Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, ve znění pozdějších předpisů

Typ Vyhláška
Publikace 2023-06-09
Stav Platný
Zdroj e-Sbírka
Historie novel JSON API
Čl. I

Vyhláška č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, ve znění vyhlášky č. 303/2020 Sb. a vyhlášky č. 330/2022 Sb., se mění takto:

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena f) až h).

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).

„§ 22a

Způsob ověření plnění podmínek k provozování stanice měření emisí

(K § 63 odst. 5 zákona)

Plnění podmínek k provozování stanice měření emisí se ověří

„ČÁST SEDMÁ

ZKUŠEBNÍ STANICE

§ 33a

Druhy zkušebních stanic

(K § 72 odst. 6 zákona)

Zkušební stanice se dělí na

§ 33b

Způsob získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích

(K § 72 odst. 6 zákona)

(1) Způsob získání odborných znalostí kontrolního technika typu K zahrnuje část teoretického získávání odborných znalostí a část závěrečného ověření znalostí formou závěrečné zkoušky po absolvování základního výcviku nebo přezkoušení po absolvování zdokonalovacího výcviku.

(2) Cílem výuky teoretické a praktické přípravy základního výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K

(3) Cílem zdokonalovacího výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K

(4) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika typu K obsahuje učební osnova základního a zdokonalovacího výcviku, která je uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

(5) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 25 k této vyhlášce.

(6) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce. Kontrolnímu technikovi typu K, který absolvoval základní výcvik a složil závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti, ministerstvo přidělí razítko s evidenčním číslem.

(7) Držitel osvědčení podle odstavce 6 se jednou za 3 roky podrobuje zdokonalovacímu výcviku a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.“.

Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá.

„(2) V rámci technické prohlídky prováděné mobilním způsobem lze jízdní zkoušky účinku brzd vozidla provádět pouze na pozemní komunikaci nebo prostranství, které musí být dostatečně dlouhé a široké tak, aby se vozidlo mohlo bezpečně otočit.“.

„§ 34a

Požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem

(K § 54 odst. 12 zákona)

(1) Zkušební úsek pro jízdní zkoušku musí splňovat tyto parametry:

(2) Místo určené pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem musí umožnit bezpečné provádění jednotlivých kontrolních úkonů, dodržení technologie provádění technických prohlídek, ochrany životního prostředí, jiného veřejného zájmu a bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

(3) Plnění požadavků na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem se ověří protokolem vypracovaným osobou pověřenou ministerstvem.“.

Dosavadní body 18 až 25 se označují jako body 17 až 24.

„Příloha A k Metrologickému řádu STK

Přehled měřidel stanice technické kontroly, jejich kategorizace a lhůty kalibrace (ověření)

Poř. č. Název měřidla Kategorie měřidla*) Lhůta kalibrace (ověření) v měsících
1 Tlakoměr deformační PM 12
2 Hustič pneumatik PM /SM**) 12
3 Válcová zkušebna brzd PM 12
4 Zařízení na kontrolu geometrie PM 12
5 Přístroj na kontrolu seřízení světlometů PM 12
6 Indikátor házivosti kol PM 12
7 Decelerometr PM 12
8 Detektor uhlovodíkových plynů PM 12
9 Zařízení na měření opotřebení spojovacích zařízení vozidel PM 12
10 Zařízení na měření prostupu světla PM 12
11 Časoměrné zařízení PM 12
12 Přístroj na měření hloubky dezénu pneumatik PM 12
13 Váhy PM 12
14 HUD adaptér PM 12
15 Hlukoměr PM 12
16 Přístroj na měření otáček motoru PM 12
17 Přístroj na měření teploty motoru PM 12
18 Přístroj pro měření emisí výfukových plynů zážehových motorů (analyzátor) PM 12
19 Přístroj pro měření kouřivosti vznětových motorů (kouřoměr) PM 12
20 Přístroj na zjišťování těsnosti plynového zařízení PM 12

^*) PM – pracovní měřidlo nestanovené (pracovní měřidlo)

SM – pracovní měřidlo stanovené (stanovené měřidlo)

^**) hustiče pneumatik uvedené do provozu po 17.8.2000“.

Dosavadní body 14 až 20 se označující jako body 13 až 19.

„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 211/2018 Sb.

Učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly v základním a prohlubovacím kurzu

(k § 62 odst. 3 zákona)

Pracovníci stanice technické kontroly splňující zákonem stanovené kvalifikační předpoklady mohou vykonávat funkci kontrolního technika až po absolvování stanovené teoretické přípravy a praktického výcviku, úspěšném ověření znalostí a dovedností a vydání profesního osvědčení kontrolního technika nebo po úspěšném ověření znalostí v prohlubovacím kurzu.

Rozsah odborných znalostí obsahuje učební osnova základního nebo prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky.

Výuka kontrolních techniků je rozdělena na teoretickou přípravu formou přednášek, cvičení a odborných konzultací a na praktický výcvik na kontrolních linkách a na stanovištích měření emisí.

Základní kurz trvá pět týdnů a je tematicky rozdělen do 200 hodin, z toho 112 hodin pro teoretickou přípravu, 24 hodin pro měření emisí vznětových a zážehových motorů na pohon plynným palivem, 8 hodin pro odborné konzultace, 40 hodin pro praktický výcvik na kontrolních linkách a 16 hodin pro ověření teoretických znalostí a praktických dovedností.

Učební osnova základního kurzu pro kontrolní techniky

Počet hodin

I. Teoretická výuka 112
1. Význam silniční dopravy. Technické prohlídky vozidel. Národní i mezinárodní předpisy o technických podmínkách, schvalování technické způsobilosti a registrace vozidel. Právní rámec pro kontrolu technického stavu vozidel v provozu
2. Zřizování, organizace a řízení stanic technické kontroly
3. Bezpečnostní předpisy
4. Základní technické názvosloví, opakovaní základů mechaniky, elektrotechniky a vlastností materiálů
5. Činnost stanice technické kontroly, systém řízení jakosti, organizační struktura
6. Informační systém technických prohlídek
7. Metrologie ve stanici technické kontroly, technická měření, technické vybavení STK, konstrukce a vlastnosti přístrojů
8. Vliv na chování vozidla, metodické postupy kontrol, limity a hodnocení
9. Identifikační znaky vozidla (skupina kontrolních úkonů 0)
10. Brzdové zařízení (skupina kontrolních úkonů 1)
11. Řízení (skupina kontrolních úkonů 2)
12. Výhledy (skupina kontrolních úkonů 3)
13. Svítilny, světlomety, odrazky a elektrické zařízení (skupina kontrolních úkonů 4)
14. Nápravy, kola, pneumatiky a zavěšení náprav (skupina kontrolních úkonů 5)
15. Podvozek a části připevněné k podvozku (skupina kontrolních úkonů 6)
16. Jiné vybavení (skupina kontrolních úkonů 7)
17. Obtěžování okolí (skupina kontrolních úkonů 8)
18. Další prohlídky vozidel k dopravě osob kategorie M2 a M3 (skupina kontrolních úkonů 9)
19. Technický stav vozidel a bezpečnost silničního provozu
20. Právní problematika stanice technické kontroly
II. Měření emisí motorových vozidel 24
1. Homologační předpisy, právní předpisy upravující měření emisí vozidel
2. Technické vybavení stanic měření emisí
3. Emisní chování motorů, konstrukce motorů z hlediska tvorby, řízení a snižování emisí
4. Metodický postup měření emisí
5. Limity kontrolovaných parametrů, hodnocení zjištěných skutečností a výsledků měření, protokol o měření emisí
6. Konstrukce a vlastnosti přístrojů pro měření emisí, jejich obsluha a údržba, zásady metrologického zajištění
7. Informační systém a systém řízení jakosti, vedení evidence
III. Praktické provádění technických prohlídek 40
na kontrolní lince stanice technické kontroly a stanovišti měření emisí vozidel z toho 28 na kontrolní lince a 12 na stanovišti měření emisí)
IV. Odborné konzultace 8
V. Ověřování odborné způsobilosti kontrolního technika (závěrečná zkouška) 16
Celkem 200

Prohlubovací kurz trvá pět dnů a je tematicky rozdělen do 40 hodin, z toho 12 hodin pro teoretickou přípravu, 2 hodiny pro odborné konzultace, 6 hodiny pro praktický výcvik na kontrolních linkách 16 hodin pro oblast měření emisí a 4 hodiny pro ověření teoretických znalostí.

Učební osnova prohlubovacího kurzu pro kontrolní techniky

Počet hodin

Čtení tohoto dokumentu nenahrazuje čtení příslušného vydání Sbírky zákonů. Neneseme odpovědnost za případné nepřesnosti vyplývající z převodu originálu do tohoto formátu.