Zákon stavební zákon

• b) vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,

• c) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,

• d) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

(2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje

• a) vymezení územních rezerv,

• b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,

• c) stanovení pořadí provádění změn v území a

• d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje

• a) výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního významu,

• b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

• c) je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a

• d) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.

II. Odůvodnění územního rozvojového plánu

(1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

• a) stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,

• b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

• c) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,

• d) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

• e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h),

• f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

• g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

• h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

• i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,

• j) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a

• k) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

• a) koordinační výkres v měřítku 1 : 200 000 nebo 1 : 100 000 a

• b) je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.

Příloha č. 7 k zákonu č. 283/2021 Sb.

Obsah a struktura zásad územního rozvoje

I. Zásady územního rozvoje

(1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje

• a) koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,

• b) zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a nadmístních rozvojových os,

• c) zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení specifických oblastí nadmístního významu,

• d) přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,

• e) vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů nadmístního významu, včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití,

• f) vymezení ploch a koridorů regionálního územního systému ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,

• g) vymezení ploch pro těžbu nerostů,

• h) stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,

• i) přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,

• j) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace,

• k) stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a

• l) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

(2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje

• a) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,

• b) vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,

• c) je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území a

• d) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje

• a) výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti a sídelní strukturu,

• b) výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu,

• c) výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,

• d) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

• e) je-li to účelné, výkres oblastí, ploch a koridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií a

• f) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Výkresy se vydávají v měřítku 1 : 50 000 nebo v odůvodněných případech 1 : 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1 : 25 000. Grafická část může být doplněna schématy.

II. Odůvodnění zásad územního rozvoje

(1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

• a) stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,

• b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

• c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

• d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,

• e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,

• f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

• g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

• h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

• i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,

• j) výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,

• k) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a

• l) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem.

(3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

• a) koordinační výkres v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a

• b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 500 000.

Příloha č. 8 k zákonu č. 283/2021 Sb.

Obsah a struktura územního plánu

I. Územní plán

(1) Textová část územního plánu obsahuje

• a) vymezení zastavěného území,

• b) základní koncepci rozvoje území obce,

• c) urbanistickou koncepci,

• d) koncepci veřejné infrastruktury,

• e) koncepci uspořádání krajiny,

• f) podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem využití,

• g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,

• h) kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a

• i) v případě územního plánu pro část území hlavního města Prahy vymezení řešeného území.

(2) Je-li to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje

• a) členění území podle převažujícího charakteru na lokality,

• b) vymezení zastavitelného území,

• c) vymezení ploch a koridorů územních rezerv,

• d) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno plánovací smlouvou,

• e) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie,

• f) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu,

• g) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,

• h) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,

• i) stanovení pořadí provádění změn v území,

• j) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a

• k) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část územního plánu obsahuje

• a) výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení

• 1. hranice řešeného území,

• 1. hranice zastavěného území,

• 1. zastavitelných ploch, transformačních ploch a ploch změn v krajině,

• 1. koridorů dopravní a technické infrastruktury,

• 1. ploch a koridorů územních rezerv,

• 1. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie vydáním regulačního plánu nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,

• 1. části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu,

• b) hlavní výkres, který obsahuje

• 1. vyznačení hranice zastavěného území,

• 1. základní koncepci rozvoje území obce,

• 1. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch a transformačních ploch,

• 1. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině,

• 1. koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu,

• 1. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,

• 1. je-li to účelné, vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy,

• 1. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a

• 1. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území,

• c) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

• d) je-li to účelné, samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu a

• e) je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech.

(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 5 000 a vydávají se v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury vydat v měřítku 1 : 25 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy.

(6) Je-li územní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obce, lze tuto část územního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 500.

(7) Výkresy územního plánu vojenského újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1 : 5 000 a vydávají v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánu.

II. Odůvodnění územního plánu

(1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

• a) stručný popis postupu pořízení územního plánu,

• b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

• c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

• d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

• e) vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,

• f) základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

• g) sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

• h) stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

• i) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty a vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3,

• j) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,

• k) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch,

• l) výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení,

• m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a

• n) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny územního plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

• a) koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000,

• b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 50 000 nebo 1 : 100 000 a

• c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000.

Příloha č. 9 k zákonu č. 283/2021 Sb.

Obsah a struktura regulačního plánu

I. Regulační plán

(1) Textová část regulačního plánu obsahuje

• a) vymezení řešeného území,

• b) podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,

• c) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,

• d) podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,

• e) podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.

(2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje

• a) podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,

• b) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

• c) stanovení pořadí změn v území (etapizaci),

• d) podmínky pro požární ochranu,

• e) podmínky pro ochranu veřejného zdraví,

• f) stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,

• g) vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,

• h) vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování,

• i) vymezení záměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěže podmínka pro rozhodování, a

• j) vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část regulačního plánu obsahuje

• a) hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb,

• b) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a

• c) je-li to účelné, výkres pořadí změn v území (etapizace).

(4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech.

(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1 : 1 000, popřípadě 1 : 2 000 nebo 1 : 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy.

II. Odůvodnění regulačního plánu

(1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

• a) stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,

• b) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

• c) vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

• d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

• e) vyhodnocení souladu se zadáním nebo zadáním změny,

• f) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,

• g) odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,

• h) kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a

• i) vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

• a) koordinační výkres v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000,

• b) výkres širších vztahů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1:10 000 a

• c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 1 000 nebo 1 : 2 000.

^1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

^3) Čl. 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění.

^5) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^6) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^7) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^8) § 34 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb.

^9) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

^10) § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

^11) § 2 písm. e) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

^14) § 4b až 4d zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^15) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

^16) § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/1994 Sb.

^17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

^18) Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 12/2017 Sb. m. s.

^19) § 17 písm. d) a § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

^20) § 3 písm. f) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

^21) § 10i zákona č. 100/2001 Sb.

^22) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^23) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^24) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^25) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^26) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

^27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.

^28) Například zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

^29) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.

^30) Zákon č. 541/2020 Sb. Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

^31) § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^32) Zákon č. 128/2000 Sb.

^33) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění.

^34) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

^35) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^36) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

^37) Zákon č. 406/2000 Sb.

^38) Například zákon č. 200/1994 Sb., zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

^39) Například zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb.

^40) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

^41) § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

^42) § 7 zákona č. 100/2001 Sb. § 45h až 45i zákona č. 114/1992 Sb.

^43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

^48) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^49) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

^50) § 4b zákona č. 200/1994 Sb.

^51) § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

^52) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^54) § 31 zákona č. 128/2000 Sb.

^55) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^56) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.

^57) § 4d zákona č. 200/1994 Sb.

^58) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb.

^59) § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

^60) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^61) § 10 zákona č. 13/1997 Sb.

^62) § 2 zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.

^63) § 1 odst. 6 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon).

^64) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

^65) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

^66) Vyhláška č. 142/2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny.

^67) § 3 a 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

^67) Vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.