Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona

Typ Zákon
Publikace 2021-07-29
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o požární ochraně

Čl. II

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:

„§ 8

(1) Zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, musí být v části stavby, v níž je služba poskytována, vybaveno

(2) Pokud je ve stavbě provozováno více zařízení sociálních služeb, která poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb podle zákona o sociálních službách, a součet ubytovací kapacity těchto zařízení je nad 50 osob, postupuje se podle odstavce 1 písm. a).

(3) Na žádost provozovatele elektrické požární signalizace v části stavby, kde je poskytována sociální služba podle odstavce 1, hasičský záchranný sbor kraje připojí elektrickou požární signalizaci podle odstavce 1 písm. a) prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje, po splnění podmínek pro toto připojení.

(4) Hasičský záchranný sbor kraje žádost podle odstavce 3 posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.

§ 9

(1) Nemovitou národní kulturní památku, která je vybavena elektrickou požární signalizací, lze na žádost provozovatele elektrické požární signalizace připojit prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje žádost posoudí a písemně žadateli sdělí, za jakých podmínek lze připojení realizovat. Smlouva o připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany obsahuje zejména označení smluvních stran a podmínky připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany. Jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace na pult centralizované ochrany se nevyžaduje.

(3) Nemovitou kulturní památku uvedenou v dohodě uzavřené mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „generální ředitelství“) a Ministerstvem kultury lze připojit na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje za obdobných podmínek jako nemovitou národní kulturní památku.“.

„(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního zákona.“.

„(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu^13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb nebo zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

(6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby

„Oddíl třetí

Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti

§ 39

(1) Z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva se stavba člení na

(2) Prováděcí právní předpis stanoví kritéria a charakteristiku stavby pro její zařazení do kategorie podle odstavce 1. Charakteristikou stavby je stavebně technický parametr stavby a její umístění. Kritériem se rozumí

§ 40

(1) Státní požární dozor se v rozsahu podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) nevykonává u stavby kategorie 0 a I.

(2) Pro stavbu uvedenou v § 39 odst. 1 písm. b), c) nebo d) se zpracovává požárně bezpečnostní řešení podle zvláštního právního předpisu^13). V požárně bezpečnostním řešení jeho zpracovatel prokazuje shodu navrhovaného záměru stavby s technickými podmínkami požární ochrany pro navrhování staveb stanovenými prováděcím právním předpisem^15).

(3) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie I a II je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu^12).

(4) K zpracování požárně bezpečnostního řešení pro stavbu kategorie III je oprávněna osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb podle zvláštního právního předpisu^12) a které k tomuto současně byla udělena specializace v rámci tohoto oboru podle zvláštního právního předpisu^12).

^15) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.“.

Čl. III

Přechodná ustanovení

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o státní památkové péči

Čl. IV

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

„^1) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

„(2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénní úpravě, umístění nebo odstranění reklamního zařízení, umístění nebo odstranění reklamního nebo informačního poutače, pokud nejde o reklamní zařízení podle stavebního zákona, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovací práci na této nemovitosti si předem vyžádat rozhodnutí nebo závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a).“.

Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 4 až 8.

„(8) Orgán státní památkové péče vydává závazné stanovisko podle odstavce 1 nebo 2 v případech, navazuje-li na jeho postup rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona; v ostatních případech vydává orgán státní památkové péče rozhodnutí.“.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

„(1) Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny nebo jejich prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče opatření obecné povahy o ochranném pásmu. V ochranném pásmu může obecní úřad obce s rozšířenou působností omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může současně v opatření obecné povahy určit, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost posouzení zájmů státní památkové péče podle § 17a odst. 1; tato povinnost je vyloučena vždy, jde-li o záměr podle stavebního zákona, jehož provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

„(5) Dojde-li v souvislosti s uskutečňováním záměru podle stavebního zákona, s odstraněním stavby nebo s odstraněním terénní úpravy podle stavebního zákona k archeologickému nálezu, postupuje se podle stavebního zákona.“.

Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena e) až l).

„§ 27b

Kancelář prezidenta republiky

(1) Na území národní kulturní památky Pražský hrad vykonává na úseku státní památkové péče působnost krajského úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností, s výjimkou působnosti orgánů státní památkové péče na úseku územního plánování, Kancelář prezidenta republiky. V případech, kdy tento zákon stanoví krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost vyžádat si vyjádření odborné organizace státní památkové péče, může si Kancelář prezidenta republiky takovéto vyjádření rovněž vyžádat.

(2) Nadřízeným orgánem Kanceláře prezidenta republiky na úseku státní památkové péče je ministerstvo kultury.

(3) Archeologický výzkum na území uvedeném v odstavci 1 provádí Archeologický ústav.“.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).

„(3) Krajský úřad se při plnění svých úkolů opírá o odbornou pomoc odborné organizace státní památkové péče.“.

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.