udělit souhlas k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. V rozsahu uděleného souhlasu se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat.

(4) Souhlas uživatele služby k využívání údajů se podává Agentuře. Agentura zveřejní elektronický formulář k udělení a odvolání souhlasu na portálu veřejné správy.

§ 8

Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti

(1) Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.

(2) Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby prostřednictvím Agentury u příslušného orgánu veřejné moci, který učinil podkladový úkon. Příslušný orgán veřejné moci osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji Agentuře, která ji zapíše do registru práv a povinností.

(3) Příslušný orgán veřejné moci průběžně aktualizuje zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti; zjistí-li rozpor mezi zápisem podle odstavců 1 až 3 a skutečným stavem, odstraní jej prostřednictvím Agentury bez zbytečného odkladu.

§ 9

Právo na prokázání právní skutečnosti

(1) Uživatel služby má právo prokázat nebo osvědčit právní skutečnost

• a) odkazem na údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a zpřístupněné orgánu veřejné moci pro výkon agendy, nebo

• b) výpisem z informačního systému veřejné správy^9) v elektronické podobě, který zaručuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu výpisu.

(2) Uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy.

(3) Předloží-li uživatel služby dokumenty v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Požadavky jiných právních předpisů na vznik nebo podobu elektronických dokumentů, kterými se právně jedná, tím nejsou dotčeny^10).

Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu

§ 9a

(1) Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě.

(2) Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou.

(3) Digitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu.

§ 9b

(1) Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování.

(2) Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat.

§ 9c

(1) Digitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.

(2) Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě.

§ 9d

(1) Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování je Agentura. Poskytovatelem elektronické aplikace pro ověřování může být také jiný státní orgán. Poskytovatelem mobilní aplikace pro prokazování může být také osoba, které byla udělena akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osoba“).

(2) Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu.

§ 9e

(1) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu prokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.

(2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazu, zapečetí jej zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť a zpřístupní jej prokazujícímu.

(3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu.

(4) Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu.

§ 9f

(1) Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu.

(2) Agentura na základě vyrozumění podle odstavce 1 umožní ověřujícímu zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování.

(3) Ověřující, který přestal umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu bez zbytečného odkladu.

(4) Vyrozumění podle odstavců 1 a 3 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované Agenturou.

§ 9g

(1) Agentura rozhodne o udělení akreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti.

(2) Podmínkou pro udělení akreditace je

• a) skutečnost, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,

• b) skutečnost, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,

• c) bezúhonnost žadatele o akreditaci,

• d) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,

• e) zpracování plánu ukončení činnosti,

• f) skutečnost, že žadatel o akreditaci je způsobilý pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.

(3) Žadatel o akreditaci k žádosti o akreditaci přikládá

• a) smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,

• b) doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů,

• c) potvrzení, že žadatel o akreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,

• d) potvrzení, že žadatelem o akreditaci poskytovaná mobilní aplikace splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,

• e) plán ukončení činnosti.

(4) Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán.

(5) Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaci podmínky pro udělení akreditace, Agentura udělí akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.

§ 9h

(1) Agentura rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o poskytování další mobilní aplikace pro prokazování.

(2) Akreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b) ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování.

(3) Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osoba ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování podmínky podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), Agentura změní akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.

§ 9i

(1) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaci odejme.

(2) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat podmínku podle § 9g odst. 2 písm. c) nebo f), Agentura jí odejme akreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.

(3) Agentura odejme akreditaci, jestliže o to akreditovaná osoba písemně požádala.

(4) Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby.

§ 9j

(1) Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.

(2) Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění.

§ 9k