Nařízení vlády o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a stanoví

• a) výčet technických plynových zařízení, která jsou vyhrazená, (dále jen „vyhrazená plynová zařízení“) a jejich zařazení do tříd, skupin a podskupin,

• b) požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených plynových zařízeních, požadavky na zajištění bezpečnosti jejich provozu a požadavky na úroveň bezpečnosti, umístění, provádění montáží a oprav, provozu, kontrol, kontrolních prohlídek, revizí, zkoušek a provozní dokumentace,

• c) požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají montáže, opravy, revize, zkoušky a plnění nádob plyny, a stanoví požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti a

• d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají na vyhrazených plynových zařízeních montáže, opravy, revize, zkoušky, činnost osoby odpovědné za provoz, obsluhu a kontrolu z hlediska předepsané kvalifikace i doby odborné praxe v oboru a požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

• a) plynem jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C; za plyn se považuje i směs plynů splňující kritéria podle části věty před středníkem,

• b) uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu okamžik, kdy byl zahájen provoz vyhrazeného plynového zařízení,

• c) průvodní dokumentací soubor konstrukční, projektové dokumentace a dokumentace pro montáž a opravy vyhrazeného plynového zařízení,

• d) zařízením pro vypouštění hasebních plynů beztlaké potrubí s otevřeným koncem,

• e) odbornou praxí revizního nebo zkušebního technika činnost při projektování, konstrukci, montáži, opravě a obsluze vyhrazeného plynového zařízení příslušné skupiny,

• f) odbornou praxí fyzické osoby pro provádění montáže, oprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení příslušné skupiny činnosti při provádění montáže, oprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení prováděné pod přímým řízením a dohledem osoby s odbornou způsobilostí s osvědčením příslušného rozsahu,

• g) zkušebním technikem fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních,

• h) uvolnitelným objemem parametr charakterizující míru nebezpečnosti zařízení s hořlavými plyny v případě jeho havárie.

§ 3

Rozdělení plynů

(1) Pro účely tohoto nařízení se plyny rozdělují podle způsobu použití na

• a) topný plyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce, pro pohon vozidel a pro výrobu elektrické energie,

• b) technický plyn, který je používán k jiným účelům než plyn topný.

(2) Pro účely tohoto nařízení se plyny dále rozdělují podle svých charakteristik na

• a) hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní,

• b) dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé a žíravé,

• c) lehčí nebo těžší než vzduch.

§ 4

Uvolnitelný objem

(1) Při stanovení uvolnitelného objemu se vychází z vodního objemu té části vyhrazeného plynového zařízení, ze které se může médium uvolnit v případě narušení jeho celistvosti. Hranici této části obvykle tvoří dva sériově instalované zabezpečovací prvky, odsávač, dmychadlo nebo kompresor. Do objemu zařízení se započítává i objem přívodních potrubí počínaje místem, kde lze průtok plynu zaručeně uzavřít. Pokud je u jednoho vyhrazeného plynového zařízení instalováno více zásobníků na uskladnění plynu, stanovuje se uvolnitelný objem pro zásobník s největším objemem.

(2) Uvolnitelný objem se pro všechny druhy hořlavých plynů vyjadřuje v metrech krychlových zemního plynu za podmínek 1,013 baru a +20 °C. Z vyššího tlaku nebo jiné teploty se provede přepočet stavovou rovnicí ideálního plynu podle vztahu p×V/T=konst. Pro přepočet jiných hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu se používají převody uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 5

Zařazení vyhrazených plynových zařízení

(1) Vyhrazená plynová zařízení se zařazují jako zařízení pro

• a) výrobu a úpravu plynů do skupiny A,

• b) skladování plynů do skupiny B,

• c) plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny do skupiny C,

• d) zkapalňování a odpařování plynů do skupiny D,

• e) zvyšování a snižování tlaku plynů do skupiny E,

• f) rozvod plynů do skupiny F,

• g) spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách do skupiny G,

• h) vypouštění hasebních plynů do skupiny H.

(2) Vyhrazenými plynovými zařízeními nejsou

• a) výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod,

• b) zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty,

• c) stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynů, skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů, nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory, nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než –10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než –10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen,

• d) vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• e) zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje,

• f) samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení,

• g) rozvody médií pro měřicí a regulační techniku,

• h) zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště,

• i) klimatizační zařízení,

• j) vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty,

• k) samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení,

• l) zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu,

• m) rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů,

• n) palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.

(3) Pokud vyhrazené plynové zařízení svým charakterem a technickými hodnotami splňuje podmínky pro zařazení do několika skupin, je pro zařazení rozhodující základní technologická funkce vyhrazeného plynového zařízení. V průvodní dokumentaci vyhrazeného plynového zařízení musí být zároveň vždy určena hranice mezi zařazením vyhrazeného plynového zařízení do jednotlivých skupin.

§ 6

Zařazení vyhrazených plynových zařízení do tříd

(1) Vyhrazenými plynovými zařízeními I. třídy jsou

• a) zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plyny,

• b) zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plyny hořlavými, toxickými a žíravými s tlakem vyšším než 4 bary, acetylenem a ostatními plyny s tlakem 20 barů a vyšším,

• c) zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel,

• d) kompresorové stanice hořlavých plynů obsahujících kyslík s provozním tlakem vyšším než 0,05 baru, zejména hutní plyny,

• e) kompresorové stanice hořlavých, toxických a žíravých plynů s tlakem nad 4 bary, kompresorové stanice ostatních plynů s tlakem 20 barů a více,

• f) regulační stanice s tlakem vyšším než 4 bary,

• g) zařízení pro rozvod topných plynů s tlakem vyšším než 4 bary,

• h) zařízení pro rozvod technických plynů hořlavých, toxických a žíravých s tlakem vyšším než 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu s tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynů ostatních s tlakem 20 barů a vyšším,

• i) zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivým výkonem vyšším než 3,5 MW,

• j) zařízení pro výrobu hořlavých plynů s jednotlivým výkonem vyšším než 100 m^3 × h^-1,

• k) zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem vyšším než 1 500 m^3 × h^-1,

• l) zařízení pro spotřebu plynu spalováním ve veřejných budovách s prostorem pro shromažďování nejméně 200 osob se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jedné stavbě,

• m) zařízení pro skladování toxických a žíravých plynů s objemem vyšším než 5 m^3,

• n) zařízení pro skladování inertních plynů s tlakem vyšším než 40 barů,

• o) zařízení pro skladování hořlavých plynů s uvolnitelným objemem v plynné fázi vyšším než 5 000 m^3, pro kapalný

• 1. ropný plyn v označení LPG vyšším než 20 000 m^3,

• 1. zemní plyn v označení LNG vyšším než 50 000 m^3.

(2) Ostatní vyhrazená plynová zařízení, která nejsou uvedena v odstavci 1, se zařazují do II. třídy.

§ 7

Požadavky na odbornou způsobilost revizního a zkušebního technika a ověřování jejich odborné způsobilosti

Požadavky na odbornou praxi a vzdělání žadatele o vydání osvědčení revizního a zkušebního technika o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení.

§ 8

Činnosti zajišťované revizním technikem

(1) Revizní technik provádí revize, zkoušky a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technik vyhotovuje zprávu o revizi nebo záznam o zkoušce.

(2) Revizní technik samostatně provádí montáž za účelem provedení zkoušek a měření na zařízení pro rozvod plynů do 0,05 baru včetně a u spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW.

(3) Revizní technik zpracovává nebo ověřuje a potvrzuje svým podpisem písemný technologický postup revize nebo zkoušky v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona.

(4) Revizní technik navrhuje na základě výsledku revize opatření k odstranění zjištěných nedostatků, včetně termínu odstranění, a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život, zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí.

§ 9

Vedení evidence o zkouškách a revizích

(1) Právnická a podnikající fyzická osoba oprávněná k montáži, opravám, revizím nebo zkouškám vyhrazeného plynového zařízení, nikoli pro vlastní potřebu, je povinna vést evidenci o jí provedených zkouškách a revizích. Tuto evidenci je povinna uchovávat nejméně po dobu 10 let.

(2) Evidence podle odstavce 1 obsahuje

• a) pořadové číslo zprávy o revizi nebo zkoušce, popřípadě záznamu o zkoušce,

• b) datum vystavení výše uvedených dokumentů,

• c) označení skupiny a umístění posuzovaného vyhrazeného plynového zařízení,

• d) kopie dokumentů souvisejících se zkouškou nebo revizí.

§ 10

Činnosti zajišťované zkušebním technikem

(1) Zkušební technik smí provádět a vyhodnocovat zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě výsledku zkoušky může doporučit zkoušené vyhrazené plynové zařízení k uvedení do provozu.

(2) Zkušební technik provádí samostatně zkoušky nebo montáž vyhrazeného plynového zařízení za účelem provedení tlakových zkoušek na zařízení pro rozvod plynů do 0,05 baru včetně a dále u zařízení pro spotřebu plynů spalováním s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW; u ostatních zařízení i jiných skupin je provádění a vyhodnocování tlakových zkoušek zkušebním technikem podmíněno dosažením znalostí a odborné způsobilosti v souladu s požadavky výrobců těchto zařízení, zejména zkoušky hořáků spotřebičů, kompresorů, regulačních zařízení, nebo s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(3) Zkušební technik zpracovává písemný technologický postup zkoušky nebo záznam o zkoušce v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

§ 11

Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob pro montáže a opravy

(1) Osobou odborně způsobilou k samostatnému provádění montáží a oprav vyhrazených plynových zařízení je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k montáži a opravám a absolvovala zaškolení v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na charakter práce.

(2) Absolvování zaškolení se týká i opakovaných zkoušek odborné způsobilosti, včetně prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních.

(3) Absolvování zaškolení v případě opakovaných zkoušek odborné způsobilosti lze splnit i systémem průběžného vzdělávání v rámci odborného plynárenského vzdělávání, organizovaného příslušným autorizovaným společenstvem registrovaným u Hospodářské komory České republiky.

(4) Zaměstnanci, kteří nemají odbornou způsobilost podle odstavce 1, smějí provádět montážní práce jen pod dohledem zaměstnanců, kteří tuto odbornou způsobilost mají.

§ 12

Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob k obsluze a kontrolám

(1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje pro kontroly vyhrazených plynových zařízení a pro jejich obsluhu.

(2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením.

(3) Jde-li o provádění kontroly nikoli pro vlastní potřebu provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, považuje se za odborně způsobilou osobu

• a) revizní technik,

• b) zkušební technik, nebo

• c) osoba s platným osvědčením k montáži a opravám vyhrazeného plynového zařízení s příslušným rozsahem k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních.

(4) Za pověření k provádění kontrol podle odstavce 3 se považuje objednávka kontroly provozovatelem kontrolovaného vyhrazeného plynového zařízení.

(5) Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazeného plynového zařízení podle zákona je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, řádně zaškolená u provozovatele daného vyhrazeného plynového zařízení. Osnovu zaškolení a délku odborné praxe určí provozovatel vyhrazeného plynového zařízení ve spolupráci s revizním technikem, a to s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy vyhrazeného plynového zařízení.

(6) Odborně způsobilá osoba k obsluze vyhrazeného plynového zařízení absolvuje pravidelné ověření znalostí v rozsahu vykonávaných činností při obsluze. Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného plynového zařízení provádí revizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních pro danou skupinu a podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Ověřování znalostí obsluhy se provádí u vyhrazených plynových zařízení I. třídy nejméně jedenkrát za 3 roky, u vyhrazených plynových zařízení II. třídy nejméně jedenkrát za 5 let. O výsledku ověření znalostí obsluhy musí být učiněn písemný záznam.

(7) V případě změny na vyhrazeném plynovém zařízení, která má vliv na provozní požadavky, případně na provozní bezpečnost, je nutno provést bezodkladně doplnění a ověření znalostí obsluhy bez ohledu na lhůty uvedené v odstavci 6.

(8) Ověřování znalostí revizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynů s tlakem nepřesahujícím 0,05 baru a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou. Manipulace s plnicí koncovkou při plnění plynů do dopravních prostředků se nepovažuje za obsluhu vyhrazeného plynového zařízení, ale za činnost prováděnou poučeným uživatelem.

§ 13

Montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení

(1) Při provádění montáží a oprav vyhrazeného plynového zařízení musí být dodržovány právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a případné specifické požadavky výrobce na způsobilost osob provádějících montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení. Za montáž se považuje rovněž servis.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž a opravu vyhrazeného plynového zařízení zajišťuje

• a) průvodní dokumentaci v českém jazyce v souladu s požadavky na kompletnost a rozsah, stanovenými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• b) provedení příslušných revizí a zkoušek,

• c) provedení revizí v případě oprav, pokud to stanoví jiné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

• d) podklady pro zpracování provozní dokumentace v českém jazyce,

• e) provedení prohlídky za účelem ověření kompletnosti, neporušenosti a bezpečnosti vyhrazeného plynového zařízení bezprostředně před jeho uvedením do provozu,

• f) zaškolení osob provádějících obsluhu vyhrazeného plynového zařízení v souladu s požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného plynového zařízení.

(3) Doklady předá právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení provozovateli tohoto zařízení spolu s podklady pro zpracování místního provozního řádu.