Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

Čl. I

Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře, se mění takto:

• 1. V § 2 písmeno c) zní:

• „c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje očekávané následky podle typového scénáře a nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a obdobných fyzikálně-chemických vlastností, které mají vliv na stanovení velikosti zóny havarijního plánování,“.

• 1. V § 4 odst. 1 se v písmenu e) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

• „g) s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik^11) při dodržení pravidel podle přílohy č. 1 oddílu 3, pokud nelze výchozí hranici určit podle písmen a) až f).

^11) § 9 zákona č. 224/2015 Sb., vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku.“.

• 1. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 226/2015 Sb.

Vymezení zóny havarijního plánování

Oddíl 1 Základní způsob stanovení výchozí hranice pomocí parametru L

• a) Vytvoření soupisu zařízení

• 1. Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U každého zařízení se zjistí další informace potřebné pro stanovení maximálního množství nebezpečné látky, které může svými nebezpečnými účinky vyvolat závažnou havárii, a příslušná kategorie nebezpečné látky podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele, především z podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie), vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zařízení se zanáší do tabulky A. 2., sloupce 2, přičemž se k němu dále ve sloupci 1 uvede příslušný název nebezpečné látky a kategorie její nebezpečnosti. Do tabulky A. 2. se zanáší i zařízení v objektech určených podle § 7 odst. 1 zákona.

• 1. Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů 1 vypočtených podle písmene e) tohoto oddílu menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobného propojení dvou zařízení se pro účely věty první posuzuje každé potrubí samostatně. U potrubí mezi dvěma zařízeními může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí armaturami samostatně uzavíratelné části potrubí. Jde o armatury s automatickými nebo dálkově ovladatelnými uzávěry s nezávislým zdrojem energie, nebo armatury s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem.

• b) Přiřazení typových scénářů havárií

• 1. Ke každému jednotlivému zařízení se ve sloupci 4 na základě druhu nebezpečné látky přiřadí jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 3. K zařízení s nebezpečnou látkou, která není uvedena v tabulce A. 3., se typový scénář přiřadí na základě kategorie nebezpečnosti přítomné nebezpečné látky podle tabulky A. 4. Jestliže je k nebezpečné látce přiřazeno více typových scénářů, uvedou se tyto scénáře pro dotčené zařízení ve sloupci 4 jako oddělené položky, v samostatných řádcích. Při přiřazování typového scénáře musí být dodrženy následující zásady respektující druh zařízení:

• 1.1 Při přiřazování typového scénáře FireBall z BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zdrojích rizika nesčítá, jednotlivá zařízení se hodnotí samostatně. Hodnotí se množstvím v jednom zásobníku.

• 1.2 Typový scénář FireBall z BLEVE se nepřiřazuje u atmosférického skladování, pro skladování v tlakových láhvích, pro potrubní rozvody hořlavých plynů a pro podzemní zásobníky a zásobníky polozasypané.

• 1. V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nepřiřazuje.

• c) Určení množství nebezpečných látek

• 1. Pro jednotlivé zařízení se uvede ve sloupci 3 a 5 tabulky A. 2. množství umístěné nebezpečné látky a skupenství, ve kterém se látka v zařízení vyskytuje. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, použije se pro stanovení množství nebezpečné látky sloužícího k určení typového scénáře součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.

• 1. Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických nebo dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními.

• 1. U zařízení v podobě potrubí s plynem, u kterého není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí podle grafu č. 6. Maximální množství nebezpečné látky stanovené podle grafu č. 6 nemůže být vyšší než součet maximálních množství nebezpečné látky v zařízeních, která potrubí s plynem spojuje.

• 1. Pro povrchové technologie podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí tlak, předběžný parametr 1 se odečte z tabulky A. 3.

• d) Výpočet efektivního množství nebezpečné látky

Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství nebezpečné látky (sloupec 5 v tabulce A. 2.) příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 3. nebo příslušným modifikačním faktorem nebezpečné látky uvedeným v tabulce A. 4.

U toxických kapalin se maximální množství nebezpečné látky určí:

• 1. pro chemické látky vyjmenované v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1,

• 1. pro chemické látky a směsi neuvedené v tabulce A. 3. vynásobením množství nebezpečné látky koeficientem výparu KV, který se odečte z tabulky A. 1. s využitím rovnice č. 1.

Výsledná hodnota se zanese do sloupce 7 tabulky A. 2.

Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se efektivní množství nestanovuje.

• e) Stanovení předběžného parametru 1

Předběžný parametr 1 se stanoví na základě jeho konstantní hodnoty uvedené v tabulce A. 3. nebo tabulce A. 4. nebo na základě grafu č. 1, 2, 3, 4 nebo 5 podle příslušného typového scénáře. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 8 tabulky A. 2. Předběžný parametr 1 se stanovuje zvlášť pro každou položku jako samostatný řádek tabulky A. 2. Nelze-li vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, stanoví se předběžný parametr 1 v hodnotě 50 m.

• f) Stanovení parametru L

Parametr L se stanoví jako maximální dosažená hodnota všech předběžných parametrů 1 získaných postupem podle písmene e) tohoto oddílu. Parametr L se zanese do sloupce 9 tabulky A. 2.

Oddíl 2 Vzory způsobů stanovení výchozí hranice

Legenda:

[image omitted] půdorysný průmět zařízeni

[image omitted] zóna havarijního plánováni

[image omitted] hranice plochy, pro kterou se zpracovává vnitřní havarijní plán

[image omitted] výchozí hranice

[image omitted] nejmenší kružnice opsaná kolem půdorysného průmětu zařízeni se středem S a poloměrem r

[image omitted] parametr stanoveny podle přílohy 1

[image omitted] střed zařízení

Obrázek č. 1

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L, H = kružnice se středem v S a poloměrem L.

[image omitted]

Obrázek č. 2

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. a)

Popis: r < 1/5 L (parametr L je sice výrazně větší, než rozměry zařízení, ale rozměry území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán, nejsou z hlediska velikosti zanedbatelné).

[image omitted]

Obrázek č. 3

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. b)

Popis: vzdálenost L3 stanovená jako vzdálenost na obě strany od osy potrubí (P)

[image omitted]

Obrázek č. 4

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. c)

Popis: zařízení s různými typovými scénáři

[image omitted]

Obrázek č. 5

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. d)

Popis: r > 1/5 L (vypočítaný parametr L je ve zřejmém nepoměru k rozměrům zařízení).

[image omitted]

Obrázek č. 6

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. e)

Popis: vzdálenost L se stanoví pro všechny povrchové technologie podzemního zásobníku plynu a všech provozních (vtlačně - odběrových) sond podzemního zásobníku plynu (PZP) v rámci jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry PZP a provozované jedním provozovatelem

CH - chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry podzemního zásobníku plynu

PT - povrchová technologie centrálního areálu nebo střediska

PS - provozní sonda

[image omitted]

Obrázek č. 7

Vzor stanovení výchozí hranice podle § 4 odst. 1 písm. f)

[image omitted]

Rovnice č. 1:

Tk=T-TtTv-Tt

kde:

TK teplotní koeficient pro přepočet množství toxických kapalin;

T teplota skladování nebo teplota v procesu; je-li teplota skladování menší než 5°C, použije se teplota 5°C; Tt teplota tání (tuhnutí) za normálního tlaku (°C); Tv teplota varu za normálního tlaku (°C).

Teplota varu a teplota tání jsou uvedeny v bezpečnostním listu. Teplota skladování nebo teplota v procesuje uvedena v bezpečnostní dokumentaci. Normálním tlakem se rozumí tlak o hodnotě 101,325 kPa. Pokud je nebezpečná látka používána v zařízení za různých teplot, zařízení s konkrétní rozdílnou teplotou se v tabulce A. 2. eviduje a posuzuje jako samostatné zařízení.

Tabulka A. 1.: Odečet koeficientu výparu

Tabulka A. 2.: Soupis zařízení

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství) | Typový scénář) | Maximální množství m (t) / maximální tlak p (MPa) **) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | | |

^*) V případě toxických kapalin se uvede do závorky rovněž teplota skladování či procesu ve °C.

^**) V případě toxických kapalin se uvede do závorky koeficient výparu (Kv).

^***) V případě povrchových technologií podzemního zásobníku plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečné látky uvádí hodnota tlaku.

Tabulka A. 2.1.: Vzor vyplnění tabulky A. 2.

| 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | | | Nebezpečná látka | Zařízení | Skupenství | Typový scénář | Maximální množství m t)/maximální tlak p (MPa) | Modifikační faktor | Efektivní množství me (t) | Předběžný parametr l (m) | Parametr L (m) | | | Název | Kategorie nebezpečnosti podle Směrnice 2012/18/EU | | | | | | | | | | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- | | Automobilový benzín | P5a Hořlavá kapalina, kat. 1 | Zásobník atmosférický | kapalina | EXPL | 7 000 t | 0,035 | 245 t | 800 m | 800 m | | Potrubí | kapalina | EXPL | 0,5 t | 0,035 | 0,0175 t | 35 m | 35 m | | | | Autocisterna | kapalina | EXPL FIRE | 28,5 t | 0,035 | 0,9975 t | 130 m | 200 m | | | | 0,85 | 24,225 t | 200 m | | | | | | | | | Chlor | H2 Akutní toxicita, kat. 2 | Zásobník | zkapalněný plyn | TOX | 50 t | 0,35 | 17,5 t | 2 300m | 2300m | | Železniční cisterna | zkapalněný plyn | TOX | 45 t | 0,35 | 15,75 t | 2 150m | 2150 m | | | | Potrubí | zkapalněný plyn | TOX | 0,4 t | 0,35 | 0,141 | 150 m | 150 m | | | | Formaldehyd, 32% | H2 Akutní toxicita, kat. 3 | Zásobník | kapalina (20°C) | TOX, Kv = 0,01 | 860t | 0,03 | 0,258 t | 410 m | 410m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | LPG | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Zásobníkové pole (3x96 t) | plyn | EXPL FIRE | 288 t | 0,1 | 28,8 t | 400 m | 580 m | | 96 t | 1 | 96 t | 580 m | | | | | | | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Kyslík | P4 Oxidující plyny, kat. 1 | Zásobník | plyn | OXI | 330 t | 1 | 330 t | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Zemní plyn | P2 Hořlavý plyn, kat. 1 | Těžební sonda | plyn | - | <10MPa | | - | 80 m | 80 m | | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | Perunit | P1a Výbušniny, | Sklad | tuhá látka | EXPL | 45 t | 1 | 45 t | 460 m | 460 m | | | oddíl 1.1 | ... | ... | ... | ... | | ... | ... | ... | | | | | | | | | | | |

Tabulka A. 3.: Typové scénáře a modifikační faktory pro jmenovitě uvedené látky

Tabulka A. 4.: Typové scénáře a modifikační faktory pro látky zařazené podle kategorie nebezpečnosti

Tabulka A. 5.: Modifikační faktory pro extrémně toxické látky. Použije se největší nalezený modifikační faktor.

[image omitted]

Graf č. 1: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář toxický únik (TOX)

[image omitted]

Graf č. 2: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře exploze výbušnin a směsí a výbuch mraku par (VCE)

[image omitted]

Graf č. 3: Stanovení předběžného parametru l pro typové scénáře FireBall z BLEVE a BoilOver (FireBall)

[image omitted]

Graf č. 4: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář požár kapalin (P-FIRE)

[image omitted]

Graf č. 5: Stanovení předběžného parametru l pro typový scénář podporování požáru (OXI)

[image omitted]

Graf č. 6: Stanovení množství uniklého plynu z nadzemního potrubí

Oddíl 3

Pravidla pro stanovení parametru L s využitím výstupů analýzy a hodnocení rizik

• 1. Výběr typového scénáře: je vztažen k jednotlivým fyzikálně-chemickým vlastnostem chemických látek a směsí a způsobu nakládání a respektuje typové scénáře podle tabulky A. 3. a A. 4.

• 1. Množství nebezpečné látky a směsí: v úvahu se bere množství, u kterého se reálně předpokládá, že se může účastnit havárie. Nemusí se jednat o projektované množství v daném zařízení, snížení však musí být definováno a zdůvodněno, například charakterem technologického procesu.

• 1. Rychlost uvolňování nebezpečných látek do ovzduší: rychlost uvolňování respektuje fyzikální stav a podmínky zacházení s látkou (například formu skladování jako zkapalněný nebo stlačený plyn, tenze páry nad hladinou, koncentrace nebezpečné látky ve směsi při úniku, prášková nebo kompaktní forma látky).

• 1. Zmírňující faktory: lze započítat pouze účinnou separaci zabraňující úniku, popřípadě snižující uniklé množství ze zařízení (pasivní bariéry bezpečnosti). Nelze započítat organizační opatření, tedy zmírnění vyžadující aktivní zásah obsluhy nebo záchranných složek.

• 1. Limitní hodnoty účinků na zdraví člověka (koncentrace látky, tepelný tok, přetlak): doporučené jsou nejnižší odhadované hodnoty, které mohou způsobit smrt člověka, který není mimořádně vnímavý jedinec.

• 1. Požárně technické a výbuchové charakteristiky látek/směsí: využití pouze podložených hodnot požárně technických a výbuchových charakteristik látek/směsí.

• 1. Atmosférické podmínky: doporučuje se použít třída stability ovzduší D podle Pasquilla a rychlost větru 3 m/s nebo menší, popřípadě horší hodnoty rozptylových podmínek. Jsou-li použity jiné rozptylové podmínky, musí být tato volba zdůvodněna.

• 1. Teplota nebezpečné látky: v úvahu se bere teplota látky v zařízení, a to i v mimořádných technologických stavech.

• 1. Hustota plynu pro rozptylový model: volba se provádí podle molekulové hmotnosti nebezpečné látky, koncentrace a teploty její směsi se vzduchem (například rozptylový model „Rozptyl těžkého plynu").

• 1. Doba a rychlost úniku nebezpečné látky ze zařízení: obě hodnoty musí být zdůvodněny. Není-li tomu tak, počítá se s dobou úniku veškerého předpokládaného množství za 30 minut. V případě použití zdůvodněných hodnot doby úniku jsou tyto hodnoty rovny minimálně době potřebné k rozeznání havárie plus 10 minut.

• 1. Výpočet úniku kapaliny: v úvahu se bere charakter zařízení. Z uniklé látky vzniklá kaluž o zdůvodněných rozměrech, nebo kaluž o ploše odpovídající rozměrům záchytné jímky.

• 1. Množství nebezpečné látky účastnící se reakce: u výbušnin maximální množství přítomné v konkrétním skladu nebo zařízení. U hořlavých plynů a par musí být uvedeno, jaká část uniklého množství se účastní reakce, jaké modely byly použity a jaké jsou použité vstupní podmínky.".

Čl. II

Přechodné ustanovení

Zóna havarijního plánování vymezená podle vyhlášky č. 226/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pro toxické kapaliny, látky podporující hoření nebo ropné látky se vymezí způsobem stanoveným ve vyhlášce č. 226/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Ministr:

Hamáček v. r.