← Aktuální text · Historie

Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů

Aktuální text a fecha 2021-02-26

ČÁST PRVNÍ

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PŘI EPIDEMII ONEMOCNĚNÍ COVID-19

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje opatření pro zvládání epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „epidemie COVID-19“) a jejích dopadů na území České republiky.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“).

(3) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je vyhlášen stav pandemické pohotovosti. Stav pandemické pohotovosti lze ukončit či znovu obnovit usnesením Poslanecké sněmovny přijatým na návrh vlády nebo jedné pětiny všech poslanců. Usnesení o ukončení stavu pandemické pohotovosti a jeho obnovení se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.

§ 2

Mimořádná opatření

(1) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „krajská hygienická stanice“) může za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné opatření podle věty první s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů. Krajská hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit na území svého správního obvodu.

(2) Mimořádným opatřením podle odstavce 1 je

(3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit.

(4) Mimořádné opatření

může být nařízeno pouze v době stavu pandemické pohotovosti. Skončením stavu pandemické pohotovosti mimořádná opatření podle věty první pozbývají platnosti.

§ 3

Nařízení mimořádných opatření

(1) Mimořádné opatření podle § 2 ministerstvo nebo krajská hygienická stanice nařídí pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.

(2) V odůvodnění mimořádného opatření podle § 2 se zohlední aktuální analýza epidemiologické situace onemocnění COVID-19 a konkrétní míra rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob.

(3) Mimořádná opatření podle § 2 nařídí ministerstvo nebo krajská hygienická stanice po předchozím souhlasu vlády.

(4) V případě nebezpečí z prodlení může ministerstvo nebo krajská hygienická stanice nařídit mimořádná opatření podle § 2 i bez předchozího souhlasu vlády. Pokud vláda s mimořádným opatřením nařízeným podle věty první nevysloví do 48 hodin od jeho vyhlášení souhlas, opatření pozbývá platnosti uplynutím této lhůty.

(5) Usnesení, kterým vláda vyslovila souhlas s mimořádným opatřením podle § 2, vláda neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách a v hromadném informačním prostředku. Stejným způsobem vláda neprodleně zveřejní i informaci o tom, že nevyslovila souhlas s mimořádným opatřením nařízeným podle odstavce 4.

(6) Mimořádné opatření podle § 2 vydá ministerstvo nebo krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření nabývá účinnosti čtvrtým dnem ode dne vyvěšení na úřední desce ministerstva nebo krajské hygienické stanice, nestanoví-li ministerstvo nebo krajská hygienická stanice pozdější den nabytí jeho účinnosti. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může ministerstvo nebo krajská hygienická stanice stanovit dřívější den nabytí účinnosti mimořádného opatření než uvedený ve větě druhé. Mimořádné opatření se vyvěšuje na dobu nejméně 15 dnů. Ministerstvo zašle opatření též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Krajská hygienická stanice zašle jí vydané mimořádné opatření bezodkladně ministerstvu; ministerstvo toto opatření zveřejní na své úřední desce.

(7) Ministerstvo a krajská hygienická stanice mimořádná opatření vydaná podle § 2 nejméně jednou za 2 týdny od jeho vydání přezkoumá. Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání mimořádného opatření podle § 2, ministerstvo nebo krajská hygienická stanice jej bezodkladně zruší nebo změní; v případě změny mimořádného opatření podle § 2 se odstavce 1 až 6 použijí obdobně, v případě zrušení mimořádného opatření podle § 2 se použije odstavec 6 obdobně.

§ 4

Mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví

Zmocnění ministerstva a krajské hygienické stanice k vydávání mimořádných opatření podle § 69, § 80 odst. 1 písm. g) a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví není tímto zákonem dotčeno. Při vydávání mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které mají celostátní působnost, se použije § 3 odst. 1 až 5 a § 9 obdobně.

§ 5

Poskytování informací

(1) Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách

(2) Vláda předloží Poslanecké sněmovně zprávu o opatřeních učiněných ve stavu pandemické pohotovosti včetně informací o přezkoumání opatření podle § 3 odst. 7, a to nejméně jednou za 2 týdny.

(3) Pro postup vyřízení žádostí poslanců a senátorů ohledně informací týkajících se mimořádných opatření podle tohoto zákona se lhůta pro poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a § 12 odst. 2 zákona o jednacím řádu Senátu nepoužije. Informace podle věty první budou poslanci nebo senátorovi na jeho žádost poskytnuty nejpozději do 15 dnů ode dne podání jeho žádosti.

§ 6

Realizace mimořádných opatření

(1) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li jeho účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, požádá ministerstvo o součinnost některou ze základních složek integrovaného záchranného systému.

(2) Pokud realizace mimořádného opatření podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví vyžaduje provedení záchranných prací a síly a prostředky základních složek integrovaného záchranného systému nejsou k provedení záchranných prací dostatečné, může vláda na návrh ministra obrany na základě žádosti ministra zdravotnictví rozhodnout o použití Armády České republiky k záchranným pracím podle zvláštního právního předpisu^1).

(3) Základní složka integrovaného záchranného systému nebo Armáda České republiky součinnost neposkytne, pokud není k poskytnutí způsobilá nebo by poskytnutím ohrozila svou činnost.

(4) Pokud je to nezbytné k realizaci mimořádného opatření nařízeného poskytovateli zdravotních služeb podle § 2 nebo mimořádného opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, vyžádá si tento poskytovatel součinnost Policie České republiky.

(5) Pro účely plnění konkrétního úkolu v rámci vyžádané součinnosti podle odstavce 1, 2 nebo 4 může vláda na návrh ministra zdravotnictví, ministra vnitra nebo ministra obrany vyčlenit prostředky ze státního rozpočtu.

§ 7

Koordinace plnění mimořádných opatření

(1) Ministerstvo může za účelem naplňování mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, usměrňovat, koordinovat a kontrolovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem.

(2) Ministerstvo může za účelem koordinace mimořádných opatření podle § 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, požádat vládu o svolání Ústředního krizového štábu^2).

§ 8

Součinnost s orgány krizového řízení v území při realizaci mimořádných opatření a koordinaci jejich plnění

(1) Ministerstvo informuje hejtmana kraje o mimořádných opatřeních dle § 2, která se dotýkají území kraje, a to před jejich vydáním.

(2) Hejtman kraje koordinuje provedení stanovených mimořádných opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená mimořádná opatření splnit.

(3) Pro plnění úkolů spojených se zvládáním epidemie COVID-19 může hejtman kraje využít krizový štáb zřízený dle zvláštního právního předpisu^3).

(4) Orgány obce s rozšířenou působností, orgány obce s pověřeným obecním úřadem a orgány obce plní potřebné úkoly nezbytné pro zvládání epidemie COVID-19 dle pokynů ministerstva nebo hejtmana kraje.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí na hlavní město Prahu a primátora hlavního města Prahy obdobně.

§ 9

Náhrada škody

(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poškozený“) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s

(2) Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.

(3) Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku, příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které právo zaniká.

(4) Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1.

(5) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

(6) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost.

Přestupky

§ 10

(1) Přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do

(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.

(4) Je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit o čtvrtinu.

§ 11

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nedodrží mimořádné opatření podle § 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do

(3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 2 000 000 Kč.

(4) Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele.

§ 12

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupek podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice.

(2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil.

(3) Příkazem na místě může přestupek podle tohoto zákona projednávat též orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie.

(4) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(5) Přestupek podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.

§ 13

Soudní přezkum mimořádných opatření

(1) K projednání návrhu podle soudního řádu správního na zrušení mimořádného opatření podle tohoto zákona nebo mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které mají celostátní působnost, je příslušný Nejvyšší správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo. V ostatních případech je k projednání návrhu příslušný krajský soud.

(2) Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti.

(3) Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne. Pokud soud nepostupuje podle věty první, návrh se projednává přednostně.

(4) Pozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení. Dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho části byly v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, v rozsudku vysloví tento závěr.

(5) Rozhoduje-li soud ve věci, jejíž rozhodnutí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného opatření, a probíhá-li řízení o návrhu na zrušení mimořádného opatření, soud vyčká rozhodnutí o návrhu na zrušení mimořádného opatření a původní řízení do té doby přeruší.

(6) Kasační stížnost proti rozhodnutí ve věci podle odstavce 1 věty první není přípustná.

§ 14

Použití trestních předpisů během stavu pandemické pohotovosti

Je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím

§ 15

V § 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 252/2019 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „pokud úřad nebo Policie České republiky vydá takový pokyn, je-li narušen či ohrožen pokojný průběh shromáždění“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů

§ 16

V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., č. zákona 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., se za § 4d vkládá nový § 4e, který včetně poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní:

„§ 4e

Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout

v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zdravotnictví. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny ústředním správním úřadem, do jehož oblasti působnosti spadají subjekty podle věty první. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích^1b) se nepoužijí.

^9) § 78 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

^10) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)

§ 17

V § 97e zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 102/2017 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 18

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto:

„(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a zpracovávat osobní údaje o prostorové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná. Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravovat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty první pro epidemiologické šetření^105).

(3) Krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven systém pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679^106) a zákonem o zpracování osobních údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činností prováděných v rámci epidemiologického šetření, které spočívají ve zjišťování informací důležitých pro epidemiologické šetření.

(4) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména

(5) Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se vztahuje § 89 obdobně.

^105) Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii COVID-19.

^106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění.“.

„(4) Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.“.

„(3) Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.

(4) Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 19

V § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 284/2020 Sb., se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Ministerstvo může v průběhu roku se souhlasem vlády stanovit další finanční prostředky státního rozpočtu na výdaje spojené s činností škol a školských zařízení nezbytné k naplnění krizového opatření vlády vyhlášeného podle krizového zákona nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle zvláštního zákona, a to pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku

(4) Další finanční prostředky podle odstavce 3 ministerstvo poskytuje postupem podle odstavce 1 a krajský úřad má povinnost je právnickým osobám poskytnout.“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

§ 20

V § 1 odst. 1 zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 586/2020 Sb., se za slova „souvisejících zákonů“ vkládají slova „a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu

§ 21

V § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, se za slova „o ochraně veřejného zdraví“ vkládají slova „a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,“.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

§ 22

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

(2) Ustanovení § 1 až 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 28. února 2022.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.

^1) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^2) § 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^3) § 24b zákona č. 240/2000 Sb.