Vyhláška o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy a okrasných druhů a jeho uvádění do oběhu

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1), upravuje podrobnosti o uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a révy a jeho uvádění do oběhu, a upravuje některé požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných druhů do oběhu.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí

• a) množitelským porostem chmele výsadba stejného rozmnožovacího materiálu téže odrůdy, popřípadě klonu, kategorie, generace, zdravotní třídy a stáří,

• b) matečnými rostlinami chmele identifikované rostliny určené k rozmnožování,

• c) množitelskou chmelnicí uznaný porost matečných rostlin chmele vysázený z uznané sadby stejné odrůdy, popřípadě klonu, kategorie, generace a zdravotní třídy ve chmelové konstrukci,

• d) sádí chmele upravená podzemní zdřevnatělá část lodyhy chmele, která slouží k výrobě chmelového kořenáče, výjimečně k založení množitelské chmelnice,

• e) prostokořenným kořenáčem chmele rostlina vypěstovaná z vegetativních částí chmelové rostliny v kořenáčové školce,

• f) obalovaným kořenáčem chmele sadba chmele vypěstovaná z vegetativních částí chmelové rostliny a zakořeněná v živném substrátu a obalu,

• g) révou rostlina rodu Vitis (L.), která je určena k produkci hroznů nebo k použití jako rozmnožovací materiál pro takovou rostlinu,

• h) pravokořennou sazenicí révy zakořeněná část neroubovaného réví nebo letorostu, která je určena k výsadbě nebo k použití jako podnože pro roubování,

• i) štěpovanou sazenicí révy vzájemně spojený roub s podnožovým řízkem, který je zakořeněn,

• j) réví révy vyzrálý jednoletý výhon,

• k) letorostem révy nezdřevnatělý výhon,

• l) podnožovým řízkem révy část réví nebo letorostu, který je při produkci štěpované sazenice určen k vytvoření podzemní části,

• m) roubem révy část réví nebo letorostu, který je určen k vytvoření nadzemní části při produkci štěpované sazenice nebo při roubování na stanovišti,

• n) řízkem révy část réví nebo letorostu určená k produkci pravokořenné sazenice,

• o) podnožovou vinicí révy porost révy určený k produkci podnožových řízků nebo řízků,

• p) selektovanou vinicí révy porost révy určený k produkci roubů nebo řízků,

• q) révovou školkou porost révy určený k produkci pravokořenné révy nebo štěpované sazenice,

• r) výrazem prakticky prostý škodlivých organismů, že míra, v jaké se škodlivé organismy vyskytují v daném rozmnožovacím materiálu nebo ovocných rostlinách, je dostatečně nízká, aby byla zajištěna přijatelná jakost a užitná hodnota tohoto rozmnožovacího materiálu, a

• s) rozmnožovacím materiálem okrasných druhů rostlinný materiál určený k rozmnožování nebo k pěstování okrasných rostlin. V případě pěstování z hotových rostlin platí tato definice jen tehdy, je-li výsledná okrasná rostlina určena k dalšímu uvádění do oběhu.

§ 3

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a révy a uvádění do oběhu

[K § 3 odst. 14 písm. a) a c), § 7 odst. 6 písm. a), b), d) a u), § 23 odst. 7 a § 23a odst. 8 písm. a) zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu révy uváděného do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Tyto odrůdy révy se považují za odrůdy, jejichž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno:

• a) Bílý Portugal,

• b) Modrý Janek,

• c) Ranuše muškátová,

• d) Šedý Portugal,

• e) Tramín žlutý a

• f) Veltlínské červenobílé.

§ 4

Kategorie a počty generací rozmnožovacího materiálu chmele a jejich označování, podmínky na vlastnosti pozemku, půdy, popřípadě substrátu

[K § 7 odst. 6 písm. f), g), n), p), s) a u), § 22 odst. 10 a § 23a odst. 8 písm. a) a e) zákona]

(1) Kategorií rozmnožovacího materiálu chmele je

• a) předstupeň, který se označuje SE 1 a který

• 1. pochází ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu,

• 1. je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin,

• 1. je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů, které snižují jakost rozmnožovacího materiálu,

• 1. je považován za předstupeň, je-li rozmnožen za stejných podmínek,

• b) základní rozmnožovací materiál, kterého

• 1. první generace se označuje E I a která pochází z rozmnožovacího materiálu předstupně,

• 1. druhá generace se označuje E II a která pochází z první generace základního rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupně,

• c) certifikovaný rozmnožovací materiál, který se označuje C a který pochází z rozmnožovacího materiálu předstupně, z první nebo z druhé generace základního rozmnožovacího materiálu,

• d) standardní rozmnožovací materiál, který se označuje STANDARD.

(2) Standardní rozmnožovací materiál chmele množený metodou mikrorozmnožování pochází z rozmnožovacího materiálu ozdraveného metodou mikrorozmnožování. Standardní rozmnožovací materiál nelze vyrábět klasickým způsobem v množitelské chmelnici. Rozmnožovací materiál chmele sloužící pro zachování biodiverzity nelze vyrábět z ozdraveného rozmnožovacího materiálu a nelze jej uvádět do oběhu.

(3) V půdě nebo substrátu, ve kterém je rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál a standardní rozmnožovací materiál pěstován, nesmí být přítomna parazitická háďátka rodu Xiphinema. Pokud je tato podmínka splněna a jsou splněny další podmínky pro testování jednotlivých zdravotních tříd podle přílohy č. 1 bodu 6 k této vyhlášce, je možné tento rozmnožovací materiál označovat jako viruprostý (VF) nebo testovaný na viry (VT).

(4) Odrůdová pravost se ověřuje na plodících rostlinách. K ověření odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu množeného mikrorozmnožováním se využívají výsadby založené přímo k tomuto účelu, nebo produkční výsadby prokazatelně vysazené z jednotlivých meriklonů rozmnožovacího materiálu chmele, o kterých vede dodavatel evidenci. Minimálně musí být vysazeno 10 rostlin od jednoho meriklonu.

(5) Ústav u rozmnožovacího materiálu chmele provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a čistoty. Pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek, vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

§ 5

Kategorie a počty generací rozmnožovacího materiálu révy a jejich označování, podmínky na vlastnosti pozemku, půdy, popřípadě substrátu

[K § 3 odst. 14 písm. b), § 7 odst. 6 písm. f), p), s) a u) a § 23 odst. 7 zákona]

(1) Kategorií rozmnožovacího materiálu révy je

• a) předstupeň, který se označuje SE 1 a který

• 1. pochází ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu,

• 1. je udržován v podmínkách zabraňujících infekci jednotlivých rostlin,

• 1. je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů podle podmínek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce,

• 1. je považován za předstupeň, je-li rozmnožen za stejných podmínek,

• b) základní rozmnožovací materiál, který se označuje E a který

• 1. je rozmnožen přímým vegetativním množením z rozmnožovacího materiálu předstupně,

• 1. je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů podle podmínek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce,

• c) certifikovaný rozmnožovací materiál, který se označuje C a který

• 1. je rozmnožen přímým vegetativním množením z rozmnožovacího materiálu předstupně, nebo ze základního rozmnožovacího materiálu,

• 1. je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů podle podmínek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce,

• d) standardní rozmnožovací materiál, který se označuje STANDARD a který je pravidelně kontrolován na přítomnost škodlivých organismů podle podmínek uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Pro podnožové vinice, selektované vinice a sazenice révy vinné musí být splněny tyto požadavky:

• a) jsou při vizuální přehlídce prováděné Ústavem shledány prostými regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Evropskou unii (dále jen „RNŠO“) uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílech č. 1 a 2 k této vyhlášce, pokud jde o příslušný rod nebo druh,

• b) v nejvhodnějším období roku s ohledem na klimatické podmínky a podmínky pro pěstování révy a s ohledem na biologii RNŠO relevantních pro révu se z nich v případě pochyb odebírají vzorky a otestují se na RNŠO uvedené v příloze č. 2 části 2 oddílech č. 1 a 2 k této vyhlášce,

• c) vizuální přehlídky a testování se provádí podle podmínek uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 3 k této vyhlášce, další přehlídky se provedou v případě potřeby tak, aby byla zajištěna kvalita rozmnožovacího materiálu,

• d) lze je pěstovat pouze v půdě nebo ve vhodných případech v nádobách s pěstebními substráty, přičemž tato půda nebo substráty musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které mohou být hostiteli virů uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 2 k této vyhlášce, a nepřítomnost takových škodlivých organismů se stanoví odběrem vzorků a testováním, odběr vzorků a testování se provádí s ohledem na klimatické podmínky a na biologii škodlivých organismů, které mohou být hostiteli virů uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 2 k této vyhlášce.

(3) Odběr vzorků půdy nebo substrátu a testování se neprovede, pokud Ústav na základě kontroly dospěl k závěru, že daná půda je prosta veškerých škodlivých organismů, které mohou být hostiteli virů uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 2 k této vyhlášce. Odběr vzorků a testování se rovněž neprovede, pokud nebyla réva pěstována v dané produkční půdě po dobu nejméně 5 let a pokud nejsou pochyby ohledně toho, že se v dané půdě nevyskytují škodlivé organismy, které mohou být hostiteli virů uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 2 k této vyhlášce.

(4) V případě odběru vzorků a testování členské státy použijí protokoly Evropské a středozemní organizace ochrany rostlin (dále jen „protokoly EPPO“) nebo jiné mezinárodně uznávané protokoly. Pokud takové protokoly neexistují, použijí se odpovídající protokoly stanovené na vnitrostátní úrovni. V tomto případě členské státy na žádost zpřístupní uvedené protokoly ostatním členským státům a Komisi.

(5) Podnožové vinice a révové školky se zakládají za podmínek stanovených v příloze č. 2 k této vyhlášce, aby se předešlo riziku kontaminace škodlivými organismy, které mohou být hostiteli virů uvedených v příloze č. 2 části 2 oddílu č. 2 k této vyhlášce.

(6) Kromě splnění rostlinolékařských požadavků a požadavků na půdu musí být rozmnožovací materiál vyroben v souladu s požadavky na místo porostu, místo produkce nebo oblasti vymezené v příloze č. 2 části 2 oddílech č. 1 a 2 k této vyhlášce, aby se dosáhlo omezení výskytu škodlivých organismů uvedených v dané příloze.

(7) Vizuální přehlídky porostů a kontrolu dalších požadavků stanovených touto vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy vinné provádí Ústav.

§ 6

Termíny pro podání žádosti, vzor žádosti o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele a révy, vzor uznávacího listu

[K § 5 odst. 8, § 7 odst. 6 písm. h) a i) zákona]

(1) Vzor žádosti o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu chmele a révy je uveden na internetových stránkách Ústavu.

(2) Žádost o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu pěstovaného v polních podmínkách se podává v termínech uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Žádost o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu pěstovaného v laboratorních nebo ve skleníkových podmínkách se podává nejpozději 20 dnů před uvedením rozmnožovacího materiálu do oběhu.

(4) K ověření původu uznaného rozmnožovacího materiálu slouží zejména úřední návěska, návěska dodavatele, faktura, dodací list, mezinárodní certifikát, certifikát a uznávací list vystavený příslušným orgánem odpovídajícím za certifikaci nebo kontrolu v daném státě.

§ 7

Postupy pro hodnocení množitelských porostů

[K § 7 odst. 6 písm. c) a p) zákona]

(1) U množitelských porostů se hodnotí

• a) zda před založením množitelského porostu byly splněny požadavky na předplodiny, na vlastnosti pozemku, půdy, popřípadě substrátu stanovené v § 3 až 5 této vyhlášky,

• b) celkový stav porostu,

• c) pravost a čistota druhu a odrůdy,

• d) agrotechnika,

• e) zdravotní stav porostu,

• f) izolace porostu, a to zjištěním, zda

• 1. je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, nebo je chráněn proti přenosu škodlivých organismů,

• 1. není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných rodů, druhů nebo odrůd.

(2) Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jednou ve vegetačním období. Počty přehlídek a jejich termíny jsou pro jednotlivé skupiny porostů stanoveny v příloze č. 1 bodě 1 a v příloze č. 2 bodě 1 k této vyhlášce.

(3) Hodnocení množitelských porostů se zaznamenává do přílohy k žádosti uvedené na internetových stránkách Ústavu.

(4) U množitelských porostů chmele Ústav hodnotí

• a) zda byly před založením množitelského porostu splněny požadavky na předplodiny, na vlastnosti pozemku, půdy, popřípadě substrátu stanovené v § 3 a 4,

• b) celkový stav porostu,

• c) zdravotní stav porostu,

• d) izolace porostu, a to zjištěním, zda

• 1. je porost chráněn proti přenosu škodlivých organismů,

• 1. není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných rodů, druhů nebo odrůd.

(5) Hodnocení množitelského porostu se provádí přehlídkou celé plochy tak, aby bylo možné hodnotit všechny vlastnosti stanovené zákonem a vyhláškou. V případě, že se některá z vlastností nedá spolehlivě vyhodnotit nebo zaplevelení pozemku je tak silné, že jím není možné procházet, porost se v případě kategorie rozmnožovacího materiálu podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) neuzná pro celkový stav nebo v případě kategorie podle § 4 odst. 1 písm. d) Ústav zakáže uvedení tohoto rozmnožovacího materiálu do oběhu.

§ 8

Způsob označování a vlastnosti zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu, uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu

[K § 3 odst. 14 písm. a) a b), § 7 odst. 6 písm. d), g) a k), § 23 odst. 7 a § 23a odst. 8 písm. a), f) a g) zákona]

(1) Viruprostý rozmnožovací materiál se označuje zkratkou VF.

(2) Testovaný rozmnožovací materiál se označuje zkratkou VT.

(3) Rozmnožovací materiál ve zdravotní třídě viruprostý musí mít tyto vlastnosti:

• a) je shledán v souladu s mezinárodně uznávanými diagnostickými metodami prostý všech virů a virům podobných škodlivých organismů,

• b) byl uchován za podmínek zajištujících nepřítomnost jakékoliv infekce,

• c) pochází přímým vegetativním množením stanoveným počtem generací z viruprostého rozmnožovacího materiálu,

• d) byl vypěstován a uchován za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce.

(4) Rozmnožovací materiál ve zdravotní třídě testovaný musí mít tyto vlastnosti:

• a) je shledán vizuálně prostý všech virů a virům podobných škodlivých organismů, které mohou snížit jakost tohoto rozmnožovacího materiálu a je otestován na škodlivé organismy podle bodu 6 přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhovujícím výsledkem,

• b) pochází přímým vegetativním množením z rozmnožovacího materiálu, který je vyroben ve stejném vegetačním období z matečných rostlin uchovávaných v prostředí in vitro, anebo je otestován na škodlivé organismy podle bodu 6 přílohy č. 1 k této vyhlášce s vyhovujícím výsledkem, a k výrobě rozmnožovacího materiálu je možné použít matečné rostliny do 2 let od přemnožení z matečných rostlin uchovávaných v prostředí in vitro,

• c) byl vypěstován a uchován za podmínek zajišťujících nepřítomnost jakékoliv infekce.

(5) Seznam virů a virům podobných škodlivých organismů, na které se testuje rozmnožovací materiál chmele, je uveden v příloze č. 1 bodě 6 k této vyhlášce.

(6) Seznam RNŠO, kterých musí být rozmnožovací materiál okrasných druhů prakticky prostý alespoň při vizuální přehlídce v místě výroby, a prahové hodnoty těchto RNŠO, které nesmějí být překročeny alespoň při vizuální přehlídce rozmnožovacího materiálu okrasných druhů uváděného do oběhu, je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 9

Způsob vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu

[K § 7 odst. 6 písm. j), § 14 odst. 6 zákona a § 23a odst. 8 písm. b) a c) zákona]

(1) Evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu chmele a révy se vede ve školkařských knihách.

(2) Matečné rostliny chmele, množitelské chmelnice a podnožové a selektované vinice se evidují na evidenčním listu matečného porostu.

(3) Dodavatel při výrobě geneticky modifikované odrůdy vede samostatně evidenci o vyrobeném rozmnožovacím materiálu ve školkařské knize.

(4) Kritické body sledované a evidované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu chmele jsou

• a) založení kultury in vitro,

• b) použitá kultivační média v jednotlivých procesech udržování kultury in vitro,

• c) pasážování, případně další manipulace s rozmnožovacím materiálem chmele,

• d) balení a příprava k uvedení do oběhu a

• e) srovnávací výsadba.

§ 11

Označování a balení rozmnožovacího materiálu chmele

[K § 3 odst. 14 písm. d), § 14 odst. 6, § 19 odst. 17 písm. a), c), f), h), i) a m) zákona]

(1) Uznávaný rozmnožovací materiál chmele se při uvádění do oběhu balí a označí úřední návěskou. Barva úřední návěsky je

• a) bílá s úhlopříčným fialovým pruhem pro rozmnožovací materiál předstupně,

• b) bílá pro základní rozmnožovací materiál,

• c) modrá pro certifikovaný rozmnožovací materiál.

(2) Standardní rozmnožovací materiál chmele se při uvádění do oběhu balí a označí návěskou dodavatele tmavě žluté barvy.

(3) Rozmnožovací materiál chmele lze uvádět do oběhu ve svazku nebo v obalu, ve kterém je jen jedna odrůda stejné generace a zdravotní třídy, popřípadě stejného klonu, a pochází z partie, která je potomstvem jednoho meriklonu.

(4) Úřední návěska obsahuje

• a) označení země produkce,

• b) označení úředního orgánu odpovědného za certifikaci,

• c) název a registrační číslo dodavatele,