Vyhláška o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů)

• 1. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty) může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající technické normy a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5. Koncentrace kyseliny potřebná k úpravě hodnoty pH vzorku má být taková, aby změna objemu byla co nejmenší. Přídavek kyseliny nemá způsobit srážení nebo komplexaci, v takovém případě se úprava pH neprovádí.

• 1. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle technické normy ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene:

Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír. Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm.

Do zkušební nádoby se naváží 200 až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku odpadu (ředěného v hmotnostním poměru 1:9 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 ± 2 °C bez přístupu světla.

Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm.

Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm.

Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300 mg.kgsuš^-1 až 650 mg.kgsuš^-1.

Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu.

Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene. Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm.

Zkušební metody pro hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 14 jsou uvedeny v těchto technických předpisech:

Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1 ze dne 1. května 2009 Jakost Vod. Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích), - Část 1: Část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi.

Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-2 ze dne 1. května 2009 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích), - Část 2: Metoda se sušenými bakteriemi.

Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-2:2009/A1 (757734), Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - Část 2: Metoda se sušenými bakteriemi, Dodatek z 1.6.2019.

Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 ze dne 1. května 2013 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity.

Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 ze dne 1. srpna 2012 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas.

Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 ze dne 1. srpna 2013 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 8/2021 Sb.

Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu

A. Základní školení obsahuje informace alespoň o:

• 1. právních předpisech upravujících nakládání s odpady včetně cílů POH ČR,

• 1. odborné způsobilosti osob oprávněných ke vzorkování odpadů,

• 1. vzorkování odpadů a dokumentace odběru vzorků v souladu s technickou normou ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití,

• 1. souvisejících technických předpisech a technických normách majících dopad na vzorkování odpadů,

• 1. metodických pokynech ministerstva majících dopad na vzorkování odpadů,

• 1. metodách vzorkování pevných a kapalných odpadů včetně úpravy vzorku, jeho uchovávání a dopravy vzorků do laboratoře,

• 1. aspektech (kritériích) výběru zkušební laboratoře,

• 1. dokumentaci vzorkování a činnostech souvisejících,

• 1. způsobech (nebo postupech) interpretace výsledků zkoušek,

• 1. bezpečnosti práce při odběrech vzorků odpadů včetně používání odpovídajících osobních ochranných pracovních prostředků.

Dále kurz obsahuje praktický výcvik zaměřený na zvládání a ověření získaných teoretických znalostí a závěrečný test k ověření získaných znalostí.

Časový rozsah základního školení činí minimálně 24 hodin.

B. Zdokonalovací a udržovací jednodenní školení obsahuje alespoň:

• 1. informace o změnách v související právní úpravě, změnách v souvisejících technických předpisech (technických normách), změnách v metodách zkoušení, které mají dopad na přípravu vzorků,

• 1. novinky a zkušenosti z praxe vzorkování odpadů, novinky související s teorií vzorkování a technickým vybavením vzorkaře,

• 1. opakování zásad bezpečnosti práce při vzorkování odpadů,

• 1. ukázky přístupů k vzorkování různých druhů odpadů - videozáznamy, informace o výsledcích vzorkování a zkoušek vzorků odebíraných v předcházejících doškolovacích školeních,

• 1. praktický odběr vzorku odpadů a jeho úprava na laboratorní vzorek včetně zpracování odpovídající dokumentace a případných následných zkoušek vybraných ukazatelů s cílem identifikovat vlivy vzorkování na výsledky zkoušek.

Časový rozsah doškolovacího a udržovacího školení činí 8 - 12 hodin.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 8/2021 Sb.

Metody provádění zkoušek a vzorkování

Poznámka:

Normy a metody se použijí v aktuálním znění.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 8/2021 Sb.

Dokumentační zpráva o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

• 1. ÚVOD

• 1.1. Informace o žadateli a zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

• 1.2. Identifikace pověřené osoby nebo osob podílejících se na hodnocení odpadu

• 1.3. Identifikace osoby, která zpracovala dokumentační zprávu o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu

• 1. PODKLADY

• 2.1. Podklady a dokumenty předané žadatelem

• 2.2. Podklady a dokumenty vlastní

• 1. POPISNÁ ČÁST

• 3.1. Popis technologie nebo způsobu vzniku odpadu

• 3.1.1 Popis zařízení, při jehož provozu odpad vzniká

• 3.1.2 Vznik odpadu a místo vzniku odpadu

• 3.1.3 Vstupy, které by mohly ovlivnit kvalitu odpadu

• 3.1.3.1 Technologie vzniku odpadu

• 3.1.3.2 Vstupní suroviny do technologie vzniku odpadu

• 3.1.3.3 Nepředpokládané vlivy

• 3.1.3.4 Ostatní

• 3.1.4 Informace o zařízení a jeho technický stav

• 3.1.4.1 Rozhodnutí potřebná pro provoz zařízení

• 3.1.4.2 Technický stav zařízení

• 3.1.4.3 Sledované a známé vlastnosti odpadu

• 3.1.4.4 Rešeršní a uchovávané údaje o vlastnostech odpadu

• 3.2. Informace o provedených zkouškách

• 3.2.1 Způsobilost osob podílejících se na zkoušení odpadů - vzorkování odpadu

• 3.2.2 Zkušební laboratoře nebo odborná pracoviště

• 3.2.3 Zkušební metody

• 3.2.4 Výsledky laboratorních zkoušek

• 3.2.4.1 Identifikace protokolů o odběru vzorků odpadu

• 3.2.4.2 Identifikace protokolů o zkouškách

• 3.3 Informace o podkladech poskytnutých jiným pověřeným osobám

• 1. HODNOTÍCÍ ČÁST

• 4.1. Hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu

• 4.1.1 Definice a kritéria pro hodnocení

• 4.2.2 Hodnocení a odůvodnění podle § 6

• 4.2. Shrnutí

• 1. PODMÍNKY PLATNOSTI OSVĚDČENÍ

• 5.1. Stanovení trvalé kontroly nebezpečných vlastností odpadu po dobu platnosti osvědčení

• 5.2. Způsob odběru kontrolních vzorků ke zkouškám

• 5.3. Stanovení rozsahu ukazatelů pro ověření nebezpečných vlastností odpadu

• 1. ZÁVĚR

• 6.1. Shrnutí postupu hodnocení

• 6.2. Doporučení pro zařazení hodnoceného odpadu podle Katalogu odpadů

• 1. PŘÍLOHOVÁ ČÁST DOKUMENTAČNÍ ZPRÁVY O HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADU

• 7.1. Kopie plánu odběru vzorků

• 7.2. Protokol o odběru vzorku ke zkouškám rozhodujícím pro hodnocení, včetně protokolů o výsledcích zkoušek

• 7.3 Všechny další dokumenty související s provedeným hodnocením nebezpečných vlastností odpadu.

^1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

^2) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“.

^3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

^4) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.

^5) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

^6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.

^7) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. AHEM 1/2010, Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu pro hodnocení účinnosti dekontaminace odpadů ze zdravotnictví. TNV 75 8090 Hygienizace kalů v čistírnách odpadních vod. AHEM 7/2001, Stanovení indikátorových mikroorganismů pro mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půd. AHEM 1/2008, Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech kompostech pomocných růstových prostředcích a podobných matricích.