Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

Čl. I

Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře, se mění takto:

• 1. V § 2 písmeno c) zní:

• „c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje očekávané následky podle typového scénáře a nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a obdobných fyzikálně-chemických vlastností, které mají vliv na stanovení velikosti zóny havarijního plánování,“.

• 1. V § 4 odst. 1 se v písmenu e) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

• „g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik^11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f).

^11) § 9 zákona č. 224/2015 Sb., vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku.“.

• 1. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 226/2015 Sb.

Vymezení zóny havarijního plánování

Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L

• a) Vytvoření soupisu zařízení

• 1. Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U každého zařízení se zjistí další informace potřebné pro stanovení maximálního množství nebezpečné látky, které může svými nebezpečnými účinky vyvolat závažnou havárii, a příslušná kategorie nebezpečné látky podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele, především z podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie), vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zařízení se zanáší do tabulky A. 2., sloupce 2, přičemž se k němu dále ve sloupci 1 uvede příslušný název nebezpečné látky a kategorie její nebezpečnosti. Do tabulky A. 2. se zanáší i zařízení v objektech určených podle § 7 odst. 1 zákona.

• 1. Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů 1 vypočtených podle písmene e) tohoto oddílu menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobného propojení dvou zařízení se pro účely věty první posuzuje každé potrubí samostatně. U potrubí mezi dvěma zařízeními může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí armaturami samostatně uzavíratelné části potrubí. Jde o armatury s automatickými nebo dálkově ovladatelnými uzávěry s nezávislým zdrojem energie, nebo armatury s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem.

• b) Přiřazení typových scénářů havárií

• 1. Ke každému jednotlivému zařízení se ve sloupci 4 na základě druhu nebezpečné látky přiřadí jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 3. K zařízení s nebezpečnou látkou, která není uvedena v tabulce A. 3., se typový scénář přiřadí na základě kategorie nebezpečnosti přítomné nebezpečné látky podle tabulky A. 4. Jestliže je k nebezpečné látce přiřazeno více typových scénářů, uvedou se tyto scénáře pro dotčené zařízení ve sloupci 4 jako oddělené položky, v samostatných řádcích. Při přiřazování typového scénáře musí být dodrženy následující zásady respektující druh zařízení:

• 1.1 Při přiřazování typového scénáře FireBall z BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zdrojích rizika nesčítá, jednotlivá zařízení se hodnotí samostatně. Hodnotí se množstvím v jednom zásobníku.

• 1.2 Typový scénář FireBall z BLEVE se nepřiřazuje u atmosférického skladování, pro skladování v tlakových láhvích, pro potrubní rozvody hořlavých plynů a pro podzemní zásobníky a zásobníky polozasypané.

• 1. V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nepřiřazuje.

• c) Určení množství nebezpečných látek

• 1. Pro jednotlivé zařízení se uvede ve sloupci 3 a 5 tabulky A. 2. množství umístěné nebezpečné látky a skupenství, ve kterém se látka v zařízení vyskytuje. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, použije se pro stanovení množství nebezpečné látky sloužícího k určení typového scénáře součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.

• 1. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických nebo dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními.

• 1. U zařízení v podobě potrubí s plynem, u kterého není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí podle grafu č. 6. Maximální množství nebezpečné látky stanovené podle grafu č. 6 nemůže být vyšší než součet maximálních množství nebezpečné látky v zařízeních, která potrubí s plynem spojuje.

• 1. Pro povrchové technologie podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí tlak, předběžný parametr 1 se odečte z tabulky A. 3.

• d) Výpočet efektivního množství nebezpečné látky

Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství nebezpečné látky (sloupec 5 v tabulce A. 2.) příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 3. nebo příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 4.

U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látky určí:

• 1. pro chemické látky vyjmenované v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1,

• 1. pro chemické látky a směsi neuvedené v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1.

Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2.

Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množství nestanovuje.

• e) Stanovení předběžného parametru 1

Předběžný parametr 1 se stanoví na základě jeho konstantní hodnoty uvedené v tabulce A. 3. nebo tabulce A. 4. nebo na základě grafu č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 podle příslušného typového scénáře. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 8 tabulky A. 2. Předběžný parametr 1 se stanovuje zvlášť pro každou položku jako samostatný řádek tabulky A. 2. Nelze-li vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, stanoví se předběžný parametr 1 v hodnotě 50 m.

• f) Stanovení parametru L

Parametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2.

Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice

Legenda:

[image omitted] půdorysný průmět zařízeni

[image omitted] zóna havarijního plánováni

[image omitted] hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán

[image omitted] výchozí hranice

[image omitted] nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízeni se středem S a poloměrem r

[image omitted] parametr stanoveny podle přílohy 1

[image omitted] střed zařízení

Obrázek č. 1

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.

[image omitted]

Obrázek č. 2

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).

[image omitted]

Obrázek č. 3

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)

Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)

[image omitted]

Obrázek č. 4

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)

Popis: zařízení s různými typovými scénáři

[image omitted]

Obrázek č. 5

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)

Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).

[image omitted]

Obrázek č. 6

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)

Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu (PZP) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry PZP a provozované jedním provozovatelem

CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu

PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska

PS - provozní sonda

[image omitted]

Obrázek č. 7

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)

[image omitted]

Rovnice č. 1:

Tk=T-TtTv-Tt

kde:

TK teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin;

T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C).

Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látka používána v zařízení za různých teplot, zařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízení.

Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu

Teplotní koeficient (TK)	Koeficient výparu (KV)
Větší než 0,95	1
0,8 – 0,95	0,5
0,6 – 0,8	0,15
0,4 – 0,6	0,05
0,2 – 0,4	0,01
Menší než 0,2	0,005

Tabulka A. 2.: Soupis zařízení

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství) | Typový scénář) | Maximální množství m (t) / maximální tlak p (MPa) **) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

^*) V případě toxických kapalin se uvede do závorky rovněž teplota skladování či procesu ve °C.

^**) V případě toxických kapalin se uvede do závorky koeficient výparu (Kv).

^***) V případě povrchových technologií podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí hodnota tlaku.

Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2.

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství | Typový scénář | Maximální množství m t)/maximální tlak p (MPa) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle Směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Automobilový benzín | P5a Hořlavá kapalina, kat. 1 | Zásobník atmosférický | kapalina | EXPL | 7 000 t | 0,035 | 245 t | 800 m | 800 m | | Potrubí | kapalina | EXPL | 0,5 t | 0,035 | 0,0175 t | 35 m | 35 m | | | | Autocisterna | kapalina | EXPL FIRE | 28,5 t | 0,035 | 0,9975 t | 130 m | 200 m | | | | 0,85 | 24,225 t | 200 m | | | | | | | | | Chlor | H2 Akutní toxicita, kat. 2 | Zásobník | zkapalněný plyn | TOX | 50 t | 0,35 | 17,5 t | 2 300m | 2300m | | Železniční cisterna | zkapalněný plyn | TOX | 45 t | 0,35 | 15,75 t | 2 150m | 2150 m | | | | Potrubí | zkapalněný plyn | TOX | 0,4 t | 0,35 | 0,141 | 150 m | 150 m | | | | Formaldehyd, 32% | H2 Akutní toxicita, kat. 3 | Zásobník | kapalina (20°C) | TOX, Kv = 0,01 | 860t | 0,03 | 0,258 t | 410 m | 410m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | LPG | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Zásobníkové pole (3x96 t) | plyn | EXPL FIRE | 288 t | 0,1 | 28,8 t | 400 m | 580 m | | 96 t | 1 | 96 t | 580 m | | | | | | | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Kyslík | P4 Oxidující plyny, kat. 1 | Zásobník | plyn | OXI | 330 t | 1 | 330 t | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Zemní plyn | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Těžební sonda | plyn | - | <10MPa | | - | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Perunit | P1a Výbušniny, | Sklad | tuhá látka | EXPL | 45 t | 1 | 45 t | 460 m | 460 m | | | oddíl 1.1 | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | | | | | | | | |

Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky